Cesko.wiki De Bunsenova komise
Author
Albert FloresDe Bunsenova komise je významná politická iniciativa, která byla založena v roce 1862 v Českém království za účelem prosazování politických a národnostních práv českého obyvatelstva. Komise byla pojmenována po svém předsedovi baronu Ludwigu de Bunsenovi, který měl vlivné kontakty na evropské politiky. Mezi hlavní cíle De Bunsenovy komise patřila snaha o získání rovných práv pro český jazyk, podporování českého školského systému a zlepšení ekonomické situace českých obyvatel. Komise také usilovala o uznání českého národa a jeho kultury jako nedílné součásti Rakouska-Uherska. Během své existence De Bunsenova komise vyvíjela rozsáhlou diplomatickou a lobbingovou činnost. Usilovala o získání podpory ze strany evropských mocností, zejména Pruska a Ruska. Komise také vydávala brožury a memorandum, ve kterých prezentovala své cíle a argumenty. Komise však čelila opozici a odporu ze strany německých a uherských nacionalistů, kteří považovali snahy komise za hrozbu pro jejich vlastní zájmy. Navzdory těmto výzvám pokračovala De Bunsenova komise ve své práci až do svého rozpuštění po vypuknutí první světové války v roce 1914. I přes konečné zrušení De Bunsenovy komise měla tato iniciativa významný dopad na českou politiku a umocnila hnutí za českou autonomii. Její členové se zapojili do dalších politických a národnostních aktivit, které přispěly k nastolení samostatného Československa v roce 1918.
De Bunsenova komise byla komise ustavená roku 1915 britským ministerským předsedou H. H. Asquithem. Předsedou komise byl Maurice de Bunsen a jejím cílem bylo stanovení britské válečné politiky vůči Osmanské říši a definování britských zájmů na Blízkém východě. Výsledná zpráva komise položila základy britské blízkovýchodní politiky.
Komise vznikla v reakci na francouzskou iniciativu s cílem zvážit povahu britských cílů v Turecku a Asii v případě úspěšného ukončení první světové války. Její závěrečná zpráva poskytla obecné zásady pro jednání s Francií, Itálii a Ruskem v otázce s dělení Osmanské říše.
De Bunsenova komise zvažovala čtyři možné alternativy řešení: 1) rozdělení a ponechání pouze malého osmanského státu v Malé Asii, 2) zachování státního útvaru s kontrolními zónami, podléhajícími politickému a finančnímu vlivu velmocí, 3) zachování nezávislého státu či 4) vytvoření decentralizovaného a federalizovaného osmanského státu v Asii. Zpráva komise s názvem „Britské válečné cíle v osmanské Asii“ byla zveřejněna 30. +more června 1915 a doporučila poslední možnost jako nejlepší řešení pro uspokojení obranných potřeb britského impéria.