Kateřina Alexandrijská

Luigi Sacchi: Fotografická kopie obrazu Bernardina Luiniho: Popravení svaté Kateřiny, 1858 Claude Guinet: Svatá Kateřina, 1507. Muzeum výtvarných umění v Lyonu Agostino Carracci: Svatá Kateřina, asi 1576-1578 Svatá Kateřina Alexandrijská byla podle legendy křesťanskou mučednicí žijící kolem roku 300 a po staletí patřila mezi nejpopulárnější křesťanské světce. Chybí však doklady o její historické existenci, velmi pravděpodobně se může jednat o smyšlenou postavu, zůstala však v oficiálním seznamu katolických světců, blahoslavených, ctihodných, mučedníků a vyznavačů. V českém civilním kalendáři je též její svátek stanoven na den 25. listopadu.

Život

Podle křesťanské legendy doložené od 10. +more století byla Kateřina vzdělanou egyptskou princeznou a stala se křesťankou pod vlivem jistého místního poustevníka. Během pronásledování křesťanů císařem Maxentiem vystoupila na obranu své víry a v disputaci přesvědčila o své pravdě padesát pohanských filozofů (císař je za to dal upálit). Maxentius - fascinovaný její osobností - jí nabídl místo po svém boku, ona však odmítla, protože se zasvětila panenství.

Zhrzený vládce ji proto chtěl dát umučit. Nechal připravit soukolí, v němž dvě kola posetá železnými hroty a noži se točila na jednu stranu a další dvě, opět s hřeby, se měla točit opačně. +more (Proto také kola na zobrazeních světice jsou na loukotích často posázena hroty. ) Na tento mučicí stroj byla přivázána sv. Kateřina, aby otáčením kol bylo tělo její rozbodáno, polámáno a rozdrceno. Světice prosila Boha, aby k chvále svého jména ten mučicí mlýn zničil. Byla vyslyšena, anděl Páně stroj roztrhl a zahubil přitom čtyři tisíce pohanů; sv. Kateřina zůstala bez úrazu.

Tento zjevný div způsobil v přítomném lidu ohromný úžas a mnozí uvěřili v Krista, mezi nimi i císařova manželka. Ale na Maxentiův rozkaz vyvlekli císařovnu za město, železnými kopími jí vyrvali prsa a potom jí usekli hlavu. +more Také ostatním vyznavačům Krista dal císař setnout hlavu a jejich tělo pohodit psům.

I svatou Kateřinu odsoudil císař ke stětí mečem. Když jí srazili hlavu, z jejích žil místo krve prýštilo mléko; andělé zanesli mrtvé tělo na posvátnou egyptskou horu Sinaj. +more Zde byly ostatky později nalezeny a vystavěn dodnes stojící klášter sv. Kateřiny.

Dnes se diskutují mimo jiné dvě možnosti vzniku legendy, za předpokladu že by byla přejata z alternativních směrů: * buď jde o křesťansky přemodelovanou postavu nějaké starší pohanské bohyně, mezi jejíž atributy pravděpodobně patřilo kolo, * anebo jde o legendu založenou na skutečné osobě, avšak silně pozměněnou. Hlavní kandidátkou na historický model Kateřiny je pohanská filozofka Hypatia z Alexandrie, která byla roku 415 v Alexandrii zavražděna rozzuřeným křesťanským davem.

Kult

Kateřina je patronkou mimo jiné panen, učenců, studentů, žáků a učitelů, kolářů a několika dalších řemeslných profesí, námořníků a tiskařů, dále ochraňuje úrodu, pomáhá při migréně a nemocech jazyka a také při hledání utonulých.

V katolické církvi má svátek 25. +more listopadu. Po Druhém vatikánském koncilu zůstala Kateřina v oficiálním seznamu světců římskokatolické církve. Světice je uctívána i východní církví a je označována za velkomučednici. V pravoslavných církvích má svátek 24. listopadu; pokud tyto církve užívají ještě juliánského kalendáře, pak 24. 11. dle juliánského kalendáře připadá na 7. 12. dle gregoriánského kalendáře.

