Louny
Author
Albert FloresLouny jsou město ve stejnojmenném okrese v severozápadních Čechách v Ústeckém kraji. Žije zde obyvatel, tudíž se jedná o druhou největší obec okresu po Žatci, avšak s městem sousedí městysy a velké vesnice (Dobroměřice, Lenešice, Černčice, Obora a Vršovice), které dohromady tvoří přibližně 23 tisíc obyvatel, jedná se o největší aglomeraci okresu Louny.
Současnost
Louny, neboli „jižní brána Českého středohoří“ či „Perla na řece Ohři“, je město s rozšířenou působností, ležící na řece Ohři, jehož obvod čítá téměř 45 tisíc obyvatel (největší správní obvod z okresu Louny). Nachází se v teplém a suchém regionu s průměrnou roční teplotou 8-9 °C, ve srážkovém stínu Krušných hor - průměrný roční úhrn srážek nepřesahuje 500 mm.
Ve městě se nachází pět základních škol (v 80. letech byly školy pojmenovány čísly 1. +more-8. , ale z 2. ZŠ se stala škola zvláštní a do číslování se počítaly také školy vesnické), zvláštní škola, obchodní akademie, střední odborná škola a gymnázium. Dále stojí ve městě za zmínku Kotěrova kolonie, most přes záplavové území z 19. století (na místě staršího ze 16. století), městské výstaviště a spousta dalších drobných zajímavostí.
Louny a okolí byly vždy spíše zemědělský region. Jsou známy produkcí vysoce kvalitního chmele. +more Chmel rostl v regionu patrně odnepaměti, jeho pěstování ale ještě v 90. letech 18. století nepřesáhlo potřeby nejbližšího okolí. Později ale stoupla po chmelu poptávka v zahraničí a s tím se rychle zvýšila výměra chmelnic. V Českém středohoří se pěstuje ovoce. Průmysl byl vždy spíše zpracovatelský, např. Pivovar Louny (stojící ovšem těsně za hranicí města, v katastru Černčic; nyní již zrušený). V první polovině 19. stol. byly však ve městě založeny železniční opravny, depo kolejových vozidel (v roce 2004 zrušeno), později Elektroporcelán Louny, Praga Louny. V současné době vyrábí v průmyslové zóně jihovýchodně od města několik japonských, převážně strojírenských firem (AISAN, Ishimitsu, TiCz, ad. ).
Na severu město sousedí s CHKO České středohoří. Zajímavým místem pro rogalisty a paraglidisty je kopec Raná. +more Na jihu Lounska začíná přírodní park Džbán.
Současné dění v Lounech zachycuje městská kronika, vedená nepřetržitě od roku 1921. Je uložena ve Státním okresním archivu v Lounech. +more Současným kronikářem je od roku 1998 Ladislav Bába.
Historie města
První zmínky o osadě Luna při brodu přes řeku Ohři pochází ze 12. +more století. V 60. letech 13. století dal Přemysl Otakar II. v její blízkosti postavit královské město. Město kolonizovali osadníci ze Saska. Ti se usadili na náměstí a české obyvatelstvo v okolních ulicích. Památkou na to je Česká ulice (platea bohemica) obtáčející náměstí na jihu, doložená v městských knihách už ve 14. století. V pozdější době leželo na jazykové hranici, ale bylo převážně české. V první fázi husitství se rozšířila pověst, že Louny patří mezi pět vyvolených měst (spolu s Plzní, Klatovy, Žatcem a Slaným), které v nastávajícím konci světa uniknou zkáze. Za husitských válek se Louny spojily s Žatcem a Slaným a přidaly se na stranu husitů. V té době byly zničeny kláštery dominikánů a magdalenitek, stojící ve městě. Po požáru 25. března 1517 byla velká část města přestavěna. Třicetiletá válka znamenala pro město katastrofu. Bylo několikrát po sobě vydrancováno saskými a švédskými vojsky. V průběhu 19. století došlo k rozsáhlým demolicím v historické části, při kterých zmizela původní radnice, Pražská brána spolu s téměř polovinou městského opevnění a renesanční domy.
