Tupolev Tu-22M

Tupolev Tu-22M (V kódu NATO „Backfire“) je nadzvukový, strategický a námořní bombardér s měnitelnou geometrií křídel dlouhého doletu z konce 60. let 20. století, který byl průběžně modernizován. Na západě byl tento letoun označován i jako Tu-26. Během studené války byl Tu-22M ve službě u sovětského letectva jako nosič střel určený ke strategickému bombardování v rámci Evropy a u sovětského námořního letectva jako nosič střel primárně určený k útokům na seskupení amerických letadlových lodí. Značné počty těchto letounů zůstávají u ruského letectva v provozu. V roce 2014 bylo ve službě více než 100 ks Tu-22M.

Vývoj

Letoun vznikl dle požadavku na vysoce nadzvukový letoun, který by byl nosičem jaderných střel. Na počátku vývoje byl tzv. +more „Projekt 145,“ kterým se Tupolevova konstrukční kancelář zabývala od roku 1965. Letoun sice vycházel z typu Tupolev Tu-22, ovšem postupně se z něj stával zcela jiný stroj. Jednalo se o typ s měnitelnou geometrií křídel, která umožňovala operovat i z nezpevněných ploch. Letoun měl být schopen útočit z přízemního letu, což v podmínkách silné protivzdušné obrany bylo velkou výhodou. Postupně docházelo k dalším úpravám, zejména v umístění motorů.

První prototyp letounu Tu-22M0 vzlétl 30. +more srpna 1969. Vzhledem k ne zcela uspokojivým výsledkům však byl v témže roce zahájen program modernizace letounu. Tento typ, nazvaný Tu-22M1, měl sníženou hmotnost, zlepšenou aerodynamiku, zvětšené rozpětí křídel a další změny. Ovšem ani tato verze zcela nevyhovovala, a tak vznikl další typ - Tu-22M2. Prototyp tohoto stroje s motorem NK-22 vzlétl 7. května 1973. Přestože mělo letadlo řadu konstrukčních nedostatků, bylo nakonec zařazeno do výzbroje a celkově se vyrobilo přes 200 kusů. K největším problémům patřila malá životnost motorů, trhliny v konstrukci a systémy elektronického boje, které rušily palubní radiolokátor. Letové zkoušky probíhaly až do roku 1975 s uspokojivými výsledky. Stroj se sériově vyráběl až do roku 1983 a bylo celkem vyrobeno 211 kusů. Slabinou tohoto letadla však byly stále nízké výkony motoru, což bylo v rozporu s původním zadáním.

Proto pokračovala další modernizace a letoun dostal nový motor NK-25, který byl vybaven elektronikou a který byl schopen pracovat v různých provozních režimech. Současně s dalšími změnami tak vznikl typ Tu-22M3, na jehož vývoji se začalo 24. +more června 1974. Letadlo prošlo výraznou modernizací, která se týkala draku stroje, nové avioniky a vylepšených zbraňových systémů. Změny konstrukce, které se podepsaly na lepších letových vlastnostech, snížení celkové hmotnosti a zvýšení životnosti, měly však za následek zvýšení radarové odrazné plochy o 20 %. Letoun poprvé vzlétl 20. června 1977 a od roku 1978 se souběžně vyráběl s typem Tu-22M2. Oficiálně byl bombardér zařazen do výzbroje v roce 1983. Následující roky byl podroben sérii testů, jejichž cílem bylo integrovat modernější rakety typu vzduch-země Ch-15. První letadla vyzbrojené střelami Ch-15 dosáhla operačních schopností v roce 1983. Do roku 1993 bylo celkem vyrobeno 286 kusů typu Tu-22M3. Dále byly postaveny i Tupolevy ve verzích průzkumných či jako létající laboratoř.

V roce 1984 vznikla modifikace Tu-22M3 s označením Tu-22M3R nebo Tu-22MR. Šlo o průzkumný letoun, který měl integrovaný radiolokátor s bočním vyzařováním, systémy elektronického průzkumu, jakož i fotografické zařízení a videokamery. +more Po úspěšném absolvování vojenských zkoušek byla tento varianta v roce 1989 přijata do výzbroje námořního letectva.

V roce 1986 byl dokončen prototyp Tu-22MP, který představoval upravenou verzi Tu-22M3, určenou k vedení elektronického boje. Do konce roku 1992 byly vyrobeny ještě dvě další letadla typu Tu-22MP.

