Obyvatelstvo Česka

Vývoj počtu obyvatel (střední stav)
Rok	Obyvatel
1785	4 250 000
1800	4 659 000
1820	5 272 791
1840	6 378 071
1860	7 277 801
1880	8 252 040
1900	9 333 853
1910	10 035 575
1914	10 283 486
1918	10 004 335
1928	10 549 221
1938	10 877 442
1940	11 159 539
1945	10 692 912
1951	9 023 170
1961	9 588 016
1971	9 830 602
1981	10 303 208
1991	10 308 682
2001	10 224 192
2011	10 496 672
2021	10 524 167

Obyvatelstvo Česka zahrnuje všechny lidi, kteří mají bydliště na území České republiky. Jejich počet dosahuje 10 525 739 lidí (k 30. +more červnu 2022). Podobný počet obyvatel mají z evropských zemí Belgie, Řecko, Portugalsko a Švédsko.

Demografický vývoj na českém území

Pravěk a starověk

Z doby pravěku, starověku a i části středověku nemáme žádné písemné prameny a obor zabývající se obyvatelstvem této doby se nazývá paleodemografie. Při studiu struktury a počtu obyvatelstva v určité oblasti se vědci opírají o údaje o počtu sídlišť, osídlených oblastí na základě úživnosti půdy, velikosti sídlišť, počtu členů průměrné rodiny (3 až 5 osob) či o výzkumy pohřebišť. +more Na spolehlivé určení počtu obyvatel existují na území České republiky pouze přibližné údaje. Z doby staršího paleolitu se nedochovaly žádné kosterní pozůstatky, v mladším paleolitu žilo (převážně na Moravě) kolem tisíce Homo sapiens sapiens. V době mezolitu, který je spjat se počátkem zemědělství, došlo ke zvětšení sídel a vynálezu keramiky. V neolitu přichází první velká migrační vlna lidí (kultura s lineární keramikou). V asi stovce sídlišť žilo odhadem deset tisíc obyvatel. Roku 2800 př. n. l. (eneolit) přichází kultura šňůrové keramiky, 40 let poté keramika zvoncových pohárů. Tehdy je na území Čech a Moravy kolem 30 000 lidí. Na konci pozdní doby bronzové bylo obyvatelstvo rozšířeno i na území jižních Čech a jeho počet dosahoval zhruba 40 000. Roku 450 př. n. l. přišli nositelé laténské kultury, Keltové. Na přelomu letopočtu je ale vystřídaly germánské kmeny (v Čechách Markomané a na Moravě Kvádové). Ty ale v 5. století z neznámého důvodu odchází a nahrazují je Slované, migrující z Ukrajiny a jihovýchodního Polska. Odhad počtu obyvatel z této doby ztěžuje jejich žárový pohřební rituál, hovoří se zhruba o 500 000 lidech. Rozsah Sámovy říše.

Středověk

V sedmém a osmém století čelilo obyvatelstvo na českém území nájezdům Avarů, což pravděpodobně vedlo k dočasnému sjednocení pod vedením franckého kupce Sáma. Deváté století pak charakterizuje existence mohutné Velkomoravské říše. +more Její populace dle odhadů dosáhla 1 miliónu lidí. Trvání této říše ukončil vpád Maďarů v 10. století. Ve vrcholném středověku se již historická demografie může opřít o písemné historické prameny, hlavně o středověké městské knihy, berní knihy, berní rejstřík, nebo pamětní knihy. Mnoho údajů poskytují také urbáře (záznamy např. poddanských povinností) a konfirmační knihy (záznamy změn držitelů církevních beneficií), po roce 1500 i církevní matriky. Dochovaly se také soupisy domů, takže představu o počtu obyvatel si můžeme vytvořit i díky historické topografii města. Dalším pramenem mohou být také kroniky, které ovšem bývají méně spolehlivé, než oficiální dokumenty.

V 11. století dochází k „vnitřní kolonizaci“, procento osídlené půdy vzrostlo z 33 % na 55 %. +more Docházelo ale i k dosídlování některých území obyvateli z německy mluvících zemí. Tím se postupně měnilo etnické složení obyvatelstva a české země se stávají dvojjazyčnou oblastí. Němci ale přinesli výrobní inovace a někde tvořili většinu obyvatel nově vznikajících měst. Města absorbovala i lidi z okolních vesnic. Postup morové epidemie v Evropě ve 14. stoletíDemografický nárůst kolem roku 1300 vystřídal pokles. Vedla k němu nejistota a menší míra uzavírání sňatků, jejímiž příčinami byly války, zhoršení klimatu, hospodářské obtíže, hladomory a epidemie, vznikající ve městech kvůli špatným hygienickým podmínkám. Jednou z nejdůležitějších příčin byl ovšem mor. V době vrcholné kolonizace se v nově zakládaných královských městech usazovali židé a věnovali se finančnictví. I do českých zemí proto dorazila protižidovská vlna, která se v západní Evropě zvedla v polovině 14. století a dozněla kolem roku 1500. Židům se tak stala osudnou doba jagellonská, kdy byli postupně a opakovaně nuceni „navždy“ opustit řadu královských měst. Židovské osídlení v 15. a 16. století nabylo jiné podoby, než jakou mělo ve 13. a 14. století. Židé se usídlili v poddanských městech, kde se uchýlili pod ochranu feudální vrchnosti; od doby husitské se začali pomalu usazovat i na venkově.

Koncem 14. století bylo na českém území 50 královských a 480 vrchnostenských měst. +more Praha čítala tehdy asi 40 tisíc obyvatel (zhruba jako tehdejší Barcelona), rozlohou tehdy byla třetí největší město v Evropě (po Římě a Konstantinopoli). Počtem obyvatel následovala Olomouc, Kutná Hora a Brno. Nejpočetnějším typem měst byla sídla kolem tří set obyvatel.

Počátkem 15. století se v českých zemích objevily první skupiny romských kočovníků, kteří byli od ostatní populace izolováni a byli vystaveni perzekuci po celou feudální epochu.

Raný novověk

Toto období je někdy nazýváno též protostatistické, neboť už se objevuje rozsáhlá evidence demografických jevů. Berní rejstříky, dochované od 16. +more století, jsou později nahrazeny katastry, a stejně jako poddanské seznamy mohou sloužit jako zdroj demografických informací. Nejcennějším zdrojem z tohoto období je soupis obyvatel podle víry na území Čech (tedy bez Moravy) z roku 1651. Zde jsou obyvatelé zapsáni podle jména, věku, náboženství, rodinné příslušnosti, povolání a sociálního postavení. Při výzkumech je často kombinován s berní rulou, která je o tři roky mladší. Církev přispěla svými zpovědními seznamy, také tzv. soupisy duší a církevními matrikami (evidence narození, sňatků a úmrtí).

