Rabštejn nad Střelou

Rabštejn nad Střelou je část města Manětína v okrese Plzeň-sever, od něhož se nachází přibližně sedm kilometrů severovýchodně. Jedná se o bývalé historické město, které leží na řece Střele asi třicet kilometrů severně od Plzně. Většina městské zástavby leží nad pravým břehem řeky, na ostrohu ohraničeném strmými svahy na jihu a severu. Nachází se uprostřed přírodního parku Horní Střela.

Území Rabštejna sousedí na severovýchodě s Novým Dvorem, na jihu s Kotančí, na jihozápadě se Stvolny, na severozápadě s Močidlcem a na severu s Jablonnou.

Název

Název města souvisí pravděpodobně s jeho polohou a podle pověsti o havranovi a nalezeném prstenu je odvozen od bájného vzniku města na skále. Slovo Rabenstein v překladu znamená havraní kámen.

Historie

Věž hradu Sychrov

První písemná zmínka o hradu Rabštejnu pochází z roku 1269, kdy byl ve vlastnictví rodu Milhosticů. Po roce 1321 koupil rabštejnský statek Oldřich Pluh, předek významného rodu Pluhů z Rabštejna. +more Oldřich byl královským podkomořím a stal se oblíbencem krále Jana Lucemburského. Přestavěl zpustlý hrad na významné šlechtické sídlo a v sousedství založil opevněné město, kterému vymohl 21. září 1337 pražské městské právo.

V držení rodu Pluhů Rabštejn dlouho nezůstal, neboť Oldřichovi synové byli nuceni roku 1357 město a hrad prodat za 3 000 kop míšeňských grošů císaři Karlu IV. +more, který si byl vědom strategické polohy hradu a města na obchodní cestě z Prahy do Chebu a dále do Bavorska, a chtěl je mít ve svém majetku. Tak se stal Rabštejn královským zbožím, které spravoval purkrabí. Císař zde často pobýval a výnosy z něho daroval roku 1370 své manželce Elišce Pomořanské. Zároveň Karel IV. udělil v roce 1375 městu právo vybírat clo na zmíněné obchodní cestě. Roku 1397 postoupil Karlův syn Václav IV. hrad Benešovi Čertovi z Hořovic jako zástavu za 1 600 kop pražských grošů.

V roce 1419 se Rabštejna zmocnil Jindřich Plavenský, pán na Kynžvartě, Bečově a Bochově. Kdy Rabštejn ztratil, není známo. +more Hrad získali synové Beneše Čerta, ale již v roce 1428 se jako jeho držitelé uvádějí bratři Bušek a Jan Calta z Kamenné Hory. Na jejich žádost obnovil městu král Jiří z Poděbrad roku 1461 právo na clo a nařídil kupcům procházet Rabštejnem pod trestem zabavení zboží. Když Bušek Calta roku 1433 zemřel, stal se poručníkem jeho nezletilého syna Jana Burian I. z Gutštejna. Buškův syn Jan zemřel v roce 1464 a majetku se protiprávně zmocnil poručník jeho nezletilých dcer Burianův syn Burian II. z Gutštejna. Spor o správu Rabštejna byl také jednou z příčin, proč se Burian stal nepřítelem krále Jiřího z Poděbrad a členem jednoty zelenohorské. Vlastnil jedenáct panství a pro svůj majetek byl přezdíván Burian Bohatý. V těsné blízkosti hradu dal roku 1483 vystavět klášter bosých karmelitánů, který byl však při bouři nekatolických rabštejnských měšťanů v roce 1532 vybit a spálen.

Po Burianově smrti roku 1494 Rabštejn ještě vlastnili jeho potomci. Syn Kryštof byl ovšem pro své spory se Šliky a jiné výtržnosti předvolán k zemskému soudu. +more Tam se nedostavil, a proto byl odsouzen ke ztrátě hrdla, cti a majetku. V roce 1509 byla proti němu podniknuta pod vedením krále Vladislava II. vojenská výprava. Kryštof se zalekl a žádal krále o milost. Za trest musel králi vydat statky Točník, Žebrák, Příbram a Rabštejn. Z tohoto období je v historii rovněž známý jeden z prvních českých humanistů Jan z Rabštejna.

