Jano Köhler

Jano Köhler, psán také jako Jano Koehler; (9. února 1873, Brno - 20. ledna 1941 tamtéž) byl český akademický malíř.

Životopis

Narodil se 9. února 1873 v Brně jako druhý z dvojčat (první byla sestra Růžena). +more Jeho otec byl německý kočí a jeho předkové pocházeli z Olbramovic u Lanškrouna. Po brzké smrti otce se matka Rozina i s dětmi přestěhovala do rodných Nenkovic u Kyjova. Zde se matka snažila za pomoci své sestry zajistit dětem bezpečí, zajištění a výchovu. I přes nátlak německé menšiny, který byl na přelomu století silný, se jí podařilo zajistit dětem studium na české, tehdy přeplněné škole. Nadaný syn sice nejprve navštěvoval české gymnáziu v Brně, ale studia dokončil až v Praze. Zde se mu otevřely nové možnosti. Rozhodl se pro studium profesury kreslení a přihlásil se na pražskou Umělecko-průmyslovou školu. Tady poznal řadu význačných výtvarníků doby, jež na něho měli vliv po celou dobu jeho výtvarné kariéry. Profesorem kreslení se však nikdy nestal. V touze volně tvořit nastoupil na pokračující studium. Na pražské Akademii výtvarných umění, kterou navštěvoval rok, se stal žákem profesora Františka Ženíška a Maxe Pirnera. Dekorativní techniky v architektuře (freska, sgrafito, mozaika) studoval u architekta Kamila Hilberta. Své umělecké působení započal právě s tímto architektem v jeho rodišti, v Lounech, kde společně prováděli první zakázky v podobě výzdoby fasád vil na soukromou objednávku. Společně také strávili dvě zimní období v mnichovských ateliérech, kde se zaměřili na studium právě těchto technik.

První velkou zakázku (1900-1906) získal díky přátelům na zámku v Prostějově. Haná se od tohoto okamžiku stala pro Kohlera důležitým centrem tvorby. +more Seznámil se zde s vůdcem a hlavním organizátorem katolické moderny Karlem Dostálem - Lutinovem, jenž umělce podporoval a informoval o jeho pracích ve svém časopisu Nový život, kde publikoval také Köhlerovy ilustrace. O rok později zde vyzdobil sgrafity dům přítele Ing. Václava Součka. V Prostějově roku 1912 vytvořil i litografii Cyrila a Metoděje, která se o jednadvacet let později dostala na československé známky. Další díla tvořil v Olomouci (arcibiskupský palác, Sarkandrova kaple), Kroměříži, na Svatém Hostýně (keramické mozaiky) a na mnoha dalších místech Moravy. Jano Köhlera je také třeba vzpomenout v souvislosti s uměleckým sdružením sídlícím v Hodoníně - Sdružení výtvarných umělců moravských (SVUM). Kohler se stal jedním z jeho podstatných zakladatelů, členů a organizátorů a vyzdobil také roku 1912 nově vzniklou budovu Domu umělců, která sloužila jako výstavní prostory celého Sdružení vedeného Jožou Uprkou. V roce 1926 se přestěhoval z Nenkovic do Strážovic u Kyjova (dům v němž bydlel, tzv. Šmelcovna, však náležela katastrem do sousedního Věteřova a měla čp. 165 - viz Vrbas, Jakub: Ždánsko, Ždánice 1930, str. 521). K jeho výborným přátelům v tomto regionu patři Josef Frydrych (1880-1966), správce statků Jana II. z Lichtenštejna a velkostatkář v Žarošicích. Zemřel v brněnské nemocnici U sv. Anny 20. ledna 1941. Za svou čtyřicetiletou samostatnou výtvarnou kariéru vyzdobil bezmála 70 sakrálních a 55 světských staveb. Jeho dílo je ale daleko širší, čítá celkem 2 500 prací mezi nimiž najdeme olej, ilustraci, grafiku, kresbu, návrhy liturgických předmětů aj.

