Doksy (okres Kladno)

Poloha a přírodní podmínky

Obec se rozkládá ve zvlněné krajině na samotném okraji Křivoklátské vrchoviny - zhruba 3 km od CHKO Křivoklátsko. Nadmořská výška se pohybuje od 368 m na jihovýchodním okraji obce do cca 414 m v severozápadní zástavbě obce; obecní úřad je ve výšce 396 m nad mořem. +more Obcí prochází silnice II/606, bývalý hlavní tah z Prahy na Karlovy Vary - provoz je přenesen na dálnici D6 míjející obec z jižní strany.

Územím obce protéká Loděnický potok, na němž se v katastru obce nachází dva rybníky - středověký rybník Nohavice a rybník Hrázský. Ten byl roku 1870 vysušen a r. +more 2011 obnoven. Do Loděnice se v Hrázském rybníku vlévá Rozdělovský potok.

Historie

Vznik a první držitelé

Z nálezů předhistorických lze uvést jen bronzovou dýku.

Obec je poprvé písemně zmiňována roku 1385, kdy byl jejím vlastníkem Jakoubek z Dokes (Jacubconi de Dokzie). V místech okolo nynější kapličky stával statek s tvrzí, která se postupně stala vladyckým sídlem, tvrz zanikla v cca +more_století'>16. století. Doksy po roce 1398 vlastnil Bedřich z Ervěnic, roku 1405 Petr a Jan z Dokes a Myslína a po roce 1413 je zmiňován oblíbenec Václava IV. Chval z Ovčína. Dále zdědila ves jeho manželka Markéta. Roku 1454 bylo ve Slaném provoláno Markétino věno, které roku 1464 dostal Jindřich z Vraného a z Kladna. Dalším držitelem se stal Jan Bepták z Medvídkova a poté roku 1485 Rudolf z Medvídkova. Tito rytíři však ve zdejší tvrzi nebydleli a ta začala chátrat.

Ves tehdy zasahovala do dvou panství, které ves pomyslně rozdělily na dvě části (na východní, tzv. tachlovickou a na západní, tzv. +more smečenskou). Ves zůstala takto rozdělena až do zrušení poddanství.

Tachlovická část

V 16. +more století ji získal Zdeněk Kladenský z Kladna, po jeho smrti připadla roku 1543 jeho synovci Oldřichu Žďárskému ze Žďáru a dále jeho rodu. Když rod v roce 1688 po meči vymřel, ves připadla k doberskému statku, který vlastnila Polyxena Ludmila Žďárská ze Žďáru (sestra posledního mužského příslušníka). Panství poté zdědil její syn Jaroslav Florián. Ten pak Doksy prodal roku 1705 hraběti Karlu Jáchymovi Bredovi k tachlovickému panství.

Roku 1732 ves koupila k Buštěhradu Anna Marie Františka Toskánská, po 9 letech přešel na vévody Bavorské, roku 1805 na rod Habsburský a po 42 letech k soukromým statkům císařským v Čechách.

Smečenská část

Tento díl vsi držel Delfín Haugvic, potom jeho syn Ruprecht. Roku 1545 je prodal Jiřímu Žejdlicovi ze Šenfeldu na Zvoleněvsi. +more Jeho vnuk Ladislav při pobělohorských konfiskacích o tuto část přišel. Dne 4. února 1623 ji koupil Jaroslav Bořita z Martinic na Smečně a u jeho rodu (a panství) nakonec zůstala do r. 1741, kdy část přešla na vévody bavorské a vystřídala stejné vlastníky jako část druhá.

Za třicetileté války se obešli všichni (až na jednoho hospodáře) bez újmy. Zmiňovanému hospodáři prý jeden z vojáků vtrhl do domu a když ho hospodář urazil, byl do krve zbit.

Od r. 1932 má obec školu, do té doby musely děti docházet do přeplněné školy v Družci.

Kamenictví

První využití zdejšího pískovce proběhlo nejspíš někdy v šestém století. Doklady o dobývání tohoto pískovce, nyní zvaného "Žehrovák" (dle vedlejší obce Kamenné Žehrovice) máme pak z doby Karla IV. +more - pískovec byl posléze využit při stavbě Karlova mostu či svatovítské katedrály. Vyráběly se z něj opracováním také mlýnské kameny, hraniční mezníky, kamenná schodiště nebo rámy oken a dveří. Většina lomů byla jámová - tzn. založena v rovinatém terénu. Největší rozvoj zažila těžba během 19. století - v naprosto největším rozkvětu zde pracovalo více než 300 dělníků. Poté se začaly práce ukončovat. V roce 1914 v lomech pracovalo už pouze 15 starých kameníků. Poslední práce byly ukončeny v roce 1924, kdy odešel poslední kameník - pan František Bečka. Ve zdejším terénu jsou známky po těžbě i nyní velmi znatelné.