Král Vladislav II. držel Rabštejn devět let a udělil městu další privilegia: právo týdenního a výročního trhu a červenou pečeť. +more Prvně jsou také zmiňovány zdejší břidlicové lomy, když měšťané dostali od krále horu na lámání břidlice, která byla použita mimo jiné při stavbě a opravách pražského chrámu svatého Víta, Prašné brány a Karlštejna a vyvážela se i do ciziny.

Vladislavův syn Ludvík Rabštejn roku 1518 zastavil Šlikům. Sídlil zde Lorenc Šlik, který sešlý hrad opravil a po požáru v roce 1532 tu postavil nové hradní stavení. +more Později však musel pro dluhy postoupit hrad svému bratrovi Jeronýmovi, který se zúčastnil povstání proti Ferdinandovi I. v roce 1547. Byl proto odsouzen ke ztrátě Lokte a odstěhoval se na Rabštejn. Ke svému statku přikoupil ještě nedaleký Manětín. Po Jeronýmově smrti roku 1566 zdědil Rabštejn syn Jáchym. Rabštejnské zboží však bylo stále majetkem krále a Šlikové ho měli pouze v zástavě. Jáchym sice usiloval o jeho dědičné získání, ale nepodařilo se mu to.

Původní gotická část současného zámku

Od roku 1564 drželi Rabštejn Švamberkové, ale v roce 1574 jej postoupili Šebestiánu Šlikovi. Výměnou s císařem +more'>Rudolfem II. získal Šebestián roku 1577 místo Rabštejna Bečov. Již po roce 1578 však Rudolf II. se svolením stavů prodal zdejší zboží Jaroslavu Libštejnskému z Kolovrat a Jiříku Kokořovcovi na Šťáhlavech a na Žluticích. Tak se Rabštejn stal opět svobodným zbožím.

Od roku 1584 byl Rabštejn zcela v držení Libštejnských. Po Jaroslavovi tu od roku 1595 vládl syn Jáchym. +more Když se ujímal svého dědictví, byl v zápisu uveden i popis hradu; měl sklepy, pokoje podzemní i nadzemní, obydlí hejtmana a kuchyně; mlékárna, konírna a zahrádka byly před hradem. Jáchym z Libštejna byl smutnou postavou pobělohorských dějin. Odmítl se vzdát protestantské víry, pro účast na stavovském povstání přišel o třetinu majetku včetně Rabštejna a neměl klid ani po své smrti v roce 1635. Farář z Valče nepovolil pohřbít kacíře do kostela sv. Matouše u rabštejnského zámku, a tak „mrtvola hnila v kostele několik měsíců. “ Až odvážnější farář z nedalekého Manětína poskytl nebožtíkovi poslední službu. Valečský farář jej za to žaloval a spor se dostal až před pražského arcibiskupa. Ten nakonec pohřeb schválil jako akt křesťanské povinnosti.

Kamenný most

Mezitím se krátce stal majitelem i Albrecht z Valdštejna, ale po jeho smrti připadl opět královské komoře. Od roku 1638 vlastnil Rabštejn Leonard Helfried z Meggau. +more V té době ve městě získal převahu německý živel a také se zde usadily první tři židovské rodiny. K panství tehdy patřilo město a 12 vesnic: Stvolny, Močidlec, Novosedly, Vysočany, Kotaneč, Hluboká, Chrášťovice, Odlezly, Potvorov, Luby, Tis a Hrádek. Velmi těžce Rabštejn zasáhla třicetiletá válka. V roce 1653 se zde připomíná pouze dvanáct domů obydlených a čtrnáct spálených.