Šestnácté století bylo díky celkovému zlepšení situace v zemi dobou populačního růstu. Na větší porodnosti i sňatečnosti se u nás podílel i rozvoj nezemědělské výroby v horských oblastech, řemeslné výroby ve městech (Praha tehdy měla kolem 60 tisíc obyvatel). +more Do 16. století neslyšíme tolik o hladomorech, ale mnohem nebezpečnější byly nové epidemie (spály, „anglického potu“, s nástupem renesance syfilis dovezený z Ameriky). Nejsilnější epidemie zažili obyvatelé v letech 1582-86 a 1597-99.

Reálné odhady obyvatelstva hovoří o 1,4 mil. v Čechách a 650 tisících na Moravě.

+moretif|náhled|upright=1. 1'>Třicetiletá válka v Praze - Útok Švédů na Nové Město pražské v říjnu 1648 Na obrovské regresi po nástupu vlády Habsburků (1526), vrcholící v polovině 17. století, se kromě třicetileté války podílela i náboženská emigrace. Za největšími ztrátami na životech ovšem stojí hladomory a epidemie doprovázející válku. Následovalo zmenšení porodnosti, což všechno vedlo k úbytku celkem 30 % obyvatelstva.

Polovina populace byla ve věku 15-49 let, přičemž vyššího věku se nedožívalo mnoho lidí (nad 50 let se dožilo 5-15 % obyvatel). Patrný byl také nepoměr mezi počtem žen a mužů (zvláště ve městech). +more Do 40. roku věku převažují ženy (větší úmrtnost chlapců, odchod do armády), po 40. roce pak muži (ženy jsou oslabeny těžkou prací a četnými porody).

České novověké rodiny spadaly typem do západoevropské oblasti (linie Petrohrad-Terst) - jeden manželský pár, výměnek, čeledíni - lišila se ale nízkým věkem při prvním sňatku (dokonce kolem 15 let, zvláště mimo města).

Po Vestfálském míru (1648) přichází období klidu a populačního růstu. Zvláště na venkově nebyla snaha bránit početí a tak ženy rodily v intervalu 23-28 měsíců. +more Až do 18. století přibývalo obyvatelstvo přibližně o 1,5 % ročně. Čechy a Morava měly roku 1754 kolem 3 miliónů obyvatel. I nadále docházelo k demografickým krizím, ale už v menší míře. Regrese přichází až v 18. století, kdy země přestává stačit uživit své obyvatele, dochází k poslední velké morové epidemii a díky silným sociálním rozdílům se také snižuje sňatkovost (bezzemci téměř nemohli vstupovat do manželství) Jazykové složení obyvatelstva českých zemí a jejich okolí v roce 1880. Zeleně slovanské obyvatelstvo, červeně německé, žlutě maďarské. .

Vrcholný novověk

Roku 1754 dala Marie Terezie podnět k systematickému sčítání obyvatel. Sčítáním byly pověřeny vrchnosti a faráři, zájem o tyto soupisy ale každým rokem klesal a tak bylo poté do konce zbytku století sčítání prováděno vojenskou správou (ta se už ale zaměřovala spíše jen na muže schopné voj. +more služby). Roku 1770 bylo zavedeno číslování domů a od roku 1778 se mohlo obyvatelstvo sčítat díky zavedeným tzv. populačním knihám, jež byly vedeny v každé obci. Díky těmto dokumentům tedy můžeme odhadnout, že na konci 18. stol. žilo v českých zemích 4,9 mil. lidí, s ročním přírůstkem 6,5 %. Hladová léta 1770-2 a 1847-8 zvyšovala úmrtnost a přírůstek byl zmírněn emigrací a později i sníženou porodností. I tak ale na konci 19. století bylo v českých zemích 9,437 mil. obyvatel, kteří tvořili 2,3 % obyvatel celé Evropy. Lidé žili hlavně v oblastech, kde již byla a stále se modernizovala průmyslová výroba, od 30. let 19. stol. také tam, kde se těžily suroviny a rozvíjelo strojírenství, úbytek zaznamenávaly zemědělské oblasti, zvláště pak od 80. let. S rozvojem průmyslové výroby a díky celkovému přetváření společnosti se obyvatelé začali čím dál více stěhovat do měst, takže roku 1900 žil ve městě každý druhý Čech a Praha tou dobou i s předměstím dosáhla 500 000 obyvatel (35. místo v Evropě, Londýn měl už 4,5 mil. obyvatel). 900px.

Obyvatelstvo českých zemí ve 20. století

Do struktury obyvatelstva se promítaly procesy spojené s pokračující modernizací společnosti (rostoucí sekularizace, vzdělanost, vyšší životní úroveň), ale i s politickým vývojem v zemi. Za mezníky naší novodobé historie můžeme považovat roky 1918, 1945, 1948, 1968 a 1989.

Složení obyvatelstva po roce 1918

Za první světové války se snížila sňatečnost i porodnost, roku 1918 zemi zasáhla epidemie španělské chřipky, před válkou rovněž docházelo ke značné emigraci. Celkové populační ztráty. +more Velký význam mělo národnostní složení tehdejší republiky. Němci tvořili 30 % obyvatelstva, většina z nich žila v pohraničních okresech, dále tu pak byla etnika Poláků a Židů (kolem 2 %). Více než 50 % obyvatelstva byli dělníci, malých živnostníků ubývalo. Z hlediska náboženství spadala většina obyvatelstva do čtyř největších církví: Římskokatolická 80 %; Církev československá 5-7 %, Českobratrská evangelická 4-5 %; specifickou skupinou byli Židé s 1 %, přičemž 8 % obyvatel se nehlásilo k žádnému vyznání. Průměrný věk, ve kterém lidé uzavírali sňatky, byl u žen 25 let a u mužů 28 let. Naděje na dožití stoupla z 49,2 let (rok 1921) na 58,5 let (1937). Po první světové válce se úroveň demografických údajů stabilizovala, podle bilancí měly české země ke konci r. 1920 necelých 10 miliónů obyvatel. Zvyšovala se sňatečnost i natalita, ve 30. letech v důsledku celosvětové hospodářské krize hrozila depopulace.