Původ názvu Louny, dříve Lúně (singulár, ž. ), Lúny, se často dává do souvislosti s Lunou = Měsícem, případně s vlastním jménem Lún. +more Vyloučit nelze ani keltský původ (srovnej např. Lyon). Jako pravděpodobný se jeví také původ ve staročeském slově lúňa - lúna (ke slovesu lunúti) s významem „proudy, slapy“, čemuž odpovídá umístění původní vsi u brodu na řece.
Židovská komunita
Nejstarší židovské osídlení v Lounech se datuje od poloviny 14. století, přičemž v 15. +more století vznikla ve městě židovská náboženská obec. Židé tehdy žili v západní části ulice Česká a později i v Jakoubkově ulici. V průběhu 16. století (1508 a 1541-1542) a v 17. století (1642) byli židé z Loun vyhnáni. K výraznějšímu rozvoji židovského osídlení pak došlo až v 19. století. V roce 1880 zde žilo 369 židů, o deset let později již židé s 567 osobami tvořili 9 % obyvatel města. Poté již počet židovských obyvatel klesal a například v roce 1930 žilo ve městě jen 205 židů.
K modlitebním účelům používali lounští židé modlitebnu v domě v České ulici čp. 3. +more Ta však později přestala být vyhovující, a tak byla v roce 1871 postavena synagoga v pseudomaurském slohu s novorománskými prvky. Bohoslužby se v ní konaly do druhé světové války. Během války byla odkoupena městem, které v ní zřídilo muzeum. To v synagoze sídlilo do roku 1954 a od roku 1967 je synagoga depozitářem Státního okresního archivu Louny. Židovské hřbitovy existovaly v Lounech postupně tři. Nejstarší existoval v lokalitě pod Mělci od roku 1680. Pohřbívalo se na něm do roku 1866 a zanikl patrně počátkem 20. století. Druhý se nacházel pod Malým vrchem u Vršovic a byl používán od první poloviny 19. století. Zrušen byl v roce 1930. Třetí a zároveň současný židovský hřbitov je součástí městského hřbitova při Rakovnické ulici a byl založen roku 1874. Čítá na 250 náhrobků a jeho součástí je rekonstruovaná obřadní síň. Na hřbitově se stále pohřbívá.
Pamětihodnosti
Louny mají zajímavé historické centrum, ze dvou třetin obehnané hradbami. Za zmínku stojí chrám sv. +more Mikuláše z 15. století, postavený hutí Benedikta Rejta, Žatecká brána, středověké domy Daliborka (okresní archiv) a Sokolů z Mor (muzeum). V centru lze nalézt také galerii, Vrchlického divadlo, kino Svět, knihovnu, stálé loutkové divadlo, bývalou židovskou synagogu a mnoho domů z přelomu 19. a 20. století.
Kostel sv. Mikuláše
Jedno z vrcholných děl české pozdní gotiky. Byl postaven po požáru +more_březen'>25. března 1517 na místě původního kostela hutí královského architekta Benedikta Rejta. Dílo s 60 m vysokou věží bylo dokončeno roku 1538. Chrám je trojlodní, s krouženou klenbou a jehlancovou střechou. Vyřezávaný oltář vyrobil v letech 1701-1706 umělecký truhlář Marek Nonnenmacher, sochami ho vyzdobili Jeroným Kohl se svým žákem Františkem Preissem. Na konci 19. století byl kostel opraven pod vedením Josefa Mockera a Kamila Hilberta. V současné době je zpřístupněn ochoz věže.
Kostel svatého Petra
Stojí na bývalém Žateckém předměstí vedle 7. ZŠ Prokopa Holého. +more Před založením královského města Loun byl ve 12. nebo 13. století centrem vesnice Lúna. Zdivo jeho západního průčelí je románské, tudíž je nejstarší stavbou v Lounech. Loď a presbytář byly postaveny v letech 1456-1463. V 70. letech 19. století ho upravil Josef Mocker. V roce 2006 prošel rozsáhlou opravou. V současné době nad ním má patronát místní Základní umělecká škola a pořádá v něm koncerty.
