Polička

Polička ( Politz (1285), Politz am Weissbach) je město, které se nachází v okrese Svitavy ve východní části Čech, v blízkosti zemské hranice s Moravou, v kotlině při Bílém potoku, asi 17 km západně od Svitav. Historické jádro je městskou památkovou zónou. Žije zde obyvatel.

Historie

Polička byla založena jako královské město českým králem Přemyslem Otakarem II. +more v roce 1265. Lokaci provedl Konrád z Limberka (Cunradus de Lewendorf/Conrad von Lewendorf), který sem přivedl osadníky ze severního Německa. Ve městě se původně nacházel hrad, který zanikl zřejmě v husitských válkách. Město prosperovalo díky cestě vedoucí ze středních Čech do moravských center a uděleným právům (mílovému, várečnému a hrdelnímu). Jeho původní zástavba byla až na kostel a 4 městské brány dřevěná.

V roce 1305 je Polička již zmiňována jako věnné město českých královen. Ve druhé polovině 14. +more století bylo město vydlážděno, byly stavěny kamenné domy a městské hradby. Opevnění města bylo na vnější straně vysoké 10 m a obsahovalo nově i 19 bašt. Jádro 2,5 m široké hlavní hradby bylo z litého opukového zdiva, které obklopoval tvrdý kámen. Hradby doplňovala předsunutá parkánová zeď a vodní příkop.

Část městského opevnění Krizovým byl pro Poličku rok 1421. +more V něm nejprve město otevřelo bránu Janu Žižkovi, ale posléze bylo vypleněno vojskem Zikmunda Lucemburského. V husitských válkách posléze patřila do umírněného pražského městského svazu. Během vlády Jiřího z Poděbrad posílilo město svoji obranu barbakány pro ochranu 4 bran a dalším vodním příkopem.

Polička se těšila přízni králů z rodu Jagellonců. V roce 1547 byla však aktivní v odboji proti +more_Habsburský'>Ferdinandu I. Habsburskému, za což byla tvrdě potrestána. Byla jí pozastavena práva, zkonfiskován nemovitý majetek a uložena pokuta. Za další peníze muselo město statky za 12 let odkoupit zpět. V roce 1567 byl prováděn v královských městech soupis domů. V Poličce jich tehdy bylo 200. Do města po celé 16. století pronikala renesance, která se projevila např. v kostele sv. Michala. Jeho stavbu řídil od roku 1576 stavitel italského původu Ambrož Vlach. Vnějšek kostela byl sice gotizující, ale vnitřek již plně renesanční. Zároveň s kostelem byla na hřbitově vystavěna též hranolová zvonice.

V roce 1613 Poličku zasáhl ničivý požár, který nepostihl pouze gotickou radnici a jihozápadní část města. Po českém stavovském povstání byly městu po roce 1620 znovu odňata privilegia a statky. +more V dalších letech ho neblaze poznamenala třicetiletá válka, během níž se v něm několikrát objevily švédská i císařská armáda. V roce 1654 bylo v Poličce napočítáno 90 obyvatel, což byla zhruba devítina počtu z před sedmdesáti let.

Morový sloup v Poličce Kostel a děkanská bašta - součást městského opevnění

Rozkvět města nastal v 18. století s jeho barokní přestavbou. +more Na náměstí byl umístěn 22 m vysoký morový sloup jako dík za ochranu před morem, který se městu vyhnul v roce 1713. Vytvořen byl v letech 1727 až 1731 nejspíše podle návrhu architekta F. M. Kaňky. Sochy byly tvorbou J. F. Pacáka, jehož díla ozdobila i kašnu a zbytek náměstí. Jeho syn František Pacák vytvořil pro kostel 14 zastavení křížové cesty v podobě figur v životní velikosti. Architekt Kaňka se zřejmě podílel také na návrhu nové radnice, která byla postavena v letech 1739 až 1744 po zboření té původní. Součástí radnice se stala též kaple sv. Františka Xaverského vyzdobená v roce 1751. Na hřbitově přibyla kostnice.

Barokní podoba Poličce vydržela do roku 1845, v němž zůstala po dalším požáru ve městě necelá 2 % kamenných domů. Stržen byl v důsledku požáru také kostel sv. +more Jakuba. O jeho novogotickou podobu se zasloužili pardubický inženýr Antonín Vach a stavitel František Schmoranz z Chrudimi. Výstavba kostela trvala 12 let a vysvěcen byl v roce 1865. Požár výrazně zbrzdil vývoj města po průmyslové stránce. Díky tomu ale zůstaly do značné míry zachované 1220 m dlouhé městské hradby, i když již v první polovině 19. století byly zbořeny všechny 4 brány.

Polička procházela ve druhé polovině 19. století především kulturním rozvojem. +more Fungovala zde slovanská veřejná čítárna, založeny byly zpěvácký spolek Kollár (1861) a spolek divadelních ochotníků Tyl (1869). Od roku 1870 zde působila tělovýchovná jednota Sokol. O deset let později byl ustaven Musejní spolek Palacký, který dal sbírkový základ Městskému muzeu a galerii. V roce 1890 se ve světničce pověžného (strážce proti ohni ve dne i v noci) v kostele sv. Jakuba narodil později světově proslulý hudební skladatel Bohuslav Martinů, který ve městě dlouho žil a rád se sem vracel. Po určitých peripetiích zde byl i pohřben. V roce 1896, přesněji 15. září, přijel do Poličky první vlak ze Svitav, čímž byl započat průmyslový rozmach města. O rok později železnice spojila Poličku i s krajem na západ položeným: 6. října 1897 byla zahájena doprava na místní dráze Polička - Skuteč (dnes Žďárec u Skutče).