Složení obyvatelstva po roce 1938

+more8'>Území odebrané Československu na základě Mnichovské dohody Po Mnichovském diktátu 30. 9. 1938 přišla republika o 37 % svého území, na kterém žilo asi 36 % obyvatel. Nastaly přesuny obyvatelstva do vnitrozemí, emigrace Židů a antifašistů, sudetští Němci reagovali na změnu zvýšením porodnosti a totéž se dělo u českých žen, ale z obavy před nuceným nasazením. Ze stejného důvodu (ale i z rasových příčin) docházelo k mnoha sňatkům i rozvodům. Většinu válečných ztrát představovali zahynulí Židé (77 tisíc) a Romové (5 tisíc) a lidé zemřelí ve vězeních, koncentračních táborech a při pracovním nasazení v Německu (50 tisíc); počet narozených dětí se naopak oproti dřívějšku zvýšil.

Složení obyvatelstva po roce 1945

Největším zásahem do demografického složení obyvatelstva byl odsun 3 milionů Němců, čímž se obyvatelstvo českých zemí snížilo na 8,7 milionu. Po únoru 1948 navíc odešla vlna 60 tisíc politických emigrantů. +more Změnila se také struktura obyvatelstva z hlediska věku, národnosti (odsun většiny Němců vedl k téměř úplné homogenizaci národnostní struktury -93,8 %, jejich počet navíc klesal i později. Druhou největší národnostní skupinou se pak díky trvalé imigraci a své vysoké reprodukci stali Slováci. Významnou etnickou skupinou, která byla uznána až r. 1960, byli Romové) i sociálního složení, protože do emigrace odcházeli zejména mladší a vzdělanější lidé.

Složení obyvatelstva po roce 1948

Po zažitých traumatech se totiž většina společnosti posunula „doleva“ a po únorovém komunistickém puči přišla radikální změna sociální struktury obyvatelstva. Zpočátku znárodnění průmyslu, později postupná téměř úplná socializace ekonomiky včetně služeb a kolektivizace zemědělství. +more Po roce 1950 se vytvořily pouze tři velké společenské skupiny - dělníci (až 60 %), ostatní zaměstnanci (méně než 30 %) a družstevní rolníci (pozvolný pokles z 10 na 8 %). Vznikla tak silně uniformní společnost s tendencí snižovat sociální rozdíly. Novým politickým uspořádáním byl urychlen i proces sekularizace společnosti. V rovině urbanizace došlo taktéž ke změnám. Čechy se staly zemí středních měst, neboť ta rostla ze všech nejrychleji a český venkov naopak kvůli odchodu mladých vymíral. Růst ekonomiky byl zapříčiněn především velkým přílivem žen do zaměstnání. Ty pak měly průkazně méně dětí. Po odeznění vysoké poválečné vlny plodnosti (až 3,0 živě narozených dětí na jednu ženu) následoval poměrně plynulý pokles až do r. 1957. Největším zásahem do reprodukce se stalo přijetí zákona o umělém přerušení (správně ukončení) těhotenství z r. 1957, kvůli čemuž společně s další stagnací životní úrovně a zhoršující se společenskou situací pak docházelo k dalšímu omezování plodnosti.

Složení obyvatelstva po roce 1968

V letech 1962-65 došlo k první ekonomické stagnaci, i přesto měla Československá republika koncem r. 1967 již 9,866 milionu obyvatel. +more Po srpnové invazi v roce 1968 přišel nástup normalizace. Stát se snažil o „návrat do rodiny“ zlepšením sociální politiky (novomanželské půjčky, delší mateřská dovolená, větší příspěvky na dítě), což vedlo k větší sňatečnosti. Do produktivního věku se dostávaly silné ročníky, což způsobilo „baby-boom“ vrcholící roku 1974. Zároveň stoupl počet nemanželských dětí a stále nejužívanější „metodou“ antikoncepce zůstávaly potraty. Kvůli posrpnové emigraci a pozdější „nelegální“ emigraci přišla republika o 245 tisíc obyvatel.

Složení obyvatelstva po roce 1989

Vývoj počtu obyvatel Česka v období 1785-2013. +more FAO Společenskoekonomické změny po roce 1989 s sebou přinesly i pokles porodnosti, díky čemuž se růst počtu obyvatel v roce 1994 poprvé od r. 1918 zastavil. Z hlediska výše úhrnné plodnosti je ČR dnes již na úrovni průměru západoevropských zemí. Absolutní stárnutí obyvatelstva ČR je objektivní demografický proces; zčásti je nutným následkem prodlužování lidského života, z části nutnou daní za omezení plodnosti v předchozích letech.

Přirozený pohyb obyvatelstva od druhé poloviny 20. století

Vývoj plodnosti v Česku - 1950-2003 +morepng|náhled|200px|vpravo'>Věková pyramida obyvatel Česka - 2007 Ve druhé polovině 20. století výše přirozeného přírůstku v České republice vlivem výrazných změn porodnosti značně kolísala. Vlna vysoké porodnosti vrcholila bezprostředně po druhé světové válce (v roce 1950 byla hrubá míra porodnosti 21,1 ‰). V následujícím desetiletí rychle klesala - minima dosáhla v roce 1960: 13,3 ‰). V polovině 60. let došlo k mírnému zvýšení (v roce 1964 15,9 ‰) a následný pokles (v roce 1968 13,9 ‰) se zásluhou příznivé věkové skladby a rovněž propopulačními opatřeními tehdejší vlády obrátil v populační boom, který gradoval v roce 1974, kdy se narodilo 194 215 živých dětí, což činilo hrubou míru porodnosti 19,4 ‰. Od té doby nastal poměrně prudký pokles. Ten se nezastavil ani po vyrovnání minima z roku 1960, ke kterému došlo v letech 1983 a 1984, ani poté, co se v roce 1994 porodnost dostala pod úroveň úmrtnosti. Vyvrcholil až v roce 1999, kdy se narodilo pouze 89 471 živých dětí (8,7 ‰).

Od minima z roku 1999 se porodnost začala velmi zvolna zvyšovat, její růst se poněkud zrychlil od roku 2004. V roce 2006 se po 13 letech přirozeného úbytku znovu vrátila nad úroveň úmrtnosti - narodilo se 105 831 živých dětí (10,3 ‰). +more V dalších letech se počet živě narozených dětí dále zvyšoval - v roce 2007 na 114 632 (11,1 %) a v roce 2008 na 119 570 (11,5 %), což bylo sice nejvíce od roku 1994, ale nedosáhlo ani stavu v roce 1993 (121 025 živě narozených dětí). Přirozený přírůstek dosáhl v roce 2007 počtu 9 996 lidí a v roce 2008 14 622, což je nejvyšší hodnota od roku 1982. Tehdejší nárůst porodnosti představoval sekundární populační vlnu dětí žen narozených během 70. let 20. století. Tato vlna dosáhla svého vrcholu v roce 2008, v roce 2009 přestaly počty narozených dětí poprvé po 7 letech v řadě růst (počet živě narozených byl 118,3 tisíce dětí, tedy o 1,2 tisíce méně než v roce 2008). V roce 2012 se živě narodilo 108,6 tisíce dětí, jejich počet tak převýšil počet zemřelých již pouze o 0,4 tisíce osob.

