Cham (Německo)

Cham (česky Kouba) je německé město, sídlo zemského okresu Cham ve vládním obvodu Horní Falc spolkové země Bavorsko. Žije zde obyvatel.

Město se nalézá uprostřed přírodního parku Horní Bavorský les, na řece Regen, poblíž hranice s Českem. Řeka Regen obloukem obtéká chamské staré město, proto se Chamu říká „Stadt am Regenbogen“.

Historie

V laténském období stávalo na vrchu nad pozdějším městem mocné keltské hradiště.

V raném středověku, od 6. do 8. +more století tuto oblast zvanou marka Kamma ovládali bavorští vévodové z rodu Agilofingů, získali ji od císaře lénem. Krystlizačním jádrem křesťanského sídla byl klášter benediktinů Chammünster. Vévoda Tassilo III. mu daroval území kolem pozdějšího Řezna. Odtud vyšli mniši, kteří založili klášter sv. Jimrama v Řezně.

Pod latinským názvem Civitas Camma se město písemně připomíná k roku 976, podle hranic bylo později nazývané Česká marka. Správu marky a ochranu kláštera zajišťoval první hrad bavorských vévodů, známý také pod názvem Camma, písemně až k roku 1055. +more Město mělo již kolem roku 1300 svůj vlastní špitál, během 13. až 14. století bylo opevněno. Dochovaly se městské brány Straubingská a takzvaná Pivní brána. V roce 1322 sem uprchla královna Eliška Přemyslovna, aby byla nablízku své devítileté dceři Markétě, kterou dal její manžel, král Jan Lucemburský násilně odvézt na vychování na dvůr bavorských vévodů do Landshutu. V tomto exilu se královně 27. března 1323 narodila dvojčata Anna a Eliška, podle Jiřího Spěváčka poslední svědectví náklonnosti a citového vzplanutí krále Jana Lucemburského. Přesné bydliště královny není doloženo, ve městě se z této doby dochovalo několik objektů.

Od roku 1555 do roku 1628 se Cham po augsburském císařském a náboženském míru stal luteránským městem, ke kterému se připojil Ottheinreich z Falcka z rodu Wittelsbachů. Při rekatolizaci se znovu stal římsko-katolickým městem. +more Během třicetileté války (1618-1648) bylo město pětkrát obsazeno žoldnéřskými vojsky, stejně jako za vlády kurfiřta Maxe II. Emanuela. Poslední povstání proti této okupaci bylo potlačeno 16. ledna 1706. V roce 1742 během války o rakouské dědictví dobyli město panduři pod vedením barona Františka Trencka, město nakonec 9. září 1742 zapálili.

V roce 1861 dosáhlo město železničního spojení, následovaného prosperitou industrializace (obchod se dřevem z Bavorského lesa). Nálet v noci ze 17. +more na 18. dubna 1945 zabil 28 lidí a více než 70 zranil. V dubnu 1945 byl Cham osvobozen americkou armádou.

Památky

Bývalý klášterní kostel Chammünster * Kostel Nanebevzetí Panny Marie (románská, v gotické době zčásti přestavěná, bazilika, nyní hřbitovní kostel, bývalý klášterní klášterní kostel benediktinů Chammünster) * Městský kostel svatého Jakuba * Radnice (původně gotický dům, přestavěný v renesanci) * Městský špitál (gotický dům, založený kolem roku 1300) * Špitální kostel svatého Ducha * Zámecká kaple na Kočiči hoře (Katzberg) * Ruiny hradu Chammeregg * Dvouvěžová Pivní brána * Straubingská brána * Pevnost Kordon, nyní infornmační středisko

Galerie

Cham-Regen.jpg|Regen u Chamu Biertor in Cham, 3.jpg|Pivní brána Cham-Buergerspital.jpg|Městský špitál Cham-Marktplatz.jpg|Tržní náměstí Cham-Rathaus.jpg|Radnice Cham-Cordonhaus.jpg|Kordon

Politika

Starostové od roku 1874

Slavnosti

„Natur in der Stadt Cham“ (Příroda ve městě Cham), v roce 2001 se zemskou zahradnickou výstavu. * Každoroční týdenní setkání tanečníků Square a Round dance. +more, termín: kolem velikonočních svátků.

Osobnosti

Karl Bosl (1908-1993), německý historik, profesor bavorských a českých dějin na univerzitě v Mnichově

Partnerská města

Cham, Švýcarsko * Klatovy, Česko * Gainsborough, Spojené království

Odkazy

Reference

Literatura

Karl Bosl: Cham. Die Geschichte der Stadt und des Umlandes in 1200 Jahren, Sparkassenverlag 1989, ISBN 978-3093039805, 56 stran

Externí odkazy

Kategorie:Města v Bavorsku Kategorie:Zemský okres Cham