Atributy, s nimiž je zobrazována, jsou kolo (na němž byla mučena), kniha (symbol učenosti), koruna a palmová ratolest (dva obecné symboly mučednictví jako vítězství).

Kateřina Alexandrijská bývá občas zaměňována se sv. Kateřinou Sienskou, historickou postavou, rovněž křesťanskou intelektuálkou, žijící však o mnoho století později, než kam legenda klade život Kateřiny Alexandrijské. +more Mluvilo-li se na území střední a severní Evropy o sv. Kateřině bez rozlišení, byla tím až do počátku 20. století myšlena téměř jistě Kateřina Alexandrijská, mnohem populárnější než její sienská jmenovkyně.

Kult svaté Kateřiny se rozšířil v západní církvi od 11. +more století a soustředil se zejména na její mučednictví a mimořádné zázraky, které se jí připisují, ale také na její učenost, pro kterou se stala patronkou fakulty svobodných umění pařížské i pražské univerzity a později ochránkyní univerzit vůbec. Její svátek byl zároveň dnem univerzitních slavností.

V Čechách byl propagátorem a podporovatelem kultu svaté Kateřiny Karel IV. +more, který v den jejího svátku 25. listopadu 1332 (popravena údajně 25. 11. 307) zvítězil v bitvě u San Felice v severní Itálii. Své vítězství přičítal Karel ochraně svaté Kateřiny a jejím oddaným ctitelem byl pak po celý život. Arcibiskupa Arnošta z Pardubic přiměl k tomu, že den sv. Kateřiny (25. listopad) byl v Čechách ustanoven zasvěceným svátkem, což zůstalo v platnosti až do roku 1771.

Karlova soukromá svatyně v malé věži Karlštejna se později (nikoli za Karlova života) začala nazývat Kaplí svaté Kateřiny, která je vyobrazena na boční straně oltářní mensy. Tato architektonická stavba má stěny vykládané drahými kameny. +more Kaple, podobná spíše drahému šperku, byla osobním kontemplativním místem slavného císaře, kde před důležitými státnickými kroky dlouho rozjímal. V Čechách byla úcta ke sv. Kateřině velmi rozšířena, o čemž svědčí i skutečnost, že v 2. polovině 14. století byl složen český Život svaté Kateřiny, rozsáhlá veršovaná skladba dochovaná v rukopise z počátku 15. století, který byl v průběhu třicetileté války švédskými vojsky převezen do Stockholmu a uložen v tamní královské knihovně. Rukopis se podařilo navrátit v druhé polovině 19. století do Čech.

Na jméno sv. Kateřiny bylo v Čechách založeno 57 kostelů.

Příběh o krásné, hrdé a učené světici, která vítězně diskutovala s nejučenějšími mistry a posléze po dlouhých mukách zemřela za víru v Krista, byl ve středověku velmi oblíben. Svatá Jana z Arku se často modlila ke sv. +more Kateřině a ta se jí zjevovala a rozmlouvala s ní. Kateřina se počítá do sboru čtrnácti svatých pomocníků a je zařazena mezi tzv. Quattuor Virgines Capitales [čtyři panny hlavní, vynikající], kam kromě ní patří ještě sv. Barbora, sv. Dorota a sv. Markéta; bývají často zobrazovány společně.

Uctívání Kateřiny se uplatnilo také v selském životě. O Kateřinině slavnosti končila pastva, na dvorech začínali se stříháním ovcí. +more Pro děvečky a čeledíny byl svátek svaté Kateřiny dnem, kdy dostávali mzdu a mohli měnit dvůr, pokud nebyli vyplaceni již o svatém Martinu (11. listopadu).

Svatá Kateřina v umění

Svatá Kateřina patří k nejčastěji zobrazovaným světicím. Sochy sv. +more Kateřiny lze rozeznat podle atributů - zlomeného ozubeného kola, meče, knihy nebo malé figury pokořeného císaře Maxentia pod jejíma nohama. Námětem obrazů bývají scény ze života Svaté Kateřiny - nejčastěji příběh jejího utrpení (Fernando Gallego) a smrti (Lorenzo Monaco) nebo její disputace s učenci císaře Maxentia (Guglielmo Borremans).