Zatímco v roce 1975 byla úhrnná plodnost 2,40, v roce 2000 to bylo jen 1,14 (po Ukrajině s 1,09 nejnižší v Evropě), v roce 2004 1,22 (po Bělorusku s 1,20 nejnižší v Evropě), v roce 2006 se zvýšila na 1,33, v roce 2007 na 1,44 a v roce 2008 na 1,50, což je hodně vzdáleno od hraniční hodnoty potřebné k zachování populace (2,1 potomků na jednu ženu), a v roce 2009 stagnovala, resp. se nepatrně snížila na 1,49. +more V roce 2011 došlo k dalšímu snížení úhrnné plodnosti na 1,42. Pokles byl vyšší než za předchozí dva roky dohromady.

V roce 2014 se úhrnná plodnost poprvé po dvaceti letech dostala z pásma nízké plodnosti. Stárnutí obyvatelstva pokračovalo - průměrný věk vzrostl o 0,2 let na 41,7 let. +more Dále rostl podíl dětí narozených mimo manželství, kterých už byla téměř polovina. V roce 2015 činila úroveň plodnosti 1,57 dětí na ženu, průměrný věk ženy při narození dítěte byl 30 let a průměrný věk obyvatel se zvýšil na 41,9 let. V roce 2016 plodnost dále stoupla na 1,6 dětí na ženu, v roce 2018 stoupla na 1,7 dětí na ženu.

Populační statistiky

(do roku 2012; střední stav počtu obyvatel)