V roce 2008, hned po válce v Gruzii, kde došlo k sestřelení jednoho ruského Tu-22M, začaly práce na další modernizaci. Letadlo, označované jako Tu-22M3M, bylo vybaveno modernější avionikou, včetně nových navigačních a komunikačních systémů. +more Dalším výrazným vylepšením by měla být integrace nové výzbroje, využívající satelitní navádění GLONASS. První stroje Tu-22M3M byly zařazeny do výzbroje začátkem února 2012 a do roku 2020 plánuje ruské letectvo modernizovat na tento standard 30 letadel.

Konstrukce

Drak

Trup je poloskořepinové konstrukce, která je tvořena převážně hliníkovými slitinami. Rozdílné požadavky na aerodynamiku v nízkých rychlostech a vysokých nadzvukových rychlostech vyřešili konstruktéři křídlem s měnitelnou geometrií. +more Tu lze nastavit do tří poloh: * 20° pro vzlet, * 65° pro „ekonomický“ nadzvukový let, * 72° pro nadzvukový let v malých výškách. Na odtokové straně každého z křídel se nacházejí tři dvoudílné vztlakové klapky. Hlavní palivové nádrže se nacházejí v trupu letadla, další jsou umístěny v křídlech a kýlu.

Přední podvozková noha má dvě kola a zatahuje se směrem dozadu. Hlavní podvozky se skládají ze tří párů kol a zatahují se do šachet, umístěných zčásti v trupu a zčásti v křídle letadla. +more Do zadní části trupu jsou integrovány dva brzdicí padáky, každý s plochou 52 m².

Kokpit

Kokpit Tu-22M3 Kabina čtyřčlenné posádky je klimatizovaná a je zasklená elektricky vyhřívaným krytem. +more V přední části sedí dva piloti, v zadní radista a navigátor. Celá posádka sedí na vystřelovacích sedadlech, které umožňují bezpečné katapultace od výšky 60 m a rychlosti 130 km/h.

Avionika

Bombardér Tu-22M3 je vybaven dopplerovským radiolokátorem PNA-D, který slouží k vyhledávání a zaměřování cílů, a také k navádění řízených střel. Radar je součástí antikolizního systému, nelze však využít k nízkým letům s kopírováním terénu. +more V zadní části letadla pod svislou ocasní plochou je ještě radar PRS-4km Krypton. Ten spolu s televizní kamerou slouží k zaměření cílů pro dvouhlavňový kanon GŠ-23. Kromě kanonu se o vlastní ochranu letadla stará i systém Ural. Ten se skládá z výstražného radiolokačního přijímače Sirena-3, výstražného infračerveného protiraketového systému, aktivního radarového rušiče a výmetnice klamných infračervených a radiolokačních cílů.

V přední části trupu je umístěn fotografický přístroj AFA-15, který je určen k plnění průzkumných úkolů. Komunikační systém se skládá ze dvou radiostanic UHF, jedné HF a palubního interkomu.

Motor

Pohon letadel zajišťují dva motory Kuzněcov NK-25, každý o maximálním tahu 245,15 kN. Motory jsou umístěny vedle sebe v zadní části trupu pod svislou ocasní plochou.

Výzbroj

Тu-22М3 se zavěšenými střelami Ch-22 a pumami FAB-250 +morejpg|náhled'>Pumy FAB-500 pod trupem Tu-22M3 může nést celou škálu volně padajících pum od FAB-100 o hmotnosti 100 kg až po FAB-3000 o hmotnosti 3 tuny. Bombardér může být vybaven palubním zaměřovacím systémem SVP-24 (Gefest). Jde o specializovaný výpočetní subsystém, který umožňuje přesné navedení „hloupé“ munice na cíl. Základní myšlenka je podobná jako u amerických pum JDAM, které jsou vybaveny družicovým systémem a z nekontrolovaných pum se tak stává řízená munice. Nicméně přístup je zcela odlišný, protože zařízení není namontována na každou pumu zvlášť, ale nachází se na palubě letadla. SVP-24 přepočítává polohu letadla a cíle na základě systému GLONASS, rychlost a směr letu letadla, trajektorii letu pumy a hydrometeorologické podmínky. Souřadnice mohou být trochu zkreslené při ostrých manévrech letadla v cílové oblasti nebo při nedostatku informací o hydrometeorologických podmínkách a stavu ovzduší. Pravděpodobnost zničení malých dobře chráněných podzemních zařízení je 30 až 40%. Účinnost při ničení špatně chráněných nadzemních cílů může dosáhnout až 60%.

K ničení strategických stacionárních pozemních objektů slouží pumy Ch-15 s doletem 300 km. Tu-22M3 dokáže unést 6 kusů v pumovnici a další 4 pumy mohou být umístěny na závěsníky pod křídly. +more Protilodní výzbroj představuje puma Ch-22 s aktivním radarovým naváděním a s doletem 600 km.

