Erfurtská stezka

Erfurtská stezka (také Sedlecká stezka) je pojmenována podle hradu a župy Sedlecké a německého města Erfurt, mezi kterými bylo udržováno hlavní spojení v nejstarších dobách. Vedla z Prahy přes Hostivice a u Tuchlovic se dělila na severní a jižní rameno.

Hlavní severní trasa vedla na Řevničov, Hředle a dále přes Krupsko a Krahulec ke Kounovu do Sedlece, Kraslic a dále do Německa.

Vedlejší jižní trasa měla procházet přes Rakovník, Jesenici, Rabštejn nad Střelou, Žlutice, Loket a v Jindřichovicích se připojovala ke hlavní stezce.

Francká větev Sedlecké stezky ze Sedlece pokračovala údolím Ohře mezi Slavkovským lesem a Krušnými horami na Cheb a dále údolím Mohanu do Würzburgu.

S cestou souvisí nálezy římských mincí z první poloviny 3. století na Krupsku, kterou zde přetínala cesta vedoucí ze Žluticka přes Rokyto a Kostelec, který stával okolo kostela v Krupé k Dřevíči.

Trasa cesty

Praha * Hostivice * Tuchlovice

Hlavní severní rameno

Strašecí * Řevničov * Hředle - pod Stráží přes Čihadlo, Háj, k cihelnám * Krupsko - okolí obce Krupá * . Krahulec * Mutějovice * Kounov * . +more Podbořany - na blízkém vrchu Rubín se údajně nacházelo bájné slovanské hradiště Wogastisburg * Pětipsy (Fünfhunden) * . Hradec (Burgstadtl) - doložené hradiště z 8. století * Kadaň (jihovýchodní, částečně stojící brána se nazývala Pražská (ale i Žatecká) a dokládá směr cesty na Prahu) - . brod, . most a odtud po levém břehu Ohře * Klášterec nad Ohří (existence zaniklé Kadaňské brány dokládá, že od Kadaně musela přicházet cesta, pokračující dále Chebskou branou směrem ke Karlovým Varům a na Cheb) * (Nový) Šumburk - hrad, naproti je vrch s názvem Hradiště, a dále hrad Perštejn (Borschenstein) * Stráž nad Ohří (Warta) - hrady Hauenštejn (Horní Hrad) a Himlštejn. Celní skála, ve skalní stěně nad řekou vytesaná stezka, kde se vybíralo clo. * . pak šla přes Zwieselbach (. přes potok Bystřice, podobně jako u Rotavy v Amálském údolí je potok Bystřina (Prudký potok), pravostranný přítok Rotavského potoka, který se po staletí jmenoval Zwieselbach (Vidlicový potok)) * . na starodávný Zollsteig ke mlýnu Dermitzerovskému, Jelitzgrabenu * Vojkovice (Wickwitz) - jižně na levém břehu řeky u soutoku s Bystřicí je staroslovanské hradiště, Burgstadt dříve zvané Holzburg podle stop dřevěné tvrze * . a ke Kamenu Mostu a překročivši Ohárku * Radošov (Rodisfort) - Radovanův Brod, později zde byl vybudován krytý dřevěný most, celnice, hradiště Stengelberg a naproti přes řeku hradiště Lišcí vrch (Thebisberg) * mezi Ostrovem (Schlackenwerth) a Sedlecem (dnes část Karlových Varů) * Dolní a Horní Chodov (Chodau) * Jindřichovice (Heinrichsgrün) * Kraslice (Graslitz) * Kraslický průsmyk (538 m n. m. ) - sníženina, protékaná horním tokem Svatavy * Klingenthal * Plavno (Plauen) * Erfurt.

Vedlejší jižní rameno

Rynholec * Pecínov * Ruda * Mostek * Slatina * Rakovník * Jesenice * Rabštejn nad Střelou * Žlutice * Bochov (Buchau) * Loket ve 13. století nové správní středisko, které nahradilo starší Sedlec * v Jindřichovicích připojovala ke hlavní stezce

Místopisné citace a poznámky

Poloha sousedící s Krupskem dnes zvaná na Příči, nazývala se dříve asi „u Prtice „. Od ní má své jméno přiléhající k ní část naší obce, zvaná lidově Huprtice. +more Dříve se totiž k slovům mající v názvosloví samohlásku předrážel na poddžbánském pořečí spirant h. Místo u Adamů, u Urbanů, Anka apod. Slovo prtice je zdrobnělý tvar k appelatívu prť, který u Slováků značí cestu, stezku vedoucí po návrší, po horách. Jinak též Slováci říkají pirť. Je to slovo převzaté našimi předky od Keltů v době laténské, příbuzné kornickým pyrte a s kymrickkým ffyrdd „cesta „. Ozývá se i v názvu místa, kde cesta Erfurtská opouští území Čech - Vejprty. Srov. též srbochorv. prtiti, tj. raziti, klesati cestu, prt prtina „sanice „cesta ražená ve sněhu. Také v Kounově jedna část obce nazývá se Huprtice a my již se zmínili, že cesta Erfurtská vedla též na Kounov.

* Nejstarší cestou v okolí Ostrova je Sedlecká stezka, kterou tvořily větve erfurtská a franská. Erfurtská vcházela do údolí Ohře Kraslickým průsmykem. +more Franská procházela Chebem v údolí Ohře mezi Slavkovským lesem a Krušnými horami. Obě pak procházely Sedlecem, kde sídlilo předkolonizační správní středisko. Podle něj byla stezka dále nazývána. Do vnitrozemí vedla původně údolím řeky Ohře. To dosvědčuje v úvodu zmíněný úsek vytesaný ve skále u Stráže nad Ohří. Tato cesta byla úzká a těžko schůdná, vhodná jen pro soumary a pěší. Ze Sedlece do Stráže vedla nejspíše jako výšinná stezka.

* Citace z knihy: „Kromě těchto dvou hlavních cest se užívalo ještě cesty vedlejší, která v blízkosti Tuchlovic odbočovala na Rakovník, procházela Jesenicí, přes Žlutice směřovala na Loket a dále, kde splynula se stezkou erfurtskou. “ Jenže nemá uvedené období, kterého se týká. +more Jisté je, že v nejstarších dobách nemohla vést Oráčovským údolím, musela vést přes Čížkov (Šmikousy. ) a Bedlno, údolí bylo úzká soutěska, ideální místo na přepadení, navíc bažinatá, pro obchodní cesty tudíž nevhodná.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Historické cesty v českých zemích * Zemská stezka

Externí odkazy

[url=http://www. hredle. +morecz/informace-o-obci-/davnovek-naseho-katastru-/]Hředle, Dávnověk našeho katastru - Ljuba Hornof - Karpatějev[/url] * [url=http://prirodakarlovarska. cz/clanky/1906-cheb-historie-a-zajimava-mista]Cheb - historie a zajímavá místa[/url].

Kategorie:Historické cesty v Česku