Vnučky Leonarda Helfrieda Rabštejn v roce 1665 prodaly hraběti Janu Šebestiánovi z Pöttingu. Pöttingové se zasloužili o opětovný vzestup městečka. +more Pravděpodobně na místě původního zpustlého konventu karmelitánů založili klášter servitů, u městských hradeb vyrostla loretánská kaple a dřevěný městský špitál a nejpozději v roce 1672 byl vybudován barokní hospodářský dvůr Vranov a vysázena lipová Vranovská alej. Na části hradní ostrožny dal roku 1705 Janův syn František Karel postavit barokní zámek, neboť starý hrad byl již sešlý.

František Karel z Pöttingu prodal v roce 1714 Rabštejn za 216 000 zlatých Františku Josefu Černínovi z Chudenic. Po jeho smrti koupila panství roku 1733 Anna Barbora Krakovská z Kolovrat, rozená Michnová z Vacínova. +more Od ní jej v roce 1748 získal Maxmilián Václav Lažanský z Bukové, jenž držel i nedaleký Manětín.

Zámek

Lažanští přeměnili své hlavní sídlo Manětín množstvím monumentálních sochařských děl v perlu českého baroka a ve stejném stylu zkrášlili i tvář Rabštejna. Na jižní straně zámeckého areálu byl také v letech 1766-1767 podle návrhu architekta Anselma Luraga postaven kostel Panny Marie Sedmibolestné. +more Nový kostel se stal po zrušení kláštera servitů v roce 1767 farním a původní farní kostel svatého Matouše, který stával mezi dnešním kostelem a zámkem, byl roku 1787 zbořen.

Význam Rabštejna však postupně klesal. Vzdálenost od centra panství i stísněný sídelní prostor bránily rozvoji průmyslu i zástavby. +more Obyvatelstvo se živilo nevýnosným zemědělstvím a řemesly, mezi nimiž vyniklo zvláště tkalcovství. Roku 1836 zde bylo na 20 stavů. Kromě běžných řemesel zde byly i dvě dílny na malování hracích karet. V roce 1844 byl hřbitov přemístěn od zámku na svah pod klášterem. Roku 1910 po krátkém období rozkvětu za sládka Hlaváčka ukončil provoz hraběcí pivovar. Rabštejn se tak proměňoval z někdejšího hospodářského a správního centra ve vyhledávané letovisko.

Anselma Luraga

Vzhledem k převaze německého obyvatelstva se město stalo v roce 1938 součástí Sudet a musela odejít část místní české menšiny. Spolu s ní Rabštejn opustily i poslední dvě židovské rodiny a zakončily tak téměř 300 let dlouhou historii místní židovské komunity. +more Válečné operace se vzhledu městečka příliš nedotkly, ale výrazně ovlivnily život jeho obyvatel. Ještě před koncem druhé světové války v roce 1945 bylo navíc v blízkém okolí Rabštejna německými vojáky zastřeleno několik válečných zajatců. Poslední šlechtickou majitelkou zámku byla až do roku 1945 Terezie Seilern-Aspang, rozená Lažanská.

Konec války přinesl vysídlení německých obyvatel v říjnu 1946 a Rabštejn již nebyl plně dosídlen. Malebnost města předurčila jeho postupnou přeměnu v rekreační sídlo, část neobydlených domů byla zbořena. +more Rabštejn se nadále vylidňoval a ztratil tak i svou samostatnost, když se 1. července 1980 stal součástí města Manětína. Postupně zde také zanikly téměř všechny služby. Pošta je uzavřena od roku 1998, obchod byl zrušen v roce 2003, zanikly také penziony v zámku i klášteře.

Vznikly dvě restaurace a tři ubytovací zařízení s provozem od jara do podzimu, na náměstí je v provozu muzeum a také infocentrum s kavárnou v bývalé četnické stanici, v letní turistické sezóně je zpřístupněn zámek. V září 2011 se po mnoha desetiletích konala mariánská pouť, na kterou navázala historická slavnost Rabštejnské historické pluhování připomínající výročí udělení městských práv. +more Došlo také ke zpřístupnění kostela a loretánské kaple.