Bombardéry Tu-22M3 by měly být do roku 2018 vyzbrojeny novými řízenými střelami Ch-32 s doletem 1000 km. Střela po vypuštění vystoupá do výšky 40 km, následně letí rychlostí 4000-5000 km/h a nakonec zaútočí střemhlav na cíl. +more Ch-32 je určena hlavně k ničení nepřátelských lodí, radiolokačních stanic, mostů, vojenských základen a elektráren. Střela může být naváděná pomocí družicového systému GLONASS nebo GPS. V prostředí silného rušení využije zpočátku inerciální navigační systém a v konečné fázi letu bude řízena pomocí aktivního radarového navádění. Dále může tato verze nést až 4 hypersonické střely Ch-47M2 Kinžal, určené pro likvidaci válečných lodí a objektů protiraketové obrany USA a NATO.

Služba

F-14A Tomcat. +more Tupolev Tu-22M3 na základně Rjazaň Ďagilevo Letoun je uzpůsoben k nesení konvenční i atomové výzbroje. Může nést rakety na ničení námořních i pozemních cílů, pumová výzbroj činí až 24 000 kg munice. Během studené války vykonávaly Tu-22M pravidelné hlídkové lety a v několika případech při střetu s americkým námořnictvem simulovaly útoky na seskupení letadlových lodí.

Tu-22M byly „naostro“ vojensky užity ve válce v Afghánistánu v letech 1987-1989. Od roku 1987 působilo v Afghánistánu 18 bombardérů Tu-22M2, které bombardovaly přístupové komunikace, základny a sklady mudžahedínů. +more V roce 1988 je nahradilo 16 modernějších Tu 22M3, které sehrály důležitou roli hlavně při ústupu sovětských vojsk. K likvidaci pozemních cílů v Afghánistánu se používaly pumy FAB-500, FAB- 1500 a FAB-3000. Další bojové nasazení si odbyly bombardéry Tu-22M v roce 1995 v Čečensku, když podnikaly nálety na pozemní cíle v blízkosti města Groznyj. V roce 2008 během bojů v Jižní Osetii ztratilo ruské letectvo jeden bombardér Tu-22M, který právě plnil průzkumné úkoly. Gruzínské protivzdušné obraně se podařilo sestřelit ruské letadlo pravděpodobně za použití raketového systému Buk-M1.

Poté, co se 17. listopadu 2015 potvrdila podezření, že za zřícením ruského civilního letadla s 224 pasažéry na palubě stojí Islámský stát, začalo Rusko masivní bombardování strategickými bombardéry. +more Čtrnáct strojů Tu-22M, pět letadel Tu-160 a šest Tu-95 uskutečnilo nálety na pozice teroristické skupiny ISIL. Bombardér Tu-22M byl vyzbrojen železnými pumami bez navádění FAB-250, které shodil na cíle ve městě Rakka.

Na strojích probíhají další modernizace včetně výzbroje a jsou v současné době ve výzbroji Ruska. Letouny Tu-22M nebyly nikdy vyváženy, nicméně po rozpadu SSSR se některé stroje nacházely na území nových republik. +more Bělorusko mělo 52 letounů, které byly předány do Ruska. Ukrajina měla 29 strojů, ale ukrajinská vláda se jaderných zbraní vzdala, a tak byla tato letadla vyřazena, poslední v roce 2004.

Tupolev se od roku 1992 snažil získat potenciální zákazníky pro letouny jako např. Írán, Indii a ČLR, ale žádný kontrakt zatím uzavřen nebyl. +more Během roku 2001 si Indie pronajala 4 stroje.

Dne 15. dubna 2022 ukrajinské ministerstvo obrany uvedlo, že Rusko použilo bombardéry Tu-22M3 k úderu na cíle v Mariupolu poprvé od zahájení invaze na Ukrajinu. +more Dříve bylo také hlášeno, že v Rusku byly reaktivovány hloupé pumy FAB-3000M-46 k použití u bombardérů Tu-22M3 k úderům na cíle v železárnách a ocelárnách Azovstal, které se staly posledním místem ukrajinských jednotek v obleženém městě Mariupol.

Dne 11. května 2022 se na internetu objevilo video ukazující bombardér Tu-22M3 ruského letectva vypouštějící dvojici střel Ch-22 na cíle kdesi na Ukrajině.