	Populace (x 1000)	Živě narození	Zemřelí	Přirozená změna	Hrubá míra porodnosti (na 1000 obyv)	Hrubá míra úmrtnosti (na 1000 obyv)	Přirozený přírůstek (na 1000 obyv)	Úhrnná plodnost	Přistěhovalí	Vystěhovalí	Přírůstek stěhováním
1850	6 826	279 375	238 192	41 183	40,9	34,9	6,0
1851	6 870	282 747	197 429	85 318	41,2	28,7	12,4
1852	6 926	274 194	209 097	64 749	39,6	28,7	10,9
1853	6 977	267 965	195 270	72 695	38,4	28,0	10,4
1854	7 030	271 258	189 970	81 288	38,6	27,0	11,6
1855	7 044	222 109	249 679	-27 570	31,5	35,4	-3,9
1856	7 046	256 308	211 615	44 693	36,4	30,0	6,3
1857	7 092	286 069	197 287	88 782	40,3	27,8	12,5
1858	7 152	284 645	198 957	85 688	39,8	27,8	12,0
1859	7 215	287 152	190 741	96 411	39,8	26,4	13,4
1860	7 278	270 285	183 829	86 456	37,1	25,3	11,9
1861	7 329	267 729	206 381	61 348	36,5	28,2	8,4
1862	7 374	273 947	205 608	68 339	37,2	27,9	9,3
1863	7 430	299 164	204 273	94 891	40,3	27,5	12,8
1864	7 483	290 417	230 321	60 096	38,8	30,8	8,0
1865	7 528	289 047	219 001	70 046	38,4	29,1	9,3
1866	7 532	295 548	336 685	-41 137	39,2	44,7	-5,5
1867	7 533	271 228	211 279	59 949	36,0	28,0	8,0
1868	7 585	292 139	208 585	83 281	38,5	27,5	11,0
1869	7 644	292 240	212 678	79 562	38,2	27,8	10,4
1870	7 699	303 318	209 604	93 714	39,4	27,2	12,2
1871	7 754	303 186	213 133	90 053	39,1	27,5	11,6
1872	7 809	307 621	240 620	67 001	39,4	30,8	8,6
1873	7 864	317 639	262 417	55 223	40,4	33,4	7,0
1874	7 920	317 287	222 392	94 895	40,1	28,1	12,0
1875	7 975	310 492	207 303	103 189	38,9	26,0	12,9
1876	8 031	316 063	217 404	98 659	39,4	27,1	12,3
1877	8 086	305 741	253 207	52 534	37,8	31,3	6,5
1878	8 141	307 300	250 197	57 103	37,7	30,7	7,0
1879	8 197	314 478	228 060	86 418	38,4	27,8	10,5
1880	8 252	306 444	229 462	76 982	37,1	27,8	9,3
1881	8 302	304 793	245 424	59 369	36,7	29,6	7,2
1882	8 347	319 687	238 866	80 821	38,3	28,6	9,7
1883	8 391	314 393	242 901	71 492	37,5	28,9	8,5
1884	8 436	324 257	247 799	76 458	38,4	29,4	9,1
1885	8 480	318 788	249 061	69 727	37,6	29,5	8,2
1886	8 525	319 223	251 382	67 841	37,4	29,5	8,0
1887	8 570	315 869	238 119	77 750	36,9	27,8	9,1
1888	8 614	315 728	252 483	63 245	36,7	29,3	7,3
1889	8 659	315 811	232 156	83 655	36,5	26,8	9,7
1890	8 703	307 225	254 987	52 238	35,3	29,3	6,0
1891	8 761	322 057	235 832	86 225	36,8	26,9	9,8
1892	8 832	309 263	245 741	63 522	35,0	27,8	7,2
1893	8 903	323 817	243 360	80 457	36,4	27,3	9,0
1894	8 975	319 499	242 136	77 363	35,6	27,0	8,6
1895	9 046	329 786	232 691	97 095	36,5	25,7	10,7
1896	9 117	330 862	224 476	106 386	36,3	24,6	11,7
1897	9 188	327 343	229 050	98 293	35,6	24,9	10,7
1898	9 259	326 519	224 659	101 860	35,3	24,3	11,0
1899	9 330	329 747	236 614	93 133	35,3	25,4	10,0
1900	9 334	330 662	227 920	102 742	35,4	24,4	11,0
1901	9 405	325 514	221 052	104 462	34,6	23,5	11,1
1902	9 475	333 619	222 457	111 162	35,2	23,5	11,7
1903	9 545	318 275	218 448	99 827	33,3	22,9	10,5
1904	9 615	319 433	222 276	97 157	33,2	23,1	10,1
1905	9 685	300 414	232 999	67 415	31,0	24,1	7,0
1906	9 754	313 449	203 182	110 267	32,1	20,8	11,3
1907	9 825	306 356	210 721	95 635	31,2	21,4	9,7
1908	9 895	308 504	210 101	98 403	31,2	21,2	9,9
1909	9 965	305 426	210 047	95 379	30,6	21,1	9,6
1910	10 036	295 617	196 728	98 889	29,5	19,6	9,9
1911	10 099	289 058	206 266	82 792	28,6	20,4	8,2
1912	10 157	280 368	203 324	77 044	27,6	20,0	7,6
1913	10 221	275 060	190 475	84 585	26,9	18,6	8,3
1914	10 283	269 142	188 838	80 304	26,2	18,4	7,8
1915	10 286	197 542	201 280	-3 738	19,2	19,6	-0,4
1916	10 222	140 211	186 381	-46 170	13,7	18,2	-4,5
1917	10 128	126 916	188 649	-61 733	12,5	18,6	-6,1
1918	10 004	120 579	236 035	-115 456	12,1	23,6	-11,5
1919	9 922	189 675	177 428	12 247	19,1	17,9	1,2
1920	9 978	244 668	176 562	68 106	24,5	17,7	6,8	2,97
1921	10 002	257 281	161 321	95 960	25,7	16,1	9,6	3,08
1922	10 113	248 728	163 366	85 362	24,6	16,2	8,4	2,93
1923	10 198	241 230	142 335	98 895	23,7	14,0	9,7	2,80
1924	10 278	228 894	146 098	82 796	22,3	14,2	8,1	2,55
1925	10 370	225 555	146 450	79 105	21,8	14,1	7,6	2,51
1926	10 443	219 802	148 298	71 504	21,0	14,2	6,8	2,40
1927	10 496	208 711	155 479	53 232	19,9	14,8	5,1	2,26
1928	10 549	208 942	147 064	61 878	19,8	13,9	5,9	2,23
1929	10 598	203 064	155 493	47 571	19,2	14,7	4,5	2,15
1930	10 648	207 224	142 159	65 065	19,5	13,4	6,1	2,17
1931	10 702	196 214	144 534	51 680	18,3	13,5	4,8	2,04
1932	10 750	190 397	142 997	47 400	17,7	13,3	4,4	1,98
1933	10 791	176 201	140 906	35 295	16,3	13,1	3,3	1,81
1934	10 826	171 042	135 914	35 128	15,8	12,6	3,2	1,78
1935	10 853	161 748	140 878	20 870	14,9	13,0	1,9	1,70
1936	10 873	157 992	139 093	18 899	14,5	12,8	1,7	1,68
1937	10 889	155 996	139 558	16 438	14,3	12,8	1,5	1,65
1938	10 877	163 525	143 115	20 410	15,0	13,2	1,9	1,85
1939	11 106	192 344	146 976	45 368	17,3	13,2	4,1	1,94
1940	11 160	218 043	153 499	64 544	19,5	13,8	5,8	2,20
1941	11 129	208 913	152 048	56 865	18,8	13,7	5,1	2,25
1942	11 054	199 259	153 096	46 163	18,0	13,8	4,2	2,42
1943	11 035	225 379	153 349	72 030	20,4	13,9	6,5	2,76
1944	11 109	230 183	161 457	68 726	20,7	14,5	6,2	2,80
1945	10 693	194 182	184 944	9 238	18,2	17,3	0,9	2,51
1946	9 523	210 454	134 568	75 886	22,1	14,1	8,0	3,07
1947	8 765	206 745	105 277	101 468	23,6	12,0	11,6	3,21
1948	8 893	197 837	101 501	96 336	22,2	11,4	10,8	2,82
1949	8 893	185 484	104 632	80 852	20,9	11,8	9,1	2,68
1950	8 930	188 341	103 203	85 138	21,1	11,6	9,5	2,77
1951	9 000	185 570	102 658	82 912	20,6	11,4	9,2	2,74
1952	9 075	180 143	97 726	82 417	19,9	10,8	9,1	2,69
1953	9 140	172 547	98 837	73 710	18,9	10,8	8,1	2,61
1954	9 200	168 402	99 636	68 766	18,3	10,8	7,5	2,58
1955	9 270	165 874	93 300	72 574	17,9	10,1	7,8	2,58
1956	9 330	162 509	93 526	68 983	17,4	10,0	7,4	2,57
1957	9 390	155 429	98 687	56 742	16,6	10,5	6,0	2,49
1958	9 435	141 762	93 697	48 065	15,0	9,9	5,1	2,31
1959	9 465	128 982	97 159	31 823	13,6	10,3	3,4	2,15
1960	9 490	128 879	93 863	35 016	13,6	9,9	3,7	2,12
1961	9 587	131 019	94 973	36 046	13,7	9,9	3,8	2,13
1962	9 625	133 557	104 318	29 239	13,9	10,8	3,0	2,14
1963	9 671	148 840	100 129	48 711	15,4	10,4	5,0	2,33
1964	9 728	154 420	101 984	52 436	15,9	10,5	5,4	2,36
1965	9 779	147 438	105 108	42 330	15,1	10,7	4,3	2,18
1966	9 821	141 162	105 784	35 378	14,4	10,8	3,6	2,01
1967	9 853	138 448	108 967	29 481	14,1	11,1	3,0	1,90
1968	9 876	137 437	115 195	22 242	13,9	11,7	2,3	1,83
1969	9 897	143 165	120 653	22 512	14,5	12,2	2,3	1,85
1970	9 800	147 865	123 327	24 538	15,1	12,6	2,5	1,91
1971	9 827	154 180	122 375	31 805	15,7	12,5	3,2	1,98
1972	9 868	163 661	119 205	44 456	16,6	12,1	4,5	2,07
1973	9 922	181 750	124 437	57 313	18,3	12,5	5,8	2,29
1974	9 988	194 215	126 809	67 406	19,4	12,7	6,7	2,43
1975	10 059	191 776	124 314	67 462	19,1	12,4	6,7	2,40
1976	10 126	187 378	125 232	62 146	18,5	12,4	6,1	2,35
1977	10 187	181 763	126 214	55 549	17,8	12,4	5,5	2,32
1978	10 242	178 901	127 136	51 765	17,5	12,4	5,1	2,32
1979	10 292	172 112	127 949	44 163	16,7	12,4	4,3	2,28
1980	10 283	153 801	135 537	18 264	15,0	13,2	1,8	2,10
1981	10 301	144 438	130 407	14 031	14,0	12,7	1,4	2,02
1982	10 315	141 738	130 765	10 973	13,7	12,7	1,1	2,01
1983	10 324	137 431	134 474	2 957	13,3	13,0	0,3	1,96
1984	10 330	136 941	132 188	4 753	13,3	12,8	0,5	1,97
1985	10 337	135 881	131 641	4 240	13,1	12,7	0,4	1,96
1986	10 341	133 356	132 585	771	12,9	12,8	0,1	1,94
1987	10 349	130 921	127 244	3 677	12,7	12,3	0,4	1,91
1988	10 356	132 667	125 694	6 973	12,8	12,1	0,7	1,94
1989	10 362	128 356	127 747	609	12,4	12,3	0,1	1,87
1990	10 363	130 564	129 166	1 398	12,6	12,5	0,1	1,89
1991	10 309	129 354	124 290	5 064	12,5	12,1	0,5	1,86
1992	10 318	121 705	120 337	1 368	11,8	11,7	0,1	1,72
1993	10 331	121 025	118 185	2 840	11,7	11,4	0,3	1,67
1994	10 336	106 579	117 373	-10 794	10,3	11,4	-1,0	1,44
1995	10 331	96 097	117 913	-21 816	9,3	11,4	-2,1	1,28
1996	10 315	90 446	112 782	-22 336	8,8	10,9	-2,2	1,19
1997	10 304	90 657	112 744	-22 087	8,8	10,9	-2,1	1,17
1998	10 295	90 535	109 527	-18 992	8,8	10,6	-1,8	1,16
1999	10 283	89 471	109 768	-20 297	8,7	10,7	-2,0	1,13
2000	10 273	90 910	109 001	-18 091	8,8	10,6	-1,8	1,14
2001	10 224	90 715	107 755	-17 040	8,9	10,5	-1,7	1,15
2002	10 201	92 786	108 243	-15 457	9,1	10,6	-1,5	1,17
2003	10 202	93 685	111 288	-17 603	9,2	10,9	-1,7	1,18
2004	10 207	97 664	107 177	-9 513	9,6	10,5	-0,9	1,23
2005	10 234	102 211	107 938	-5 727	10,0	10,5	-0,6	1,28
2006	10 267	105 831	104 441	1 390	10,3	10,2	0,1	1,33
2007	10 323	114 632	104 636	9 996	11,1	10,1	1,0	1,44	104 445	20 500	83 945
2008	10 430	119 570	104 948	14 622	11,5	10,1	1,4	1,50	77 817	6 027	71 790
2009	10 491	118 348	107 421	10 927	11,3	10,2	1,0	1,49	39 973	11 629	28 344
2010	10 517	117 153	106 844	10 309	11,1	10,2	0,9	1,49	30 515	14 867	15 648
2011	10 497	108 673	106 848	1 825	10,4	10,2	0,2	1,42	22 590	5 701	16 889
2012	10 509	108 576	108 189	387	10,3	10,3	0,0	1,45	30 298	20 005	10 293
2013	10 512	106 800	109 200	-2 409	10,2	10,4	-0,2	1,46	29 579	30 876	-1 297
2014	10 538	109 860	105 665	4 195	10,4	10,0	0,4	1,53	41 625	19 964	21 661
2015	10 554	110 734	111 173	-409	10,5	10,5	0,0	1,57	34 922	18 945	15 977
2016	10 578	112 663	107 705	4 913	10,7	10,2	0,5	1,63	37 503	17 439	20 063
2017	10 610	114 405	111 443	2 962	10,8	10,5	0,3	1,69	45 957	17 684	28 273
2018	10 649,8	114 036	112 920	1 116	10,7	10,6	0,1	1,7	58 148	19 519	38 629
2019	10 693,9	112 231	112 362	-131	10,5	10,5	0,0	1,7	65 571	21 301	44 270
2020	10 701,8	110 200	129 289	-19 089	10,3	12,1	-1,8	1,71	55 661	28 734	26 927
2021	10 515,7	111 793	139 891	-28 098	10,6	13,3	-2,7	1,83	69 201	19 232	49 969
†2022	10 525,7	50 011	59 661	-9 650	9,6	11,4	-1,8		33 845	15 163	18 682

