Deruta

Sousední obce

Bettona, Collazzone, Marsciano, Perugia, Torgiano

Dějiny

Původ Deruty není jednoznačný, podle italského historika Felice Ciattiho (1592-1642) bylo toto antické město založeno Perugiany, prchajícími po požáru Perugie ve válce z let 41-40 př. n. +more l. (Bellum Perusinum). Název města odvozoval z latinského termínu diruo ("zničím"), Diruta ("zničeno"), téhož názoru byli také historik Cesare Caporali (1531-1601) a humanista Flavio Biondo. Město bylo ochranou Perugie z jihu, směrem k Todi, jak svědčí dochované mohutné opevnění hradu. Četné fragmenty architektury (hlavice sloupů, dekorace, epigrafické památky) se dochovaly v atriu radnice, drobné keramické a kovové nálezy jsou v muzeu, kde je také fragment dekorativní kamenné desky ze 7. století, který dokládá rozkvět raně středověké vesnice.

Roku 1000 římský císař Ota III. +more udělil germánským šlechticům území v léno, s titulem Nobiles de Deruta. Ve 13. století získala Deruta městská práva (latinská zakládací listina se nedochovala), v roce 1456 byla práva vydána v italštině. Morovým epidemiím druhé poloviny 15. století padla za oběť velká část obyvatel. V roce 1540 se deruta za solné války postavila proti papeži a utrpěla rabováním a zpustošením. Následně pod vládou papežského státu (až do roku 1860) došlo k rozvoji kultury a umění. Architektura byla vyzdobena freskami peruginské školy a město se proslavilo výrobou majoliky po celé Evropě, vyváželo své výrobky až do Středomoří. Spojenectví s francouzskou vládou vedlo v letech 1798-1800 k jejímu začlenění do čtvrtého kantonu departementu Trasimeno a v letech 1809-1814 pod Napoleonovou císařskou vládu.

Město leží blízko poutní cesty sv. Františka ze Říma do Assisi, a proto v něm bylo od středověku postaveno a udržováno 15 kostelů, kaplí a zastavení. +more Díky nim profituje ekonomika Deruty především z turistického ruchu.

Vývoj počtu obyvatel

Colors= id:lightgrey value:gray(0.9) id:darkgrey value:gray(0.7) id:sfondo value:rgb(1,1,1) id:barra value:rgb(0.6,0.7,0.8)

ImageSize = width:600 height:323 PlotArea = left:50 bottom:50 top:30 right:30 DateFormat = x.y Period = from:0 till:10000 TimeAxis = orientation:vertical AlignBars = justify ScaleMajor = gridcolor:darkgrey increment:2000 start:0 ScaleMinor = gridcolor:lightgrey increment:500 start:0 BackgroundColors = canvas:sfondo

BarData= bar:1861 text:1861 bar:1871 text:1871 bar:1881 text:1881 bar:1901 text:1901 bar:1911 text:1911 bar:1921 text:1921 bar:1931 text:1931 bar:1936 text:1936 bar:1951 text:1951 bar:1961 text:1961 bar:1971 text:1971 bar:1981 text:1981 bar:1991 text:1991 bar:2001 text:2001 bar:2012 text:2012

PlotData= color:barra width:20 align:left bar:1861 from:0 till: 4127 bar:1871 from:0 till: 4456 bar:1881 from:0 till: 4796 bar:1901 from:0 till: 5549 bar:1911 from:0 till: 5749 bar:1921 from:0 till: 6069 bar:1931 from:0 till: 6463 bar:1936 from:0 till: 6440 bar:1951 from:0 till: 7109 bar:1961 from:0 till: 6784 bar:1971 from:0 till: 6958 bar:1981 from:0 till: 7375 bar:1991 from:0 till: 7640 bar:2001 from:0 till: 8090 bar:2012 from:0 till: 9502