Dílo

Sgrafito na kostele Nanebevzetí Panny Marie v Kyjově z roku 1910 +morejpg|220_px|náhled'>litografie Cyril a Metoděj * 1900-1901 sgrafita na prostějovském zámku * 1902 Janův (Jurkovičův) dům v Luhačovicích. Freska sv. Cyrila a Metoděje na jižní fasádě. * 1903 Augustiniánský dům v Luhačovicích. Figurální fresky na průčelí a v kapli. * 1904 Návrh čtyř mozaik s výjevy z historie Litovle, Gymnázium Litovel. * 1909 Kostel svatého Cyrila a Metoděje v psychiatrické léčebně v Kroměříži. Výzdoba kleneb včetně kopule a nástěnná malba čelní lunety kněžiště, na které věrozvěstové žehnají hanáckému lidu. * 1910 Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje v Kyjově. Sgrafito Madona s dítětem v průčelí kostela. * 1911 Zámek v Kyjově. Sgrafito - výjevy z dějin města. * 1912-1933 Křížová cesta na sv. Hostýně, Bystřice pod Hostýnem. Keramická mozaika pašijových scén, datováno rokem 1912 (9. zastavení) až 1933 (1. zastavení). * 1925 Škola v Lipově, okres Hodonín. Nástěnná malba „Vzdělávání“. * 1931 Kostel sv. Cecílie v Dobrém Poli, okres Břeclav. Oltářní obraz patronky kostela. * 1931-1933 Klášter Kongregace Milosrdných sester svatého Kříže v Kroměříži. * 1932 Kostel sv. Havla v Dřevohosticích, okres Přerov. Nástěnná malba znázorňující sv. Havla jako poustevníka se dvěma lovci. * 1934 Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Lužicích, okres Hodonín. Nástěnná malba sv. Cyrila a Metoděje v kněžišti. *1934 Kostel Povýšení sv. Kříže v Rajhradě, okres Brno - venkov. Nástěnné malby českých světců v kopuli a nad bočními oltáři. * 1934 Navrhl malovaná okna v kapli kostela svatého Cyrila a Metoděje v Olomouci. Provedl Otmar Vačkař.

Image:Svaty Vaclav a Svata Ludmila - glass window. jpg|Svatý Václav a Svatá Ludmila Image:Saint_Joseph_-_glass_window. +morejpg|Svatý Josef Image:Saint_Zdislava_and_Saint_John_Sarkander. jpg|Svatá Zdislava z Lemberka a Svatý Jan Sarkander.

* 1934 Návrh mozaiky oltářního obrazu v kostele svatého Cyrila a Metoděje v Olomouci. * 1935 Kostel sv. +more Cyrila a Metoděje v Závišicích. Nástěnná malba duchovních patronů kostela v průčelí kněžiště a barevná vitráž v okně s jezdeckou postavou sv. Václava. * 1936 Kostel sv. Jana Nepomuckého v Brně, Starý Lískovec. Obraz sv. Jana Nepomuckého (původně byl na hlavním oltáři). * 1937 Poutní kaple sv. Antonína Paduánského v Blatnici, okres Hodonín. Nástěnné malby „Sv. Antonín káže rybám“ a „Sv. Antonín káže lidu“ (datováno 3. srpna 1937). V kněžišti nedokončený náčrt „Smrti sv. Antonína“.

* 1937 Kostel Povýšení sv. Kříže v Rajhradě, okres Brno - venkov. +more Křížová cesta. *Radnice v Tišnově. Sgrafito. * Kostel sv. Vavřince v Hodoníně. Mozaiky Panny Marie a sv. Josefa. * Dům umělců v Hodoníně. Malířská výzdoba. * Kaple sv. Václava v Násedlovicích, okres Hodonín. Obraz sv. Václava. * Hostinec u Budíků v Kyjově-Bohuslavicích. Sgrafito. * Rodinný dům v Kyjově. Sgrafito „Čtvero ročních období“. * fresky v Sarkandrově kapli v Olomouci:.

Soubor:Sarkandrova kaple - freska Holesov. jpg|Freska znázorňující průvod Jana Sarkandera v Holešově a kozáci Lisovčíci Soubor:Sarkandrova kaple - freska vezneni. +morejpg|Freska znázorňující věznění Jana Sarkandera Soubor:Sarkandrova kaple - freska muceni. jpg|Freska znázorňující mučení Jana Sarkandera.

Mozaiky podle Köhlerova návrhu na průčelí Gymnázia Jana Opletala v Litovli

File:Litovel gymnazium mozaika (7118). jpg|Václav II. +more povyšuje Litovel na trhovou ves 1291. File:Litovel gymnazium mozaika (7115). jpg|Jan Lucemburský udílí Litovli práva městská 1327 File:Litovel gymnazium mozaika (7114). jpg|Jiří z Poděbrad zakladatel zlatého věku Litovle 1491 File:Litovel gymnazium mozaika (7112). jpg|Genius slovanstva žehná obrozené české Litovli 1899.

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=https://web.archive.org/web/20070927151823/http://www.mubph.cz/Zpravodaj/Z2002/Z03/clanek.asp?id=507&pageID=162052704]Jano Köhler - autor hostýnské Křížové cesty[/url]

Kategorie:Čeští malíři 20. +more století Kategorie:Žáci Maxmiliána Pirnera Kategorie:Dvojčata Kategorie:Výtvarníci z Brna Kategorie:Výtvarníci z Loun Kategorie:Narození 1873 Kategorie:Narození 9. února Kategorie:Narození v Brně Kategorie:Úmrtí 1941 Kategorie:Úmrtí 20. ledna Kategorie:Úmrtí v Brně Kategorie:Muži Kategorie:Čeští malíři 19. století.