Kostel Čtrnácti svatých pomocníků a Nejsvětější Trojice
Kostel byl postavený podle návrhu lounského architekta Ludvíka Naymayera, na kterém se podílel i Pavel Ignác Bayer. Záměrem stavby bylo odvrácení blížící se epidemie moru, k realizaci stavby však došlo až po jejím odeznění v roce 1718. +more V 1. polovině 18. století existovala při kostele poustevna, zrušená spolu s ním při náboženských reformách Josefa II. Tehdy bylo odvezeno i jeho původní vybavení. V interiéru se dochovaly nástěnné malby lounského malíře Antonína Smichea. Roku 2010 byl kostel opraven a znovu vysvěcen.
Žatecká brána, opevnění z 15. století
Jediná zachovalá brána z roku 1500. Dochovaly se ještě dvě dělové bašty a velká část vnějšího opevnění, které vznikalo v 2. +more polovině 15. století. Na severní straně (ulice Pod Šancemi) zachovaná hranolová věž a náznak kruhových bašt.
Dům rytířů Sokolů z Mor
Stálé loutkové divadlo
Nejstarší stálé (kamenné) loutkové divadlo v České republice a pravděpodobně i v Evropě, které je stále funkční.
Kotěrova dělnická kolonie
Skládá se z rodinných domků pro zaměstnance železničních opraven. Projektoval roku 1909 Jan Kotěra. +more Kolonie tvoří zajímavý stavební komplex, který nebyl v důsledku války dokončen. Jeho součástí měl být i kostel, škola a sociální služby.
Galerie Benedikta Rejta
Nachází se v objektu městského pivovaru po rekonstrukci, kterou provedl roku 1998 architekt Emil Přikryl.
Synagoga a židovský hřbitov
Synagoga se nachází v Hilbertově ulici čp. 70, cca 200 m východně od Mírového náměstí. +more Byla postavena v roce 1871 v pseudomaurském slohu s novorománskými prvky. V průběhu druhé světové války bylo v synagoze zřízeno muzeum a od roku 1967 slouží jako depozitář Státního okresního archivu. Současný židovský hřbitov je v pořadí třetím lounským židovským hřbitovem. Založen byl v roce 1874 a čítá na 250 náhrobků. U vstupu na hřbitov se nachází rekonstruovaná obřadní síň v červenobílé barvě s maurskými slohovými prvky. Židovský hřbitov přímo sousedí s městským hřbitovem v Rakovnické ulici.
Muzeum
Lounské muzeum sídlí v gotickém domě Sokolů z Mor poblíž Mírového náměstí. Stálá expozice se zabývá dějinami husitství v severozápadních Čechách. +more V ostatních prostorách se konají krátkodobé výstavy.
Funkcionalistický kostel
Kostel FS Českobratrské církve evangelické, postaven roku 1932 podle projektu lounského architekta Pavla Bareše. Je velmi hodnotnou ukázkou funkcionalistické církevní architektury 40. +more let. K základnímu objektu kostela přistavěli v roce 1936 byt faráře a dobová zpráva uvádí, že i tak není projekt zcela realizován. Základní skeletová železobetonová konstrukce odlehčuje nosnost zdiva a projektant posunutím řady oken ke korunní římse dosáhl zlepšení osvětlení vnitřních prostor.
