Cesko.wiki Eduard Tregler
Author
Albert Flores
Život
Základy hudebního vzdělání získal u svého otce, který byl nadšeným klavíristou samoukem. Postavil si dokonce vlastní klavír. +more Dalšími učiteli byli Vojtěch Švácha a místní varhaník Josef Vejšický. V roce 1883 se stal studentem Varhanické škole v Praze. Studoval hru na varhany a skladbu u Františka Skuherského, Františka Blažka a Josefa Kličky. Po absolvování školy ještě pokračoval na Pražské konzervatoři studiem hry na klavír u Jindřicha Káana.
V roce 1889 se stal Tregler varhaníkem a později i ředitelem kůru dominikánském kostele sv. Jiljí v Praze. +more Chrám měl v té době vynikající sbor a Tregler pro něj v letech 1892-1895 zkomponoval sedm mší. V Praze se aktivně účastnil hudebního života města. Byl blízkým přítelem Antonína Dvořáka a o velikonocích roku 1895 uvedl s velkým úspěchem jeho Stabat Mater v kostele sv. Jakuba Většího na Starém Městě.
V roce 1897 zvítězil v konkurzu na místo dvorního varhaníka v Drážďanech. Po třech letech se však vrátil do Prahy, neboť (podle vlastního vyjádření) „bylo teskno mezi Němci“. +more Stal se ředitelem kůru v kostele sv. Václava v Praze na Smíchově. Kromě toho vyučoval v hudebním ústavu Dvořákeum, který v roce 1904 spolu s Antonínem Heřmanem založil.
Vedle chrámové hudby se věnoval intensivně i světské komorní hudbě. Jako sólový klavírista, či ve spolupráci s Heroldovým smyčcovým kvartetem. +more, podnikl řadu zahraničních koncertních turné. Vystupoval ve Vídni, v Lipsku, Berlíně a v mnoha městech Ruska a jihu Evropy.
Kvůli častým nemocem členů své rodiny se rozhodl Prahu opustit. Odešel do Loun a vyučoval hudbě na střední škole a působil jako sbormistr lounského Hlaholu. +more V roce 1906 založil amatérský symfonický orchestr, Lounskou filharmonii. Jako ředitel Spolku pro hudební výchovu se podílel rovněž na založení hudební školy, která dostala název Smetana.
V roce 1913 zvítězil v konkurzu na místo profesora na varhanické škole v Brně, kterou řídil Leoš Janáček. Z finančních důvodů se však po krátkém působení v Brně vrátil do Loun jako ředitel kůru v chrámu sv. +more Mikuláše. V roce 1916 se však opět do Brna vrátil. Vyučoval hru na varhany, obligátní klavír a harmonii. Působil jako dirigent v brněnském Orchestrálním sdružení a jako předseda Státní zkušební komise. Pokračoval také v koncertní činnosti. V Brně již zůstal až do své smrti v roce 1932. Je pohřben na Ústředním hřbitově v Brně.
Dílo
Komorní hudba
Klavírní skladby op. 1 (1892) * Serenáda pro 4 lesní rohy op. +more 30 (1896) * Romance pro violoncello a klavír op. 19 (1896) * Romance pro housle a klavír op. 13 * Composition pour piano op. 16a, sešit I. (1897) * Klavírní skladby řada II. op. 16b (1897) * Klavírní kvintet (1897) * Sonáta pro housle a klavír op. 29 * Akvarelly. Pět klavírních skladeb op. 18 * Romance pro housle s průvodem klavíru * Trio pro harfu, flétnu a basový klarinet op. 28.
Varhany
Předehry a dohry pro varhany op. 7 * Fantazie g-moll op. +more 8 pro varhany (1895) * 100 preludií pro varhany op. 23 Mše F dur op. 26 pro mužský sbor (1895) * 64 krátkých předeher a meziher pro varhany op. 10 (1896) * Sonáta c-moll pro velké varhany op. 27 * 50 předeher a meziher pro varhany op. 20 (1896) * Fantazie pro harmonium.
Vokální skladby
Sbory pro ženské hlasy s průvodem klavíru op. 3 (1893) * Různé nálady (Písně pro jeden hlas s průvodem klavíru op. +more 17 * Čtyři ženské sbory s průvodem klavíru op. 14 * Dva dvojhlasé sbory s průvodem varhan * Čtyři ženské sbory bez průvodu op. 24 * Patero smíšených sborů bez průvodu op. 25.
Mše
Missa jubilaei op. 2 pro smíšený sbor, varhany, 2 trubky a 3 pozouny (1892) * Mše ke cti sv. +more Václava op. 4 (1892) * Missa solemnis op. 5 pro smíšený sbor a varhany (1892) * Missa in D op. 6 pro smíšený sbor a varhany (1892) * Missa brevis I. C-dur op. 12 pro smíšený sbor a varhany (1893) * Missa brevis II. D-dur op. 9 pro smíšený sbor a varhany (1894) * Missa brevis III. f-moll op. 22 (1894).
Ostatní chrámové skladby
Sbor ke cti sv. Josefa (1892) * Komenského poslední modlitba (1892) * Sólové vložky k mimoliturgickým pobožnostem op. +more15 (Ave verum corpus, Ó Bone Jesu, Ave Maris Stella, 1894) * Ave Maria op. 11 pro vyšší hlas, housle a varhany (1894) * Dvě Ave Maria, Ó Sanktissima op. 21 pro sólový hlas, varhany, harfu a lesní roh (1894) * Pange lingua.
Reference
Literatura
Československý hudební slovník osob a institucí II. (M-Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha * Zdeněk Hatina: "Eduard Tregler. +more" Diplomová práce. Brno : Konzervatoř, 1971. * Stanislava Syrková: Eduard Tregler. Pedagogická orientace 1, 2008, str. 116- -125, ISSN 1211-4669 * L. Hába: Velký lounský muzikant. Deník Lučan, Louny, 2001, č. 17 * Erika Smithová: Osobnosti brněnské varhanní hudby (dostupné [url=http://konference. osu. cz/khv/file. php. fid=17]ZDE[/url]).
Externí odkazy
Kategorie:Skladatelé klasické hudby Kategorie:Skladatelé romantismu Kategorie:Skladatelé chrámové hudby Kategorie:Čeští hudební skladatelé Kategorie:Čeští varhaníci Kategorie:Čeští hudební pedagogové Kategorie:Čeští dirigenti Kategorie:Čeští sbormistři Kategorie:Umělci z Loun Kategorie:Pohřbení na Ústředním hřbitově v Brně Kategorie:Narození 5. +more ledna Kategorie:Narození 1868 Kategorie:Úmrtí 6. srpna Kategorie:Úmrtí 1932 Kategorie:Muži Kategorie:Narození v Lounech Kategorie:Úmrtí v Bystřici pod Hostýnem.