Perštejn (hrad)

Perštejn (dříve Borschenstein) je zřícenina hradu na příkrém skalním ostrohu (466 metrů) nad stejnojmennou obcí asi tři kilometry západně od města Klášterec nad Ohří v okrese Chomutov. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka. Dochovaly se rozsáhlé zbytky zdí.

Historie

Hrad byl založen ve druhé polovině 13. století. +more Tomáš Durdík považoval za pravděpodobné zakladatele pány ze Šumburka, ale bývá uváděn také jejich příbuzný Boreš z Rýzmburka zmiňovaný v období 1248-1276 s odkazem na podobu jeho jména se starším názvem hradu. Jako první písemná zmínka o existenci hradu je z roku bývá uváděna zpráva z roku 1344 v souvislosti s Bedřichem ze Šumburka, pánem na Perštejně, ale publikace obsahuje zmínku o Bedřichovi jako pánovi na Perštejně datovanou už k roku 1338.

Šumburkové roku 1352 přijali svá panství (Perštejn, Egerberk, Klášterec nad Ohří, Stráž nad Ohří, Prunéřov, Mikulovice aj. ) jako léno od krále +more'>Karla IV. Během husitských válek docházelo ke sporům mezi bratranci Alešem ze Šumburka a Vilémem ze Šumburka, které skončily až rozdělením panství v roce 1431. Aleš získal hrad Perštejn s polovinou Přísečnice a Vilém kromě dalšího také Klášterec nad Ohří, Kadaň a založil hrad Šumburk. V roce 1446 Aleš ze Šumburka, člen strakonické jednoty, uzavřel z finančních důvodů lenní svazek se saským markrabětem Fridrichem a německá posádka hradu začala pustošit okolní statky pánů věrných králi Jiřímu z Poděbrad, mezi které patřil i jeho bratranec Vilém.

Branka v západní hradbě +morejpg|náhled|vlevo'>Branka mezi hradním jádrem a bergfritem.

Po Alešově smrti (zemřel 1451), poručník Alešových synů, Bedřich ze Šumburka a Glouchova, nadále porušoval chebské příměří mezi Jiřím z Poděbrad a Saskem. Odvetou mu bylo vojenské tažení vedené Jakoubkem z Vřesovic, kterého se zúčastnili mimo jiné i Jan Calta z Kamenné Hory, Aleš a Petr ze Šternberka a města Žatec a Louny. +more Hrad byl obležen a jeho posádka uznala porážku, takže jí byl umožněn volný odchod se zbraněmi. Panství zůstalo nadále v držení Alešových synů, ale hrad byl pro výstrahu vypálen a pobořen. Bedřich ze Šumburka byl o několik let později jedním z vůdců křížové výpravy do Čech.

V roce 1508 Šumburkové hrad prodali Albrechtovi z Kolovrat a ten záhy poté prodal panství i s obnoveným hradem Oplovi z Fictumu, kterému tehdy patřil i Šumburk a Klášterec nad Ohří. Perštejn však v roce 1530 hrad patřil Oplovu bratru Jiřímu, ale byl mu zkonfiskován spolu s ostatním majetkem za penězokazectví. +more Ferdinand I. Habsburský tehdy začal hrad zastavovat různým členům královské rady. Během správy hradu královskými úředníky hrad nezadržitelně pustl a v roce 1537 se o něm mluví již jako o zřícenině. Zříceninu a panství se v roce 1539 podařilo soudně získat třetímu Oplovu bratrovi Hanušovi, který však perštejnské panství natrvalo připojil k Šumburku a novým centrem panství se stal zámek v Klášterci nad Ohří.

Stavební podoba

Bergfrit z okraje hradního jádra

Přístupová cesta se k hradu přibližovala od severu. Po překonání zdvojeného příkopu vstoupila na první nádvoří v dolní části hradu, ze které se dochovala zejména vysoká hradba na západní straně. +more Prolamuje ji malá branka do úzkého parkánu, který zesiloval opevnění této části hradu a který byl v nároží opatřen čtverhrannou, dovnitř otevřenou baštou. Na východní straně prvního nádvoří stála budova dochovaná v podobě malých fragmentů zdiva. Za ní vedla hradba vnějšího opevnění k jižní části hradu, kterou pod hradním jádrem zesilovala čtverhranná bašta. Tato hradba na jihu vytvářela baštovitý výstupek a pokračovala podle západní strany jádra k bergfritu. Jeho zbytky stojí, zapojeny do hradby prvního nádvoří, severně od jádra, ale v jeho těsné blízkosti. Věž tedy byla pravděpodobné přístupná po padacím můstku přímo z ochozu hradby jádra. V krátkém úseku zdi mezi jádrem a věží se dochovala z větší části zasypaná branka.

Nejstarší stavební fázi hradu představuje hradní jádro, které zaujalo nejvyšší část ostrožny. Mělo oválný půdorys, ale nepřehledná změť terénních reliktů a drobných zbytků zdí neumožňuje bez archeologického výzkumu určit jeho podobu. +more Zřejmě bylo bezvěžové a typově ho lze zařadit mezi hrady s plášťovou zdí.

Galerie

File:Perštejn - bašta. jpg|Bašta ve východní hradbě s čerstvou destrukcí zdiva File:Perštejn - jádro 1. +morejpg|Prostor hradního jádra File:Perštejn - parkán. jpg|Parkán File:Perštejn - první nádvoří. jpg|První nádvoří File:Perštejn - hradba na jihu. jpg|Západní hradba jižní části hradu.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Seznam hradů v Ústeckém kraji

Externí odkazy

Kategorie:Zříceniny hradů v okrese Chomutov Kategorie:Hrady v Krušných horách Kategorie:Hrady bergfritového typu Kategorie:Hrady založené ve 13. +more století Kategorie:Perštejnské panství Kategorie:Kulturní památky v okrese Chomutov Kategorie:Perštejn.