Obrazy

Soubor:Retable Sainte Catherine Pisa inv1583. jpg|Oltář sv. +more Kateřiny v Pise (13. stol. ) Soubor:Simone Martini 052. jpg|Freska se sv. Kateřinou v Assisi, Simone Martini (1322-26) Soubor:Bernardo daddi (attr. ), santa caterina d'alessandria, 1350 ca. JPG|Sv. Kateřina, Bernardo Daddi (1340), Florencie Soubor:Lorenzo Monaco - The Beheading of St Catherine of Alexandria - WGA13575. jpg|Stětí sv. Kateřiny, Lorenzo Monaco (1395) Soubor:Fernando Gallego - The Martyrdom of Saint Catherine - WGA8451. jpg|Martyrium sv. Kateřiny, Fernando Gallego (2. pol. 15. stol. ) Soubor:Lucas Cranach d. Ä. - Katharinenaltar (Dresden & London). jpg|Kateřinský oltář, Lucas Cranach starší (1508) Soubor:Kulmbach Assumption of St. Catherine. jpg|Nanebevzetí sv. Kateřiny, Hans von Kulmbach (1515) Soubor:Caravaggio - Saint Catherine of Alexandria - Google Art Project. jpg|Sv. Kateřina, Caravaggio (1598), Google Art Project Soubor:Guglielmo Borremans - Dispute of St Catherine of Alexandria with the philosophers before Maxentius. jpg|Sv. Kateřina disputuje s filosofy před Maxentiem, Guglielmo Borremans (1705).

Sochy

Soubor:Karlsreliquiar Mittelarkade. jpg|Relikviář (kolem 1360-70) Soubor:Martyrdom of St. +more Catherine, Middle Rhine, c. 1450, alabaster - Bode-Museum - DSC03249. JPG|Sv. Kateřina, Porýní (1450) Soubor:SantaCatalinaDeAlejandríaSigloXV. jpg|Sv. Kateřina, Španělsko (15. stol. ) Soubor:MULO-St Catherine. jpg|Sv. Kateřina, severní Francie (konec 15. stol. ) Soubor:DSC00829. - Taormina - Santa Caterina d'Alessandria -datata 1493- - dett. Foto di G. DallOrto. jpg|Sv. Kateřina, Taormina (1493) Soubor:Hochaltar aus Zeitz Hl Katharina. jpg|Sv. Kateřina, Pancratius Grueber (1520) Soubor:Lismore Carthages Cathedral Altar Tomb E 2007 08 03. jpg|Náhrobek s reliéfem sv. Kateřiny, Irsko (1543) Soubor:Varna-Vahrn, Abbazia di Novacella 013. JPG|Sv. Kateřna, Tyrolsko (18. stol. ) Soubor:Peter Heel Schöllang Katharina-von-Alexandria. JPG|Sv. Kateřina, Peter Heel (18. stol. ) Soubor:Socha sv. Kateřiny, Grygov. JPG|Socha sv. Kateřiny, Grygov.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Kostel svaté Kateřiny - více kostelů * Památka svaté Kateřiny Alexandrijské * Seznam světců a mučedníků katolické církve * Čtrnáct svatých pomocníků

Externí odkazy

[url=http://www.moraviamagna.cz/legendy/l_kater.htm]Svatá Kateřina Alexandrijská na stránkách Moravia Magna[/url]

Kategorie:Egyptští svatí Kategorie:Římskokatoličtí svatí Kategorie:Pravoslavní svatí Kategorie:Anglikánští svatí Kategorie:Starověcí světci Kategorie:Křesťanští mučedníci Kategorie:Narození 3. +more století Kategorie:Úmrtí 4. století Kategorie:Osoby s nejistým datem úmrtí Kategorie:Popravení stětím Kategorie:Ženy.