† k 30. 6. +more2022.

Hustota obyvatelstva

File:Плотность населения Чехии.png

Hustota zalidnění

Česko má v Evropě nadprůměrnou hustotu zalidnění - 134 obyvatel/km², což je řadí na 12. místo v Evropě. +more Pás nejnižší hustoty zalidnění lemuje jihozápadní a jižní hranici státu a tvoří jej okresy od Tachova po Jindřichův Hradec.

Úplně nejnižší hustotu mají Prachaticko (37 obyvatel/km²) Českokrumlovsko (37,5 obyvatel na km²). Naopak nejvyšší hustotu zalidnění mají kromě čtyř městských okresů (Praha, okres Brno-město, okres Ostrava-město, okres Plzeň-město) také průmyslové oblasti jako okres Most, okres Teplice, okres Ústí nad Labem, okres Jablonec nad Nisou, okres Kladno, okres Karviná, které mají přes 200 obyvatel/km².

Národnostní složení

Při sčítání lidu v roce 2011 respondenti mohli uvést jednu národnost, dvě národnosti nebo neuvést národnost žádnou. Národnost „česká“ či národnost „moravská“ tak pravděpodobně obsahují i obyvatele některých jiných menšin, kteří se z různých důvodů nechtěli hlásit ke svému původu. +more Národnost je, dle místopředsedy ČSÚ Drápala, „na rozdíl od jazyka nebo občanství otázkou pocitu a je na každém z nás, jestli budeme chtít do formulářů tento pocit uvést“. Celých 25 % obyvatel (2 642 666) se však k žádné národnosti nepřihlásilo, 163 648 (1,6 %) se pak přihlásilo ke dvěma národnostem.

Pouze k české národnosti se hlásilo 6 711 624 (64,3 %) obyvatel, druhou nejsilnější skupinou byla národnost moravská (521 801 - 5,0 %) a na třetím místě národnost slovenská (147 152 - 1,4 %), následovaly národnost ukrajinská (53 253 - 0,5 %), polská (39 096 - 0,4 %) a vietnamská (29 660 - 0,3 %). Při započtení obyvatel, kteří se hlásili ke dvou národnostem se k české národnosti hlásilo 6 848 945, k moravské 627 613 a ke slovenské 166 956 obyvatel.

