Cesko.wiki Dobříň
Author
Albert FloresObec Dobříň (deutsch Doberschin, älter auch Dobern, Dobren) se nachází v okrese Litoměřice, kraj Ústecký, při levém břehu řeky Labe, zhruba 3 km severovýchodně od centra Roudnice nad Labem a 7 km jihozápadně od města Štětí. Žije zde obyvatel.
Historie
Dobříň byla valnou většinou své historie malou vsí v mělkém údolí Dobříňského potoka (název pravděpodobně pochází ze staročeského jména debř, praslovansky dъbrь = zalesněné údolí). První historická zmínka je z roku 1295, jméno obce se v průběhu historie mírně měnilo (Dobřeň, Dobřín (mužský rod. +more), tvar Dobříň (ženský rod) oficiálně až ve 20. století (ostatní důležité tvary: v Dobříni, do Dobříně).
Obec příslušela k panství biskupského hradu v Roudnici nad Labem a poté více než 200 let roudnické větvi Lobkoviců (do zrušení patrimoniální správy v roce 1848). Větší rozvoj obec zaznamenala ve druhé polovině 19. +more století v souvislosti se stavbou železniční tratí Praha - Podmokly (1851) a industrializací Roudnice nad Labem.
Přírodní podmínky
Obec leží v širokém údolí Labe v místě, kde Labe teče ve velkém ohybu téměř k jihu. Tato tzv. +more Roudnická brána tvoří spojení mezi Mělnickou (Lužeckou) a Terezínskou (Lovosickou) kotlinou. Podloží tvoří křídové usazeniny (slepence-opuky) stupně turon/coniac (v hlubším podloží je karbonská roudnicko-mšenská pánev a pod ní zvrásněné usazeniny pozdních starohor). Roudnická brána je z jihu omezena Podřipskou tabulí (ve výšce asi 250 m n. m. ), na severu pruhem tvrdších opuk se svědeckým vrchem Sovicí. Vlastní údolí je v nejnižší úrovni nivou řeky Labe (s lužním lesem), výše je patrno několik úrovní čtvrtohorních teras řeky Labe. Na nejnižší terase z poslední doby ledové würm/visla leží i jádro obce). Terasy obsahují i velké zásoby písku (těžen východně od obce).
Severovýchodně od obce se prostírá přírodní památka Dobříňský háj - lužní les se zajímavým bylinným patrem (sněženka podsněžník, dymnivka dutá), výskytem vzácného hmyzu a s několika stoletými duby (regionální biocentrum).
Písník Dobříň (jezero vzniklé po vytěžení písku) má po dokončení těžby sloužit rekreaci, ale také sloužit jako útočiště vodní a pískomilné flory a fauny.
Obyvatelstvo
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 190 | 232 | 286 | 319 | 662 | 651 | 699 | 595 | 603 | 591 | 530 | 478 | 462 | 561 |
| Domy | 38 | 35 | 43 | 49 | 96 | 106 | 136 | 153 | 151 | 156 | 151 | 177 | 182 | 194 |
Pamětihodnosti
Rodný dům Josefa Hory s pamětní deskou, čp. 4 * vila stavitele Beno Kabáta (v předválečné době bydliště herečky Zity Kabátové), čp. +more 118 (u železniční zastávky).
Průmyslové podniky
Glazura * Cemex (pískovna Dobříň)
Dopravní spojení
zastávka Dobříň na železniční trati 090 (Praha-Děčín) * autobusová doprava (zastávka v obci, resp. rozcestí Dobříň, 0,5 km na lince Roudnice - Štětí) * městská doprava Roudnice nad Labem (Glazura)
Turistika, rekreace
Obcí prochází cyklotrasa Labská vinařská cesta, která je součástí nadregionální Labské trasy (pokračuje i v Německu jako „Elbe Radweg“) a mezinárodní trasy Praha - Berlín (KČT 2), což je součást evropské trasy Eurovelo 7 (Nordkapp - Malta) viz [https://web. archive. +moreorg/web/20070823135250/http://www. friefugle. dk/Eurovelo_rute_7. pdf].
Jezera vzniklá po těžbě písku jsou rybářským revírem: 441 061 - ŠTĚRKOPÍSKOVNA DOBŘÍŇ I [url=https://web. archive. +moreorg/web/20070927002145/http://www. mrk. cz/rybarske-reviry. php. id=1988],]rybářským revírem je i řeka Labem: 441 027 - LABE 11 - 12 [http://www. mrk. cz/rybarske-reviry. php. id=1958[/url].