Parník
Author
Albert FloresParník je vodní plavidlo poháněné parním strojem. Jeho hlavním účelem je přepravovat cestující a náklad po vodních tocích. První parníky se objevily na přelomu 18. a 19. století, avšak jejich využití se masově rozšířilo až v průběhu 19. století. V Českých zemích se parníky staly důležitou součástí vodní dopravy. Nejprve byly využívány na řekách, jako je Labe a Vltava, a postupně se rozšířily i do dalších oblastí. Parníky hrály klíčovou roli při přepravě zboží a lidí mezi různými městy a přístavy. V průběhu vývoje se parníky postupně zdokonalovaly a vylepšovaly. Zpočátku byly poháněny nízkotlakým parou, avšak později byly vyvinuty parní stroje s vysokým tlakem, které umožňovaly větší výkon a rychlost. Rovněž se zlepšovaly přídavné systémy, jako třeba kormidlo nebo vodní nádrže. Význam parníků v Česku postupně upadal s nástupem železnice a automobilové dopravy. Nicméně, dodnes se najdou příznivci a sběratelé parníků, kteří se s nimi udržují a obnovují je do stavu provozuschopnosti.
RMS Titanic Parník Vltava v přístavišti na Kampě Parník Vyšehrad pod Vyšehradem
Parník je loď poháněná parním strojem či parní turbínou. Nejznámější podobou parníku z minulosti je kolesový parník. +more Šroubové parníky byly pak ve velkém stavěny od 19. až do poloviny 20. století. První parník sestrojil Robert Fulton roku 1803.
V současné době je tímto slovem neodborně označována i motorová loď pro hromadnou dopravu osob.
Parníky v Česku
Parníky brázdily od 19. století i vody Vltavy a Labe, z Prahy po Vltavě na Slapskou přehradu nebo po Labi od saských Drážďan přes Děčín, Litoměřice a Mělník a po Vltavě až po Prahu. +more V některých úsecích (například jižně od Prahy) měly původně i nemalý dopravní význam, protože podél řek vedlo méně silnic a železnic.
Jedním z prvních, kdo experimentoval s paroplavebními pokusy byl Josef Božek, který předvedl skutečnou paroloď v Praze ve Stromovce 1. června 1817. +more K praktickému využití parníků ale došlo až o dvě desetiletí později. Nemalou měrou k tomu přispělo odstranění četných cel, které do té doby značně komplikovala a zdržovala plavbu po Labi. Toto uvolnění plavby na lodi posléze využila skupina pražských podnikatelů a v květnu 1822 byla založena Pražská plavební společnost, později přejmenovanou na Pražskou společnost pro plavbu parní a plachetní.
První český parník Bohemia byl na vodu spuštěn v roce 1841. Pravidelnou plavbu provozoval na Labi mezi Obřístvím a Drážďanami.
V roce 1865 byla založena Pražská společnost pro paroplavbu na řece Vltavě, důležitou roli v tomto sehrál pozdější primátor František Dittrich. Prvním parníkem, který byl po udělení koncese císařem +more'>Františkem spuštěn na vodu, byl parník Praha - Prag. I přes ekonomické problémy v roce 1866 v době prusko-rakouské války se společnosti dařilo velmi dobře a koncem století se flotila parníků značně rozrostla. V roce 1921 už čítala 8 velkých a 2 menší kolesové parníky, 13 vrtulových parníků a 23 lodí s vlastním pohonem.
Parníky v kultuře
Pražské parníky vstoupily i do české humoristické literatury knihou Budulínek a Matlafousek čili Vzpoura na parníku „Primátor Dittrich“, tentýž parník pak vystupoval ve filmu Vlasty Buriana Hrdinný kapitán Korkorán. Scénami na parníku končí i český film +more_Mráčka_aneb_Konec_vodníků_v_Čechách'>Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách.
Na transatlantických parnících se odehrává děj některých filmů, z nich nejznámější je Titanic z roku 1997.
Reference
Související články
Parní stroj * Kolesový parník * Parník Bohemia * Zaoceánský parník * Říční parník * Saská paroplavba