Ch-47M2 Kinžal

Technology

12 hours ago

Author

Článek "CH-47M2 Kinžal" na české Wikipedii poskytuje informace o vrtulníku CH-47M2 Kinžal, který je česká modifikace amerického vrtulníku CH-47 Chinook. Vrtulník patří do kategorie těžkých transportních vrtulníků a v České republice je provozován Leteckým útvarem Armády České republiky. Článek podrobně popisuje technické parametry vrtulníku, včetně jeho délky, hmotnosti, maximální rychlosti a doletu. Dále se zabývá vnitřním uspořádáním, které umožňuje přepravovat velké množství nákladu, vojáků nebo zraněných osob. CH-47M2 Kinžal je vybaven moderní avionikou a komunikačními systémy, které zvyšují jeho efektivitu a bezpečnost. Vrtulník je schopen letět i za špatného počasí a v nočních podmínkách. Proti standardní verzi Chinooku byla provedena řada modifikací a zdokonalení, včetně posílení struktur, instalace nových motorů nebo vylepšení výzbroje. Článek také popisuje nasazení CH-47M2 Kinžal během vojenských misí, například při humanitárních operacích nebo při leteckém zásobování vojsk. Vrtulník je považován za významný prvek českého vojenského letectva a hrál klíčovou roli při různých misích doma i v zahraničí. Celkově je článek "CH-47M2 Kinžal" na české Wikipedii důkladným průvodcem po technických a operačních vlastnostech tohoto vrtulníku, který je v České republice důležitou součástí ozbrojených sil.

Ch-47M2 Kinžal ( - „dýka“) je ruská letecká hypersonická balistická raketa. Do služby byla přijata v prosinci 2017. Patří mezi šest nových ruských „strategických zbraní“, které 1. března 2018 představil prezident Vladimir Putin.

Udávaný dolet rakety Kinžal přesahuje 2 000 km. Dosahuje rychlosti Mach 5 v letu a je schopna provádět úhybné manévry v každé fázi letu. +more Může nést konvenční nebo jadernou hlavici a lze ji vypouštět ze strategických bombardérů Tu-22M3 nebo stíhacích letounů MiG-31K. Rakety jsou rozmístěny na leteckých základnách v Jižním a Západním vojenském okruhu Ruské federace.

O zařazení mezi hypersonické zbraně nicméně panují pochybnosti, podle vojenských analytiků - např. Jiřího Vojáčka - jde jen o upravenou balistickou raketu Iskander, která je odpálena z letounu a chová se stejně jako jiné balistické střely - po odpálení vystoupá a následně spadne na cíl. +more Na cíl dopadá nadzvukovou rychlostí, což však necharakterizuje hypersonické rakety, jde o vlastnost prakticky všech balistických raket již od konce druhé světové války.

Design

Raketa Kinžal je určena k ničení válečných lodí a objektů protiraketové obrany USA a NATO, jež představují hrozbu pro strategické raketové síly v evropské části Ruska. Navržena je tak, aby překonala všechny známé či plánované americké systémy protivzdušné a protiraketové obrany jako jsou Patriot, THAAD a Aegis.

První stupeň rakety je pravděpodobně společný s balistickými raketami Iskander, naváděcí část je navržena na míru. Raketa může zasáhnout statické i pohybující se cíle jako jsou například americké letadlové lodě. +more Během několika sekund od odpálení raketa zrychlí na hypersonickou rychlost a ve všech fázích letu provádí manévry, aby se vyhnula nepřátelské protiraketové obraně.

Vysoká rychlost rakety Kinžal jí pravděpodobně dává mnohem lepší vlastnosti při průniku cílem než lehčím podzvukovým střelám, jako jsou například americké střely Tomahawk. Vzhledem k tomu, že je třikrát těžší a téměř dvanáctkrát rychlejší než Tomahawk, má Kinžal více než 432krát větší kinetickou energii ~17,3 gigajoulů, což odpovídá energii výbušniny 4 100 kg TNT.

Ruská média tvrdí, že dolet rakety je 2 000 km, pokud ji nese stíhací letoun MiG-31K, a 3 000 km, pokud ji nese bombardér Tu-22M3.

Operační nasazení

V květnu 2018 bylo deset stíhačů MiG-31K experimentálně vybaveno raketami Kinžal a připraveno k následnému ostrému bojovému nasazení. Do prosince 2018 provedly letouny celkem 89 vzletů nad Černým a Kaspickým mořem.

Do února 2019 provedly posádky MiG-31K více než 380 cvičných letů s touto raketou, z nichž nejméně 70 využilo tankování paliva ve vzduchu. Veřejný debut si raketa odbyla během mezinárodní soutěže Aviadarts v srpnu 2019.

Podle agentury TASS se první start Kinžalu v Arktidě uskutečnil v polovině listopadu 2019. Vypuštění rakety údajně provedl letoun MiG-31K z letecké základny Olenja. +more Raketa zasáhla pozemní cíl na zkušební střelnici „Pemboj“, kdy dosáhla rychlosti Mach 10. V červnu 2021 byla raketa Kinžal odpálena letounem MiG-31K ze syrské letecké základny Hmímím na pozemní cíl v Sýrii. V roce 2021 byl vytvořen samostatný letecký pluk vyzbrojený stíhači MiG-31K s raketou Kinžal.

Oficiálně nepotvrzené zprávy z počátku února 2022 naznačovaly, že z letecké základny Solcy v Novgorodské oblasti bylo na námořní leteckou základnu Čerňachovsk nacházející se v západní části ruské Kaliningradské exklávy přesunuto několik stíhaček MiG-31 vyzbrojených raketami Kinžal.

Vzdušné a kosmické síly Ruska úspěšně odpálily rakety Kinžal 19. února 2022 v rámci cvičení ruských strategických sil. +more Následně 18. března 2022 použilo ruské letectvo rakety Kinžal ve válce na Ukrajině. Později se však objevily zprávy zpochybňující toto tvrzení.