Cizinec

Cizinec je člověk příslušející k jinému státu či zemi či národu. Jde tedy o pojem relativní, který má smysl pouze ve vztahu k nějakému určitému státu nebo zemi nebo národu, zaměříme-li se však na politiku zaměstnanosti, pojem cizinec má zde vlastní status, vážící se především na evropskou zaměstnanost. Cizince pro evropské společenství je občan jiné země než Evropské unie.

Podle zákona č. 326/1999 Sb. +more, o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů se uvádí následující: "Cizincem se rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, včetně občana Evropské unie, jež není státním občanem ČR, ani občanem EU, Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska, ani jeho rodinným příslušníkem nebo je bez státní příslušnosti,". V oblasti zaměstnávání a zdravotního a sociálního pojištění platí rovné podmínky pro občany ČR, tak i pro cizince přijíždějící ze zemích EU/EH a jsou posuzováni jako migrující občané evropského společenství, především z pohledu evropské zaměstnanosti a čerpání z Evropského sociálního fondu. Jde o oblast evropských služeb zaměstnanosti, řídící se nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004, o koordinaci systémů soc. zabezpečení.

V zahraniční legislativě vydané Evropským parlamentem v rámci koordinace systémů sociálního zabezpečení má výraz "cizinec" své zastoupení z pohledu migrace v rámci evropského seskupení. Cizinec je jednoznačně v evropském měřítku posuzován za občana evropského integračního domu, nebo jde o tzv. +more Unii občanů. Koordinační nařízení je k dispozici v 27 jazycích evropských států jako symbol rovnosti v eurozóně, kde výraz slova cizinec je relativní. Z pohledu evropského uskupení jde o unijního občana, nalezneme i výraz migrující občan Evropské Unie. Pokud se zaměříme na evropský trh práce, uchazeč o zaměstnání uvnitř Unie, bude právoplatně nazývám občanem třetí země z důvodu občanství neunijního státu, neboli za cizince, z pohledu zaměstnanosti, za tzv. třetizemce. Český devizový zákon zase používá v obdobném významu, který však vztahuje jak na fyzické, tak na právnické osoby, termín jako cizozemec. Jak je patrné oslovení cizinec se vážně především na vazby z pohledu posuzující země.

Ovšem cizinec, který má na území Česka trvalý pobyt, má i z pohledu zaměstnávání a sociálního zabezpečení rovná práva a povinnosti jako občan ČR či EU/EHP, v souvislosti s hledáním zaměstnání nemusí cizinec žádat o pracovní povolení k zaměstnání. Existuje ovšem výjimka, v některých oblastech povolání, kde se podle daného zákona vyžaduje pouze státní občanství ČR a podle vnitřních předpisů musí být osoba české národnosti, pokud má jiné občanství, považujeme jej také za cizince. +more Stejným způsobem je nahlíženo na cizince, který používá doplňkovou nebo dočasnou ochranu např. z důvodu válečného ohrožení podle zvláštního zákona.

Cizinec je osoba z pohledu zaměstnanosti , která má uznán status dlouhodobého rezidenta a může volně působit v dalších členských státech EU z důvodu zaměstnání, podnikání či studia uvnitř EU. Sociální politika ve Smlouvě o EU garantuje pod novým názvem vytvořeným Komisí " Evropská sociální politika" - Cesta vpřed pro unii. +more vstupy na evropský trh práce a je považován za migrujícího občana společenství, nikoliv za cizince. Členské země však mohou cizincům jejich právo do jisté míry omezit v oblasti zaměstnávání, a to třeba v důsledku migrační krize, spojitost s ochranou vnějších hranic EU, kdy dochází i k rozporu mezi nadnárodním zájmem a mezivládním apod.

Cizincem můžeme po 31. 12. +more2020 nazývat též občany Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, kteří vystoupili z Evropské Unie, tzv. Brexit. Britové i občané EU, kteří pracovali před Brexitem tzn. před 1. 2. 2020 ve Velké Británii si zachovávají podmínky občanů EU a nejsou považováni za cizince. Od února 2020 jsou však všichni, co chtějí začít pracovat ve Velké Británii označeni za cizince.

Cizincem je obecně charakterizován ten: * kdo má občanství jiného státu, než ke kterému přísluší a především, pokud se na něj díváme z pohledu zaměstnanosti a je příslušníkem EU, nehovoříme o cizinci, ale příslušníku  jiného členského státu EU tzv. (občan EU), * kdo má občanství vícero cizích států, kdo nemá občanství žádného státu (tzv. +more bezdomovec či apatrida, neboli apolita) kdo státní občanství měl, ale toto občanství ztratil.