Národnostní skupina	rok 1921	rok 1930	rok 1950	rok 1961	rok 1970	rok 1980	rok 1991	rok 2001	rok 2011	rok 2021
Počet	%	Počet	%	Počet	%	Počet	%	Počet	%	Počet	%	Počet	%	Počet	%	Počet	%	Počet	%
Češi	6 734 684	67,3	7 286 271	68,3	8 343 558	93,9	9 023 501	94,2	9 270 617	94,4	9 733 925	94,6	8 363 768	81,2	9 249 777	90,5	6 711 624	64,3	6 033 014	57,3
Moravané	6 734 684	67,3	7 286 271	68,3	8 343 558	93,9	9 023 501	94,2	9 270 617	94,4	9 733 925	94,6	1 362 313	13,2	380 474	3,7	521 801	5,0	359 621	3,4
Slezané	47 314	0,5	24 697	0,2	8 343 558	93,9	9 023 501	94,2	9 270 617	94,4	9 733 925	94,6	44 446	0,4	10 878	0,1	12 214	0,1	12 451	0,1
Slezané	47 314	0,5	24 697	0,2	70 816	0,8	66 540	0,7	64 074	0,7	66 123	0,6	44 446	0,4	10 878	0,1	12 214	0,1	12 451	0,1
Poláci	81 914	0,8	90 539	0,9	70 816	0,8	66 540	0,7	64 074	0,7	66 123	0,6	59 383	0,6	51 968	0,5	39 096	0,4	26 802	0,3
Slováci	15 732	0,2	44 451	0,4	258 025	2,9	275 997	2,9	320 998	3,3	359 370	3,5	314 877	3,1	193 190	1,9	147 152	1,4	96 041	0,9
Němci	3 059 961	30,6	3 149 629	29,5	159 938	1,8	134 143	1,4	80 903	0,8	58 211	0,6	48 556	0,5	39 106	0,4	18 658	0,2	9 128	0,1
Ukrajinci					19 384	0,2	19 549	0,2	9 794	0,1	10 271	0,1	8 220	0,1	22 112	0,2	53 253	0,5	78 068	0,7
Vietnamci													421	0,0	17 462	0,2	29 660	0,3	31 469	0,3
Maďaři	7 049	0,1	11 427	0,1	13 201	0,1	15 152	0,2	18 472	0,2	19 676	0,2	19 932	0,2	14 672	0,1	8 920	0,1
Rusové					19 384	0,2	19 549	0,2	6 619	0,1	5 051	0,0	5 062	0,0	12 369	0,1	17 872	0,2	25 296	0,2
Romové													32 903	0,3	11 746	0,1	5 135	0,0	4 458	0,0
Rusíni													1 926	0,0	1 106	0,0	739	0,0
Ostatní/Neuvedeno	59 080	0,6	71 411	0,7	31 211	0,4	36 649	0,4	36 220	0,4	39 300	0,4	40 408	0,4	225 200	2,2	2 806 314	26,9	3 321 058	31,6
Celkově	10 005 734	10 674 386	8 896 133	9 571 531	9 807 697	10 291 927	10 302 215	10 230 060	10 436 560	10 524 167

Podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 se k české národnosti hlásilo 90,4 % obyvatel, čímž Česká republika byla jedním z nejvíce národnostně homogenních (stejnorodých) států v Evropě (po Polsku, Albánii, Islandu a Maltě). Ostatní národnosti byly v ČR zastoupeny jen následovně: moravská (3,7 %), slovenská (1,89 %), slezská (0,10 %), polská (0,51 %), německá (0,38 %), ukrajinská (0,22 %), vietnamská (0,17 %), romská (0,11 %) a ostatní (2,47 %). +more Ovšem zejména v případě romské národnosti neodpovídaly výsledky sčítání etnickému původu, ačkoliv byli Romové státem, obcemi i školenými asistenty povzbuzováni k uvedení své národnosti do sčítacího formuláře. K této národnostní menšině se přihlásilo o 6,5 tisíce lidí méně, než při sčítání lidu v roce 2001, odhadovaný počet občanů romského etnika v České republice je asi 250 tisíc obyvatel.

Státní občanství obyvatel a cizinci

Mapa národností cizinců v Česku (2011) Podle výsledků sčítání lidu v roce 2011 trvale žilo v České republice 9 569 568 státních občanů České republiky (94,9 % obyvatelstva ČR) a 541 664 cizinců (5,1 %). +more Největší skupinu tvořilo 117 810 státních občanů Ukrajiny (26,2 % cizinců), 84 380 občanů Slovenska (18,8 % cizinců), 53 110 občanů Vietnamu (11,8 % cizinců) a 36 055 občanů Ruska (8,0 % cizinců). Jsou zde také velké územní rozdíly, nejvíce cizinců absolutně i relativně žije v Praze, kde 205 207 cizinců tvoří 16,1 % obyvatelstva, nejméně pak ve Kraji Vysočina (9 871, 1,9 % obyvatelstva) a Zlínském kraji (10 327, 1,7 % obyvatelstva).

Podle údajů Ministerstva vnitra žije k 30. 11. +more 2011 v Česku legálně 406 211 cizinců ze 181 států - nejvíce jsou zastoupeni státní občané Ukrajiny (106 040 osob), Slovenska (80 967), Vietnamu (55 585 osob), Ruska (27 320 osob), Polska (19 048 osob) a Německa (15 702 osob). V roce 2010 státní občanství České republiky nabylo 1 495 cizinců, když největší část tvořili státní občané Slovenska (38 %) a Ukrajiny (26 %). Dlouhodobě počet nabytých občanství ročně klesá.

Za rok 2007 do České republiky imigrovalo rekordních 104,4 tisíce osob (o 36 tisíc více než v roce 2006). Roční přírůstek obyvatel registrovanou zahraniční migrací činil 35-36 tisíc v letech 2005-2006, 83,9 tisíce v roce 2007 a 71,8 tisíce osob v roce 2008. +more V roce 2010 to však bylo už jen 15,6 tisíce osob. Výrazný pokles přílivu cizinců byly způsoben hospodářskou krizí, ale i složitým byrokratickým systémem při udělování povolení k pobytu v ČR, který se od ledna 2011 ještě zpřísnil (zahraniční podnikatelé musí prokázat, že mají na 2 roky zajištěn příjem, musí předkládat potvrzení o průměrném měsíčním příjmu minimálně za posledního půl roku).

Vietnamci u nás žijí nejdéle (průměrně 8 let), lidé z bývalé Jugoslávie jen o rok méně. Většinou jsou to lidé se středním odborným vzděláním (51 %). +more Nejvíce vysokoškolsky vzdělaných do naší země přichází z Ruska (27 % imigrantů). Nejvíce z výdělku posílají domů Ukrajinci (17 % příjmu).

