Kostel svatého Jakuba Většího (Prachatice)

Kostel svatého Jakuba Většího v Prachaticích je významnou vrcholně a pozdně gotickou stavbou. Dnešní podoba vznikla při pozdně gotické přestavbě kostela v letech 1468-1513, presbytář je starší (2. čtvrtina až 2. třetina 14. století). Stavba kostela sv. Jakuba v Prachaticích je v blízkém vztahu ke kostelu sv. Jiljí v Dolním Dvořišti (vzorce klenby, tvary hlavic přípor, další kamenické detaily).

Historie

Kostel byl založen již ve 14. století (nejstarší zmínka o zasvěcení kostela sv. +more Jakubu je z roku 1312, nejstarší zmínka o každodenní mši v kostele je z roku 1359), podle tehdejších zvyklostí mezi náměstím a hradbami. Současný kostel měl pravděpodobně svého staršího předchůdce, jehož základy byly objeveny v roce 2020 pod podlahou presbytáře (kostel měl presbytář s rovným závěrem, šířky zhruba dnešního presbytáře). K nejstarším částem patří presbytář a spodní patra obou věží. Projekt kostela byl v průběhu stavby několikrát měněn. Původní kostel, zamýšlený jako trojlodní bazilika byl kolem roku 1410 přestavován na síňové trojlodí. Do husitských válek byly dokončeny obvodové zdi trojlodí s okny a bočními portály, opěrnými pilíři, západní dvojice válcových mezilodních pilířů a částečně i západní dvouvěžové průčelí s velkým oknem a vstupním portálem. V roce 1411 byla založena jižní kaple sv. Kříže (později sv. Barbory, dnes sv. Jana Nepomuka Neumanna). Za husitských válek bylo dne 12. listopadu 1420 v sakristii kostela upáleno 85 osob; poté byla klenba sakristie pobořena a spadlé kamení pokrylo mrtvoly. Ve 40. letech 15. století byla zaklenuta západní předsíň kostela. Během husitských válek poškozený kostel byl opraven v roce 1468 (zasklena okna, trojlodí dostalo nový dřevený strop a kostel byl nově omítnut a vymalován). Po roce 1475 bylo trojlodí opatřeno vysokým strmým krovem (dodnes dochován, dendrochronologie 1474-1475). V letech 1490-1500 bylo, původně pravděpodobně pouze plochostropé trojlodí, zaklenuto pozdně gotickou síťovou klenbou (datace dokončení přestavby kostela nad vítězným obloukem rokem 1500, původní vchodová vstupní vrata dendrochronologicky datována do roku 1495). V roce 1507 město postihl velký požár, při kterém byla poškozena kaple sv. Barbory, krov presbytáře a obě věže. Opravy se zřejmě táhly až do roku 1516. Severní věž již po požáru nebyla dostavěna, získala pouze nízký krov zakrývající zvonovou stolici. Dostavěna tak byla pouze jižní věž (vysoká 53 m). Konečnou podobu získala jižní věž v 19. století, kdy byla po požáru v roce 1832 ukončena nástavcem v podobě minaretu (realizace 1842-1843, namísto původní poškozené cibulové báně). Na řadě míst interiéru se dochoval znak někdejších majitelů Prachatic, Rožmberků - pětilistá růže, na vítězném oblouku a v malbách v presbytáři pak několik erbů Rabštejnů (do jejichž éry spadá pozdně-gotická přestavba kostela). Poslední velké opravy kostela proběhly v letech 1936-1938, 1993 a 2019-2020. Veškeré opravy kostela od jeho dokončení v 16. století byly vždy již jen udržovací, bez výraznějších stavebních zásahů nebo rekonstrukcí, kostel se tak do dnešní doby dochoval ve své autentické pozdně-středověké podobě.

