Cesko.wiki Dobříň
Author
Albert FloresDobříň je obec v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Nachází se na levém břehu řeky Labe, zhruba tři kilometry severovýchodně od centra Roudnice nad Labem a sedm kilometrů jihozápadně od města Štětí. Žije v ní obyvatel.
Historie
Dobříň byla valnou většinou své historie malou vsí v mělkém údolí Dobříňského potoka (název pravděpodobně pochází ze staročeského jména debř, praslovansky dъbrь = zalesněné údolí). První písemná zmínka o vesnici je z roku 1295. +more Název vsi se v průběhu let mírně měnil (Dobřeň, Dobřín (mužský rod. ), tvar Dobříň (ženský rod) se začal používat oficiálně až ve 20. století.
Obec příslušela k panství biskupského hradu v Roudnici nad Labem a poté více než 200 let roudnické větvi Lobkoviců (do zrušení patrimoniální správy v roce 1848). Větší rozvoj obec zaznamenala ve druhé polovině 19. +more století v souvislosti se stavbou železniční tratí Praha-Podmokly (1851) a industrializací Roudnice nad Labem.
Přírodní poměry
Obec leží v širokém údolí Labe v místě, kde Labe teče ve velkém ohybu téměř k jihu. Tato tzv. +more Roudnická brána tvoří spojení mezi Mělnickou (Lužeckou) a Terezínskou (Lovosickou) kotlinou. Podloží tvoří křídové usazeniny (slepence-opuky) stupně turon/coniac (v hlubším podloží je karbonská roudnicko-mšenská pánev a pod ní zvrásněné usazeniny pozdních starohor). Roudnická brána je z jihu omezena Podřipskou tabulí (ve výšce asi 250 m n. m. ), na severu pruhem tvrdších opuk se svědeckým vrchem Sovicí. Vlastní údolí je v nejnižší úrovni nivou řeky Labe (s lužním lesem), výše je patrno několik úrovní čtvrtohorních teras řeky Labe. Na nejnižší terase z poslední doby ledové würm/visla leží i jádro obce). Terasy obsahují i velké zásoby písku (těžen východně od obce).
Severovýchodně od obce se prostírá přírodní památka Dobříňský háj - lužní les se zajímavým bylinným patrem (sněženka podsněžník, dymnivka dutá), výskytem vzácného hmyzu a s několika stoletými duby (regionální biocentrum).
Písník Dobříň (jezero vzniklé po vytěžení písku) má po dokončení těžby sloužit rekreaci, ale také sloužit jako útočiště vodní a pískomilné flory a fauny. Jezera vzniklá po těžbě písku jsou rybářským revírem: 441 061 - Štěrkopískovna Dobříň I, rybářským revírem je i řeka Labem: 441 027 - Labe 11-12.
Obyvatelstvo
Průmysl
Glazura * Cemex (pískovna Dobříň)
Doprava
zastávka Dobříň na železniční trati 090 (Praha-Děčín) * autobusová doprava (zastávka v obci, resp. rozcestí Dobříň, 0,5 km na lince Roudnice-Štětí) * městská doprava Roudnice nad Labem (Glazura)
Obcí prochází cyklotrasa Labská vinařská cesta, která je součástí nadregionální Labské trasy (pokračuje i v Německu jako Elbe Radweg) a mezinárodní trasy Praha-Berlín (KČT 2), což je součást evropské trasy Eurovelo 7 (Nordkapp-Malta).
Pamětihodnosti
Rodný dům Josefa Hory s pamětní deskou, čp. 4 * vila stavitele Beno Kabáta (v předválečné době bydliště herečky Zity Kabátové), čp. +more 118 (u železniční zastávky).
Osobnosti
Jiří Haškovec (1924-2013), pedagog, skaut a komunista