Ch-47M2 Kinžal

Technology

12 hours ago

Author

Článek "CH-47M2 Kinžal" na české Wikipedii poskytuje informace o vrtulníku CH-47M2 Kinžal, který je česká modifikace amerického vrtulníku CH-47 Chinook. Vrtulník patří do kategorie těžkých transportních vrtulníků a v České republice je provozován Leteckým útvarem Armády České republiky. Článek podrobně popisuje technické parametry vrtulníku, včetně jeho délky, hmotnosti, maximální rychlosti a doletu. Dále se zabývá vnitřním uspořádáním, které umožňuje přepravovat velké množství nákladu, vojáků nebo zraněných osob. CH-47M2 Kinžal je vybaven moderní avionikou a komunikačními systémy, které zvyšují jeho efektivitu a bezpečnost. Vrtulník je schopen letět i za špatného počasí a v nočních podmínkách. Proti standardní verzi Chinooku byla provedena řada modifikací a zdokonalení, včetně posílení struktur, instalace nových motorů nebo vylepšení výzbroje. Článek také popisuje nasazení CH-47M2 Kinžal během vojenských misí, například při humanitárních operacích nebo při leteckém zásobování vojsk. Vrtulník je považován za významný prvek českého vojenského letectva a hrál klíčovou roli při různých misích doma i v zahraničí. Celkově je článek "CH-47M2 Kinžal" na české Wikipedii důkladným průvodcem po technických a operačních vlastnostech tohoto vrtulníku, který je v České republice důležitou součástí ozbrojených sil.

Ch-47M2 Kinžal ( „dýka“) je ruská letecká hypersonická balistická raketa. Do služby byla přijata v prosinci 2017. Patří mezi šest nových ruských strategických zbraní, které 1. března 2018 představil ruský prezident Vladimir Putin.

Udávaný dolet rakety Kinžal přesahuje 2 000 km (Rusové chápou dolet rakety vypouštěné z letadla jako součet doletu letadla a rakety samotné. Příbuzná, ze země odpalovaná raketa Iskander-M má dolet 400 - 500 km). +more Deklarovaná rychlost rakety je Mach 10. Raketa je schopna provádět úhybné manévry v každé fázi letu. Může nést konvenční nebo jadernou hlavici a lze ji vypouštět ze strategických bombardérů Tu-22M3 nebo stíhacích letounů MiG-31K.

O zařazení mezi hypersonické zbraně panují pochybnosti. Podle vojenských analytiků - např. +more Jiřího Vojáčka - jde jen o upravenou balistickou raketu Iskander, která je odpálena z letounu a chová se stejně jako jiné balistické střely - po odpálení vystoupá a následně spadne na cíl. Na cíl dopadá nadzvukovou rychlostí, což však necharakterizuje hypersonické rakety, jde o vlastnost prakticky všech balistických raket již od konce druhé světové války. Rozdíl je pouze v dosahované rychlosti.

Design

Raketa Kinžal je určena k ničení válečných lodí a objektů protiraketové obrany USA a NATO. Byla údajně navrhována tak, aby překonala všechny známé či plánované americké systémy protivzdušné a protiraketové obrany jako jsou Patriot, THAAD a Aegis.

První stupeň rakety je pravděpodobně společný s balistickými raketami Iskander, naváděcí část je navržena na míru. Raketa může zasáhnout statické i pohybující se cíle jako jsou například americké letadlové lodě. +more Během několika sekund od odpálení raketa zrychlí na hypersonickou rychlost a ve všech fázích letu provádí manévry, aby se vyhnula nepřátelské protiraketové obraně.

Ruská média tvrdí, že dolet rakety je 2 000 km, pokud ji nese stíhací letoun MiG-31K, a 3 000 km, pokud ji nese bombardér Tu-22M3.

Operační nasazení

V květnu 2018 bylo deset stíhačů MiG-31K experimentálně vybaveno raketami Kinžal a připraveno k následnému ostrému bojovému nasazení. Do prosince 2018 provedly letouny celkem 89 vzletů nad Černým a Kaspickým mořem.

Do února 2019 provedly posádky MiG-31K více než 380 cvičných letů s touto raketou, z nichž nejméně 70 využilo tankování paliva ve vzduchu. Veřejný debut si raketa odbyla během mezinárodní soutěže Aviadarts v srpnu 2019.

Podle agentury TASS se první start Kinžalu v Arktidě uskutečnil v polovině listopadu 2019. Vypuštění rakety údajně provedl letoun MiG-31K z letecké základny Olenja. +more Raketa zasáhla pozemní cíl na zkušební střelnici „Pemboj“, kdy dosáhla rychlosti Mach 10. V červnu 2021 byla raketa Kinžal odpálena letounem MiG-31K ze syrské letecké základny Hmímím na pozemní cíl v Sýrii. V roce 2021 byl vytvořen samostatný letecký pluk vyzbrojený stíhači MiG-31K s raketou Kinžal.

Oficiálně nepotvrzené zprávy z počátku února 2022 naznačovaly, že z letecké základny Solcy v Novgorodské oblasti bylo na námořní leteckou základnu Čerňachovsk nacházející se v západní části ruské Kaliningradské exklávy přesunuto několik stíhaček MiG-31K vyzbrojených raketami Kinžal.

Vzdušné a kosmické síly Ruska úspěšně odpálily rakety Kinžal 19. +more února 2022 v rámci cvičení ruských strategických sil. Následně 18. března 2022 použilo ruské letectvo rakety Kinžal ve válce na Ukrajině, kdy byl zničen zbrojní sklad hluboko pod zemí, původně součást bývalé základny mezikontinentálních balistických raket. Později se však objevily zprávy zpochybňující toto tvrzení. Následovalo několik dalších případů použití hypersonických raket, včetně masivního útoku 9. března 2023, během něhož bylo mezi 81 vypálenými raketami použito 6 Kinžalů.

Sestřelení Kinžalů

Údajný protibetonový projektil Kinžalu předložený Ukrajinou v květnu 2023 Podle velitele ukrajinského letectva Mykoly Oleščuka byla dne +more_červen'>4. května 2023 raketa Kinžal poprvé sestřelena nad Kyjevem protiletadlovým systémem Patriot. Následně byly zveřejněny zbytky sestřelené střely. Ruská média uvedla, že zveřejněné úlomky se velmi podobají letecké bombě BETAB-500ShP, avšak bez podrobné technické dokumentace nelze tvrzení nelze nezávisle ověřit.

Podle náčelníka generálního štábu ukrajinské armády Valerije Zalužného a ministra obrany Oleksije Reznikova bylo ukrajinskou protivzdušnou obranou sestřeleno během noci z 15. +more na 16. května 2023 všech šest raket Kinžal. Ruskou stranou byla tvrzení o sestřelení raket Kinžal vždy dementována.

Schopnost systému Patriot sestřelovat balistické rakety Kinžal je v roce 2024 považována za potvrzenou.

Obcházení sankcí

Výrobci raket Kinžál a Iskander se daří obcházet sankce EU a pořizovat si součástky vyráběné v Evropě (Polsko, Německo) prostřednictvím svých subdodavatelů.