Rok 1932

V obci Doksy (1373 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: 2 nákladní autodopravy, autodrožka, 2 holiči, 6 hostinců, kolář, konsum Včela, 4 krejčí, mlýn, 3 obuvníci, porodní asistentka, pekař, 2 řezníci, 9 obchodů se smíšeným zbožím, stavební družstvo, 3 trafiky, truhlář, zámečník, 2 zedničtí mistři.

Lehké opevnění

V jihozápadní části obce se nachází jeden zachovalý objekt lehkého opevnění vzor 37 (A4/17/A-180), součástí tzv. Pražské čáry. +more Nyní je zrekonstruovaný do podoby z roku 1938 a pořádají se v něm muzejní prohlídky. V okolí je dodnes zachováno mnoho trosek odstřelených bunkrů stejného typu.

Znak

Dne 29. 11. +more 1995 udělil předseda Poslanecké sněmovny Milan Uhde obci znak. V jeho levé polovině se nachází stříbrné lekno zakončené pěti kořínky, znak rodu Bořitů z Martinic. V pravé polovině je poté válečný dobývací žebřík, znamení rodu Bredů, kteří také vlastnili část dokeského zboží.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: * 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť * 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Unhošť * 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť * 1893 země česká, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť * 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť * 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť * 1945 země česká, správní okres Kladno, soudní okres Unhošť * 1949 Pražský kraj, okres Kladno * 1960 Středočeský kraj, okres Kladno

Seznam starostů

Obyvatelstvo

Doprava

Silniční doprava - Obcí prochází silnice II/606 Pletený Újezd - Doksy - Stochov - Nové Strašecí. Okrajem katastrálního území obce vede dálnice D6, nejblíže je exit 16 (Velká Dobrá) ve vzdálenosti 3 km. +more *Železniční doprava - Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci je železniční stanice Kladno-Rozdělov ve vzdálenosti 2,3 km ležící na trati 120 z Prahy do Rakovníka. Poté se ve vzdálenosti 2,5 km nachází železniční stanice Kamenné Žehrovice ležící také na trati 120 z Prahy do Rakovníka. *Autobusová doprava - V obci se nachází dvě autobusové zastávky (Doksy a Doksy,Most), ve kterých od prosince 2019 zastavují tři autobusové linky s pravidelným jízdním řádem a jedna s nepravidelným: **linka 305 (Rakovník,Aut. st. - Řevničov - Velká Dobrá - Praha,Zličín), **linka 365 (Stochov,Náměstí - Velká Dobrá - Unhošť,Nám. - Praha,Motol), **linka 629 (Kladno,Aut. nádr. - Doksy - Družec,Náměstí - (o víkendech Bratronice,Dolní Bezděkov)) **linka 404 (Rakovník,Aut. st. - Nový Dům - Velká Dobrá - Praha,Zličín) - s nepravidelným jízdním řádem.

Kultura a volný čas

Přírodní divadlo Doksy, obnovené přírodní divadlo u fotbalového hřiště * SK Doksy, fotbalový klub * sportovní hala Doksy v Sokolské ulici * Klub Vojenské Historie Doksy * Klub důchodců * Komunitní centrum "Družstevní" * Komunitní centrum "SK Doksy"

Pamětihodnosti

Kaple svatého Jana Nepomuckého z roku 1763 společně se sochou sv. Jana Nepomuckého na návsi * Náhrobek zavražděné služky z roku 1675 u rybníka Nohavice

Další fotografie

Soubor:Pomník zavražděné služky.jpg|Pomník zavražděné služky z roku 1675 Soubor:Jednota a volné prostranství.jpg|Dokeská jednota Coop

Partnerské obce

28. +more června 2008 byla podepsána dohoda o partnerství mezi Svazem obcí Valle di Ledro (sestávajícím z obcí: Molina di Ledro, Pieve di Ledro, Bezzecca, Concei, Tiarno di Sotto a Tiarno di Sopra; od roku 2010 jsou sloučeny do jedné obce s názvem Ledro) na straně jedné a osmi českými městy a obcemi (Příbram, Všeň, Milín, Buštěhrad, Nový Knín, Ptice, Chyňava, Doksy) na straně druhé.

Odkazy

Reference

Literatura

JUNEK, Jiří a Miroslav OLIVERIUS. Čtyři dny v údolí jezera Ledro: Itálie, 31. +more května až 3. června 2012 = Quattro giorni nella valle del lago di Ledro : Italia, 31 maggio al 3 giugno 2012. Doksy: Obec Doksy, 2012. * MACHAČKOVÁ, Jitka. Kámen zvaný "Žehrovák": (pískovec, jenž ovlivnil život obyvatel dvou vsí). Kamenné Žehrovice: J. Machačková, 2001. * * POSPÍŠILOVÁ, Marta. Jak naši předkové válčili "za císaře pána a jeho rodinu", aneb, První světová válka v obci Doksy. Listy z Unhošťska. 2007, (42), 57-59.

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Kladno Kategorie:Obce v okrese Kladno Kategorie:Sídla v Křivoklátské vrchovině