Popis

+morejpg|náhled|vlevo'>Pohled od severovýchodu Jedná se o síňový trojlodní kostel s polygonálním presbytářem a dvouvěžovým průčelím. Starší částí kostela je presbytář, charakteristická stavba lucemburské doby. Je zaklenutý dvěma poli jednoduché žebrové křížové klenby a zakončený pětibokým závěrem. Tři svorníky zdobí hlava Krista, beránek a poprsí sv. Jakuba. Použitá žebra jsou lehká, dekorační, vybíhají přímo z oblých přípor bez hlavic.

Pod okny obíhá kolem kněžiště kamenná římsa. Přípory ji v závěru procházejí, u polí klenby na ní končí konzolami. +more Po stranách presbyteria jsou dva pravoúhlé, křížově zaklenuté prostory - stará sakristie a kaple sv. Kříže (sv. Barbory, dnes sv. Jana Nepomuka Neumanna). Kostel sv. Jakuba v Prachaticích, klenba trojlodí Trojlodí je zaklenuto třikrát třemi poli hvězdové žebrové klenby, kterou nesou čtyři osmiboké pilíře. Mezi hlavní lodí a bočními loděmi jsou vloženy široké klenební pásy, které končí na straně presbytáře zaseknuté do zdi ve výšce triumfálního oblouku (s malovanou datací z roku 1500, se znaky rožmberskými, rabštejnským, Janovských z Janovic a městským). Klenební žebra přecházejí na stěnách bočních lodí do tenkých válcových přípor bez přerušení konzolou či hlavicí. Čtvrté pole hvězdové klenby je vloženo nad kůrem mezi věžemi, centrální vzor tohoto pole je dekorativnější než vzory v trojlodí.

Do kostela se vstupuje profilovaným ústupkovým portálem v západní ose průčelí. V tympanonu portálu jsou tři konzoly, v současné době bez soch. +more Dřevěné dveře jsou zdobeny pozdně gotickou plochou řezbou. Další dva portály jsou skromnější; všechny portály pocházejí z doby okolo roku 1410. Západní portál je vložený hlouběji mezi věže, zbytek prostoru tvoří předsíň, zaklenutá síťovou žebrovou klenbou, spočívající na konzolách (klenba připomíná předsíň kostela sv. Víta v Českém Krumlově).

Vybavení interiéru

+morejpg|alt=Kostel_sv. _Jakuba_v_Prachaticích,_hlavní_oltář,_pozdně_gotické_Narození_Páně|náhled'>Kostel sv. Jakuba v Prachaticích, hlavní oltář, pozdně gotické Narození Páně Cenné jsou renesanční lavice z roku 1546 (umístěné dnes v muzeu) a kamenný sanktuář z roku 1508, se sochou svatého Václava na nároží a reliéfy Zvěstování, Narození Páně a Tří králů na podstavci. Ze stejné doby pochází i almužní pokladnice u vchodu do kostela. Hlavní oltář, zasvěcený sv. Jakubovi, je raně barokní (1653, řezbář Jan Weber z Kašperských Hor), některé reliéfy a sochy pocházejí ze starého gotického oltáře - Zvěstování Panny Marie, Narození Páně, Svatí tři králové a Smrt Panny Marie (malovaná datace 1514, pravděpodobně z dílny Mistra zvíkovského Oplakávání), rovněž tak pravděpodobně i sochy sv. Petra a sv. Pavla. Střed oltáře zdobí sochy Panny Marie, sv. Dominika a sv. Kateřiny Sienské (raně barokní, začátek 18. století, F. Rambler). Kazatelna pochází z 18. století.

Další oltáře jsou umístěny v bočních lodích kostela: oltář sv. Václava (1711), oltář sv. +more Jana Nepomuckého (1711), oltář sv. Anny (1888, podle návrhu Josefa Mockera, sochy Ferdinand Demetz z Grödenu), oltář Svaté rodiny (1901, návrh Jan Sedláček, sochy Ferdinand Demetz), oltář Panny Marie Bolestné (1714, socha piety 1891, Ferdinand Demetz), oltář Bičování Krista - Krista trpitele (1754). Vzácný je také renesanční mramorový Epitaf Martina Schussera na stěně v jižní boční lodi. Hlavní varhany na kůru jsou od sedleckého varhanáře Bedřicha Semeráda z let 1779-81, v roce 1930 provedl jejich přestavbu, vestavbu, nových dvoumanuálových pnematických varhan Eduard Hubený z Protivína.