Minerální pramen Luna
Vývěr minerálního pramenu Luna se nachází v parku mezi Vladimirskou a Cítolibskou ulicí. Dále je vyveden v Domově důchodců a v zahradě u nemocnice. +more Voda vyvěrá z 1233 metrů hlubokého vrtu z let 1962-1963. Vrt pronikl křídovými a prvohorními sedimenty a porfyrovými tufity. V hloubce od 905,4 do 1233 metrů se vyskytuje hrubozrná, hydrotermálně přeměněná žula s polohami kontaktních rohovců, která je okrajem rozsáhlého žulového masivu tzv. tiské žuly známé z oblasti Blatna, Petrohradu nebo Oráčova. Zdrojem minerální vody jsou právě polohy žuly v hloubkách přibližně od 1098 do 1192 metrů. Vydatnost pramene v letech 1966-1967 oproti stavu po otevření vrtu poklesla z 1,2 na 0,32 l·s−1 a zároveň se zvýšila teplota na 40-42 °C a obsah oxidu uhličitého na 1700-1800 mg·l−1. Voda se s dobrými výsledky používala při léčení zánětů dýchacích cest, trávicího ústrojí, močových cest a žlučníku. Osvědčila se i při podávání částečných koupelí a obkladů při léčení ekzémů a bércových vředů. Celková mineralizace byla při analýze z roku 1966 17,65 g·l−1. Kromě oxidu uhličitého tehdy voda obsahovala 4555 mg·l−1 sodíku a 703 mg·l−1 chloridových aniontů.
Památníky a pomníky
Ve městě a v jeho blízkosti je také mnoho památníků a pomníků, například památník padlých parašutistů na Mělcích.
Symboly města
Město má vyhláškou stanovený městský znak, městský prapor a městskou pečeť.
Obyvatelstvo
Podle sčítání 1921 zde žilo v 994 domech 11 706 obyvatel, z nichž bylo 6 155 žen. 11 556 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 65 k německé a 12 k židovské. +more Žilo zde 2 264 římských katolíků, 238 evangelíků, 6 464 příslušníků Církve československé husitské a 253 židů. Podle sčítání 1930 zde žilo v 1 383 domech 11 896 obyvatel. 11 644 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 174 k německé. Žilo zde 2 866 římských katolíků, 329 evangelíků, 6 453 příslušníků Církve československé husitské a 205 židů.
Město Louny | ||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
Obyvatelé | 4 260 | 5 938 | 6 814 | 10 698 | 12 034 | 12 266 | 12 413 | 12 356 | 12 537 | 13 452 | 17 543 | 20 812 | 19 639 | 18 121 |
Místní část Louny | Místní část Louny | Místní část Louny | Místní část Louny | Místní část Louny | Místní část Louny | Místní část Louny | Místní část Louny | Místní část Louny | Místní část Louny | Místní část Louny | Místní část Louny | Místní část Louny | Místní část Louny | Místní část Louny |
Obyvatelé | 3 843 | 5 561 | 6 346 | 10 212 | 11 484 | 11 706 | 11 896 | 11 956 | 12 209 | 13 142 | 17 296 | 20 636 | 19 453 | 17 898 |
Domy | 396 | 435 | 489 | 708 | 828 | 994 | 1 383 | 1 776 | 1 777 | 1 845 | 1 769 | 1 987 | 2 012 | 2 201 |
Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 565971 Louny, věková struktura. svg|Věková struktura obyvatel obce Louny roku 2011 Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 565971 Louny, rodinný stav. +moresvg|Rodinný stav obyvatel obce Louny roku 2011 Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 565971 Louny, vzdělání. svg|Vzdělání obyvatel obce Louny roku 2011.
Kultura
V Masarykových sadech je provozováno městské výstaviště, kde probíhají výstavy jako Člověk v přírodě, Dům a zahrada, Autosalon apod. Od roku 2004 probíhají ve městě městské slavnosti Letní lounské vábení, víkendová akce s kulturním a sportovním programem. +more Ve městě je pořádáno celoročně mnoho koncertů. Působí zde několik galerií a muzeí: Galerie Benedikta Rejta, Galerie města Loun, Okresní muzeum v Lounech a Muzeum araukaritů. Funguje zde také Vrchlického divadlo.
Sport
Ve městě působí fotbalový tým FK Louny, který vznikl v roce 2000 spojením klubů Meteor Louny a SK Čechie Louny, a hokejový tým HC Slovan Louny. V házené působí ve vyšších soutěžích tým TJ Lokomotiva Louny. +more Ve městě jsou tenisové kurty a město na nich odchovalo tenistky Karolínu a Kristýnu Plíškové. Je zde baseballové hřiště a klub, jízdárna, sportovní hala, plavecká hala, městské koupaliště, velodrom, 2 fotbalová hřiště, hokejové hřiště, atd. Na místní veslařský klub měli vazby dva pozdější olympijští vítězové, Václav Kozák a Josef Holeček. Ve městě se konají závody hendikepovaných cyklistů European Handbike Circuit.
