Dezsö Kolossváry

Technology

12 hours ago

Author

Dezsö Kolossváry de Kolosvár ( Desiderius Kolossváry von Kolosvár) (1. května 1854 Veszprém - 5. dubna 1919 Šoproň) byl rakousko-uherský generál. V armádě sloužil od mládí převážně jako štábní důstojník. V roce 1903 krátce zastával funkci ministra zeměbrany ve vládě Uherského království. Od roku 1911 byl vrchním velitelem 11. armádního sboru ve Lvově a v roce 1912 dosáhl druhé nejvyšší vojenské hodnosti generála jezdectva. Na začátku první světové války byl jedním z velitelů v bitvě o Halič, po ztrátě Lvova byl v roce 1915 penzionován.

Životopis

Pocházel ze staré rodiny ze Sedmihradska, která byla v roce 1653 povýšena do šlechtického stavu. Narodil se jako mladší syn právníka a statkáře Józsefa Kolossváryho (1817-1890). +more Studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě, po dokončení nastoupil jako poručík k 10. husarskému pluku. V roce 1886 byl přidělen ke generálnímu štábu, kde měl později na starost vedení kanceláře vojenské rozvědky (1896-1898). Mezitím postupoval v hodnostech (podplukovník 1896, plukovník 1897) a od roku 1898 řídil operační oddělení generálního štábu. V roce 1901 byl převelen k uherské zeměbraně, kde převzal velení 2. brigády jezdectva. V roce 1903 byl povýšen do hodnosti generálmajora.

V Khuen-Héderváryho vládě byl v červnu 1903 jmenován uherským ministrem zeměbrany,v roce 1903 byl zároveň jmenován c. k. +more tajným radou. Kabinet odstoupil již v listopadu téhož roku, mimo jiné kvůli sporům o podobě vojenských odvodů. Kolossváry se poté vrátil do aktivní vojenské služby jako velitel jezdeckých jednotek a v roce 1907 byl povýšen na polního podmaršála. V roce 1911 se stal velitelem 11. armádního sboru ve Lvově, repsektive zemským velitelem ve východní Haliči a Bukovině a v roce 1912 dosáhl hodnosti generála jezdectva. Na počátku první světové války se zúčastnil bojů o Halič, po obsazení Lvova ruskou armádou byl Kolossváry k datu 1. února 1915 odeslán na časově neohraničenou dovolenou a do aktivní služby se již nevrátil.

V roce 1901 získal rytířský kříž Leopoldova řádu, na začátku první světové války se stal nositelem Řádu železné koruny a Vojenského záslužného kříže. V Německém císařství obdržel pruský Řád koruny a bavorský Vojenský záslužný řád.