Demokracie podle de Tocquevillea

Technology

12 hours ago

Author

Alexis de Tocqueville.Demokracie podle de Tocquevillea a její popis je založen na osobní zkušenosti myslitele s americkou a francouzskou formou demokratického zřízení, kdy popsal základní charakteristiky, tedy výhody a nevýhody demokracie oproti monarchické vládě.

Úvod

Francouzský sociolog Alexis de Tocqueville byl prvním, kdož popsal soustavně rozdíly mezi demokratickými a monarchistickými společnostmi. Za jeho pobytu ve Spojených státech v letech 1831-1832 analyzoval americký demokratický model, který popsal ve své dvoudílné knize Demokracie v Americe (I. +more díl: 1835, II. díl: 1840). V ní nastínil zásady fungování amerického demokratického zřízení, její ústavní pořádek, ale především provedl rozbor dopadu demokracie na chování a myšlení jedinců a fungování institucí.

Pojetí demokracie

De Tocqueville popisuje demokracii ve dvojím slova smyslu. V užším pojetí je pro něj demokracie systémem zastupitelské formy vlády lidu, v širším smyslu, který je důležitější, pak formou sociální demokracie, tzn. +more stavem společnosti, kde je rozhodující nadvláda všeobecné rovnosti životních podmínek. Ovšem demokratická revoluce, která se již tehdy odehrála v USA a přelila se do Evropy, není pro de Tocquevilla tím nejlepším. Aristokracie totiž i přes své nevýhody, které sám spatřuje např. v asymetrickém postavení vladaře a šlechtického stavu na straně jedné a poddaného lidu na druhé straně, má i své klady. Zde je možné uvést to, že panovník nebývá nakloněn vládě tyranie, šlechta pečuje v pastýřském duchu o prostý lid. Tito poddaní přijímají svou podřízenost a obě sociální třídy cítí vzájemný respekt a akceptují se. Navíc aristokratické zřízení podporuje vyniknutí výjimečných charakterů a osobností, z nichž prýští velký duch, vášně i činy. Aristokracie vytváří syntézu antagonistických stavů: bohatství a chudoby, moci a bezmoci, vzdělání a nevzdělanosti.

Naopak demokracie ze své podstaty tyto extrémy průměruje a zmírňuje: žádné přehnané vášně, žádné osobnosti, intenzivní city. Upřednostňovány jsou průměrné charaktery, klid, spořádanost či mírný blahobyt pro všechny.

Transformace monarchie v demokracii je nahodilá a doprovázená intelektuálním (hodnotovým) zmatkem. De facto se tento přerod ve Francii odehrává jen na bázi společnosti, kdy zákony, představy a morálka doposud zachovávají aristokratický charakter. +more Společnost má tedy navenek demokratický řád, ale chybí jí hodnoty, které by měly usměrňovat a napravovat charakter. Takové demokratické zřízení je v podstatě slabé, bez velkých vášní a osobností, lid pozbývá úcty k autoritám, bohatí soupeří s chudými o moc. Chudí si mimoto podrželi nevzdělanost od svých předků, ale bohužel ztratili zbytky ctnosti.

Demokracie v USA

Alexis de Tocqueville si všiml, že ve Spojených státech je nejdůležitějším principem ve struktuře společnosti pravidlo svrchovanosti lidu. To je aplikováno ve všech třech mocích - výkonné, zákonodárné a soudní, což také odráží jeho citát:

Klady a zápory americké demokracie

Pro americkou společnost z takového demokratického zřízení plynou jak pozitiva, tak i negativa: Klady # Konstantní ekonomická, politická a sociální aktivita amerických občanů. # Respekt k zákonům. +more # Snaha úředníků o rozhodnutí, která jsou v souladu se zájmem lidu, vycházející z předpokladu, že sami úředníci jsou také lidé. Zápory # Demokracie mají nedostatečnou sílu v krizích, např. ve válečném stavu. # Náchylnost úřednictva ke korupčnímu jednání. Mimoto takové jednání je často odhaleno a je špatným vzorem vyslaným směrem do společnosti. # Vysoká frekvence opakujících se voleb, která udržuje lid ve stavu „horečného vzrušení“. # Legislativa pak doznává s měnícími se vládami rychlé změny, dochází k rychlému střídání úřednického aparátu, což znemožňuje přenos zkušeností ve státní správě. # Správu věcí veřejných třímají zřídkakdy ve svých dlaních ti nejschopnější. Důvodem je absence lidu poznat a zvolit ty nejlepší jedince ze svých řad, navíc k tomu přistupuje závist, intriky a setrvávání starých kádrů na dosažených pozicích. # Rozhodnutí členů státní správy je negativně ovlivněno diktátem faktického suveréna, tedy většiny lidu. Tato tyranie většiny pak napomáhá „dvořanskému duchu“ uvnitř společnosti a vytěsnění nejlepších osobností z veřejného života. # Jedinec se většinou neodváží postavit proti většinovému mínění, protože by ho to stálo respekt spoluobčanů a možnost uplatnění ve společenském (politickém) životě.