PlotData= bar:1861 at: 4127 fontsize:S text: 4. 127 shift:(-8,5) bar:1871 at: 4456 fontsize:S text: 4. +more456 shift:(-10,5) bar:1881 at: 4796 fontsize:S text: 4. 796 shift:(-10,5) bar:1901 at: 5549 fontsize:S text: 5. 549 shift:(-10,5) bar:1911 at: 5749 fontsize:S text: 5. 749 shift:(-10,5) bar:1921 at: 6069 fontsize:S text: 6. 069 shift:(-10,5) bar:1931 at: 6463 fontsize:S text: 6. 463 shift:(-10,5) bar:1936 at: 6440 fontsize:S text: 6. 440 shift:(-10,5) bar:1951 at: 7109 fontsize:S text: 7. 109 shift:(-10,5) bar:1961 at: 6784 fontsize:S text: 6. 784 shift:(-10,5) bar:1971 at: 6958 fontsize:S text: 6. 958 shift:(-10,5) bar:1981 at: 7375 fontsize:S text: 7. 375 shift:(-10,5) bar:1991 at: 7640 fontsize:S text: 7. 640 shift:(-10,5) bar:2001 at: 8090 fontsize:S text: 8. 090 shift:(-10,5) bar:2012 at: 9502 fontsize:S text: 9. 502 shift:(-10,5) TextData= fontsize:S pos:(20,20) text: "Zdroj dat: ISTAT".

Zdroj:

Hlavní památky

Klášter s kostelem sv. Františka z Assisi, renesanční fresky od Pietra Perugina, v Růžencové kapli majolikový oltář z roku 1890; klášter nyní Muzeum derutské keramiky (Museo regionale della ceramica); kromě stolního a nápojového nádobí z majoliky s pestrobarevnou štětcovou malbou jsou typické keramické obkladačky, oltáře i podlahové dlaždice, a také režná terakota, například figurky betlémů. +more Oproti výrobkům z Faenzy nebo Urbina mívá malba často rustikální (lidovou) úroveň * Kostel sv. Antonína opata, fresky Bartolomeo Caporali, Giovanni Battista Caporali * Santuario della Madonna del Bagno - poutní chrám Panny Marie v místní části Casalina, sbírka 700 majolikových tabulek ex voto. * Santuario della Madonna delle Piagge - chrám s majolikovým obrazem madony v průčelí * Kostel Sant'Angelo, mozaiková podlaha přenesena z kostela sv. Františka * Kostel sv. Anny * Brány městského opevnění: Porta Sant'Angelo, Porta Tuderte, Porta Perugina * Galerie starého umění Pinacoteca comunale (obrazy, keramika).

Slavnost

Svatými patrony města jsou sv. Kateřina Alexandrijská (svátek 25. +more listopadu) a svatý papež Simplicius, jehož svátek připadá na 10. březen.

Keramika z Deruty

David Zipirovic, mattonella con la Madonna col Bambino e angeli (da Filippo Lippi). jpg|Majoliková madona podle Filippa Lippi Deruta ceramiche 2. +morejpg|Keramické obkladačky Cappela del Rosario altare di angelo micheletti del 1890. jpg|Majolikový oltář v Růžencové kapli (1890) Santuario-madonna-dei-bagni-casalina-deruta 0. jpg|thumb|Tabulky v kostele Madonna-del Bagno Targa votiva con sant'Antonio Abate, Pasquale Bravetti, 1771. jpg|Tabulka se sv. Antonínem opatem (1771) Targa votiva con il Padre Eterno e angeli, Pietro Paolo Mancini. jpg|Bůh Otec mezi anděly Deruta ceramiche 1. jpg|Současná keramika.

Odkazy

Reference

Literatura

Cinzia RANDO (ed.): Umbria. Guide d'Italia. Touring Club Italiano, Milano 2001, s. 140, 212. ISBN 88-365-1466-9.

Externí odkazy

[url=http://www.comunederuta.gov.it]oficiální stránky obce[/url] *

Kategorie:Obce v provincii Perugia Kategorie:Nejkrásnější historická sídla v Itálii Kategorie:Sídla na Tibeře