Členění města
Katastrální území Loun Louny se skládají ze tří místních částí, které jsou shodné s katastrálními územími (část Brloh s městem územně přímo nesousedí, od Loun ji oddělují katastry obcí Cítoliby a Chlumčany): * Brloh * Louny * Nečichy
Městys Cítoliby a také obce Černčice, Dobroměřice, Chraberce, Líšťany, Obora, Raná, Veltěže a Vršovice byly dříve součástí města.
Správní území
Louny jsou okresním městem, mají také statut obce s rozšířenou působností a obce s pověřeným obecním úřadem. Okres Louny se skládá ze 70 obcí, správní obvod obce s rozšířenou působností z 41 obcí.
Ve městě také stále sídlí okresní soud a okresní státní zastupitelství a další instituce s okresní působností, např. Okresní správa sociálního zabezpečení.
Osobnosti
Albína Aloyová (1897-. ), první žena v Československu se strojírenským vzděláním z ČVUT * Josef Aul (1894-1956), lékař a autor cestopisů z oblasti Střední Asie * Miroslav Bambušek (* 1975), herec a režisér * Tomáš Bambušek (* 1972), herec a scénograf * Bohumil Bareš (1906-1965), architekt * Pavel Bareš (1904-1984), architekt * Jaroslav Bašta (* 1948), archeolog, disident, politik, diplomat * Václav Běhounek (1902-1980), redaktor, archivář, knihovník, rusista, překladatel z ruštiny, literární kritik * Erika Bezdíčková (1931-2020), oběť holokaustu, rozhlasová redaktorka, v Lounech působící na přelomu 50. +more a 60. let * Konstantin Biebl (1898-1951), básník * Marie Bieblová (1909-1997), manželka Konstantina Biebla, básnířka, autorka knih pro děti, překladatelka z francouzštiny a ruštiny * Michal Bohin (1895-1956), oběť holokaustu, odbojář vězněný v Mauthausenu a lékař, který pomáhal likvidovat epidemii skvrnitého tyfu v nacistickém cikánském táboře v Letech u Písku * Arthur Breisky (1885-1910), spisovatel * Miroslav Brůžek (1923-1991), komunistický politik a kulturolog * Vladimír Budínský (* 1959), politik * Ivana Buková (1968-2012), herečka a zpěvačka * Vítek Čapek (1954-1988), výtvarník, kritik a historik * Jan Čarek (1898-1966), spisovatel (převážně literatury pro děti) a novinář * Juraj Dovala (* 1974), duchovní husitské církve (biskup), spisovatel * Emanuel Johann Faulhaber (1772-1835), ředitel kůru, skladatel, výrobce dřevěných dechových nástrojů a klavírů * Richard Feder (1875-1970), rabín, teolog, spisovatel, učitel * Jiřina Fikejzová (1927-2020), textařka populární hudby * Jan Frank Fischer (1921-2006), hudební skladatel * Josef Fischer (1891-1945), filozof, historik, překladatel, hrdina románu Karla Konráda Pavel a Hedvika * Karel Flek (1908-1970), violoncellista, tympanista a skladatel * Josef Fousek (1875-1942), bývalý starosta, popravený nacisty * Vojtěch Gottschall (1907-1978), poslední lounský rabín * Jan Grunt (* 1984), skladatel a saxofonista * Jaroslav Hajn (1919-. ), komunistický politik * Lukáš Hejlík (* 1980), herec * Václav Helšus (* 1947), herec * Jiří Heřt (1928-2014), profesor anatomie, Rytíř českého lékařského stavu, v pořadí druhý předseda českého klubu skeptiků Sisyfos * Jaroslav Hilbert (1871-1936), dramatik a publicista * Kamil Hilbert (1869-1933), architekt * Josef Hlaváček (1934-2008), estetik a kunsthistorik * Václav Hlavatý (1894-1969), matematik * Emil Holárek (1867-1919), malíř, kreslíř * Josef Houda (1932-2015), pedagog, botanik a