Rustonka

Rustonova továrna

Na místě kdysi bývala přádelna. V roce 1832 zde přičiněním britských podnikatelů bratrů Thomasových vznikla továrna na parní stroje. +more Ta v roce 1850 přešla do majetku významného britského podnikatele Josepha Rustona, jehož příjmení pak dalo firmě její trvalý název. Z té doby pochází nejstarší část - komín s ústřední kotelnou. V letech 1887 - 1902 byl areál továrny postupně rozšiřován. Stavitel František Schlaffer provedl v letech 1900 - 1902 mimo jiné přístavbu strojovny a výstavbu největší budovy - mostárny, která stála na rohu ulic Sokolovské a Švábky. O osm let později vznikly železné střešní konstrukce truhlárny a hlavních dílen. Firma zpočátku vyráběla zejména kotle a parní stroje.

Joseph Ruston byl britský lodní stavitel a podnikatel v říční plavbě, provozoval Pražskou paroplavební společnost. Jeho firma tehdy vyráběla na mnoha místech v Evropě zejména různá strojní zařízení a díly pro říční i zaoceánské lodě určená pro různé provozovatele v Rakousku i Německu. +more Stavěla se zde jak říční, tak a i námořní plavidla, zejména parníky, vyráběly se zde parní stroje určené nejen pro paroplavbu. Později, koncem 19. století, se zde začaly vyrábět i různé nýtované ocelové konstrukce, zejména pak ocelové mosty a ocelové střešní příhradové konstrukce - pochází odtud například střešní konstrukce pražského Rudolfina, jedno pole Vyšehradského železničního mostu či některé objekty na Pražském výstavišti. Areál závodu byl z tohoto důvodu nadále rozšiřován o další budovy a výrobní haly.

S podnikem také úzce souvisel dnes již zaniklý Karlínský přístav, jenž zde byl provozován na jednom ze slepých ramen blízké řeky Vltavy. Do továrny také vedla železniční vlečka z železniční stanice Praha-Libeň dolní nádraží na dnes již zrušeném úseku trati Rakouské severozápadní dráhy. +more V sousedství, oddělen pouze ulicí Švábky se nacházel areál vozovny Křižíkovy tramvaje. Ten sloužil do roku 1965 jako trolejbusová vozovna a byl propojen spojovacími tratěmi jak s trolejbusovou tratí U kříže-Čakovice, tak s tratí Vysočany-Ohrada. Po zrušení tratě do Čakovic (1965) byla zrušena i spojovací trať a areál přestal být využíván jako trolejbusová vozovna.

Ústřední dílny Elektrických podniků

Těsně před 1. světovou válkou v roce 1912 pak celý podnik přešel do vlastnictví Elektrických podniků hlavního města Prahy. +more Pro nové účely zde postupně byly zřízeny zcela nové provozy - lakovna, truhlárna, gumárna, krejčovské dílny. Postupem doby zde byl vytvořen hlavní opravárenský a údržbářský podnik určený pro údržbu a opravy všech vozidel tehdejší městské hromadné dopravy v Praze. Pro tento účel došlo v roce 1913 k napojení areálu i na pražskou tramvajovou síť ze Sokolovské ulice v prostoru mezi Invalidovnou a Palmovkou, tato kolejová tramvajová propojka sloužila až do roku 1981. Dne 3. června 1984 zanikla jak sousedící železniční trať, tak i na ni napojená železniční vlečka.

Zpočátku se zde kompletně opravovaly především tramvaje a tramvajové vozy, později k nim přibyly i autobusy a trolejbusy, úplně naposled pak konstrukce tramvajových kolejišť - tramvajové výměny, kolejová křížení, kolejové splítky, kolejové oblouky apod. Nacházely se zde, mimo jiné, i krejčovské dílny, kde se šily služební uniformy pro pražské tramvajáky. +more Po rozdělení Elektrických podniků hlavního města Prahy v roce 1946 se firma stala součástí Dopravního podniku hlavního města Prahy.

1. dubna 1994 byla strojírna transformována na dceřinou společnost, která zde pod názvem Pražská strojírna a. +mores. vyráběla v Libni kolejové konstrukce až do začátku roku 2007, kdy se celá společnost přestěhovala do nově zrekonstruovaného areálu v Praze 9-Vinoři a posílila svou pozici na trhu. V roce 2007 došlo k demolici téměř celého objektu.

Útlum a demolice

Teplárna, poslední pozůstatek Rustonky byl zdemolován 1. +more 3. 2014 Demolice komína dne 1. 3. 2014 Od 60. let 20. století zde postupně s nárůstem nových kapacit a přesouvání výroby jinam docházelo k utlumování výroby, která zde definitivně zanikla na počátku 21. století. V roce 2005 padlo rozhodnutí o výstavbě nové dopravní komunikace s názvem Pobřežní III. , která měla procházet právě těmito místy. V letech 2006 až 2007 byl areál závodu kompletně demolován, až na budovu kotelny s vysokým osmibokým komínem pocházejícím z poloviny 19. století. Tento poslední cenný zbytek byl navzdory projektové studii a původní domluvě o památkové ochraně zdemolován developerskou společností J&T Real Estate koncem února 2014. Na místě zaniklé továrny dokončil soukromý developer v roce 2019 výstavbu administrativního komplexu tří budov, kterému ponechal název Rustonka.

Reference

Literatura

BERAN, Lukáš, ed. a VALCHÁŘOVÁ, Vladislava, ed. +more Pražský industriál: technické stavby a průmyslová architektura Prahy: průvodce. 2. , rozš. vyd. V Praze: České vysoké učení technické, ©2007. 303 s. . S. 109.

Externí odkazy

Jiří Novák: [url=http://stary-web. zastarouprahu. +morecz/ruzne/rustonka. htm]Rustonka pro mne nebyla jen továrnou. Vzpomínka. [/url], Věstník Klubu Za starou Prahu 1/2008 * [url=http://www. ceskatelevize. cz/ct24/regiony/1045931-z-rustonky-nezbude-vubec-nic-zacala-demolice-posledni-budovy]Z Rustonky nezbude vůbec nic, začala demolice poslední budovy[/url], Česká televize, 28. 2. 2014 * [url=http://fotogen. cz/searchkword. k=3288]Rustonka na dobových fotografiích[/url], Fotogen CZ.

Kategorie:České strojírenské firmy Kategorie:Doprava v Praze +more_Prahy'>Kategorie:Dopravní podnik hl. m. Prahy Kategorie:Průmyslové stavby v Karlíně Kategorie:Průmyslové stavby v Libni Kategorie:Výrobci lodí Kategorie:Zaniklé firmy v Praze Kategorie:Zaniklé průmyslové stavby v Praze Kategorie:Zbořeno v Česku 2014.