Citová deprivace

Citová deprivace vzniká v důsledku neuspokojení potřeby spolehlivého vztahu s matkou, eventuálně jinou osobou. Citové strádání může podstatným způsobem ovlivnit celkový rozvoj osobnosti dítěte, jako vztah k ostatním lidem i k sobě samému.

„Stav, který vzniká, jestliže člověk nemá uspokojovány základní psychické potřeby v dostačující míře a po dosti dlouhou dobu“

„U dětí, které dlouho musely žít v prostředí citově chudém, pozorujeme často, že mají vážné obtíže v citových vztazích a na všech dalších vývojových stupních.“

Vznik

Vznik citové deprivace může mít několik možných příčin. Nejčastěji je citová deprivace způsobena nezájmem mateřské osoby či nedostatečnou péčí. +more Ta může být často ve svých projevech ambivalentní (lhostejná) nebo až hostilní (nepřátelská). Dalšími důvody může být péče poskytována několika osobami současně nebo střídavě, což sledujeme především v ústavních zařízeních.

To vše vede k neosobnímu přístupu objektu k dítěti a jeho citové potřeby nejsou dostatečně uspokojeny. Dítě nezažije pocit základní důvěry pramenící z kvalitního rodinného prostředí. +more Chybí důvěra v sebe i okolí. Nejvíce případů citových deprivací se vyskytuje u dětí z dysfunkčních rodin (které neplní řádně své základní funkce) a náhradní rodinné peče, ačkoli to není pravidlo. Dítě přijímá názor nejbližších osob, pokud je negativně hodnoceno naruší to i jeho sebehodnocení, což způsobuje nejistotu, již zmíněný nedostatek sebedůvěry a zvýšenou potřeba obrany vůči okolí. Rané vztahy slouží jako paralela pro vztahy budoucí.

Projevy citové deprivace dle věku

U dětí do tří let nastává opoždění psychomotorického vývoje, povrchnost a nediferencovanost citů a sociálních vztahů či poškození řeči. U starších dětí se opozdí vývoj řeči, což je spojeno s chudou slovní zásobou. +more Také chybí spontaneita a citové vztahy jsou většinou na bázi povrchnosti.

Děti ve školním věku, pubertě nebo adolescenci mohou mít horší prospěch, který neodpovídá jejich intelektovým schopnostem a jejich motivace k učení je nízká. Hrozí výkyvy chování, neurotické potíže, citová otupělost a nedůvěra k lidem. +more Vzhledem k jejich sníženému sebehodnocení z dětství jsou náchylnější k vzniku závislostem a členství v názorově vyhraněných skupinách.

Dospělí mají potom problémy v partnerských vztazích a vnímají nejistotu při výchově vlastních dětí.

Další projevy citové deprivace

Citová deprivace má vliv na změny v prožívání, uvažování a chování jedince. Její důsledky mohou být značně variabilní jak z hlediska charakteru, tak závažnosti. +more Důležité nejsou pouze genetické dispozice, ale důležitá je i primární zkušenost či náhradní zdroj citové podpory (např. pěstounská péče).

Kognitivní odlišnosti

Vnímat můžeme také kognitivní odlišnosti, jakou jsou nedostatečně využité rozumové schopnosti. Typická bývá neschopnost porozumět chování i chování ostatních. +more Pozorujeme neschopnost poučit se ze zpětné vazby, častý je problém se zobecňováním konkrétního jednání a porozumění následkům činů.

Matka jako průvodce a interpret průvodce chybí. Neboť snahy dítěte jsou nedoceněny, postrádá důvod snažit se. +more Dochází ke změně hierarchie motivů, přičemž dominuje potřeba citového uspokojení, potažmo aktuální potřeba jakéhokoliv uspokojení. To může vést k horšímu prospěchu, špatné pracovní morálce i vztahu k vlastnímu výkonu.

Citové prožívání a vztahy k okolnímu světu

„U dětí, které dlouho musely žít v prostředí citově chudém, pozorujeme často, že mají vážné obtíže v citových vztazích na všech dalších vývojových stupních. “ Na této úrovni často pozorujeme primitivní, nediferencované a povrchní vztahy k druhým lidem. +more Mají sníženou schopnost empatie. Můžeme také vnímat častý egocentrismus a nejistotu. Děti jsou emočně ploché, nedůvěřivé, hostilní až agresivní. Obvyklý je nižší práh frustrační tolerance. Tím, že děti nezažily empatickou reakci respektující jejich pocity a potřeby, může být pro ně obtížná orientace ve vlastních pocitech.

Řeč a komunikace

K dětství dochází k redukci řečové stimulace ze strany mateřské osoby. V důsledku toho počáteční vývoj řeči není posilován. +more Chybí osoba, s níž chce být dítě v kontaktu a nevytváří se tak potřeba komunikace. Vede to k chudší slovní zásobě v pozdějším věku. Deprivované děti chybně užívají osobních zájmen, zejména pak zájmena Já (omezený rozvoj dětského sebepojetí). Projevují sníženou spontaneitu v komunikaci a neschopnost jejího přiměřeného sociálního využití.

Sebepojetí

Zde jsou časté dva extrémy a to nerealistické nerealistické vytahování (přehnaná aktivní obrana, kompenzace nedostatku podpory v okolí) nebo výrazné sebepodceňování (nejistota, obavy, negativní anticipace budoucnosti). To vede k časté vazbě na silnější bytost, členství ve skupinách kvůli pocitu skupinové identity (individuace dostatečně nevyvinuta).

Chování

Odlišné chování bývá projevem obranných mechanismů. Nezralá autoregulace a nedostatečné sebeovládání způsobují impulzivnost. +more Často se na sebe snaží upoutat pozornost. U citově deprivovaných jedinců není výjimkou intenzivní a neselektivní hledání osoby, která by vykompenzovala nedostatek citové blízkosti z dětství. Na druhou stranu krajním obranným mechanismem může být rezignace- ztráta zájmu o bližší vztah, což se projevuje odmítavou až bázlivou reakcí na náhlou vřelost (po adopci, v pěstounské péči apod. ).

Diagnostika deprivovaných dětí

Diagnostika u deprivovaných dětí je náročná. Používá se k tomu řada psychologických a pediatrických vyšetřování. +more Sleduje se dynamika vývoje dítěte spolu s genetickými dispozicemi. Šetření provádějí sociální pracovníci, důležitý je také názor (speciálního) pedagoga.

Možnosti nápravy

Dlouho převládal názor o nemožnosti nápravy. S SOS vesničkami a pěstounskou péčí ale dochází k změně. +more V možnosti nápravy je důležitých několik faktorů - genetická dispozice, hloubka a rozsah deprivace, kvalita a počet prostředí před přijetím do pěstounské péče, věk dítěte při přijetí, osobnost pěstounů, vztahy v pěstounské rodině. Výhodou pro nápravu je nízký věk, mírná forma deprivace a absence genetické zátěže. Nejvýznamnějším faktorem však zůstává kvalita náhradní rodiny .

Související články

Teorie citové vazby * Syndrom citové deprivace * Deprivace * Náhradní rodinná péče

Reference

Externí odkazy

https://web. archive. +moreorg/web/20060503093405/http://www. conradbaars. com/edd. htm * http://www. paventia. cz/sluzby/dobrovolnictvi-/deprivacni-syndrom/ * [url=http://www. portal. cz/scripts/detail. php. id=4150]http://www. portal. cz/scripts/detail. php. id=415[/url].

Kategorie:Meziosobní vztahy