Dobytí Prachatic husity

Během husitských válek v 15. století byly Prachatice v roce 1420 dvakrát husity obléhány a podmaněny. Přes dvě stě katolických obyvatel města bylo po druhém obléhání vyvražděno nebo upáleno.

Prachatice před husitskými válkami

Od poloviny 14. století byly Prachatice rozvíjejícím se městem na prachatické větvi Zlaté stezky. +more Pasov získal oprávnění obchodovat se solí, s Prachaticemi, které patřily Vyšehradské kapitule. Sůl byla z Prachatic dále převážena do Písku, kde Zlatá stezka končila. V opačném směru se z Čech vyváželo obilí. Městská práva potvrdil Prachaticím, městu na Zlaté stezce, Jan Lucemburský, a v době husitských válek již bylo město obehnáno hradbami. Ve městě žilo převážně německé obyvatelstvo. Rozmach Prachatic přerušily husitské války.

Dvojí dobytí Prachatic

První obléhání Prachatic husity

Dne 25. dubna 1420 se Prachatice staly jedním z cílů husitských vojsk, pravděpodobně pod vedením Jana Žižky, který se krátce před tím zmocnil Vodňan. +more Prachatice se Žižkovi vzdaly; katoličtí měšťané uprchli, husité zčásti zbořili hradby a z nyní husitského města odtáhli.

Po odchodu táboritského vojska, asi na počátku září 1420, se uprchlí měšťané vrátili, pronásledovali spoluobyvatele podobojí a dva nebo tři z nich upálili.

Druhé obléhání Prachatic husity

Dne 12. listopadu 1420 přitáhl Jan Žižka podruhé k Prachaticím. +more Poté, co se prachatičtí odmítli vzdát výměnou za záruku zachování života a majetku, zaútočili táborité na městské hradby. Opevnění tehdy ještě nebylo vybaveno parkánovou zdí a po překonání hradeb se husité města zmocnili. Následovalo vraždění mužského obyvatelstva, jehož část byla pobita v ulicích a část byla zahnána do sakristie kostela Svatého Jakuba, kde byli upáleni a pohřbeni pod kameny zbořené sakristie. Ženy s dětmi byly z města vypovězeny a do Prachatic se navrátili obyvatelé podobojí, převážně českého původu. Žižka přikázal zdokonalit městské opevnění příkopy a hejtmany se zde stali Chval Řepický z Machovic a Jeník z Mečkova.

Prachatice se tak staly součástí pásu táboritských měst (Vodňany, Klatovy, Sušice, Písek) na jihozápadu Čech, v prostoru mezi katolickými Budějovicemi a Plzní.

Po husitských válkách

Když byla v roce 1436 přijata Basilejská kompaktáta, uznaly Prachatice Zikmunda Lucemburského za krále. Roku 1436 se Prachatice staly na krátkou dobu královským městem a císař Zikmund jim potvrdil bývalé výsady, jmenovitě ty, které se týkaly obchodu se solí.

Popis obléhání od Vavřince z Březové

Současník, historik husitského hnutí Vavřinec z Březové (asi 1370 - asi 1437) uvedl ve své Husitské kronice o obléhání Prachatic mezi jiným následující.

O situaci po prvním obléhání:

O druhém obléhání:

Hodnocení historiků

Historici vycházejí z popisu, který zanechal Vavřinec z Březové. Zatímco František Palacký a Josef Pekař text nezpochybňují, Petr Čornej se zamýšlí nad tím, že kronikář nebyl přímým účastníkem děje a mohl si případně dialogy vymyslet v zájmu vylepšení obrazu. +more Žižkův postup při druhém obléhání (nabídka mírového řešení a po jeho odmítnutí vyvraždění mužů a zachování života žen a dětí) však považuje za paradigma respektované středověkými vojsky, včetně husitských, a tedy věrohodný. Počet vyvražděných obyvatel odpovídá podle Čorneje tehdejšímu počtu prachatických mužů ve věku mezi 14 a 60 lety. O části popisující dobývání městských hradeb se historik domnívá, že byla ovlivněna literárními vzory (Alexandreida).

F. Palacký a V. +moreV. Tomek shodně udávají, že v domech a na ulicích se tehdy našlo asi 230 zabitých osob; dalších asi 85 osob bylo upáleno v sakristii kostela svatého Jakuba. V. V. Tomek upozorňuje na to, že v rožmberské popravčí knize je zmínka o Martinovi z Tupadel, který v Prachaticích sám zabil tři osoby.

Zajímavost

Pod Dolní branou v Prachaticích je tzv. Skalka, které se též říká Žižkova skalka. +more Z ní prý Žižka řídil obléhání města. Spojení s Žižkou v názvu Skalky bylo zavedeno až po druhé světové válce, jako protiváha k názvu Schillerova skála (Schillerfelsen), který užívali místní Němci až do roku 1945. (V srpnu 1905 byla na Skalku umístěna Schillerova pamětní deska, která byla později odstraněna. ).

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Související články

Dějiny Prachatic * Zlatá stezka * Žižkova skalka

Kategorie:Obléhání husitských válek Kategorie:Obléhání v Česku Kategorie:Bitvy svedené v Čechách Kategorie:Bitvy v Jihočeském kraji Kategorie:Bitvy roku 1420 Kategorie:Evropa v roce 1420 Dobytí Dobytí