Cornelis Floris de Vriendt

Cornelis Floris de Vriendt či Cornelis Floris, nebo Cornelis II., či Floris De Vriendt (1514, Antverpy - 20. října 1575, Antverpy), byl vlámský sochař, tiskař a architekt. Vyvinul nový styl, který vycházel z vlámských tradic, italské renesance 16. století a možná školy Fontainebleau. Jeho inovativní styl se rozšířil po severní Evropě, kde měl zásadní vliv na vývoj sochařství a architektury v 16. a na počátku 17. století.

Život

Cornelis Floris II se narodil kolem roku 1514 jako nejstarší ze čtyř synů Cornelise I. a Margarete Goos. +more Nejstarší známí předci rodiny Floris de Vriendt, tehdy ještě nazývaní pouze „de Vriendt“, pocházeli z Bruselu a živili se jako kameníci a sochaři. Znalosti se v rodině předávaly z otce na syna. Jeden z Cornelisových předků se stal v roce 1406 mistrem bruselského cechu kameníků. Další člen rodiny, Jan Florisz. (zkratka Floriszoon, což znamená Florisův syn) de Vriendt, opustil rodný Brusel a usadil se v Antverpách v polovině 15. století. Jeho patronymické jméno „Floris“ se stalo běžným příjmením následujících generací. Původní podobu „de Vriendt“ však lze v oficiálních dokumentech najít až do konce 16. století.

Svatého Leonarda v Zoutleeuwu, Vlámský Brabant

O jeho začátcích není mnoho známo. Pravděpodobně pracoval v dílně svého otce, který byl kameníkem. +more Poději odcestoval do zahraničí a údajně byl v Itálii, když jeho otec v roce 1538 zemřel. Poté se vrátil do Antverp, aby se postaral o svou matku a mladší bratry. V roce 1539 se stal mistrem antverpského Cechu svatého Lukáše. V letech 1547 a 1559 působil jako děkan tohoto cechu. Kolem roku 1540 byl cechový registr ozdoben groteskními iniciálami, které vytvořil Cornelis. Tyto groteskní motivy, které byly inspirovány současnými italskými styly, které zase vycházely z archeologických nálezů v Římě, se staly důležitou charakteristikou jeho stylu Floris a byly použity jím (stejně jako jeho bratrem Fransem) i v jeho dalších dílech.

V roce 1550 se Floris oženil s Elisabeth Machielsovou a koupil si dům v Antverpách, který zrekonstruoval ve svém vlastním stylu.

Cornelis Floris II zemřel po bohaté kariéře 20. října 1575. +more Na počátku jeho kariéry se v Nizozemsku začala objevovat renesance. V době, kdy zemřel, byl nový styl v Nizozemsku pevně zaveden. Vlámští umělci však italský styl pouze nekopírovali, umělci jako Floris oživili tento styl vlastním přístupem.

I Cornelisovi bratři se stali vynikajícími umělci. Nejslavnějším z nich je Frans Frolis, který byl jedním z předních vlámských manýristických malířů, jeho další bratr Jacob byl vitrážista a Jan byl hrnčíř.

Cornelis měl mnoho žáků, z nichž mnozí se stali samostatnými umělci. Patřili mezi ně Willem van den Blocke, Gert van Egen, Gillis de Witte, Philip Brandin, Robert Coppens, Heinrich Hagart a Hieronymus van Kessel (I)

Dílo

Cornelis Floris byl všestranný umělec. Proslavil se hlavně jako architekt a sochař, ale pracoval také jako rytec.

Sochy

Jako sochař je známý především svou prací na pohřebních pomnících. V roce 1549 získal zakázku na pohřební pomník pro Dorotheu, manželku Albrechta Braniborsko-Ansbašského pruského vévody a dcery dánského krále +more_Dánský'>Frederika I. Dánského v königsberské katedrále To byl začátek mnoha dalších zakázek na hrobové pomníky pro členy dánské královské rodiny. Patřila mezi ně hrobka pruského vévody Albrechta v katedrále v Königsbergu, mauzoleum dánského krále Kristiána III. a kenotaf Frederika I. v katedrále ve Šlesvicku. Pomníky byly obvykle vyrobeny z mramoru se sochou zemřelého vytvořenou v alabastru.