Varianty

muzeu v Moninu +more22_M0_Blinder_Ukrainian_Airforce_(7724012774). jpg|náhled'>Тu-22М0 v muzeu na Ukrajině Тu-22М2 Ruský Tu-22M3 Tu-22M(0) : Nejstarší předprodukční varianta, bylo vyrobeno 9 kusů. Tu-22M1 : Pilotní stroje, 9 ks bylo vyrobeno v letech 1971 a 1972. Jeho označení v NATO bylo Backfire-A. Tu-22M2 : První hlavní sériová verze, která se začala vyrábět v roce 1972, šlo o Tu-22M2 (V kódu NATO: Backfire-B), s delšími křídly a značně přepracovaným trupem dle pravidla ploch (zvýšení počtu členů posádky na čtyři), s dvěma motory NK-22 (každý o tahu 215 kN) a vstupním ústrojím ve stylu F-4 Phantom II a novým podvozkem, kdy je hlavní podvozek uložen v křídlech než ve velkých gondolách. Od roku 1972 do roku 1983 bylo vyrobeno 211 strojů Tu-22M2. Tu-22M2 měl maximální rychlost 1,65 Machu a byl vyzbrojen nejčastěji střelami s plochou dráhou letu/protilodními střelami, typicky jednou nebo dvěma protilodními Ch-22. Některé Tu-22M2 byly později vybaveny výkonnějšími motory NK-23 a přeznačeny na Tu-22M2Ye. Tu-22M3 :Pozdější Tu-22M3 (NATO: Backfire-C), který poprvé vzlétl v roce 1977, uveden do provozu v roce 1983 a oficiálně vstoupil do služby v roce 1989, měl nové motory NK-25 s podstatně vyšším výkonem, sací ústrojí podobné MiGu-25, křídla s větší maximální šípovitostí a překonstruovanou přídí s novým navigačním/útočným radarem Almaz PNA (Planeta Nositel, izdělije 030A) (NATO 'Down Beat') a navigačním/útočný systémem NK-45, který poskytuje mnohem vylepšený let v malých výškách. Aerodynamické změny zvýšily jeho maximální rychlost na Mach 2,05 a dolet o třetinu ve srovnání s Tu-22M2. Ocasní věž je přestavěna a disponuje jedním kanónem, zatímco v pumovnici je rotační odpalovací zařízení pro střelu Raduga Ch-15, podobné americké AGM-69 SRAM. V ruských službách se jí přezdívá Trojka. Do roku 1993 bylo postaveno 268 letounů.

: Tu-22M měl v horní části přídě výsuvnou sondu pro tankování paliva za letu. Sonda byla údajně odstraněna v důsledku jednání SALT, protože s doplňováním paliva byl považován za strategický bombardér mezikontinentálního doletu. +more Sonda může být v případě potřeby obnovena.

: Tu-22M3S používané k útoku na cíle v Sýrii podstoupily modernizaci, během nichž na ně byly instalovány specializované výpočetní subsystémy SVP-24-22, což výrazně zvýšilo přesnost bombardování.

Tu-22M4 :Vývoj "Izdělije 4510" začal v roce 1983. Modernizace s instalací nových motorů NK-32 (z Tu-160) a se změnou sání vzduchu do motoru. +more Modernizace avioniky instalací nového PNK, radar "Přehled" (z Tu-160), komplex EW. Rozšíření sortimentu zbraní: 3 Ch-32 nebo 10 Vh-15 (umístěných na 6 vnitřních a 4 externích bodech zavěšení) nebo s televizním naváděcím systémem UPAB-1500. V roce 1990 byl v kazaňské letecké továrně postaven prototyp. Práce v tomto směru byly ukončeny v listopadu 1991. Prototyp letounu č. 4504 je v muzejní expozici AB Djagilevo.

Tu-22MR : Několik Tu-22M3, možná 12, bylo přeměněno na standard Tu-22M3(R) nebo Tu-22MR s bočním palubním radarem Šompol a dalším vybavením ELINT. Tu-22DP : Tu-22DP (Dalněgo Perechvata, dálkový odposlech)/ DP-1 je projekt stíhače dlouhého dosahu založený na Tu-22M2 (později na základě Tu-22M3). +more Výzkum a vývoj provedla konstrukční kancelář Tupolev s GosNIIAS. Předpokládalo se, že DP může nést i úderné zbraně. Tu-344 :Zrušený nadzvukový dopravní letoun založený na Tu-22M3, určené k přepravě 10-12 cestujících. Vyvinutý v kanceláři Tupolev v rámci konverzního programu v druhé polovině 90. let. Vývoj letadla začal v 90. letech 20. století kdy vznikl zájem a poptávka po nadzvukových business jetech (SBJ). Protože vznik letadla od nuly vyžaduje velké investice, Tupolev se rozhodl vytvořit letadlo třídy SBJ založené na Tu-22M3. Projekt se však v té době ukázal jako neperspektivní, protože letoun měl být používán mezinárodně, ale nesplňoval tehdejší mezinárodní ekologické normy.