Počet cizinců v Česku

Státy EU (2019) Celkem 219 708; nad 1000 osob: * 121 278 * 21 767 * 21 478 * 17 183 * 16 824 * 7 675 * 5 682 * 4 409 * 3 672 * 3 325 * 3 041 * 1 804 * 1 782 * 1 114 * 923 * 846 * 840 * 747 * 656 * 509

Státy mimo EU (2019) Celkem 288 621; nad 1000 osob: * 142 916 * 61 844 * 35 735 * 8 332 * 9 596 * 7 399 * 6 625 * 6 439 * 5 831 * 5 460 * 5 161 * 4 474 * 2 314 * 2 307 * 2 256 * 2 221 * 2 190 * 1 981 * 1 884 * 1 588 * 1 509 * 1 307 * 1 304 * 1 244 * 1 144 * 1 103 * 1 077 * 1 074 * 1 060 * 18 001

Cizinci narození v Česku

align = right	Počty cizinců narozených v roce 2014
996
846
530
202
60

Od roku 2004 do roku 2014 se v ČR narodilo 28 550 cizinců. V roce 2005 byl podíl cizinců mezi novorozenci 1,4 %, v roce 2014 přesáhl podíl cizinců mezi novorenci 3 %. +more V roce 1995 to bylo pouze 0. 7 %. Od roku 2004 se v ČR narodilo téměř 9 000 Vietnamců.

Migrace a naturalizace

Dle statistik EU z roku 2015, stávající procento cizinců žijících v Česku oproti počtu obyvatel je podobné průměru EU, srovnatelné s Finskem, Nizozemskem, Portugalskem či Slovinskem. Počet nově příchozích imigrantů v poměru k počtu obyvatel je však v Česku třetí nejnižší ze všech zemí EU, a také počet cizinců, kterým je ročně v Česku uděleno občanství (naturalizace), oproti počtu obyvatel je třetí nejnižší ze všech zemí v EU.

Náboženské složení

Podíl věřících obyvatel v okresech od roku 1991 +more_-_Bohemia,_Moravia_and_Silesia_I. png|náhled|upright'>Krajské a zemské hranice: ze srovnání map vyplývá, že Morava je výrazně více nábožensky založená než Čechy. .

Česká republika je zemí s nízkým množstvím lidí deklarujících příslušnost k nějaké církvi či náboženské společnosti a v rámci Evropy má po Estonsku, Nizozemsku a Bělorusku 4. nejnižší podíl občanů hlásících se k nějakému náboženství. +more V období let 1991-2001 klesl počet věřících o více než 1,2 milionu osob na 3 288 088 deklarovaných věřících (tj. 32,14 % obyvatel). Dominantní postavení zde má římskokatolická církev, k níž se při sčítání lidu v roce 2001 přihlásilo 2 740 780 (tj. 26,8 %) obyvatel. Výrazně vyšší podíl 'věřících' můžeme nalézt v okresech a krajích na Moravě, v Jihočeském kraji, území kraje Vysočina (více než z poloviny leží na Moravě) a bývalého Východočeského kraje. V žádném kraji ČR netvoří 'věřící' nadpoloviční většinu místních obyvatel.

Při Sčítání lidu 2011 celkový počet věřících opět poklesl na celkem 2 175 087. (20,6 % obyvatel, 37,6 % odpovídajících) Naproti tomu 3 612 804 obyvatel České republiky uvedlo, že jsou „bez náboženské víry“ (34,2 % obyvatel země, 62,4 % odpovídajících), což je také pokles. +more Počet obyvatel hlásících se k Římskokatolické církvi poklesl na 1 083 899 (+ 71 138 se přihlásilo obecně ke „katolické víře“) (10,9 % obyvatel). Druhou největší církví je Českobratrská církev evangelická, k níž se přihlásilo 51 936 občanů. Dále Církev československá husitská, 39 tisíc členů (0,37 %). Vyšší podíl věřících má ještě Pravoslavná církev, která má celkem 27 tisíc členů, příznivci jediismu s 15 tisíci, Svědkové Jehovovi s 13 tisíci, Církev bratrská, respektive Křesťanská společenství, obě s 10 tisíci věřícími. 707 649 lidí se označilo za věřící bez příslušnosti k nějaké církvi. Počet obyvatel Česka hlásících se k judaismu je asi 1 500 obyvatel, k islámu se hlásí téměř 3 500 lidí. K různým odvětvím buddhismu se hlásí přes 6 100 osob. K ateismu se hlásí 1 075 osob, pohanství deklaruje 863 osob. Ačkoliv většina náboženských skupin v Česku zaznamenala sestupnou tendenci, přesto se některým menším náboženstvím v České republice, jako je Církev bratrská, Pravoslavná církev, Apoštolská církev, Křesťanská společenství, Jediismus počty obyvatel hlásících se při sčítání lidu oproti roku 2001 zvýšily. 4 774 323 obyvatel (45,2 % populace) ovšem odmítlo na otázku o náboženské víře vůbec odpovědět. Novinkou sčítání lidu 2011 bylo mimo 707 tisíc obyvatel nehlásících se k církvi, ale hlásících se k víře, též pokles počtu obyvatel bez vyznání. Struktura religiozity české společnosti i podíl věřících v jednotlivých církvích se výrazně nemění. Například zástupce římskokatolické církve v ČBK se zamýšlí, proč výsledky sčítání lidu neodpovídají jimi údajně pozorované realitě, která je přinejmenším stabilní, a uvádí úvahu: '„Oproti sčítání v roce 2001, kdy se nevyjádřilo jen 10 % respondentů, tentokrát se nevyjádřila polovina národa, a pokud by byla tato „neodpovídající“ polovina strukturovaná podobně, jako ona odpovídající, zjistili bychom, že k dramatickým změnám v religiozitě pravděpodobně nedošlo. “' (více o římskokatolické církvi též v článku Sčítání účastníků katolických bohoslužeb v Česku a Věřící v ŘKC). Religionista Ivan Štampach v reakci na uveřejněné předběžné výsledky sčítání lidu 2011 uvádí „Počet věřících neubývá. Ubývá lidí, kteří se identifikují s velkými církevními institucemi svázanými s ekonomickou a politickou mocí. Individuální víra a malé, atypické a alternativní skupiny stále rostou. Pokles církevní příslušnosti mezi českou populací probíhá zhruba stejným tempem od začátku padesátých let minulého století bez ohledu na režimy. V posledním desetiletí odchod lidí od církví mírně akceleroval. Jde podle mého přesvědčení o zásadní civilizační změnu. Nikoli o nahodilou fluktuaci. “.

Reference

Literatura

Související články

Vysídlení Němců z Československa

Externí odkazy

[url=https://www.czso.cz/csu/stoletistatistiky/pocet-zemrelych-obyvatel-ceske-republiky]Počet zemřelých Česka podle let na stránkách ČSÚ[/url]

Kategorie:Geografie Česka Česko Kategorie:Česká společnost Kategorie:Demografie Česka