Cesko.wiki Chrášťovice (Mladotice)
Author
Albert FloresChrášťovice (Mladotice) je vesnice v okrese Vyškov v Jihomoravském kraji. Leží asi 7 km severozápadně od města Vyškov. Vesnice se rozkládá na úpatí Drahanské vrchoviny a její okolí je charakteristické zemědělskou krajinou s rozsáhlými poli a loukami. První písemná zmínka o Chrášťovicích pochází z roku 1228, kdy vesnice patřila klášteru v Rajhradě. V průběhu historie se vlastníci Chrášťovic často měnili, až se v roce 1576 staly součástí panství Hrubá Voda. V obci se nachází kostel svatého Jakuba Staršího, který pochází z 14. století. Kostel je jednolodní stavba s věží a vnitřním zařízením ve stylu baroka a rokoka. V současnosti žije v Chrášťovicích zhruba 170 obyvatel. Vesnice má zachovalou venkovskou architekturu s typickými zděnými domy a statky. V okolí se nachází několik přírodních památek, například Chrášťovický potok a lesní rezervace Kravi hora. Chrášťovice jsou také známé pořádáním místních akcí, jako je například poutní slavnost ke cti svatého Jakuba Staršího.
Chrášťovice jsou vesnice v severní části okresu Plzeň-sever, část obce Mladotice, 8,5 km severovýchodně od Manětína. Katastrální území Chrášťovice u Mladotic měří 422,67 ha a PSČ všech adres je 331 41. V roce 2011 zde trvale žilo 76 obyvatel.
Historie
Ves je poprvé uváděna v potvrzení majetku plaského kláštera papežem Inocencem IV. +more z roku 1250, ale vysazena byla právem zákupním až roku 1346 plaským opatem Gotfrýdem. Za husitských válek byly Chrášťovice v držení drobné šlechty. Gotfrýd ze Žebnice a z Loman půjčil plaským cisterciákům peníze a jako zástavu obdržel roku 1480 plaské vsi Chrášťovice s mlýnem a polovinu Potvorova - sedm poddanských dvorů, krčmu, les a horu (tedy lom). Jeho syn se roku 1506 psal Jan ze Žebnice a v Chrášťovicích a po smrti jeho syna Kašpara Bernáška ze Žebnice, postoupila jeho vdova Anna ze Žebnice (rozená z Vitenfelsu), Chrášťovice s dílem Potvorova své dceři Dorotě z Perštejna, rozené ze Žebnice. Její dcera Anna se vdala za Bohosuda Koce z Dobrše a jejich syn Václav mladší Koc z Dobrše roku 1596 podědil Chrášťovice a díl Potvorova. Roku 1607 obě vsi prodal Jáchymu Libštejnskému z Kolovrat na Rabštejně a Chrášťovice se staly součástí rabštejnského panství.
Libštejnský přišel o třetinu majetku v pobělohorských konfiskacích. V průběhu třicetileté války byly v Chrášťovicích vypáleny tři statky, k roku 1654 bylo ve vsi dvanáct statků (dva z nich byly pusté) a vypáleny mlýn pod vsí.
Od roku 1621 celé rabštejnské panství střídalo řadu majitelů. Do roku 1634 patřily Chrášťovice Kolovratům, po 4 roky je spravoval panovník a od roku 1638 do roku 1644 patřily do majetku Leonard Helfried z Meggau. +more V letech 1665-1714 patřily Starhemberkům a od roku 1714 až do zániku patrimoniální správy byly Chrášťovice v držení Lažanských z Bukové.
Po zrušení patrimoniální správy spadaly Chrášťovice v letech 1850-1902 pod obec Strážiště v soudním okrese Manětín a politickém okrese Kralovice. Do Strážiště ostatně již dříve náležely farou a školou.
V roce 1902 postihl ves velký požár, kterému padly za oběť tři čtvrtiny domů. Obnova změnila charakter vsi, když dřevěné usedlosti nahradily zděné stavby. +more Po roce 1902 byla ves samostatnou obcí v kralovickém politickém okrese. Na polích první světové války zahynulo 9 místních, na následky později další dva. V roce 1936 jim byl na návsi postaven pomník. Ve třicátých letech měla ves 37 domů, v nichž žilo 183 obyvatel.
Po druhé světové válce se ves dočkala elektrifikace, v letech 1946-1950 byla zbudována kanalizace, později byla osvětlena náves a zřízena veřejná telefonní stanice. V té době už Chrášťovice patřily do okresu Plasy. +more Od roku 1960 jsou Chrášťovice součástí obce Mladotice.
Přírodní poměry
Chrášťovice sousedí na severovýchodě s Odlezly, na jihu s Mladoticemi, na jihozápadě se Strážištěm a na západě s Velkou Černou Hatí. Z Chrášťovic lze dojít k jižnímu okraji Odlezelského jezera s vodopády.
Hospodářství
V roce 1858 je poprvé zmiňována těžba černého uhlí, k roku 1890 je uváděn nad vsí ve směru na Velkou Černou Hať důl Josef se čtyřmi dělníky. Roku 1921 byl otevřen další důl na černé uhlí: Barbora. +more Důlní pole se skládalo ze dvou jednoduchých měr a dobývalo se ze sloje o mocnosti jeden až 1,2 metru. Později byl otevřen důl Karel. Těžba v něm zaznamenala největší rozkvět v průběhu druhé světové války. V roce 1945 byl důl převodem na státní podnik Západočeské uhelné doly zestátněn a uzavřen.
Ve třicátých letech většina obyvatel pracovala v zemědělství, ale nechyběla zde ani řemesla a služby: kovář, kolář, krejčí, truhlář, zedník, dva hostinští, obchodník a trafikant. V roce 1955 vzniklo místní jednotné zemědělské družstvo, které obdělávalo i část státní půdy, kterou později převzaly Československé státní lesy a statky.
Pamětihodnosti
Kaple Panny Marie * V Chrášťovicích lze dodnes najít šachtičky upomínající těžbu uhlí. U cesty k Odlezelskému jezeru se nachází studánka a stojí Spálený mlýn.
Reference
Literatura
Irena Bukačová, Jiří Fák, Karel Foud: Severní Plzeňsko I; Nakladatelství Českého lesa, Domažlice 2001, * Karel Rom: Představujeme obce regionu: Chrášťovice; In: Kronika regionu - Kralovicko, Manětínsko, Plasko, roč. 3. +more (2004/2005), č. 1, s. 2. * Václav Kočka: Dějiny politického okresu Kralovického II; Agroscience 2010, ISBN 978-80-85081-32-9.