Ve své domovské zemi vytvořil v roce 1522 pro kostel Svatého Leonarda v Zoutleeuwu tabernákl v podobě 18 metrů vysoké, devítipatrové věže. Věž z bílého kamene byla po částech dopravovány z Florisovy dílny v Antverpách. +more Styl svatostánku má gotické prvky. Pro kostel Svaté Kateřiny vytvořil další svatostánek v Zuurbeemde (nyní součást Glabbeeku) v letech 1555-1557, který je v čistě renesančním stylu. Rovněž vytvořil kněžiště pro katedrálu Notre-Dame v belgickém městě Tournai a náhrobní pomník Jeana II. De Mérode v kostele sv. Dymfny v Gheelu. Množství tak rozsáhlých zakázek ukazuje na velkou dílnu se slušným počtem zaměstnanců. Cornelis Floris působil hlavně jako organizátor a plánovač. Jeho žáci a asistenti cestovali do různých míst (obvykle v severní Evropě), kde měly být instalovány pomníky Florisem navržené. Mnoho z nich zůstalo žít a pracovat v severní Evropě, kde si zřídili vlastní dílny. Při shánění svch zakázek se spoléhali na síť Florisových obchodníků a často také nadále pomáhali i s realizací Florisových návrhů v místě svého působení. Někteří z těchto umělců, jako Willem van den Blocke a Gert van Egen se stali umělci pracujícími u místních dvorů a pomáhali šířit Florisovo jméno a styl v severní Evropě.

Architektura

Antwerpská radnice

Koncem 50. let 16. +more století pracoval Cornelis Floris také jako architekt budov. Je uveden mimo jiné jako architekt antverpské radnice. Existují odlišné názory na přesnou roli Cornelise Florise při navrhování a realizace radnice, protože se jednalo o společné úsilí mnoha architektů a sochařů, na zakázce se podíleli se například Willem van den Broeck, Hans Hendrik van Paesschen a Jan Daems. Ovšem Cornelisův příspěvek nebyl omezen na spolupráci na designu. Je jisté, že měl také důležitou roli v praktické realizaci. Navštěvoval kamenolomy ve kterých vybíral vhodný kámen. V té době provozoval velkou dílnu na Everdijstraatu s tuctem asistentů, kteří pracovali hlavně na zakázce výstavby radnice, hlavně na práci na sochách, návrzích interiéru a fasádě.

Antverpská radnice se stala jednou z prvních budov postavených v novém renesančním stylu architektury v Nizozemsku. Tímto novým stylem se inspirovaly radnice ve Vlissingenu a v Haagu a v německém Emdenu, také sloupoví kolínské radnice (1557) v Německu či „Zelená brána“ (německy bývalá Koggentor) v polském Gdaňsku.

Cornelis Floris také navrhl budovu hanzovní ligy v Antverpách a městský dům svého bratra Franse. Obě budovy již neexistují.

Grafika

Cornelis Floris také spolupracoval s rytcem a vydavatelem Hieronymem Cockem při vydávání publikací s jeho návrhy pomníků a designu: „Veelderley niewe inuentien van antycksche sepultueren“ („Mnoho nových návrhů antických soch“), která byla vydána v roce 1557 a „Veelderley veranderinghe van grotissen“ („Mnoho druhů grotesek“) vydaná v roce 1556. Vydání těchto knih přispělo k šíření jeho jména a stylu po celém Nizozemsku.

File:Roskilde Dom10. jpg|Pomník +more_Dánský'>Kristiána III. Dánského File:Kenotaph Friedrichs I. Schlesw Dom. jpg|Kenotaf Frederika I. Dánského File:Tournai Kathedrale2. JPG|Kněžiště v katedrále v Tournai v Belgii File:00 Charles le Téméraire JPG1. jpg|Náhrobek Karla Smělého, Bruggy, Belgie File:Hansehausantwerpen. jpg|Budova hanzovní ligy.

Odkazy

Reference

Literatura

Antoinette Huysmans, Jan Van Damme, Carl Van de Velde e. a. +more, Cornelis Floris (1514-1575) beeldhouwer, architect, ontwerper, Brussel, 1996. * ThiemeBecker |Autor=Bernd Curt Kreplin |Lemma=Floris, Cornelis II |Band=12 |Seite=122 |SeiteEnde=123 * Robert Hedicke: Cornelis Floris und die Florisdekoration. Studien zur niederländischen und deutschen Kunst im XVI. Jahrhundert. Bard, Berlin 1913. 2 Bände.

Externí odkazy

Kategorie:Narození v roce 1514 Kategorie:Úmrtí 20. +more října Kategorie:Úmrtí v roce 1575 Kategorie:Osoby s nejistým datem narození Kategorie:Narození v Antverpách Kategorie:Úmrtí v Antverpách Kategorie:Nizozemští sochaři Kategorie:Nizozemští architekti Kategorie:Muži.