Chaloner Ogle (1681–1750)

Sir Chaloner Ogle (1681 - 11. dubna 1750, Londýn, Anglie) byl britský admirál. U královského námořnictva sloužil od šestnácti let a byl účastníkem dynastických válek první poloviny 18. století. Proslul především vítězstvím nad piráty u břehů Afriky (1722), za které byl povýšen do šlechtického stavu. Později byl několikrát vrchním velitelem na Jamajce, krátce před smrtí dosáhl nejvyšší možné hodnosti velkoadmirála (1749).

Životopis

Pocházel ze starobylé šlechtické rodiny z Northumberlandu sídlící od 17. do 20. +more století na zámku Kirkley Hall. Narodil se jako jediný syn právníka Johna Ogle a v šestnácti letech vstoupil jako dobrovolník do Royal Navy. Zúčastnil se závěru devítileté války, později za války o španělské dědictví rychle postupoval v hodnostech (komandér 1703, kapitán 1708). Mezitím byl však postaven před válečný soud za ztrátu své lodi u břehů Španělského Nizozemí (1706). Po válce sloužil v Baltském moři a především vynikl likvidací pirátské flotily Bartholomewa Robertse u břehů západní Afriky (bitva u mysu Lopez). Za tuto akci obdržel Ogle Řád lázně se šlechtickým titulem Sir. Další roky strávil ve Středozemním moři a Lamanšském průlivu, v hodnosti komodora byl v letech 1732-1739 velitelem na Jamajce. Po návratu do Evropy byl povýšen na kontradmirála (1739) a stal se zástupcem vrchního velitele ve Středozemním moři. Ještě téhož roku byl převelen do Lamanšského průlivu a v roce 1741 byl s flotilou o třiceti lodích vyslán do Karibiku na pomoc admirálu Vernonovi v boji proti Španělům (válka o Jenkinsovo ucho). Po prohrané bitvě u Cartageny byl postaven před válečný soud, ale byl osvobozen. Po odvolaném Vernonovi pak znovu převzal vrchní velení na Jamajce (1743-1744) a v roce 1743 byl povýšen na viceadmirála. Po návratu do Evropy byl předsedou válečného soudu s veliteli bitvy u Toulonu (admirálové Thomas Mathews a Richard Lestock). V roce 1744 dosáhl hodnosti admirála a v letech 1746-1750 byl poslancem Dolní sněmovny za přístav Rochester, v politice patřil k whigům. V roce 1749 obdržel nejvyšší možnou hodnost velkoadmirála (Admiral of the Fleet).

Jeho stejnojmenný synovec Sir Chaloner Ogle (1726-1816) dosáhl též hodnosti admirála, v další generaci vynikl u námořnictva velkoadmirál Sir Charles Ogle (1775-1858).

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

HEATHCOTE, Tony: The British Admirals of the Fleet 1734-1995; Londýn, 2002; ISBN 0-85052-835-6 * KOVAŘÍK, Jiří: Salvy pod plachtami, I. díl Námořní války Ludvíka XV. +more a Ludvíka XVI. ; Praha, 2021; 367 s. ISBN 978-80-7497-348-2 * TARABA, Luboš: Sukně proti kalhotám. Válka o rakouské dědictví 1740-1748; Praha, 2019; 464 s. ISBN 978-80-7557-176-2.

Externí odkazy

[url=http://www.historyofparliamentonline.org/volume/1715-1754/member/ogle-sir-chaloner-1680-1750]Admirál Chaloner Ogle na webu The History of Parliament[/url]

Kategorie:Admirálové Royal Navy Kategorie:Britští šlechtici Kategorie:Osobnosti válek o rakouské dědictví Kategorie:Osobnosti válek o španělské dědictví Kategorie:Poslanci Dolní sněmovny Spojeného království Kategorie:Britští politici Kategorie:Georgiánské období Kategorie:Nositelé Řádu lázně Kategorie:Narození v roce 1681 Kategorie:Úmrtí v roce 1750 Kategorie:Úmrtí 11. +more dubna Kategorie:Úmrtí v Londýně Kategorie:Muži.