Chaldejská katolická církev

Pečeť babylonského patriarchy

Chaldejská katolická církev (syrsko-aramejsky ܥܕܬܐ ܟܠܕܝܬܐ ܩܬܘܠܝܩܝܬܐ; ʿītha kaldetha qāthuliqetha) je jedna z východních katolických církví, která používá chaldejský (východosyrský) ritus. Je ve společenství s Římskokatolickou církví. +more Liturgickým jazykem církve je syrština. V jejím čele stojí patriarcha Babylonu Chaldejců. Počet věřících stoupá, celosvětově má: 2010 - 490 370 věřících, 2013 - 536 520, 2014 - 536 680, 2015 - 602. 050 , 2016 - 640 830 a 2017 - 628 400 věřících (statistika: Viz www. cnewa. org/. Chaldea bylo označení pro jižní část Babylonie, která se osamostatnila.

Historie

Podle legendy založil původní asyrskou církev v roce 52 apoštol sv. Tomáš. +more Po Efezském koncilu roku 431 se asyrská církev oddělila od ortodoxní církve (tehdy též zvaná perská orientální církev) a od 17. století je katolickou církví, ovšem s vlastní církevní hierarchií. Již od 13. stol. působili mezi věřícími Asyrské církve Východu katoličtí misionáři, hlavně dominikáni a františkáni. Výsledkem byla řada individuálních konverzí biskupů a krátce trvajících unií s Římem, ale žádná trvalá unie a to celé církve nevznikla. V polovině 15. stol. začala v Asyrské církvi Východu tradice dědičné posloupnosti patriarchů od strýce k synovci. Výsledkem bylo, že jedna rodina ovládala celou církev a nezletilí synovci byli voleni na patriarchální stolec. Tento nepotismus byl částí biskupů a kněží trvale kritizován. Když byl opět takový patriarcha zvolen v r. 1552, skupina biskupů jej odmítla uznat a hledala spojení s Římem. Vybrala Yuhanana Sulaku, opata jednoho kláštera, za svého patriarchu a poslali jej do Říma, kde měl unii s katolickou církví navázat. Počátkem roku 1553 jej římský papež Julius III. ustanovil jako patriarchu Šimona VIII. pro Chaldejce a 9. dubna 1553 jej vysvětil na biskupa v bazilice sv. Petra. Po jeho popravě r. 1556 se však skupina okolo něho vrátila do své původní Asyrské církve Východu. Později byla unie s Římem obnovena. Během masakrů prováděných za první světové války osmanskou tureckou armádou(hlavně r. 1918) zemřeli 4 biskupové, mnoho kněží a asi 70. 000 věřících této církve. Začátek druhé války v Iráku znamenal odchod mnohých věřících chaldejské katolické církve do zahraničí, především do Sýrie.

Současnost

I přes teror islamistických džihádistů počet věřících stoupá. Církev měla r. +more2014 přes 536 tisíc věřících, r. 2016 už 640 820 a 2017 628 400. V USA je už 235. 000 věřících (ve dvou eparchiích- 2015), ve Francii asi 18 000 a v Austrálii 35. 000 (eparchie v Sydney). V Damašku žije asi 25 000 chaldejských katolíků a ve zbytku Sýrie dalších 14 000. Počet věřících této církve v Bagdádu klesl od vypuknutí války z asi 400 000 na cca 100 000, v celé metropolitní archieparchii Bagdád žilo r. 2014 170. 000 a r. 2015 150. 000 věřících - v r. 2017 žilo v celém Iráku přes 240 300 věřících. Přesto však celkový počet věřících celosvětově stoupá: 2010 - 490 370, 2015 - 602 060, 2016 - 640 830 a 2017 - 628 400. R. 2017 měla : 20 biskupů, ve 172 farnostech působilo 133 diecézních a 15 řeholních kněží (148 celkem), 26 řeholníků-bratří, 242 řeholnic a 320 stálých jáhnů ( z toho 174 v eparchii sv. Tomáše Apoštola v Detroitu v USA, 16 v eparchii sv. Petra Apoštola v San Diegu v USA, 106 v eparchii Mar Addaie v Torontu v Kanadě a 6 v eparchii sv. Tomáše Apoštola v Sydney v Austrálii(+Nový Zéland) - takže 302 z 320). V seminářích studovalo 53 seminaristů.

Církev je zastoupena především ve Francii, Gruzii, Indii, Iráku, Íránu, Izraeli, Jordánsku, Libanonu, palestinských autonomních územích, Sýrii, Turecku, USA a Austrálii. Je podřízena papeži Katolické církve v Římě. +more Nejvyšší hlava církve je Babylonský patriarcha Chaldejců, který od roku 1950 sídlí v Bagdádu.

Organizační struktura

Pokud není uvedeno jinak, ne-metropolitní archieparchie a samostatné eparchie jsou podřízeny přímo patriarchovi.

Irák

Chaldejská archieparchie Bagdád - metropolitní, vlastní eparchie chaldejského patriarchy babylónského (spravuje též Teritoriální chaldejský vikariát v Jeruzalémě a Chaldejský vikariát v Jordánsku) se sufragánními eparchiemi: ** Chaldejská eparchie Alquoch ** Chaldejská eparchie Akra ** Chaldejská eparchie Dohuk ** Chaldejská eparchie Zakú * Chaldejská archieparchie Kirkúk - metropolitní bez sufragánních eparchií * Chaldejská archieparchie Irbíl (Erbíl) - není metropolitní, od června 2014 zde také sídlí ve vnitřním exilu arcibiskup z Mosulu - VIZ rubrika Mosul zde na Wikipedii * Chaldejská archieparchie Basra - není metropolitní * Chaldejská archieparchie Mosul - není metropolitní, bezprostředně podřízená Svatému Stolci

Írán

Chaldejská archieparchie Teherán - metropolitní bez sufragánních eparchií * Chaldejská archieparchie Urmíja - metropolitní se sufragánní eparchií: ** Chaldejská eparchie Salmas - personálně spojená s metropolitní archieparchií * Chaldejská archieparchie Ahváz - není metropolitní

Turecko

Chaldejská archieparchie Diyarbakır (Amida) - není metropolitní

Sýrie

Chaldejská eparchie Aleppo (Halab)

Libanon

Chaldejská eparchie Bejrút

Egypt

Chaldejská eparchie v Káhiře

Kanada

Chaldejská eparchie Mar Addaie v Torontu - bezprostředně podřízená Svatému Stolci

Spojené státy americké

Chaldejská eparchie svatého Petra Apoštola v San Diegu - bezprostředně podřízená Svatému Stolci * Chaldejská eparchie svatého Tomáše Apoštola v Detroitu - bezprostředně podřízená Svatému Stolci

Austrálie a Nový Zéland

Chaldejská katolická eparchie svatého Tomáše Apoštola v Sydney - bezprostředně podřízená Svatému Stolci

Evropa

Patriarchální chaldejský vikariát ve Francii ** Kostel Panny Marie Chaldejské * Patriarchální chaldejský vikariát v Rusku a Společenství nezávislých států

Reference

Externí odkazy

[url=http://www. gcatholic. +morecom/dioceses/data/rite-Ch. htm]Seznam eparchií chaldejské katolické církve[/url] * [url=http://www. cnewa. org/default. aspx. ID=59&pagetypeID=9&sitecode=HQ&pageno=1]Informace o církvi[/url].

Kategorie:Křesťanství v Iráku