Cuketa
Author
Albert FloresCuketa je jedlá rostlina patřící do čeledi tykvovitých. Její ovoce bývá řazeno mezi zeleninu a používá se především v kuchyni. Cuketa pochází ze Střední Ameriky, kde ji domorodí obyvatelé pěstovali již před tisíci lety. Dnes je cuketa oblíbená rostlina po celém světě. Cuketa je rostlina se šplhavými stonky a zakrnělými nebo velmi malými listy. Její květy jsou velké, žluté a opylovány hmyzem. Plody cukety mají válcovitý tvar a mohou dosahovat různých velikostí a barev. Jsou bohaté na vitamíny, minerály a vlákninu. V kuchyni se cuketa používá na mnoho způsobů. Může se grilovat, péct, smažit nebo vařit. Je oblíbenou přísadou do salátů, polévek, omáček, zeleninových směsí i jako příloha k masu. Je vhodná také do různých plněných pokrmů nebo jako ingredience do nádivky a do pečených jídel. Cuketa je nenáročná na pěstování a dobře roste i v českém klimatu. Je možné ji pěstovat jak na zahrádce, tak i na balkoně v květináči. Nejlepší doba pro výsev je na jaře, když pominou mrazíky. Cuketa potřebuje slunečné stanoviště, živnou půdu a pravidelné závlahy. Je také důležité pravidelně sklízet plody, aby se podpořilo další tvorba.
Cuketa (také cukina nebo cukína) je kultivar jednoleté plodové zeleniny řadící se k druhu tykev obecná (Cucurbita pepo), která pochází ze Střední Ameriky. Cuketa je však evropského původu, vznikla šlechtěním v Itálii. Běžnou odrůdou cukety je například Cucurbita pepo ‚Nefertiti‘.
Synonyma a etymologie
Cuketám se také říká cukíny, a oba názvy mají původ v italském výrazu pro tykev: zucca. V Itálii se většinou používá ženská zdrobnělina slova v množném čísle, zucchine, kdežto v anglicky mluvících zemích používají jeho mužskou zdrobnělinu, zucchini či zucchetti.
Vzhled
vlevo Cuketa je rostlina keřovitého růstu. +more Silně dřípené listy na dlouhých řapících jsou tmavozelené a mají bělavé skvrny ze vzdušného pletiva.
Květy cukety bývají tmavě žluté s pěti okvětními lístky.
Plod cukety mívá většinou zelenou, žlutozelenou či žlutou barvu a tvarem připomíná silnou okurku. Povrch má plně zralá cuketa hladký, lesklý a tvrdý, dužina je světle zelená či žlutá v závislosti na odrůdě, velmi měkká a vodnatá s množstvím semen.
Pěstování a sklizeň
Semenáčky se mohou předpěstovat v kelímcích nebo se semena vysazují rovnou do venkovní půdy. Při hojnosti zálivky a hnojení rostliny rychle mohutní. +more Po 5-6 týdnech se objevují samčí květy, po dalším týdnu samičí a první plody se tak dají sklízet už za 60-65 dnů od výsevu.
Rostliny netrpí mnoha škůdci ani chorobami, jen vzácně padlím okurkovým.
Využití
Různé druhy cuket Cuketa se používá především v kuchyni, a to na velkou spoustu způsobů. +more V českých kuchyních se objevila v 80. letech v masovém měřítku. Důvodem k rychlému rozšíření bylo tehdy snadné a rychlé pěstování, které zvládne i nepříliš zdatný zahradník, velká a levná úroda a nedostatek výběru zeleniny. Svou dobrou celoroční dostupnost si zachovává stále.
Na rozdíl od okurek se téměř vždy podává tepelně upravená. To je ale jen zažitý stereotyp. +more protože zejména mladá cuketa je chutná i syrová, třeba jako součást zeleninových salátů. Sama o sobě má velmi jemnou chuť a naopak snadno přejímá chuť přísad, je tedy velmi vhodné ji silně kořenit a používat výrazné ingredience, jako je např. česnek, který ji dobře doplňuje. Známé jsou především pokrmy z dušené či zapečené cukety (populární je obdoba bramboráku zvaná cukeťák), také se však dělá plněná, smaží se i jako řízek, griluje se a vaří se též cuketová polévka. Méně rozšířené jsou recepty na sladké moučníky, saláty či knedlíky.
K přípravě pokrmů se také dají spotřebovat cuketové květy, a to především plněné. Ve Francii je cuketa známá jako zásadní přísada do ratatouille.
Nejchutnější a nejkvalitnější jsou malé až středně velké plody do 25 cm, které se nemusí loupat, mají minimum masy měkkých nedovyvinutých semínek a jsou křehké. Častá sklizeň menších plodů navíc rostliny nutí do remontace (opakované plodnosti). +more Cuketa má velmi nízkou energetickou hodnotu, protože obsahuje kolem 91 % vody, jen trochu vlákniny a pouze kolem 4 % sacharidů. Nejcennější je vysoký obsah karotenu (až 5 mg %, jako např. u papriky) a minerálních látek, např. draslíku, který vyplavuje z těla nadbytečnou vodu a soli.
Průměrný obsah látek a minerálů
Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v cuketách.
Složka | Jednotka | Průměrný obsah | Prvek (mg/100 g) | Průměrný obsah | Složka (mg/100 g) | Průměrný obsah |
---|---|---|---|---|---|---|
voda | g/100 g | 93,7 | Na | 1 | vitamin C | 21 |
bílkoviny | g/100 g | 1,8 | K | 360 | vitamin D | 0 |
tuky | g/100 g | 0,4 | Ca | 25 | vitamin E | - |
cukry | g/100 g | 1,7 | Mg | 22 | vitamin B6 | 0,15 |
celkový dusík | g/100 g | 0,29 | P | 45 | vitamin B12 | 0 |
vláknina | g/100 g | 0,9 | Fe | 0,8 | karoten | 0,61 |
mastné kyseliny | g/100 g | 0,4 | Cu | 0,02 | thiamin | 0,12 |
cholesterol | g/100 g | 0 | Zn | 0,3 | riboflavin | 0,02 |
energie | kJ/100 g | 74 | Mn | 0,1 | niacin | 0,3 |
Zajímavost
Nejdelší vypěstovaná cuketa měřila 2,52 metru. Vypěstoval ji Ital Giovanni Batista Scozzafava v Niagara Falls v kanadském Ontariu. +more Změřena byla 28. srpna 2014 a rekord je zapsán v Guinnessově knize rekordů.
Odkazy
Reference
Literatura
Známou českou propagátorkou vaření z cuket je herečka Jana Štěpánková, která sepsala cuketovou kuchařku s názvem Tak tady jsou ty recepty na cukety, paní Ehmová (Dona 1994).
Externí odkazy
[url=http://www.biolib.cz/cz/taxon/id62929/]Cuketa na serveru BioLib[/url]