Cesko.wiki Chlévský hnůj
Author
Albert FloresHnůj Hnojiště na českém venkově Chlévský hnůj nebo zkráceně hnůj je tuhé statkové hnojivo vzniklé fermentací chlévské mrvy - směsi tuhých a tekutých výkalů hospodářských zvířat (zejména skotu) - a podestýlky, kterou může být sláma, piliny nebo pazdeří.
Rozdíl mezi chlévským hnojem a chlévskou mrvou je v tom, že mrva neprošla procesem zrání čili procesem mineralizace a humifikace. Chlévský hnůj je tedy vyzrálá chlévská mrva.
Chlévský hnůj i čerstvá chlévská mrva jsou používány jako hnojivo i k jiným účelům. Kvalitní kompostovaný hnůj, rozložený s omezeným přístupem vzduchu, je cenným hnojivem. +more Chlévský hnůj i čerstvá chlévská mrva, jsou-li použity jako hnojivo, zlepšují fyzikální a chemické vlastnosti půdy a mikrobiální poměry v půdě.
Vlastnosti
Fyzikální
Vyzrálý hnůj je heterogenní, ale souvislá hmota, v níž stále lze oddělit zbytky steliva od ostatní hmoty. V povrchových vrstvách je nerozložená sláma nebo zbytky podestýlky, pod níž je hnůj hnědočerný, ve spodních vrstvách skládky je hnůj nazelenalý, černající ve styku se vzduchem. +more Hnůj, stejně jako mrva, zřetelně páchne amoniakem.
Chemické
Obsah dusíku i organických látek závisí na původu, technologii chovu, ročním období a krmivu, použité podestýlce a jejím množství, způsobu, jakým byla mrva uskladněna, kompostována na hnojišti, a na úpravě hnojiště, počasí a také na stupni rozkladu mrvy. V nejhorším případě ze slamnaté mrvy zůstane jen rozkládající se sláma, z níž jsou vyplaveny všechny živiny. +more Takové „hnojivo“ způsobuje při použití úbytek živin.
Obsah látek v chlévském hnoji je v následující tabulce pouze orientační.
| sušina | 24,0 | 25,0 | 25,0 | 31,0 |
|---|---|---|---|---|
| organické látky | 17,0 | 20,0 | 20,0 | 25,0 |
| N celkový | 0,48 | 0,65 | 0,85 | 2,80 |
| P | 0,11 | 0,13 | 0,14 | 1,25 |
| K | 0,51 | 0,52 | 0,66 | 1,23 |
| Ca | 0,37 | 0,21 | 0,25 | 0,25-1,00 |
| Mg | 0,08 | 0,11 | 0,12 | 0,06-0,08 |
Přeměna chlévské mrvy v hnůj
Zrání mrvy v hnoji je činností různých skupin mikroorganismů, zejména bakterií, plísní a aktinomycet. Při tomto dynamickém procesu dochází k částečné mineralizaci amoniakálních složek a rozkladu polysacharidů. +more Z pohledu kvality vyrobeného hnojiva je nejefektivnějším způsobem kompostování chlévské mrvy, které se však v praxi nerozšířilo kvůli vyšším nákladům a větší pracnosti.
Dynamika
O intenzitě těchto procesů rozhoduje přístup vzduchu (kyslík), vlhkost prostředí a teplota. Za přístupu vzduchu postupuje odbourávání organických látek mnohem rychlejší než v anaerobních podmínkách. +more V aerobních podmínkách však vznikají velké ztráty organických látek a především cenného dusíku, který se rychle vytrácí v amoniakální formě.
Při omezeném přístupu vzduchu (za mírné anaerobiózy) jsou organické látky z chlévské mrvy pouze částečně odbourávány a tvoří se více metanu, který brání rozkladu organických látek na oxid uhličitý, vodu, čpavek a popeloviny.
Rozklad chlévské mrvy nemá na hnojišti proběhnout úplně.
Použití
Efekt použití hnoje či mrvy jako hnojiva závisí nejen na kvalitě samotného hnojiva, ale také na kvalitě zaorání (zaorání s předradličkou). Rozhodnutí, zda ke hnojení použít hnůj, nebo mrvu, závisí také na harmonogramu prací, na době a způsobu skládkování hnoje či mrvy.
Hnojivo
Hnůj a chlévská mrva jsou stájovými hnojivy, která zlepšují fyzikální a chemické vlastnosti půdy a mikrobiální poměry v půdě. Kromě základních prvků obsahují mikroprvky důležité pro rostliny a významné organické zbytky důležité pro mikrofloru a mikrofaunu v půdě (edafon).
Zdroj tepla
Chlévská mrva a chlévský hnůj se používají i v pařeništích, ve kterých je při rozkladu hnoje či čerstvé mrvy zadržováno uvolňované teplo. Na stejném principu bylo teplo využíváno např. +more při přezimování citrusů a jiných subtropických rostlin v 17. -19. století: rostliny byly zazimovány ve snížených terénních úpravách, kam byl navezen hnůj. Nadzemní části musely být proti mrazům kryty nastýlkou větví a slámy. Současně bylo nutné odvětrat amoniak, který je v plynné formě (ve vyšší koncentraci) pro rostliny toxický.
Náhrady chlévského hnoje
Jako náhrada chlévského hnoje při hnojení se často volí zaorání posklizňových zbytků pohnojených průmyslovými hnojivy s obsahem dusíku. Tento postup podpoří rozklad organických látek a rozvoj mikroflory. +more Výsledek není totožný s hnojením hnojem nebo chlévskou mrvou. Rovněž se jako náhrada hnoje či mrvy užívá sláma s přídavkem močůvky či kejdy. To bývalo řešení při roštovém způsobu chovu skotu, kdy zbývala sláma a nebyl dostatek hnoje.
Významný rozdíl v použití má kompostovaný rozložený hnůj, zemina hnojovatka.
Nevýhody a rizika
Obsahuje velké množství semen plevele. * Hnojiště v blízkosti vodního zdroje může způsobit znečištění vody. +more * Mnohé rostliny hnojení hnojem nebo chlévskou mrvou nesnesou nebo nepotřebují; hnojení může nebo musí být zařazeno do druhé a další tratě nebo se místo hnoje či mrvy použije kompost či hnojovatka. * V roce 2007 bylo zjištěno, že v kukuřici, hlávkovém salátu a bramborách se hromadí antibiotika z půdy ošetřené hnojem s obsahem antibiotik (podávaných skotu v léčebných i nižších dávkách). Ekologičtí zemědělci tak mohou za určitých podmínek pěstovat produkty s vyšší akumulací antibiotik než neekologičtí.