Město je oblíbenou lokací českých i zahraničních filmařů. Byly zde natáčeny například filmy Cesta z města, Cesta do lesa, Šťastný smolař, Svatojánský věneček a Božena. +more Kamenný most v Rabštejně se také v roce 2011 stal dějištěm remixu klipu Personal Jesus skupiny Depeche Mode.

Přírodní poměry

Město leží uprostřed přírodního parku Horní Střela a přímo na jeho území se rozkládá také přírodní rezervace Střela. Území města je součástí Manětínské oblasti tmavé oblohy. +more Vedle silnice u Nučického mlýna roste památná Nučická lípa.

Obyvatelstvo

Rok	1850	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Počet obyvatel	563	514	514	536	493	426	432	344	77	119	98	38	26	26	25
Počet domů		86	87	92	95	87	90	90	60	37	27	19	15	41	49

V roce 1921 žilo ve městě 98 Čechů, 330 Němců a 1 Žid. V roce 1930 žilo ve městě 77 Čechů a 267 Němců.

Nízký počet domů po roce 1961 je dán vyčleněním řady domů z bytového fondu pro rekreační účely.

Obecní správa

Správní příslušnost

1850 země česká, Plzeňský kraj, politický okres Kralovice, soudní okres Manětín * 1939 říšská župa Sudety, vládní obvod Cheb, venkovský okres Žlutice * 1945 země česká, správní okres Kralovice, soudní okres Manětín * 1949 Plzeňský kraj, okres Plasy * 1960 Západočeský kraj, okres Plzeň-sever * 1980 Západočeský kraj, okres Plzeň-sever, obec Manětín * 2000 Plzeňský kraj, okres Plzeň-sever, město Manětín * 2003 Plzeňský kraj, okres Plzeň-sever, ORP Kralovice, POÚ Manětín, město Manětín

Znak a vlajka

Historický městský znak Podoba znaku složená z horní poloviny českého dvouocasého lva a dolní poloviny orlice se nalézá již na nejstarší městské pečeti, která pravděpodobně pochází z první poloviny 15. +more století. Na této pečeti je lev obrácen vlevo, ale na všech pozdějších pečetích a praporu je lev již obrácen vpravo. Znak podle Jiřího Čarka připomíná znaky přidělené městům (Žebrák, Slavkov u Brna) králem Václavem IV. , spojitost však není prokázána, přestože Rabštejn Václavu IV. náležel. Štít je červený, dvouocasý lev stříbrný se zlatou zbrojí, červeným jazykem a korunou na hlavě. Ve spodní polovině je černá orlice se zlatými pařáty.

Vlajka nebyla v historii města používána, na žádost místního spolku Postřelí podobu vlajky vycházející z historického městského znaku v roce 2016 navrhl heraldik Arnošt Drozd.

Doprava

Hluboké lesy v okolíMěstem prochází silnice II/206 a přes řeku vede historický kamenný most. +more Městem neprochází žádná železniční trať, nejbližší a pro obsluhu Rabštejna nejvýznamnější nádraží leží v šest kilometrů vzdálené Žihli. Další významná stanice Chyše je vzdálená deset kilometrů. Do prosince 2010 byl Rabštejn obsluhován pouze třemi páry autobusových spojů vedených v pracovních dnech na lince 790 Kralovice - Mladotice - Manětín - Rabštejn nad Střelou. Od 12. prosince 2010 se podařilo dosáhnout zavedení celotýdenního provozu na nové autobusové lince 181 Kralovice - Žihle - Rabštejn nad Střelou - Manětín, která město spojovala se žihelským nádražím i okolními památkami v Manětíně, Potvorově a Mariánské Týnici. Toto nové autobusové spojení však bylo dne 9. ledna 2011 zrušeno a Rabštejn nad Střelou byl opět obsluhován obnovenou linkou 790 Kralovice - Mladotice - Manětín - Rabštejn nad Střelou se čtyřmi páry spojů vedenými pouze v pracovních dnech. Sobotní a nedělní spoje autobusové linky 181 jsou alespoň v červenci a srpnu opět provozovány v relaci Kralovice - Žihle - Rabštejn nad Střelou - Manětín a v Žihli navazují na vlaky Plzeň - Žihle - Most. Od 14. června 2020 je město obsluhováno autobusovými linkami 354 Kralovice - Mladotice - Manětín - Rabštejn nad Střelou se čtyřmi a později jen třemi páry spojů vedenými poptávkově pouze v pracovních dnech a 355 Kralovice - Žihle - Rabštejn nad Střelou - Manětín se dvěma páry spojů vedenými v červenci a srpnu o sobotách a nedělích. Autobusová zastávka Rabštejn nad Střelou leží v tarifních zónách 024 a 027 Integrované dopravy Plzeňského kraje.

