Dálnice D52

Technology

12 hours ago

Author

Dálnice D52 (do 31. prosince 2015 rychlostní silnice R52) je částečně hotová dálnice na jižní Moravě. Začíná u Rajhradu a po 17 kilometrech končí jižně od Pohořelic. Z obou stran na ni navazuje silnice I/52, na brněnské straně ve čtyřpruhovém uspořádání. Pokračování D52 jižním směrem má vést podél trasy dnešní silnice I/52 a pak západně kolem Mikulova na hranici s Rakouskem, kde se napojí na rakouskou dálnici A5. Se zprovozněním zbývajícího úseku Pohořelice-Rakousko se počítá do roku 2028, s výjimkou estakády přes novomlýnské nádrže, která má být dokončena až roku 2031. Stavba úvodního úseku, tvořícího propojení s dálnicí D2, je plánována až následně.

Historie

Příměstský úsek z Modřic (resp. z Brna) do Rajhradu byl jako čtyřpruhová +more_třídy'>silnice I. třídy otevřen již v roce 1977. Tehdy sloužil jako společná výpadovka z Brna směrem na Pohořelice i Břeclav (dnešní silnice II/425), než byl o rok později otevřen úsek dálnice D2 z Brna.

Stavba celé komunikace mezi Rajhradem a křižovatkou Pohořelice-jih byla zahájena v roce 1992, rychlostní silnice označená R52 byla zprovozněna roku 1996. V roce 1996 byl do této kategorie zařazen i úsek Modřice-Rajhrad, ale v roce 2011 byl tento úsek přeznačen zpět na silnici první třídy I/52.

V úseku Syrovice-Medlov je dálnice D52 postavena v trase rozestavěné dálnice Vídeň-Vratislav z doby druhé světové války. Po více než 50 letech tak bylo využito pro dopravu několika dostavěných a opuštěných mostů a dálniční těleso. +more V trase „Hitlerovy dálnice“ severním směrem má podle ŘSD pokračovat silnice I/73 (dříve plánovaná a označovaná jako dálnice D43), která je rovněž předmětem sporů.

K 1. lednu 2016 byla celá rychlostní silnice R52 Rajhrad-Pohořelice zařazena do kategorie dálnic a přeznačena na D52.

Číslo úseku	Úsek	Staničení (km)	Délka	Kategorie	Zahájení stavby	Zprovoznění	Křižovatky
	Brno, Jižní tangenta		5,315 km	D27,5/130	plánováno 2027	plánováno 2031	Chrlice II Rajhrad
5202. 3	Rajhrad - Pohořelice		16,540 km	R26,5/120	11/1992	12/1996	Bratčice (exit 17) Pohořelice-sever (exit 23) Pohořelice-jih (exit 26)
5204	Pohořelice - VN Nové Mlýny	16,100 - 23,612	6,776 km	D25,5/130	plánováno 2026	plánováno 2029	Ivaň
5205	Přechod VN Nové Mlýny	23,612 - 28,500	5,624 km	D25,5/130	plánováno 2028	plánováno 2031
5206	Nové Mlýny - st. +more hranice ČR/Rakousko	28,500 - 39,000	10,715 km	D26/130	plánováno 2026	plánováno 2029	Perná Mikulov-sever Mikulov-jih

Spor o trasování dálnice

O další pokračování dálnice se vede dlouhodobý spor. Zatímco Ředitelství silnic a dálnic vytrvale prosazovalo pro stavbu dálnice v maximální míře využít přímo silnici I/52, která v úseku od Pohořelic k Mikulovu vede mimo obce a ve stopě víceméně vyhovující dálničním parametrům, oponenti navrhovali využít pro tranzit Brno-Vídeň dálnici D2 z Brna do Břeclavi a odtud postavit spojku na státní hranice. +more Tuto trasu přes Břeclav prosazovaly některé obce pod Pálavou a environmentalistické skupiny, neboť se obávaly poškození životního prostředí v oblasti novomlýnských nádrží a chráněné krajinné oblasti Pálava, po jejíž západní hranici silnice I/52 vede. Tyto spory v důsledku zdržovaly i rozhodnutí o stavbě obchvatu Břeclavi na silnici I/55.

Dne 23. ledna 2009 byla ve Vídni podepsána dohoda mezi Českem a Rakouskem o propojení rychlostní silnice R52 s rakouskou dálnicí A5 na trase Brno-Vídeň v úseku Mikulov-Drasenhofen (v oblasti bývalého hraničního přechodu). +more Stavba R52 měla být zahájena v roce 2010, ale na návrh obcí Bavory a Dolní Dunajovice a několika fyzických osob Nejvyšší správní soud zrušil v listopadu 2009 územní plán Břeclavska včetně sporné trasy R52 mezi Pohořelicemi a Vídní. Také Evropská komise kritizovala postup českých úřadů při schvalování územního plánu Břeclavska a do vyjasnění situace odmítla stavbu spolufinancovat.

V lednu 2016 Zastupitelstvo Jihomoravského kraje schválilo jednomyslně variantu R52 (nově D52) z Pohořelic. Jde o základní variantu, která kopíruje stávající silnici. +more Jak uvedl radní Antonín Tesařík, na této volbě se shodlo mj. Ministerstvo životního prostředí ČR i Ministerstvo dopravy ČR, neboť má minimální dopad na životní prostředí a nezasahuje do zastavěné krajiny.

Na rakouské straně byl následně, po předchozím vyčkávání ve stavu umožňujícím ještě napojení na Mikulov i Břeclav, roku 2017 otevřen úsek navazující dálnice A5 ze Schricku do Poysbrunnu, a roku 2019 pak poloviční profil dálničního obchvatu Drasenhofenu, ukončený 1,5 km před hraničním přechodem do Mikulova.