mykolog, znalec přírody Lounska s rozsáhlou publikační činností * František Chaun (1921-1981), hudební skladatel, klavírista, zpěvák, malíř a herec * Jaroslav Janík (1901-1974), knihovník a kulturní činitel * Otakar Jaroš (1912-1943), československý důstojník, účastník zahraničního odboje, in memoriam kapitán a jako první cizinec Hrdina Sovětského svazu * Jan Jíra (* 1937), producent * Václav Jíra (* 1939), malíř * Emil Juliš (1920-2006), básník a výtvarník * Vlastimil Svatopluk Juren (1864-1951), evangelický duchovní * Marie Karabcová, rozená Kremerová (* 1940), operní zpěvačka * Jan Karafiát (1846-1929), evangelický duchovní a autor dětské knihy Broučci * Jan Kerner (* 1964), lounský starosta v letech 2002-2012 * Bohuslav Kimlička (1915-1991), pilot 310. čsl. stíhací perutě RAF, čestný občan města Louny * František Kloz (1905-1945), fotbalista a odbojář * Josef Kluge (1921-1988), scenárista, animátor, kameraman a zvláště režisér v oblasti animovaného filmu, často na náměty J. Lady (O Mikešovi, Budulínek Mandelinka) * Jano Koehler (1873-1941), malíř * Karel Konrád (1899-1971), novinář a spisovatel * Karel Koutský (1897-1964), matematik * Jan Křížek (1919-1985), výtvarník * Ladislav Křížek (* 1963), rockový a popový zpěvák * Jaroslav Kubera (1947-2020), politik * Milan Kymlička (1936-2008), hudební skladatel * Anna Langerová (1902-1999), manželka spisovatele Františka Langera, její vzpomínky na Louny zpracoval Viktor Fischl v knize Hovory s Aničkou * Kamil Linhart ml. (1920-2006), výtvarník a filozof * Kamil Linhart st. (1887-1951), středoškolský učitel a regionální historik * Bořivoj Lůžek (1921-1987), archivář a historik * Stanislav Majer (* 1978), herec * Václav Majer (1904-1972), sociálnědemokratický politik * Miroslav Melena (1937-2008), významný český scénograf a architekt * Jakub Michálek (* 1989), politický aktivista * Václav Miko (* 1971), publicista a spisovatel * Vladislav Mirvald (1921-2003), výtvarník a středoškolský pedagog * Josef Mocker (1835-1899), architekt * Jana Moravcová (* 1937), spisovatelka a překladatelka * Jean-Victor Moreau (1761-1813), francouzský generál období revoluce a konsulátu, rival Napoleona Bonaparte * Jaroslav Mrnka (1922-1965), surrealistický básník, autor cestopisů, překladatel z němčiny, odborník na dílo Richarda Weinera, historik anarchismu * Vratislav Nechleba (1885-1965), český portrétista * Ladislav Novák (1931-2011), jeden z nejlepších světových fotbalových obránců své doby, kapitán stříbrného týmu na MS v Chile 1962 * Václav Oukropec (1897-1968), anarchista a básník * Karolína Plíšková (* 1992), tenistka * Kristýna Plíšková (* 1992), tenistka * Emanuel Purkyně ml. (1895-1929), český osteolog a hrdina románu Karla Konráda Rozchod. * Jiří Purkyně (1898-1942), středoškolský učitel a komunistický odbojář popravený nacisty * Ludmila Purkyňová (1928-1990), kostýmní výtvarnice, dcera Jiřího Purkyně * Bohumír Roedl (* 1950), archivář, historik * Václav Roflík (1921-2001), člen protikomunistického odboje skupiny Mostecko * Vlastimil Růžička (1927-1985), cyklista * Jan Ryska (1916-1983), beletrista, novinář a pedagog * Zbyněk Sedláček (1966-2014), teoretik výtvarného umění, estetik, kurátor, pedagog * Jan Sekera (1935-2015), kunsthistorik a galerista * The Silver Spoons, česká anglicky