Pamětihodnosti

Historické jádro Rabštejna nad Střelou bylo pro svůj význam a dochované památky 10. září 1992 prohlášeno městskou památkovou zónou.

* zřícenina rabštejnského hradu ze 14. století přestavěného na barokní zámek (zámek přístupný v návštěvních hodinách v letních měsících) * klášter servitů s kostelem Panny Marie Sedmibolestné * zřícenina hradu Sychrova * loretánská kaple z roku 1671 (přístupná v otevírací době infocentra) * městské opevnění, zejména zbytky Dolní brány * řada zděných, roubených a hrázděných historických staveb * kamenný most přes řeku Střelu zřejmě ze 14. +more století * židovský hřbitov z 18. století * smírčí kříž z roku 1583 * panský pivovar provozovaný do roku 1910 * hospodářský dvůr Vranov a Vranovská alej při silnici do Stvolen * zříceniny Nučického a Horova mlýna * řada barokních kapliček a sochařských děl.

Osobnosti

Oldřich Pluh z Rabštejna (šlechtic, zakladatel města) * Jan z Rabštejna (šlechtic, kněz a diplomat) * Prokop z Rabštejna (šlechtic, kancléř a diplomat) * František Hlaváček (pivovarník) * Čestmír Lukeš (horolezec) * Břetislav Pojar (výtvarník) * Miroslav Pechánek (grafik) * Martin Regner (spisovatel) * Josef Vorel (historik, muzejník a kronikář) * Tomáš Vorel (režisér)

Galerie

Soubor:Rabštejn nad Střelou-zamek. jpg|Zámek Soubor:Rabštejn nad Střelou-kostel5. +morejpg|Kostel Panny Marie Sedmibolestné Soubor:Rabštejn nad Střelou-kaple. jpg|Loretánská kaple Soubor:Rabštejn nad Střelou-židovský hřbitov2. jpg|Židovský hřbitov Soubor:Rabštejn nad Střelou, náhrobky. jpg|Náhrobky na židovském hřbitově Soubor:Rabštejn nad Střelou, pohled z nebe 05. jpg|Rabštejnský zámek s kostelem Panny Marie Sedmibolestné Soubor:Rabštejn nad Střelou, pohled z nebe 06. jpg|Rabštejnský zámek s pozůstatky hradu Soubor:Rabštejn nad Střelou, pohled z nebe 10. jpg|Rabštejnský zámek se servitským klášterem Soubor:Rabštejn nad Střelou, pohled z nebe 12. jpg|Servitský klášter Soubor:Rabštejn nad Střelou, pohled z nebe 14. jpg|Hvězdárna Soubor:Rabštejn nad Střelou, roubenka. jpg|Hrázděný dům číslo 38 Soubor:Rabštejn nad Střelou, chalupy. jpg|Silnice II/206 v Rabštejně nad Střelou.

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=http://www. rabstejnnadstrelou. +morecz]Neoficiální stránka Rabštejna nad Střelou[/url] * [url=http://www. jewish-route. eu/mesta/13_rabstejn/rabstejn. htm]Židovská cesta na Plzeňsku: Rabštejn nad Střelou[/url].

Kategorie:Bývalá města v Česku Kategorie:Městské památkové zóny v Česku Kategorie:Vesnice v okrese Plzeň-sever Kategorie:Přírodní park Horní Střela Kategorie:Manětín Kategorie:Rabštejnské panství Kategorie:Sídla v Rakovnické pahorkatině