Z definice vyplývá, že cizincem není, vždy ten, kdo má vedle občanství ČR i občanství jiného státu, nebo nemá vůbec občanství ČR, zohledňují se tedy určitá kritéria a podmínky, upravené podle vnitrostátních předpisů posuzující země.

Cizinec v českém právním řádu

== Platný vnitrostátní právní řád rozlišuje následující kategorie cizinců == * cizinec, jemuž byl udělen azyl v ČR (azylant), * cizinec žádající o udělení azylu v ČR (žadatel o azyl), azylant a žadatelé o azyl jsou definováni zákonem č. 325/1999Sb. +more o azylu * osoba s povoleným trvalým pobytem v ČR, spadá pod zákon č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území ČR * osoba s povoleným přechodným pobytem v ČR * cizinec, jež je držitelem mezinárodní ochrany, který se integruje do majoritní společnosti daného státu.

Zákon o pobytu cizinců na území ČR

Zákon č. 326/1999 Sb. +more o pobytu cizinců na území České republiky upravuje podmínky vstupu cizince na území České republiky a vycestování cizince z území, stanovuje podmínky pobytu cizince na území a vymezuje působnost Policie České republiky, Ministerstva vnitra a Ministerstva zahraničních věcí v této oblasti státní správy. Cizincem se rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky včetně občana Evropské unie.

Zákon se nevztahuje na cizince, který:

* je žadatelem o udělení mezinárodní ochrany, azylantem anebo osobou požívající doplňkové ochrany, nebo podal proti rozhodnutí kasační stížnost, * pokud se jedná o přechodný pobyt cizích ozbrojených sil, * pobývá na území na základě uděleného oprávnění pobytu za účelem dočasné ochrany, nebo o ni požádal.

Zákon o zaměstnanosti, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

Cizinec je z pohledu zákona o zaměstnanosti považován za uchazeče o zaměstnání, je sice cizím státním příslušníkem (občanem třetí země či občanem jiného členského státu EU/EHP). Z pohledu zaměstnání je zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání, má rovná práva a povinnosti dané zákonem o zaměstnanosti na území ČR jako český občan.

Zákon o azylu

Zákon č. 325/1999 Sb. +more o azylu upravuje postavení žadatelů o azyl / mezinárodní ochranu osob, kterým byl azyl nebo doplňková ochrana udělena. Azyl v souvislosti s uprchlíky je udělován převážně z politických či rasových důvodů. Platí zde, že přijímající stát vydává ochranu utečenci, která ho chrání před jeho ohrožením ze státu, ze kterého utíká. Doba vydání statusu ochrany je stanovena přijímajícím státem a může se na základě situace uprchlíka i prodloužit.

Oblast trestního práva

V trestním zákoníku č. 40/2009 Sb. +more se cizinců týká například trest vyhoštění a trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí, pokud jde o správní či soudní vyhoštění. V trestním řádu č. 141/1961 Sb. se jedná o výkon trestu vyhoštění a upouštění od jeho výkonu, vydávání a předávání cizince k trestnímu stíhání do zahraničí.

Výdělečná činnost

Výdělečná činnost cizinců je upravena zákonem o zaměstnanosti (povolení k zaměstnání, sankce za nelegální činnost). Cizinec je podle českého zákona o zaměstnanosti 435/2004 Sb. +more definován jako občan, který není státním příslušníkem EU, EHS nebo ESVO. Pro cizince platí přísnější podmínky pro získání zaměstnání v ČR, musí žádat úřady práce o vydání pracovního povolení. Dále výdělečnou činnost cizinců ovlivňuje živnostenský zákon č. 455/1991 Sb. , který upravuje specifika živnostenského oprávnění pro cizince. Dále řada zákonu omezuje přístup cizinců k určitým povoláním, nebo funkcím, spojeným s výkonem veřejné moci (například zákon o soudech a soudcích, o služebním poměru příslušníků bezpečnostních souborů). Dále pro výkon určitého povolání či činnosti jsou pro cizince stanoveny zvláštní podmínky.

