Daniel Finch, 2. hrabě z Nottinghamu

Technology

12 hours ago

Author

Daniel Finch, 2. hrabě z Nottinghamu, 7. hrabě z Winchilsey (Daniel Finch, 7th Earl of Winchilsea, 2nd Earl of Nottingham, 7th Viscount Maidstone, 2nd Baron Finch of Daventry) (2. července 1647 - 1. ledna 1730) byl britský státník. Pocházel ze starobylého šlechtického rodu Finchů, dva z jeho předků zastávali funkci předsedy Dolní sněmovny. Patřil k toryům a ve vysokých funkcích se uplatnil ještě za vlády Stuartovců, kdy byl prvním lordem admirality. Po slavné revoluci byl několikrát ministrem vnitra a zahraničí, nakonec se po nástupu hannoverské dynastie stal prezidentem Tajné rady. Pro podezření z náklonnosti k jakobitům musel nakonec odstoupit a spolu s ním byl celý dosud vlivný rodinný klan Finchů donucen k dlouholeté politické pasivitě.

Politická kariéra

Narodil se jako nejstarší syn lorda kancléře 1. +more hraběte z Nottinghamu, byl též vnukem předsedy Dolní sněmovny Heneage Finche. Studoval v Oxfordu a v letech 1665-1668 absolvoval kavalírskou cestu, během níž navštívil Německo, Itálii a Francii, po návratu byl jmenován členem Královské společnosti. V letech 1673-1678 a 1679-1681 byl členem Dolní sněmovny, v letech 1679-1681 lordem admirality a v roce 1680 se stal členem Tajné rady. V letech 1681-1684 byl prvním lordem admirality, poté správu námořnictva převzal osobně Karel II. Za vlády Jakuba II. se vyhýbal dvoru, nicméně váhal podpořit jeho sesazení a za slavné revoluce podporoval myšlenku regentské vlády. Po nástupu Viléma III. odmítl nabídku na post lorda kancléře, ale přijal další vysoké úřady. Byl členem výboru Tajné rady pro obchod a kolonie (1689-1696), státním sekretářem zahraničí (1689-1690 a 1692-1693), státním sekretářem vnitra (1690-1693 a 1702-1704; v obdobích červen až prosinec 1690 a březen 1692 až březen 1693 zastával oba úřady zároveň). V roce 1704 musel ustoupit pozdějšímu premiérovi Robertu Harleyovi a do konce vlády královny Anny byl v opozici jako stoupenec umírněných toryů.

Do vysokých funkcí se vrátil po nástupu Jiřího I. +more a stejně jako v roce 1689 i v roce 1714 bylo jeho jmenování do vlády překvapivé, protože byl jediný tory ve whigistickém kabinetu. Svou roli však sehrál Nottinghamův osobní postoj k nastolení hannoverské dynastie, nikoli jeho stranická příslušnost, takže se v roce 1714 stal lordem prezidentem Tajné rady. Z funkce byl nakonec odvolán v roce 1716 pro podezření ze sympatií k jakobitům. Ze svých funkcí museli odejít také jeho bratr 1. hrabě z Aylesfordu a syn Daniel a celý dosud vlivný klan Finchů byl donucen k dlouhodobé politické pasivitě. Krátce před smrtí v září 1729 zdědil po bratranci titul hraběte z Winchilsey.