Cobenzlové

Cobenzlové (též Kobenzl nebo Cobentzel) byl rakouský šlechtický rod. Původ měli v Korutansku, později sídlili v Kraňsku a Gorici na pomezí severní Itálie a dnešního Slovinska. Během 16.-19. století vzešlo z rodu několik významných osobností, v roce 1588 získali říšský stav svobodných pánů a v roce 1675 říšský hraběcí titul. Čtyři členové rodiny obdrželi Řád zlatého rouna, náležely jim též čestné dědičné úřady v několika zemích habsburské monarchie. Hlavním rodovým sídlem byl hrad Predjama (Lueg) a zámek Hošperk (Haasberg) zničený za druhé světové války. Posledními mužskými potomky rodu byli významní diplomaté přelomu 18. a 19. století bratranci Jan Filip Cobenzl (1741-1810) a Jan Ludvík Cobenzl (1753-1809), oba zastávali funkci rakouského státního kancléře. Janem Filipem v roce 1810 rod vymřel.

Historie

Hrad Predjama (Slovinsko), hlavní rodové sídlo v 16. +more-19. století Rod Cobenzlů má původ v Korutansku a jako první se připomíná Ulrich Cubentcel v roce 1209. Později potomci přesídlili z Korutan do prostoru Kraňska a Gorice, kde jim patřily statky až do 19. století. Kryštof Cobenzl přijal v 16. století predikát z Proseggu podle města Prosecco poblíž Terstu. Sňatkem také získal hrad Predjama (Lueg) v dnešním Slovinsku. Jeho syn Hans (1530-1594) byl členem Řádu německých rytířů a vynikl jako diplomat, dvakrát byl císařským vyslancem v Rusku, později byl zemským hejtmanem v Kraňsku a také hejtmanem v Terstu. U Prosecca získal do dědičného vlastnictví hrad Mocolano (slovinsky Mokolan). Spolu s bratrem Ulrichem byl v roce 1563 povýšen do šlechtického stavu a nakonec v roce 1588 od císaře Rudolfa II. obdržel říšský stav svobodných pánů. V dalších generacích zastávali členové rodu funkce ve správě Kraňska a Gorice a dále rozšiřovali svůj majetek. Zatímco hrad Mocolano u Prosecca zanikl v 17. století, jejich hlavním sídlem se časem stal hrad Predjama.

Rakouském Nizozemí Jan Filip II. +more (1635-1702), který byl tajným radou, komořím a zemským hejtmanem v Gorici, byl v roce 1675 povýšen do hraběcího stavu. Jeho syn Jan Kašpar II. (1664-1742) dosáhl významného postavení u císařského dvora, kde se stal nejvyšší maršálkem a nejvyšším komořím, jako první z rodu získal Řád zlatého rouna. V roce 1704 dosáhl potvrzení hraběcího titulu dědičně, od roku 1722 měl nárok na predikát Vysoce urozený (Hoch- und Wohlgeboren). K rodovým statkům ve Slovinsku přikoupil od Eggenbergů v roce 1717 panství Logatec. Po rodině Eggenbergů také převzal dědičnou hodnost nejvyššího číšníka v Kraňsku. Předtím již od roku 1715 držel také dědičné úřady nejvyššího truksase a sokolníka v Gorici a Gradišce. V další generaci vynikl Jan Karel (1712-1770), který byl též nositelem Řádu zlatého rouna a řadu let působil jako zplnomocněný ministr v Rakouském Nizozemí. Jeho mladší bratr Guidobald (1716-1797) proslul jako mecenáš umění a k rodovým statkům přikoupil panství Ribnica (Reifnitz). Na přelomu 18. a 19. století vzešli z rodu dva významní státníci a diplomaté. Jan Filip III. (1741-1810) byl diplomatem v Rakouském Nizozemí, později státním kancléřem, během napoleonských válek ale jeho vliv poklesl a kariéru zakončil na méně významném postu vyslance v Paříži. Jeho bratranec Jan Ludvík (1753-1809) vynikl jako dlouholetý velvyslanec v Rusku a nakonec rakouský ministr zahraničí. Oba bratranci získali také Řád zlatého rouna, ale byli také posledními potomky rodu. Jan Ludvík měl sice dva syny, ti ale zemřeli v dětství. Jan Filip III. zůstal svobodný a zemřel v roce 1810 jako poslední potomek rodu.

Osobnosti

Hans (1530-1594), císařský vyslanec v Moskvě a Vatikánu, 1588 říšský svobodný pán * Filip (†1626), místodržitel v Gorici * Jan Filip II. (1635-1702), místodržitel v Gorici, 1675 říšský hrabě * +more_Cobenzl'>Jan Kašpar II. (1664-1742), nejvyšší dvorský maršálek, nejvyšší dvorský komorník, rytíř Řádu zlatého rouna * Jan Karel (1712-1770), zástupce místodržitele v Rakouském Nizozemí, rytíř Řádu zlatého rouna * Jan Filip (1741-1810), rakouský státní kancléř, rytíř Řádu zlatého rouna * Jan Ludvík (1753-1809), rakouský státní kancléř a ministr zahraničí, rytíř Řádu zlatého rouna.

Galerie

Cobenzl_armes_de_la_famille. jpg|Erb rodu Cobenzlů Johann_Caspar_von_Cobenzl. +morejpg|Jan Kašpar II. Cobenzl (1664-1742), nejvyšší dvorský maršálek a komoří Predjamski_grad_-_grb_družine_Cobenzl_nad_vhodom. jpg|Erb Cobenzlů s dekorací Řádu zlatého rouna na hradě Predjama Büste_Johann_Karl_Philipp_Cobenzl. jpg|Jan Karel Cobenzl (1712-1770), diplomat JohannPhilippCobenzl1779. jpg|Jan Filip Cobenzl (1741-1810), rakouský státní kancléř Kobenzl1. JPG|Zámek Cobenzl, sídlo Jana Filipa ve Vídni LudwigvonCobenzlPRichter. jpg|Jan Ludvík Cobenzl (1753-1809), rakouský státní kancléř Postcard_of_Haasberg_Mansion. jpg|Zámek Hošperk (Haasberg, Slovinsko), majetek Cobenzlů 1717-1810.

Odkazy

Literatura

Ottův slovník naučný, 5. díl; Praha, 1892 (reprint 1997); s. +more 475 (heslo Cobenzl) ISBN 80-7185-102-7 * Der Landständische Adel des Herzogthums Steiermark; Landesarchiv Steiermark, Štýrský Hradec, 2020; heslo Cobenzl s. 277-282 [url=https://www. landesarchiv. steiermark. at/cms/dokumente/12799919_160291652/a7a9fa8a/NASCHENWENG%20Webseite%20Version%20Oktober%202020. pdf]dostupné online[/url] * Schauplatz des landsässigen Niederösterreichischen Adels vom Herren- und Ritterstande von dem 11. Jahrhundert an, bis auf jetzige Zeiten. Vídeň, 1795; s. 93-100. [url=http://books. google. de/books. id=tD0TAAAAYAAJ&pg=PA93]dostupné online[/url].

Externí odkazy

[url=https://austria-forum.org/af/AustriaWiki/Cobenzl_%28Adelsgeschlecht%29]Rod Cobenzl na webu austria-forum[/url]

Kategorie:Rakouské šlechtické rody Kategorie:Rakouská hrabata