Listina základních práv a svobod

Listinu základních práv a svobod obsahují mezinárodní úmluvy o lidských právech a svobodách. Tyto úmluvy byly ratifikovány a vyhlášeny a Česká republika je jimi vázána. +more Listina základních práv a svobod je označena pod č. 2/1993 Sb. a spadá pod zdroje ústavního práva. Vyplývá z ní zásada rovnosti a nediskriminace, cizinci mají stejná práva jako občané ČR, pokud zákon výslovně nestanoví jinak. Garantuje podle č. 2/1993 sb. , že ústavní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné a to pro všechny bez rozdílu rasy, pohlaví, barvy pleti, víry a náboženství , politického smýšlení, sociálního původu, příslušnosti k národnostní či etnické menšině". Cizinci jsou si rovni v občanském právu, ve veřejném právu se používá jako hlavní kritérium trvalý pobyt, případně jiný druh pobytu. Držitelé povolení k trvalému pobytu a občané EU a jejich rodinní příslušníci mají ve většině právních předpisů rovné postavení jako občané ČR. Jde například o oblasti sociálního zákonodárství a oblasti výdělečné činnosti.

Nerovnosti cizinců

Na druhou stranu cizinci z EU či s trvalým pobytem pocítí znevýhodnění v oblasti volebního práva, či pobytového práva. Právo trvalého pobytu tak i právo občana EU pobývat na území ČR může být zrušeno, zejména v případě spáchání trestního deliktu. +more Dále jsou cizinci povinni mít cestovní doklad, v případě ztráty je cizinec často nucen jet do země původu pro nový cestovní doklad. S  cestovním dokladem a s platným průkazem o trvalém pobytu mohou cestovat v Schengenském prostoru. Všichni cizinci mají speciální ohlašovací povinnosti. Pobytové doklady vyřizují na ministerstvu vnitra, ne u běžných obecných úřadů.

Cizinec na mezinárodní úrovni

Právní postavení cizinců v soukromoprávních poměrech

Dle zákona č. 91/2012 Sb. +more o mezinárodním právu soukromém je cizinec osoba bez státního občanství ČR. Cizinci mají v oblasti osobních a majetkových práv stejná práva a stejné povinnosti jako občané ČR, pokud není tímto nebo jiným zákonem stanoveno něco jiného. Tato situace může nastat, pokud cizí stát nakládá se státními občany ČR jinak než se svými občany, tehdy může Ministerstvo zahraničních věcí v dohodě s příslušnými orgány sdělením v úředním publikačním prostředku stanovit, že pro cizince stejná práva a povinnosti jako pro občany ČR nepoužije. To však neplatí, pokud se jedná o cizince, kterým z práva EU vyplývají stejná práva a povinnosti jako státním občanům ČR, nebo by tím byla porušena základní práva cizince.

Vícenásobná nebo neurčitá státní příslušnost

Pokud se jedná o osobu, která je v rozhodné době státním občanem České republiky a zároveň občanem jiného státu, je rozhodné státní občanství České republiky. Pokud však je občanem několika států, rozhoduje státní příslušnost nabytá naposledy, pokud výrazně převažuje její poměr k cizímu státu vzhledem k životním poměrům osoby, tehdy rozhoduje státní příslušnost tohoto státu. +more Na cizince, který není občanem žádného státu, se hledí jako na občana toho státu, kde má v rozhodné době obvyklý pobyt či se zdržuje, pokud toto nelze zjistit, je postupováno, jako by šlo o státního občana ČR.

Evropská úmluva o ochraně lidských práv

Evropská úmluva o ochraně lidských práv zajišťuje: povinnost respektovat lidská práva, právo na život, zákaz mučení, zákaz otroctví a nucených prací, právo na svobodu a osobní bezpečnost, právo na spravedlivé řízení, uložení trestu jen na základě zákona, právo na respektování soukromého a rodinného života, svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání, svobodu projevu, svobodu shromažďovací a sdružovací, právo uzavřít manželství, právo na účinný právní prostředek nápravy, zákaz diskriminace. Základní myšlenkou Evropské unie je rovnoprávnost všech členských států a její aplikace na občany žijící uvnitř Unie. +more Jedná se o dodržování lidských práv a právního státu, důstojnost vycházející z Lisabonské smlouvy, kde její neoddělitelnou část tvoří právě již zmíněná Listina základních práv Evropské unie, kde jsou všechna tato práva uvedena.

Cizinec se odlišuje značně od monokulturní komunikace, tj. probíhající uvnitř mezi příslušníky té samé kultury. +more Osoby mezikulturní komunikace vstupují do komunikačního procesu s ryze odlišnými způsoby jednání, vnímání a hodnocení dané skutečnosti. Cizinec je tedy za určitých předpokladů zvládnout jiný jazyk, přesto se vystavuje riziku, že neporozumí kultuře národa či daného etnika. Je tedy zřejmé, že cizinec se vyznačuje kulturní odlišností, vyplývající z podmínek domácího prostředí ze kterého vychází, označuje se tzv. sociokulturní bariérou, komunikační bariérou a kulturním šokem.

