Cesko.wiki Císařovna Čchien
Author
Albert FloresCísařovna Čchien je historická drama a jedno z nejslavnějších her čínské literatury, napsané v polovině 13. století. Dílo bylo napsáno neznámým autorem a je založeno na skutečných událostech z čínské historie. Hra vypráví příběh císařovny Čchien, která se stala manželkou císaře Š'-ťinga a vyniká svou krásou a moudrostí. Děj hry se soustředí na politické intriky, intriky a závist v císařském harem, kde konkurenční císařovny a manželky bojují o pozici a přízeň císaře. Císařovna Čchien se snaží bránit svou moc a přežít v tomto nebezpečném prostředí, přičemž využívá své inteligence, taktiky a síly. Drama Císařovna Čchien je považováno za důležitý kus čínské literatury, přičemž se zaměřuje na genderové a mocenské vztahy. Hra je také často analyzována a interpretována z feministické perspektivy. Dílo bylo přeloženo do různých jazyků a je stále často předváděno a čteno po celém světě. Císařovna Čchien získala velkou popularitu a stala se jedním z nejznámějších děl čínské literatury. Je považována za klasiku a její děj a postavy ovlivnily další umělecká díla, včetně filmů, divadelních her a oper.
Císařovna Čchien (1426-1468), posmrtným jménem císařovna Siao-čuang-žuej , příjmením Čchien byla mingská císařovna, manželka Jing-cunga, císaře čínské říše Ming.
Život
Vdala se za o několik měsíců mladšího Jing-cunga, císaře říše Ming, 8. +more června 1442, v šestnácti letech. Roku 1449 byl Jing-cung poražen a zajat Mongoly a na trůn nastoupil jeho mladší bratr Ťing-tchaj. Následující rok Mongolové Jing-cunga vrátili, zůstal však v izolaci v domácím vězení, dokud ho počátkem roku 1457 státní převrat nevynesl k moci.
Císařovna Čchien neměla děti. Po smrti Jing-cunga roku 1464 se novým císařem stal jeho nejstarší syn a korunní princ Ču Ťien-šen známý jako císař Čcheng-chua. +more Čcheng-chuova matka paní Čou se ihned dostala do sporu o prestiž a postavení s císařovnou Čchien.
Podle zákonů měla totiž císařovna dostat titul císařovna vdova (chuang-tchaj-hou), ale paní Čou si stejný titul nárokovala také. Byla sice jen vedlejší manželkou Jing-cunga, ale nyní matkou panujícího císaře a proto požadovala stejný status jako excísařovna Čchien. +more Argumentovala bezdětností paní Čchien, proti níž vyzdihovala své postavení matky panovníka, a svou věrnost Jing-cungovi, za kterou zaplatila strádáním a invalidností způsobenou životem s ním v domácím vězení v letech 1450-1457.
Ve sporu císař váhal s podporou té či oné strany, nakonec podle návrhu velkých sekretářů Pcheng Š’a a Li Siena dostala paní Čou titul „císařovna vdova“ (chuang-tchaj-hou), ale císařovna Čchien lepší titul „císařovna vdova Cch’-i“ ( Cch’-i chuang-tchaj-hou, „Laskavá císařovna vdova“). Paní Čou to vnímala jako diskriminaci a soustavně tlačila na své zrovnoprávnění.
O čtyři roky později, když paní Čchien zemřela a byla uložena do Jing-cungovy hrobky v mauzoleu Jü-ling, paní Čou protestovala, s tím, že to má být její čest. Trvala na svém požadavku čtyři dny, než ustoupila poté, co 19. +more června 1468 několik set úředníků osm hodin bědovalo před jejím palácem. Přesto, když po její smrti roku 1504 byla hrobka otevřena, zjistilo se, že císařovna Čchien leží v samostatné komoře.