Raná (okres Louny)

Obec Raná se nachází při úpatí stejnojmenného vrchu necelých sedm kilometrů severně od Loun v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní obyvatel.

Historie

Podle Antonína Profouse pochází název vesnice ze starého slovanského výrazu "ranъ", který znamenal ráno nebo raný, časný. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1335. +more "Villa Rana" se objevuje v listině Jana Lucemburského vydané v Praze 7. srpna. Panovník v ní potvrzuje nadaci, kterou pro klášter magdalenitek, umístěný mezi Louny a Dobroměřicemi, založil lounský rychtář Bero. V listině je zmíněn rovněž ranský kostel, k němuž mají mít magdalenitky patronátní právo. V předhusitském období byl majetek v Rané rozdělen mezi klášter a bohaté lounské měšťany. Za husitských válek klášter magdalenitek zanikl a veškerý jeho majetek přešel na Louny. V roce 1459 ustanovil Jiří z Poděbrad, že z bývalého klášterního majetku včetně Rané vznikne záduší, z něhož se bude financovat provoz špitálu. Od té doby byla Raná - s výjimkou krátkého období po třicetileté válce - trvale v majetku Loun.

Nejstarší lounská účetní kniha obsahuje soupis všech poplatníků městské dávky z Rané z roku 1450. Platilo ji 22 usedlostí, Raná měla v té době tudíž kolem 150 obyvatel. +more Město Louny si v Rané vybudovalo hospodářský dvůr, který provozovalo ve vlastní režii. Ke dvoru patřilo 72 hektarů orné půdy, vinice, rybníky a pastviny. Nejvýnosnějším odvětvím dvora bylo v předbělohorském období obilnářství, ekonomicky výnosný byl i chov ovcí a vinařství.

V důsledku třicetileté války byla Raná zpustošena. Přispěl k tomu i požár v roce 1624, kdy s výjimkou kostela, městského dvora a čtyř usedlostí vyhořela celá vesnice. +more Na konci války, v roce 1654, bylo v Rané podle berní ruly z 18 usedlostí 11 pustých. Na svazích kopce Raná se stále pěstovala vinná réva. Podle soupisu poddaných podle víry z roku 1651 měla Raná pouhých 23 obyvatel, polovina z nich se stále nepřihlásila ke katolické víře. Při pobělohorských konfiskacích připadly všechny lounské špitální vesnice včetně Rané královské komoře a byly zastaveny postupně několika šlechtickým rodům. Až roku 1684 si je směly od panovníka vykoupit zpět. V 17. století se do Rané přistěhovali noví, německy mluvící kolonisté. Až do konce druhé světové války zůstala Raná národnostně smíšená.

Portál kostela

První zmínka o učiteli v Rané pochází z roku 1715. Nová školní budova zde byla postavena roku 1829. +more Vyučovalo se zde německy, česká škola byla postavena roku 1893. Ve třicátých letech 20. století zde prožíval dětství významný český archivní teoretik a historik Ivan Hlaváček, jehož otec zde byl řídícím učitelem.

Na konci 19. století si v Rané obě etnika zakládala spolky. +more Nejstarším německým byli hasiči z roku 1893, o rok později vznikla česká čtenářsko-hospodářská beseda. V roce 1928 byla Raná elektrifikována. Do třicátých let spadají počátky leteckého sportu na Rané. Vládní delegaci na plachtařských závodech v červnu 1938 vedl prezident Edvard Beneš. Po Mnichově se Raná stala součástí Velkoněmecké říše.

1. května 1945 se v Rané ustavil ilegální národní výbor, složený z Čechů, kteří prožili válku v Rané. +more Ranští Němci byli v roce 1946 odsunuti. V témže roce ve vsi založili strojní družstvo, roku 1950 vzniklo jednotné zemědělské družstvo. Při správní reformě byl v Rané zrušen místní národní výbor a vesnice se k 1. lednu 1981 stala spolu se svou částí Hrádek částí Loun. Samostatnou se Raná stala opět k 24. listopadu 1990.

Přírodní poměry

V opuštěném hliništi u dvoru Oblík vyvěrá pramen hořké, vápenato-hořečnaté vody, ve které bylo podle rozboru z roku 1967 rozpuštěno 2,85 g·l−1 minerálních látek. Voda kromě jiných obsahovala v jednom litru 443,3 mg vápníku, 191,2 mg hořčíku a 1586 mg síranových iontů.

Obyvatelstvo

Pamětihodnosti a přírodní zajímavosti

Kostel Všech svatých poprvé uváděn v písemných pramenech roku 1335. Ze 14. +more století zřejmě pochází kostelní věž. Hlavní portál do kostela je pozdně gotický a zakončený oslím obloukem. V 18. století byl kostel barokně přestavěn. Interiér kostela je v současné době zdevastovaný a není přístupný. * Socha Ecce Homo na soklu z roku 1739 vyzdobeném plastikami světců je umístěna mladší socha Krista. Nachází se před domem čp. 20. * Venkovská usedlost čp. 32 na návsi, postavená koncem 18. století * Kříž - nachází se jihovýchodně od obce, u křižovatky silnice č. 28 a staré cesty * Čedičový solitérní vrch Oblík, který byl vyhlášen národní přírodní rezervací. * Národní přírodní rezervace Raná (České středohoří).

Části obce

Raná * Hrádek

Galerie

Rana LN CZ Kirch.jpg|Kostel Všech svatých Rana LN CZ Ecce.jpg|Socha Ecce homo Raná 001.jpg|Fara Raná 005.jpg|Kostelní věž Raná 003.jpg|Plastika na soklu sochy Krista

Odkazy

Reference

Literatura

Brod, František, Ranna v okresu lounském, Lounské hlasy 8, 1907, č. 6-12 * Šubrt, Jeroným, Boj o Ranou, Vlastivědný sborník okresu lounského 4, 1933/34, s. +more 39-42 * Šubrt, Jeroným, Životopis Jana Kohouta, učitele v Rané, Vlastivědný sborník okresu lounského 4, 1933/34, s. 119-122 * Tutte, Karl, Der politische Bezirk Saaz, Žatec 1904, s. 883-888.

Související články

Článek o stejnojmenné hoře * Článek o sousední hoře Oblíku * Článek o sportu provozovaném na Rané

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Louny Kategorie:Obce v okrese Louny Kategorie:Sídla v Českém středohoří Kategorie:Severočeské sdružení obcí Kategorie:Litoměřická vinařská podoblast Kategorie:Integro - Západ Českého středohoří - Poohří Kategorie:Sídla v CHKO České středohoří