Při opravách prováděných v letech 2009-2020 byly odkryty a restaurovány fresky, pokrývající souvisle a v několika časových vrstvách stěny presbytáře (ze 14. století: Konsekrační malba se staročeským nápisem, doplněná architektonickými katedrálními motivy a zobrazením Mojžíše a beránka na oltáři; dále malba Madony s dítětem, malba Bolestného Krista a sv. +more Jeronýma se lvem v krajině a malby světců v iluzivních nikách; z let 1468-1493 pak malby: sv. Václava, sv. Veroniky, umučení sv. Šebestiána, Panny Marie s Ježíškem mezi sv. Barborou a sv. Kateřinou, malba posledního soudu a Tlamy Leviathana; dále pak čtyři fresky ze 16. stol. zobrazující: Poslední večeři Páně, Sbírání many, Triumfální Davidův návrat s hlavou Goliáše a krále Šalamouna řešícího spor mezi dvěma ženami o dítě).

Na vnějším zdi presbytáře jsou pak mezi opěrnými pilíři zachovány fragmenty nástěnné malby Ukřižování Krista z roku 1516 (torzálně dochovaná malba se však prolíná se staršími verzemi maleb ze 14. až 15. +more století se stejným námětem).

Vstup na věž

53,5 metrů vysoká věž je v sezóně zpřístupněna veřejnosti a poskytuje výhled z ochozu věže ve výšce 40 metrů na prachatickou městskou památkovou rezervaci a její okolí. Vstup na věže je umístěn v přízemí schodišťové věže, v západním průčelí kostela, následně se prochází krovem kostela a teprve z něj se stoupá dále na ochoz jižní věže. +more Návštěvníci tak mohou vidět původní, pozdně gotický, vysoký strmý krov kostela, jež svou velikostí (4x stojatá stolice o pěti úrovních hambalků, výška krovu 20 m, rozpon 21,5 m, sklon 63°), úrovní dochování (jedlové dřevo skáceno v zimě 1474/75) i tesařskou virtuozitou patří k tomu nejpozoruhodnějšímu, co lze nejenom u nás, ale i v celé střední Evropě vidět. Z krovu kostela lze vstoupit i do severní věže, kde se nalézá největší prachatický zvon sv. Jakub z roku 1521 od mistra Bartoloměje.

