Chvaletice

Chvaletice (německy Chwaleticz) jsou město v okrese Pardubice v Pardubickém kraji. Status města mu byl přidělen 1. ledna 1981. Bývalé hornické město má obyvatel.

Geografie a geologie

Chvaletice leží na levém břehu Labe v nadmořské výšce 210-310 metrů nad mořem, na úpatí Chvaletické pahorkatiny, která je součástí Železných hor, dnes součást Národního geoparku. Je to geologicky významná oblast s bohatstvím nerostných surovin. +more Ložiska pyritu byla známa od středověku a od přelomu 19. a 20. století systematicky těžena k výrobě železa. Vyskytuje se zda asi 80 druhů nerostů, například vivianit nebo ametyst - rodochrozit. Byla zde také objeven vzácný minerál wolfenit s neotocitem a cerussitem.

V okolí Chvaletic leží ložisko manganové rudy; s odhadem 27 milionů tun je největším zdrojem manganu v Evropské unii.

Hospodářství

Ve Chvaleticích začíná úsek Labe splavný pro velké lodě, v minulosti byl využíván pro dopravu uhlí. K jeho vykládce sloužil přístav Chvaletice. +more Východně od Chvaletic se nachází uhelná elektrárna Chvaletice, v jejímž středu stojí nejvyšší komín České republiky - 305 metrů vysoký. Elektrárna byla postavena v letech 1973-1979 podle projektu Energovodu Praha. Stojí v místech, kde do roku 1975 probíhala povrchová těžba pyritu. Po modernizaci v roce 2016 má výkon 820 MW.

Doprava

Městem prochází železniční koridor, železniční trať Praha - Česká Třebová. Říční doprava má ve Chvaleticích vlastní přístav.

Místní části

Hornická Čtvrť * Chvaletice

Historie

Nejsevernější výběžek Železných hor nebyl v dávnověku příliš pohostinným místem. Převládaly zde rozsáhlé močály a husté trnité porosty. +more Přesto existují archeologické doklady o jeho osídlení. Již asi deset tisíc let před naším letopočtem byla v prostoru dnešních Kojic osada lovců, rybářů a sběračů divoce rostoucích plodů. Nálezy kamenných nástrojů v okolí Chvaletic svědčí o osídlení prvními zemědělskými civilizacemi v období pět až tři tisíce let před naším letopočtem. Vesměs však šlo o osídlení krátkodobá. Trvalejší osídlení lze zjistit až ve střední a mladší době bronzové, a to lidem popelnicových polí (1200 až 600 let před naším letopočtem). Popelnice z období lužické kultury byly nalezeny v Trnávce a v Řečanech nad Labem, náhodně při regulaci Labe také u Selmic. Větší oživení nastává při stěhování národů, zvláště příchodem Slovanů v 5. století našeho letopočtu. V desátém století již existuje trvalé osídlení podél Labe.

V 10. století byl kraj osídlen východními Charváty. +more Je velmi pravděpodobné, že právě zde se stýkala území Čechů, Zličanů a Charvátů. Snad proto tu vzniklo tolik strážních tvrzí a hradišť (Kojice, Týnec nad Labem, Záboří nad Labem, Lžovice).

Kojická tvrz stála u solné stezky, zvané Trstenická. Spojovala Moravu a Čechy. +more Vycházela z Brna a vedla přes Svitavy, Poličku, Litomyšl a Kostěnice. V Chrudimi se dělila. Jedna větev vedla na Přelouč, k vrchu Strážníku, kolem Chvaletic a dále přes Záboří a Kolín do Prahy. V Kojicích se na ni napojovaly cesty do Vinařic a Čáslavi, Týnce nad Labem a Chlumce nad Cidlinou. Tvrz byla zřejmě postavena k ochraně této křižovatky.

Vesnice a tvrz jsou písemně doloženy poprvé roku 1393 slovy dědic z Chvaletic, řečený z Býchor (latinsky heres de Chwaleticz, dictus de Bichor) a roku 1408 držel zdejší tvrz Misliborus de Chwaleticz. Zajímavá zmínka o kraji v kronice Václava Hájka z Libočan uvádí, že v roce 677 jakýsi Botak z Krokova rodu na svých cestách objevil hory s železnou rudou. +more Z Krokova pověření se sem „s více čeledí vypravili, aby rudu kopali a lámali a železo z ní dělali“. Botak byl jejich správcem a sídlil ve dvoře, jemuž dal jméno Zdechovice. O historické věrohodnosti těchto údajů lze sice úspěšně pochybovat, ale podstatné vědomosti o těžbě a využití zdejší rudy věřit lze, neboť existují další podobné zprávy a pověsti.

Původně se v prostoru dnešních Chvaletic nacházely dvě vsi, a to Chvaletice a Telčice. V padesátých letech dvacátého století byl východně od města otevřen velký povrchový lom na pyrit, kterému padla za oběť severní část původních Chvaletic. +more Postiženému obyvatelstvu byly vystavěny nové domy v okolních obcích, zejména v Telčicích. Torzo původních Chvaletic bylo sloučeno s Telčicemi a na nové sídlo přenesen název Chvaletice. Zbylá zástavba původních Chvaletic byla přejmenována na Hornickou Čtvrť a Telčice jako jméno obce zaniklo (zůstalo pouze jako označení katastrálního území). Po delší době byla ulice procházející původními starými Telčicemi pojmenována V Telčicích, aby staré jméno obce nezmizelo zcela.

Obci Chvaletice byl od 1. ledna 1981 přiznán statut města a vedení města nazváno Městský národní výbor.

Znak

Znak města byl schválen na 2. zasedání MěNV dne 27. +more srpna 1981. Ve znaku města je polcený štít, rozdělený na modré a červené pole. Ve středu se nachází znamení kruhového obrysu, složené z poloviny stříbrného ozubeného kola a ze stříbrné poloviny turbíny. Uprostřed tohoto znamení jsou zkřížená hornická kladiva černé barvy, mlátek otočený doprava a želízko doleva.

Současnost

Ve Chvaleticích se nachází mateřská škola, devítiletá základní škola a střední odborné učiliště zemědělské. Dále městský úřad, kulturní dům, dům s pečovatelskou službou, sportovní hala i několik venkovních sportovišť.

Pamětihodnosti

Evangelický kostel (1882), architekt Matěj Blecha * Budova bývalé školy v Hornické čtvrti, funkcionalistický projekt arch. Karel Řepa (1930) * Terénní pozůstatky po středověké tvrzi ze 14. +more století zanikly v roce 2008 při výstavbě silničního obchvatu.

Osobnosti

Jaroslav Vondrák (1881-1937) - český architekt a stavitel, projektant centra Ořechovka

Odkazy

Reference

Související články

Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Chvaleticích * Elektrárna Chvaletice

Externí odkazy

Kategorie:Města v Čechách Kategorie:Města v okrese Pardubice Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem Kategorie:Obce v okrese Pardubice Kategorie:Sídla na Labi Kategorie:Sídla v Železných horách Kategorie:Zaniklé tvrze v okrese Pardubice