Jan Sekera

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Jan Sekera je český herec a scenárista, který se narodil 18. října 1978 v Praze. Absolvoval studium na pražské DAMU a svou kariéru zahájil v divadle. Poté se uplatnil také ve filmu a televizi. V divadle působil například v Národním divadle, Divadle Na zábradlí, Divadle Letí nebo v Divadle v Celetné. Hrál v mnoha známých i méně známých divadelních inscenacích, včetně her Williama Shakespeara. Ve filmu se poprvé objevil v roce 2001 ve snímku Sůl nad zlato. Později hrál například ve filmech Návštěvníci (2001), Nevinnost (2011) nebo Ty jsi válka! (2009). Za svou roli ve filmu Nevinnost obdržel ocenění Český lev. Na televizní obrazovce ho diváci mohou znát například z seriálu Ulice, kde ztvárňuje postavu Vladimíra Brabcová. Dále hrál v seriálech jako Ordinace v růžové zahradě, Vyprávěj nebo Přístav. Jan Sekera je také scenáristou a spoluscenáristou několika filmů, včetně snímku Nevinnost. V roce 2018 vydal knihu nazvanou Můj život v divadle. Jeho talent a herecké výkony ho zařadily mezi jednoho z nejlepších a nejvíce respektovaných českých herců současnosti.

Jan Sekera (14. listopadu 1935 Louny - 10. ledna 2015, Praha) byl český historik umění a galerista. Založil Galerii Benedikta Rejta v Lounech, v 90. letech byl ředitelem Českého muzea výtvarných umění v Praze. Zaměřoval se zejména na studium a prezentaci českého výtvarného umění po roce 1945 a na dílo Františka Kupky. Je autorem mnoha odborných textů a výstavních katalogů.

...

Život

V roce 1953 maturoval Jan Sekera na lounském gymnáziu. V letech 1953-1958 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obory filosofie, estetika (prof. +more M. Novák) a matematika. V polovině 50. let navázal blízké kontakty s lounskými výtvarníky Kamilem Linhartem, Zdeňkem Sýkorou, Vladislavem Mirvaldem, básníkem Emilem Julišem a estetikem Josefem Hlaváčkem.

Po epizodním působení v roli učitele matematiky na lounské jedenáctiletce a dvouleté základní vojenské službě nastoupil v roce 1960 jako průvodce a metodik do Pražské informační služby. S Louny však kontakt neztratil a v roce 1965 byl pověřený vedením galerijního oddělení Okresního muzea v Lounech. +more Po zřízení samostatné instituce s názvem Galerie Benedikta Rejta se od března 1966 stal jejím prvním ředitelem. V důsledku toho, že Sýkora i Linhart učili v Praze a patřili do okruhu Jiřího Koláře a Sekera udržoval kontakty s osobnostmi jako byli Zbyněk Hejda či Jan Sokol, o lounské galerii se v pražských intelektuálních a výtvarných kruzích vědělo.

Sekera orientoval výstavní činnost od počátku na české výtvarné umění 20. století. +more Do konce 60. let tak v galerii vystavovali Karel Černý, Jaromír Funke, Antonín Slavíček, Bohuslav Reynek, Josef Čapek, Emil Filla a další. Ještě počátkem normalizace v 70. letech probíhají Sekerovou zásluhou v lounské galerii výstavy Otakara Slavíka, Zdeňka Sýkory, Huga Demartiniho a Karla Malicha.

Sekera směřoval akviziční činnost galerie jednak k získávání obrazů klasiků české moderní malby (Antonín Slavíček, Antonín Hudeček, Václav Špála, Bohumil Kubišta a další), jednak umělců zastupujících v malbě konstruktivistické a kinetické tendence (mj. Zdeněk Sýkora, Vladislav Mirvald, Zdeněk Pešánek, Karel Malich). +more Jeho první akvizicí ještě jako vedoucího výstavního oddělení muzea byl nákup dvou klíčových obrazů Zdeňka Sýkory: Šedé struktury a Červeno-modré struktury. Vybudoval také rozsáhlou sbírku grafiky, v níž jsou zastoupeni mj. Josef Váchal a Vojtěch Preissig. Sekera vždy usiloval o to, aby byla lounská galerie odborným ústavem s nadregionálním významem.

V roce 1969 Sekera Louny načas opustil, když absolvoval dvouletou stáž ve Filosofickém ústavu Československé akademie věd. Roku 1971 se opět vrátil do Loun a převzal vedení galerie. +more Sekera nikdy nebyl členem KSČ. Proto musel v odborné činnosti čelit nejrůznějším ideologickým tlakům, které byly na maloměstě často silnější než v metropoli. To byl důvod, proč se v roce 1987 rozhodl odejít do Prahy. Rok nato se stal ředitelem Středočeské galerie v Praze. V roce 2001 odešel do důchodu. Dále působil jako člen nákupních komisí v různých galeriích, např. v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem nebo v Národní galerii v Praze. Od roku 2001 externě vyučoval na Vyšší odborné škole informačních služeb v Praze. Roku 2004 mu bylo uděleno čestné občanství města Loun.

Bibliografie (výběr)

Obrazy, plastiky - 2. výstava přírůstků sbírky, Galerie Benedikta Rejta, Louny 1969 (katalog výstavy) * Emil Filla: Pamětní síň na Peruci. +more Galerie Benedikta Rejta, Výstavnictví, Praha 1980 * Henri Moore, České muzeum výtvarných umění, Praha 1993, (s kolektivem, katalog výstavy) * Racionalita poesie aneb poesie racionality, in: Poesie racionality: konstruktivní tendence v českém výtvarném umění šedesátých let, České muzeum výtvarných umění a Galerie Benedikta Rejta, Praha 1993, s. 6-53, * Vratislav Karel Novák: zveřejnění, Moravská galerie, Brno 1993, (s Alenou Křížovou, katalog výstavy) * Henri Laurens: Kubistické období, České muzeum výtvarných umění, Praha 1995, (katalog výstavy) * Peter Sedgley: obrazy, světelná kinetika, světelné instalace, České muzeum výtvarných umění, Praha 1997, ISBN neuvedeno, (s kolektivem, katalog výstavy) * Diet Sayler, České muzeum výtvarných umění, Praha 1999, ISBN neuvedeno (katalog výstavy) * František Kupka: Okolo bodu (1911-1930), white gallery, Litomyšl 2012, ISBN neuvedeno (s Martinem Dostálem, katalog výstavy) * Návrat do Prahy, in: František Kupka ze sbírky Jana a Medy Mládkových, Muzeum Kampa, Praha (rok vydání neuveden), s. 9-13,.

Reference

Literatura

Lubomír Slavíček (ed. ), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. +more 2, s. 1277-1278, Academia Praha 2016,.

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top