Olga Rautenkranzová

Technology

12 hours ago

Author

Olga Rautenkranzová byla česká sopránová operní pěvkyně a pedagožka. Narodila se v roce 1856 v Praze a svou hudební kariéru začala jako koncertní pěvkyně v Německu. Poté studovala v Itálii u slavného pěvce a učitele Enrica Delle Sedie. Po návratu do Prahy se stala členkou Národního divadla, kde získala hlavní role v mnoha operách. Byla známá svým dramatickým přístupem a silným hlasem. Rautenkranzová také vystupovala na mezinárodních pódiích v Evropě a získala si reputaci jako jedna z nejlepších pěvkyň své doby. Vedle své kariéry vystupování také vyučovala hlasovou techniku na pražské konzervatoři a měla mnoho významných žáků. Olga Rautenkranzová zemřela v roce 1924 v Praze ve věku 68 let. Její umění a přínos k české opeře jsou dodnes uznávané a její památka je uchována v české operní historii.

Olga Rautenkranzová (provdaná Košková, podruhé provdaná Nedomová, 22. září 1891 Karlín - ) byla česká herečka a filmová režisérka. V roce 1918, v éře němého filmu, natočila dva filmy, romanci Kozlonoh a komedii Učitel orientálních jazyků (tu společně s dalším průkopníkem Janem S. Kolárem), takže je považována za první českou filmovou režisérku. Druhou českou filmovou režisérkou se roku 1919 stala Thea Červenková, třetí následně Zet Molas.

Život

+morejpg|thumb'>Reklama distribuční společnost Biografia na film Učitel orientálních jazyků Narodila se 22. září 1891 v Karlíně u Prahy do rodiny Ludvíka Rautenkranze a jeho manželky Růženy, rozené Svátkové. Pokřtěna byla jako Olga Anastasie. Otec Ludvík pocházel z Holic a pracoval jako strojní inženýr v Rustonce (později se stal i jejím ředitelem), matka Růžena byla dcerou karlínského politika a advokáta Vavřince Svátka. Svatbu měli v Karlíně 21. listopadu 1887, o rok později se jim narodil syn Jan. Manželství Rautenkranzových ale bylo roku 1903 soudem rozvedeno od stolu a lože. Růžena poté žila s dětmi odloučeně, v roce 1919 došlo k definitivnímu konci manželství: soudní rozluce. Růžena, narozená roku 1867, byla již na přelomu 19. a 20. století platonickou láskou malíře Jano Köhlera a poté byla jeho celoživotní přítelkyní a múzou, které adresoval mnoho dopisů a kreseb a jejíž podobu využíval na množství svých grafik a obrazů. Po rozluce si v roce 1922 vzala Köhlerova blízkého svobodného přítele, právníka a úředníka Miloslava Nedomu (narozen 1875). Zemřela v roce 1926.

Olga Rautenkranzová studovala herectví pod vedením Marie Hübnerové z pražského Národního divadla. Po absolvování studia vystupovala jako herečka a tanečnice v pražském i brněnském Národním divadle. +more Její role zahrnovaly balet i činohru. Do brněnského Národního divadla nastoupila v létě 1912 a v sezóně 1912/1913 byla jednou ze sólistek činohry.

Patrně díky jejím divadelním zkušenostem jí oslovila společnost Lucernafilm s nabídkou natočení filmu, díky čemuž se stala první českou filmovou režisérkou. V roce 1918 režírovala podle scénáře Quida Marii Vyskočila filmovou romanci Kozlonoh, v níž také ztvárnila hlavní ženskou roli, hraběnčinu dceru Anisju. +more Ještě před uvedením snímku do kin jí Lucernafilm nabídl natočení dalšího filmu, komedie Učitel orientálních jazyků, kterou zrealizovala tentýž rok ve spolupráci s Janem Stanislavem Kolárem, jenž napsal i scénář. I v tomto druhém snímku hrála hlavní ženskou roli, tentokrát markýzu Sylvu, vyslancovu dceru. Poté se však stáhla z veřejného života, takže o jejích dalších osudech nebylo známi téměř nic.

Dne 19. července 1919 se v Praze provdala za Jana Koška, poručíka v záloze. +more Jejich manželství bylo později soudně rozvedeno od stolu a lože a posléze v dubnu 1933 soudně rozloučeno. Dne 14. listopadu 1933 se v Praze opět vdala; jejím druhým manželem se stal Miloslav Nedoma, její nevlastní otec a vdovec po její matce Růženě. Nedoma zemřel roku 1954, datum úmrtí Olgy Nedomové není známo; žila ještě kolem roku 1947, kdy bylo zpracováváno třetí vydání Nového slovníku československých výtvarných umělců, do kterého její manžel přispíval bádáním v archivech a ve kterém je zmiňována.