Galerie

Soubor:Kostel sv. Jakuba v Prachaticich Interier. +morejpg|Kostel sv. Jakuba v Prachaticích, Interiér kostela Soubor:Kostel sv. Jakuba v Prachaticich Kruchta. jpg|Kostel sv. Jakuba v Prachaticích, kruchta Soubor:Kostel sv. Jakuba v Prachaticich Klenba. jpg|Kostel sv. Jakuba v Prachaticích, klenba trojlodí (1490-1500) Soubor:Kostel sv. Jakuba v Prachaticich Klenba presbytáře. jpg|Kostel sv. Jakuba v Prachaticích, klenba presbytáře Soubor:Kostel sv. Jakuba v Prachaticich Klenba, detaily kamenicke prace. jpg|Kostel sv. Jakuba v Prachaticích, detaily kamenické práce, napojení nerealizované boční empory Soubor:Kostel sv. Jakuba v Prachaticich sanktuar. jpg|Kostel sv. Jakuba v Prachaticích, sanktuář s dochovanou polychromií a výjevy ze života Panny Marie z roku 1508 Soubor:Kostel sv. Jakuba v Prachaticich Hlavni oltar. jpg|Kostel sv. Jakuba v Prachaticích, hlavni oltář Soubor:Kostel sv. Jakuba v Prachaticich Narozeni pane. jpg|Kostel sv. Jakuba v Prachaticích, hlavní oltář, pozdně gotické Narození Páně Soubor:Kostel sv. Jakuba v Prachaticích malby v presbytari. jpg|Kostel sv. Jakuba v Prachaticích, malby na jižní stěně presbytáře Soubor:Kostel sv. Jakuba v Prachaticich konsekracni malba za oltarem. jpg|Kostel sv. Jakuba v Prachaticích, konsekrační malba v presbytáři za oltářem Soubor:Kostel sv Jakuba Sanktuar narozeni pane. jpg|Kostel sv. Jakuba v Prachaticích, sanktuář, Narození Páně Soubor:Kostel sv Jakuba sedile. jpg|Kostel sv. Jakuba v Prachaticích, sedile na jižní straně presbytáře Soubor:Kostel sv Jakuba renesancni epitaf. jpg|Kostel sv. Jakuba v Prachaticích, epitaf Martina Schussera Soubor:Kostel sv Jakuba kazatelna. jpg|Kostel sv. Jakuba v Prachaticích, kazatelna Soubor:Kostel sv Jakuba zapadni pruceli. jpg|Kostel sv. Jakuba v Prachaticích, západní průčelí Soubor:Kostel sv Jakuba vstupni portal. jpg|Kostel sv. Jakuba v Prachaticích, hlavní vstupní portál Soubor:Kostel sv Jakuba chlic. jpg|Kostel sv. Jakuba v Prachaticích, chrlič na severním opěrném pilíři Soubor:Church of Saint James the Greater (Prachatice) 30. jpg|Kostel sv. Jakuba v Prachaticích, pohled z východu z Parkánu Soubor:Prachatice soupis 225. jpg|Kostel sv. Jakuba v Prachaticích, řez kostelem, Soupis památek, 38. Politický okres prachatický (1913), str. 212-246 Soubor:Kostel sv Jakuba Pudorys kostela. jpg|Kostel sv. Jakuba v Prachaticích, půdorys kostela (Soupis památek, 38. Politický okres prachatický,1913).

Soubor:Kostel sv Jakuba oltar zvestovani a narozeni. jpg|Kostel sv. +more Jakuba v Prachaticích, hlavní oltář, gotické desky Zvěstování Panny Marie a Narození Páně Soubor:Kostel sv Jakuba oltar smrt a klaneni. jpg|Kostel sv. Jakuba v Prachaticích, hlavní oltář, gotické desky Smrt Panny Marie a Klanění Tří králů Soubor:Kostel sv Jakuba oltar Nemomucky. jpg|Kostel sv. Jakuba v Prachaticích, oltář. sv. Jana Nepomuckého Soubor:Kostel sv Jakuba oltar sv Vaclava. jpg|Kostel sv. Jakuba v Prachaticích, oltář sv. Václava Soubor:Kostel sv Jakuba oltar sv Anny. jpg|Kostel sv. Jakuba v Prachaticích, oltář sv. Anny Soubor:Kostel sv Jakuba oltar sv Rodiny. jpg|Kostel sv. Jakuba v Prachaticích, oltář Svaté rodiny Soubor:Kostel sv Jakuba oltar p Marie Bolestne. jpg|Kostel sv. Jakuba v Prachaticích, oltář Panny Marie Bolestné Soubor:Kostel sv Jakuba oltar bicovani. jpg|Kostel sv. Jakuba v Prachaticích, oltář Bičování Krista.

Soubor:PrachaticeJakubFresky. jpg|Celkový pohled na malbu Soubor:PrachaticeJakubFresky2. +morejpg|Detail malby - Kristus Soubor:PrachaticeJakubFresky3. jpg|Detail malby Soubor:PrachaticeJakubFresky4. jpg|Detail malby Soubor:PrachaticeJakubFresky5. jpg|Detail malby.

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

Jakuba Většího Jakuba Většího Prachatice Jakub Větší, Prachatice Prachatice Kategorie:Kulturní památky v Prachaticích