Cressier NE

Geografie

Zihlský kanál Cressier leží v nadmořské výšce 436 metrů, vzdušnou čarou 10 kilometrů severovýchodně od hlavního města kantonu, Neuchâtelu. +more Obec se rozkládá na jižním úpatí Jury, po obou stranách potoka Ruhaut, na severním okraji planiny Zihle mezi Neuchâtelským a Bielským jezerem.

K území obce o rozloze 8,6 km² patří úsek Zihlské roviny v jihovýchodní části. Jihovýchodní hranici tvoří Zihlský kanál. +more Odtud se území rozprostírá severním směrem přes areál rafinerie a zemědělsky využívanou rovinu, kde se dosud nachází rameno bývalé řeky Zihl odříznuté při úpravě vody v oblasti Jury; Vieille Thielle je přírodní rezervací. Na severu se území obce rozkládá na převážně zalesněném jižním svahu Jury (Forêt de l'Eter), který je rozdělen zářezy potoků Ruhaut a Mortruz. Jeden z koutů Cressier se táhne na západ až k okraji Chaumontské výšiny, kde se nachází nejvyšší bod obce ve výšce 1070 m n. m. Na západě se rozprostírá masiv Chaumont. V roce 1997 tvořila 15 % rozlohy obce zastavěná plocha, 54 % lesy a lesní porosty, 29 % zemědělské plochy a asi 2 % neproduktivní půda.

K obci Cressier patří vesnice Frochaux, ležící v nadmořské výšce 627 m n. m. +more na jižním svahu Jury na potoce Mortruz, a několik jednotlivých farem. Sousedními obcemi jsou Cornaux, Saint-Blaise, Neuchâtel, Enges a Le Landeron v kantonu Neuchâtel a Gals v kantonu Bern.

Historie

Cressier (1962) První písemná zmínka o Cressieru pochází z roku 1180 a nese jméno Crisciaco, které se odvozuje od galsko-římského osobního jména Criscius. +more Oblast Cressieru však byla osídlena mnohem dříve. V letech 1936-37 byla poblíž La Baraque na jižním svahu Jury odkryta mohyla ze střední doby bronzové, která byla využívána k pohřbívání i v době železné a obsahovala bohaté hrobové nálezy.

Cressier patřil od 13. století k hrabství Neuchâtel a byl součástí lenního obvodu Le Landeron. +more V roce 1449 uzavřel se Solothurnem smlouvu o měšťanských právech. Pod vlivem Solothurnu a místního šlechtického rodu Vallierů zůstal Cressier během reformace katolický a dlouho byl útočištěm pro ty, kteří nechtěli reformaci přijmout. Od roku 1648 byl Neuchâtel knížectvím a od roku 1707 byl personální unií připojen k Pruskému království. V roce 1806 bylo území postoupeno Napoleonovi a v roce 1815 v rámci Vídeňského kongresu dostalo do Švýcarské konfederace, přičemž pruští králové zůstali až do roku 1848 také knížaty Neuchâtelu (formální zřeknutí se po uzavření Neuchâtelské smlouvy v roce 1857).

Obyvatelstvo

V obci žilo ke konci roku 2021 1888 obyvatel. Z celkového počtu obyvatel je 79,9 % francouzsky mluvících, 5,5 % italsky a 5,2 % německy mluvících (stav v roce 2000). +more Počet obyvatel se od roku 1850 neustále zvyšuje (tehdy 607 obyvatel).

Hospodářství

Rafinerie Až do 60. +more let 20. století byl Cressier převážně zemědělskou obcí, ale od té doby se vyvinul v průmyslovou a rezidenční obec. Dnes je hlavní zemědělskou činností vinařství. Na svazích nad obcí se pěstuje vinná réva. V letech 1964-66 byla na Zihlské planině postavena rafinerie Cressier, která získává ropu ropovodem z Fos-sur-Mer u Marseille. Nádrže se částečně nacházejí na území sousední obce Cornaux.

Doprava

Obec má dobré dopravní spojení. Leží na hlavní silnici č. +more 5 z Bielu do Neuchâtelu a na dálnici A5. Dne 7. listopadu 1859 byla otevřena železniční trať z Neuchâtelu do Le Landeron se stanicí v Cressier.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=https://www.cressier-ne.ch]]- oficiální stránky

[[Kategorie:Obce v kantonu Neuchâtel[/url]]