zpívající indie rocková kapela * Pavel Smetana (1937-2018), evangelický duchovní * Josef Starý (1912-2000), bývalý ministr dopravy * Jaroslav Süssmilich (1891-1972), politik, odbojář * Zdeněk Sýkora (1920-2011), malíř * Zdeněk Šesták (* 1925), hudební skladatel a muzikolog * Václav Šlajcher (1911-1973), pedagog, ředitel gymnázia, amatérský divadelník (režisér) * Miroslav Štěpán (1945-2014), komunistický politik * Jaroslav Štrombach (1896-1931), generál Rudé armády * Vladimír Tardy (1906-1987), psycholog * Eduard Tregler (1868-1932), český varhaník, hudební skladatel a pedagog * Rudolf Urbánek (1877-1962), historik * Emma Urbánková (1909-1992), knihovnice a historička * Jan Mária Valt (* 1952), výtvarník - malíř, učitel na Gymnáziu Václava Hlavatého v Lounech * Pavel Váša (1874-1954), středoškolský filolog, literární historik a novinář * Jindřich Vodák (1867-1940), středoškolský učitel, divadelní a literární kritik, překladatel * Emil Volkmann (1936-2018), lounský starosta v letech 1990-2002 * Jaroslav Vrchlický (1853-1912), spisovatel, básník, dramatik a překladatel * Karel Zelenka (* 1983), italský krasobruslař českého původu * Hana Džurbánová (*2002), dřívější zpěvačka soutěže Superstar a současná pornoherečka Rika Fane.
Partnerská města
Partnerskými městy jsou: * Barendrecht, Nizozemsko * Lučenec, Slovensko * Moret-Loing-et-Orvanne, Francie (2004; původně s Veneux-les-Sablons) * Zschopau, Německo (1972)
Doprava v Lounech
Ve městě fungují tři linky MHD. Město má přímé železniční spojení s Kralupy nad Vltavou (trať 110), Lovosicemi a Postoloprty (trať 114) a s Mostem a Rakovníkem (trať 126). +more Uzlovým nádražím ve městě je železniční stanice Louny. V současnosti se přestavuje silnice I/7 na dálnici D7 z Prahy do Chomutova, po této silnici je vedena část obchvatu města, který byl vybudován v letech 1996 až 2001 jako součást této přestavby a jedná se o pravou polovinu příčného profilu budoucí dálnice, dokončení se plánuje na rok 2023. Dále je město s okolím spojeno také silnicí první třídy I/28, silnicemi druhé třídy II/225, II/229, II/246 (stará silnice I/7) a silnicemi třetí třídy III/25013, III/2462, III/2469 a také krátkou III/2463.
Na jižním okraji města začíná naučná stezka Louny-Zeměchy.
Odkazy
Reference
Literatura
Související články
Lužerady * Seznam náměstí v Lounech
Externí odkazy
[url=http://www. louny. +moreeu]Oficiální stránky města Louny[/url] * [url=http://www. lounske. info]Internetový portál pro Louny a okolí[/url] * [url=http://www. muzeumlouny. cz/]Stránky Oblastního muzea v Lounech[/url] * [url=http://www. virtualtravel. cz/louny. html]Virtuální prohlídka[/url] * [url=http://archivnimapy. cuzk. cz/skici/skici/ZAT/ZAT141018430/ZAT141018430_index. html]Stabilní katastr Loun[/url] * [url=http://www. lounskevabeni. cz]Letní lounské vábení[/url] * [url=http://www. caramell. cz/camera. php]On-line kamera - Mírové náměstí a kostel sv. Mikuláše[/url].
Kategorie:Města v Čechách Kategorie:Města v okrese Louny Kategorie:Okresní města v Česku Kategorie:Obce s rozšířenou působností Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem Kategorie:Obce v okrese Louny Kategorie:Sídla v Dolnooharské tabuli Kategorie:Městské památkové zóny v Česku Kategorie:Sídla na Ohři Kategorie:Vzniklo ve 13. +more století.