Článek o omezení politické činnosti cizinců

Článek o svobodě projevu, o svobodě shromažďování a sdružování a zákaz diskriminace nebrání smluvním stranám uvalit omezení na politickou činnost cizinců.

Dodatkové protokoly týkající se cizinců

Protokol č.4. (druhý dodatkový) k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod článkem 4, zakazuje hromadné vyhoštění cizinců.

Protokol č.7. v článku 1 ustanovuje procesní záruky v případě vyhoštění cizince

Cizinec, který má povolen pobyt na území některého státu, může být vyhoštěn pouze na základě výkonu rozhodnutí přijatého v souladu se zákonem a musí mít možnost:

* uplatnit námitky proti svému vyhoštění * dát přezkoumat svůj případ a * dát se zastupovat za tímto účelem před příslušným úřadem nebo osobou nebo osobami tímto úřadem určenými. Cizinec, může být vyhoštěn před výkonem práv uvedených v odstavci 1 a, b a c tohoto článku, je-li takové vyhoštění nezbytné v zájmu veřejného pořádku nebo je-li odůvodněno zájmy národní bezpečnosti.

Protokol č.12. ustanovuje všeobecný zákaz diskriminace.

* Užívání každého práva přiznaného zákonem musí být zajištěno bez jakékoli diskriminace z důvodu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka a náboženství, politického či jiného smýšlení, národnostního či sociálního původu, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, rodu či jiného postavení.

* Nikdo nesmí být diskriminován žádným orgánem veřejné moci z jakéhokoli důvodu, zejména z důvodů uvedených v odstavci 1.

Cizinec a proces vyhoštění

Vyhoštění je proces podle českého trestního zákoníku, který se vztahuje a může postihnout pouze cizince. Má působnost vždy na celé území České republiky. +more Cílem je zabránit pachateli v páchání další trestné činnosti na daném území, a to z důvodu bezpečnosti lidí a majetků. Uděluje se samostatně na dobu neurčitou, nebo od 1 roku do 10 let. Délka trestu je tedy závislá na druhu a závažnosti spáchaného trestu, způsobu nápravy a také se přihlíží k sociálním a majetkovým poměrům pachatele. Zkoumá se i stupeň ohrožení bezpečnosti lidí a jiného obecného zájmu.

Vstup na území České republiky

Na území ČR je cizinec oprávněn vstoupit v místech stanovených jako hraniční přechod, tzn. na vymezených místech na vnějších hranicích státu, v prostoru mezinárodního letiště, popř. +more v prostoru mezistátního vlaku. Při překročení hranice je nutné se podrobit kontrole dokladů po výzvě policie. V zásadě platí, že občané EU s nimiž má ČR sjednanou mezinárodní smlouvu o bezvízovém styku, předkládají při hraniční kontrole cestovní doklad. Cizinci, kteří mají ve vztahu k ČR vízovou povinnost jsou povinni dále předkládat platné vízum, doklad o zajištění prostředků k pobytu, doklad o zdravotním pojištění, doklad o zajištění ubytování, popř. vízum státu, do kterého hodlá cizinec přes území ČR cestovat.

Pobyt v Česku

Přechodný pobyt

Může být umožněn na základě: * přechodného pobytu na krátkodobá víza ** vízum k pobytu do 90 dní ** průjezdní vízum ** letištní vízum ** výjezdní příkaz * přechodného pobytu na dlouhodobá víza ** vízum k pobytu nad 90 dní ** vízum za účelem strpění pobytu * povolení k dlouhodobému pobytu ** za účelem společného soužití rodiny na území ** rezidentovi jiného státu EU ** za studia na území ČR ** za účelem ochrany na území ** strpění pobytu na území

Trvalý pobyt

Může být umožněn na základě:

* povolení k pobytu ** bez podmínky předchozího nepřetržitého pobytu na území ČR ** za podmínky předchozího nepřetržitého pobytu na území ČR po ukončení azylového řízení ** za podmínky předchozího nepřetržitého pobytu na území ČR

Další druhy pobytu

pobyt občana EU a jeho rodinných příslušníku v ČR * pobyt cizince narozeného na území ČR

Odkazy

Reference

Související články

Obyvatelstvo Česka

Externí odkazy

Kategorie:České právo Kategorie:Správní právo Kategorie:Migrace