Tu-22M3 s SVP-24-22 : Modernizovaný Tu-22M3 ruského letectva osazený novým zaměřovacím a výpočetním systémem SVP-24-22 Gefest namísto komplexu NK-45 Vachta-2. SVP-24-22 obsahuje nový a výkonnější palubní počítač SV-24, vstupně-výstupní zařízení UVV-MP-22, jednotku generování letových informací - BFI, letecký kolimátorový indikátor KAI-24, radionavigační systém SRNS-24 se satelitním přijímačem A737 a polovodičovým zařízením pro ukládání informací TBN-K-2 k ukládání dat navigačně-zaměřovacího komplexu SVP-24-22 a letového zapisovače. +more 5 modernizovaných letadel vstoupilo do provozu v roce 2015, 2 roku 2017, 1 v roce 2018, a 2 v roce 2019. Tu-22M3M : Tu-22M3 pro ruské letectvo s motory z Tu-160M2 (NK-32-02), kdy je 80 procent avioniky vyměněno nebo upgradováno, včetně pumových zaměřovačů SVP-24-22, radaru NV-45 s fázovým polem, navigačního systému GLONASS, moderního digitálního skleněného kokpitu a ovládáním motoru, protiopatření elektronického boje, a schopnost používat přesné zbraně vzduch-země. Ruské ministerstvo obrany hodlá modernizovat až 30 letadel z přibližně 60 aktuálně používaných Tu-22M3 na pokročilou variantu Tu-22M3M. Může nést 3 střely Ch-32 nebo 4 Ch-47M2 Kinžal. Životnost by se měla prodloužit na 40-45 let. 16. srpna 2018 bylo představeno první modernizované letadlo během slavnostního uvedení do provozu v továrně v Kazani. Svůj první let provedl 28. prosince 2018. 20. března 2020 měl svůj první let druhý modernizovaný letoun Tu-22M3M.

Uživatelé

Rozebírání ukrajinských Tu-22M v roce 2002

Současní uživatelé

; * Ruské letectvo, 93 strojů ve službě k prosinci 2010. * Ruské námořní letectvo, 58 ve službě k prosinci 2010.

Dřívější uživatelé

; * Ukrajinské letectvo * Ukrajinské námořní letectvo

SSSR * Sovětské letectvo * Sovětské námořní letectvo

Specifikace (Tu-22M3)

400px

Technické údaje

Osádka: 4 (pilot, co-pilot, navigátor a obsluha zbraní) * Rozpětí: ** Roztaženo (20°):: 34,28 m ** Staženo (65°): 23,30 m * Délka: 42,4 m * Výška: 11,05 m * Nosná plocha: 55,2 m² ** Roztaženo (20°):: 183,6 m² ** Staženo (65°): 175,8 m² * Hmotnost prázdného stroje: 54 000 kg * Maximální vzletová hmotnost: 124 400 kg * Pohonná jednotka: 2× dvouproudový motor Kuzněcov NK-25, každý o tahu 245,2 kN * Zásoba paliva: 11 100 kg

Výkony

Maximální rychlost: 2,2M (2 300 km/h) * Akční rádius: 2 410 km * Dostup: 13 300 m * Počáteční stoupavost: 15 m/s * Plošné zatížení: 688 kg/m² * Poměr tah/hmotnost: 0,40

Výzbroj

Kanóny: 1 × kanón GŠ-23 ráže 23 mm v ocasní věži ovládaný na dálku * Závěsy: pylony na trupu a křídlech a vnitřní pumovnice s kapacitou 24 000 kg ** do tří raket Raduga Ch-22 v pumovnici a na křídlech nebo ** 6 střel MKU-6-1 v pumovnici, plus čtyři střely na dvou pylonech na křídlech. ** různé pumy - 69 × FAB-250 nebo 8 × FAB-1500

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Rockwell B-1 Lancer

Externí odkazy

[url=http://www. valka. +morecz/clanek_11056. html]Tu-22M3 - Pouhá „modernizace“. [/url] * [url=https://web. archive. org/web/20110605015707/http://www. aviation. ru/Tu/#22]Tu-22M na aviation. ru[/url] * [url=http://www. globalsecurity. org/wmd/world/russia/tu-22m. htm]Tu-22M na Globalsecurity. org[/url] * [url=http://www. military. cz/russia/air/tupolev/Tu22M/tu22m. htm]Military. cz[/url].

Kategorie:Sovětské a ruské bombardéry Kategorie:Letadla Tupolev