Dvacáté století začalo otevřením učitelského ústavu, který se později proměnil v gymnázium. V roce 1910 byla postavena sokolovna. +more Za první republiky se město dočkalo dalších škol a nové divadelní budovy (Tylův dům - 1929). V roce 1936 probíhala stavba evangelického kostela. Po mnichovské dohodě byla Polička 10. října 1938 neoprávněně na 6 týdnů zabrána Německem. Evangelický kostel za demarkační čárou - rok 1939 Stalo se tak navzdory faktu, že se v ní pouze asi 2,5 % obyvatel hlásilo k německé národnosti. Okolní německé obce však v Říši zůstaly, a tak město během války leželo přímo na hranici s Říšskou župou Sudety. Druhá světová válka pro město skončila 9. května 1945 příchodem Rudé armády a 1. československého armádního sboru. V dalších letech se Polička rozrostla o panelová sídliště a rozvinul se zde průmysl.

Každoročně na podzim se v Poličce od roku 2001 koná mezinárodní soutěž ve sportovním rybolovu Poličský candát. V Poličce vyrostly během posledních let tři supermarkety - Penny Market (ul. +more Hegerova), Plus Discount (nyní Penny Market - ul. Tyršova) a Tesco (ul. Hegerova). 23. února 2017 nastal výbuch Poličských strojíren.

Památky

+more_2,_Polička. jpg|náhled'>Radnice, národní kulturní památka * Městské hradby * Kostel sv. Jakuba (národní kulturní památka) * Hřbitovní kostel sv. Michala * Morový sloup * Měšťanský pivovar Polička * Rodný dům těsnopisce Hynka Jakuba Hegera s pamětní deskou * Radnice (národní kulturní památka) - v jádře gotická radnice postavená asi z poloviny 14. století, dnešní budova je barokní z let 1739-1744, pravděpodobně od Františka Maxmiliána Kaňky * Soubory rondokubistických činžovních domů.

Místa spojená s osobností Bohuslava Martinů

Rodná světnička ve věži kostela sv. Jakuba a pamětní deska tamtéž * Hrob Bohuslava Martinů a jeho ženy * Centrum Bohuslava Martinů (dříve Památník Bohuslava Martinů) * Třída Bohuslava Martinů v CBM * Hudební a přednáškový sál v CBM * Socha B. +more Martinů (od Milana Knoblocha z roku 1990 v parku) * Dům rodiny Martinů v ulici Svépomoc * Základní umělecká škola Bohuslava Martinů v Poličce * Ocelový nýtovaný most.

Části obce

Polička-Město * Horní Předměstí * Dolní Předměstí * Lezník * Modřec * Střítež

Osobnosti spojené s Poličkou

Bohumil Eiselt - český lékař, 1. český učitel lékařské fakulty v Praze * Bohuslav Martinů - hudební skladatel * Josef Václav Justin Michl - český národní buditel, katolický kněz, středoškolský profesor a spisovatel * Jiří František Pacák - sochař * Teréza Nováková - spisovatelka * Miloslav Bureš - spisovatel * Josef František Doubek - podnikatel, purkmistr * Jan Vladislav - básník a překladatel * Martin Doktor - sportovec (rychlostní kanoistika) * Libor Grubhoffer - rektor Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích * Jakub Skalník - velvyslanec ČR v Bosně a Hercegovině * Vojtěch Eduard Šaff - sochař * Miroslav Kosek - velvyslanec ČR v Lotyšsku * Zdeněk Altner - advokát (místo posledního odpočinku na centrálním hřbitově) * Otokar Aleš Kukla - český historik umění a publicista * Zbyšek Sion - významný český malíř * Václav Holý - odbojář, poličský rodák * Vladimír Škacha - československý voják a příslušník výsadku Silver B * Patrik Hlavsa - básník * František Picko - učitel a hudebník, jeden ze zakladatelů poličského pěveckého spolku „Kollár“ * Vilém Sallač - vysokoškolský a středoškolský pedagog a lesnický odborník

Veřejná doprava

Městskou autobusovou dopravu v Poličce zajišťují 3 linky.

Poličkou prochází regionální železniční trať Svitavy - Žďárec u Skutče.

Partnerská města

Westerweld Nizozemsko * Ebes Maďarsko * Hohenems Rakousko * Meilen Švýcarsko

Polička je členem Walled towns friendship circle (Kruh přátel hrazených měst).

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://fotoprazak. cz/10-vyber_pamatky/Policka. +morehtml]Fotogalerie především z městských hradeb[/url] * [url=https://pamatkovykatalog. cz/ocelovy-most-20491040/]Památkový katalog - Ocelový most[/url].

Kategorie:Města v Čechách Kategorie:Městské památkové zóny v Česku Kategorie:Obce s rozšířenou působností Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem Kategorie:Obce v okrese Svitavy Kategorie:Českomoravské pomezí Kategorie:Kraj Smetany a Martinů Kategorie:Mikroregion Poličsko Kategorie:Města v okrese Svitavy Kategorie:Český lev ve znaku Kategorie:Sídla v Hornosvratecké vrchovině Kategorie:Sídla ve Svitavské pahorkatině