Doktor sociálně-politických věd

Technology

12 hours ago

Author

Doktor sociálně-politických věd je akademický titul udělovaný ve vědecké oblasti sociálních a politických věd. Nositel tohoto titulu musí mít absolvované vysokoškolské vzdělání, provést hloubkový výzkum v dané oblasti a obhájit disertační práci před odbornou komisí. Titul doktora sociálně-politických věd je nejvyšším možným titulem v této oblasti a je udělován výhradně na základě výjimečných akademických a vědeckých výsledků. Osoba s tímto titulem je považována za odborníka na sociální a politické vědy a často se angažuje v akademickém prostředí, ve výzkumu, výuce a vedení školení v těchto oblastech.

Doktor sociálních věd, od 1. září 1980 doktor sociálně-politických věd (dříve též doktor sociálních, resp. sociálně politických, nauk, z lat. rerum socialium doctor, zkratka RSDr. umisťovaná před jménem) je akademický titul udělovaný pouze v období komunistického režimu v Československu absolventům Vysoké školy politické ÚV KSČ v Praze, Vojenské politické akademie Klementa Gottwalda v Bratislavě a také některých dalších škol politického zaměření, kteří svá studia ukončili státní rigorózní zkouškou ze zvoleného společenskovědního oboru a jeho širšího základu. Méně známý je titul doktor sociálních věd s toutéž zkratkou RSDr., který se udílel v letech 1949-1952 absolventům Vysoké školy politické a sociální, tedy naopak vysoké školy zrušené po únorovém převratu (zákonem č. 227/1949 Sb.).

Tento titul se již v Česku v současnosti neuděluje, ale zůstává v platnosti, resp. tedy nabyté vzdělání či kvalifikace absolventa, vedle ostatních doktorátů na základě rigorózních zkoušek (tedy formální kvalifikací se řadí na úroveň 7 v ISCED). +more Tento tzv. malý doktorát, stejně tak jako další, jsou platné v Česku, event. na Slovensku, platí pro ně i stejný zápis - zkratka titulu se případně píše před jménem a od jména se odděluje mezerou (např. RSDr. Jan Novák; někdy se zkracuje na „dr. “, popř. na začátku větného celku jako „Dr. “).

Zkouška

Studium bylo jak denní, tak i dálkové, jako na ostatních vysokých školách. Jeho absolvování a úspěšné složení státní rigorózní zkoušky ale nebylo automatickou a jednoznačnou podmínkou k udělení toho. +more A naopak, v případě náležitých studijních výsledků a dobrých výsledků v praxi (bylo třeba doložit nejméně pětiletou úspěšnou politickou praxi), mohlo dojít k tzv. zkrácenému rigoróznímu řízení a titul byl udělen rovnou, což byla praxe i při ostatních rigorózních řízeních jiných doktorátů.

Státní rigorózní zkouška mohla být na Vysoké škole politické vykonána v jednom z těchto oborů: * Filosofie a dějiny filosofie * Sociologie * Politická ekonomie a dějiny ekonomických teorií * Obecné dějiny (se zaměřením na dějiny mezinárodního dělnického hnutí, dějiny mezinárodní politiky a dějiny Komunistické strany Sovětského svazu) *Československé dějiny (včetně dějin Komunistické strany Československa) * Teorie státu a práva * Národní hospodářství Československé socialistické republiky (ekonomika průmyslu, ekonomika zemědělství) * Teorie kultury a umění * Teorie stranického vedení socialistické společnosti * Teorie řízení * Dějiny politických teorií * Soudobé politické systémy

Kritika

Vysoké školy politické v Praze Protože tento titul (míněno po roce 1966) získávali obvykle komunističtí funkcionáři a jednou z podmínek pro udělení byla kandidátova politická spolehlivost k ideologii a předpoklad této spolehlivosti i ve výkonu odborné i politické funkce, stal se držitel, který byl veřejnou osobou - funkcionářem, terčem řady vtipů a narážek a lidových pejorativních výkladů jeho zkratky: „rozhodnutím strany doktor“, „Rerum Srandarum Doctor“, „rodné strany doktor“, či „rozum strana darovala“. +more Samotná Vysoká škola politická v Praze se dle svého umístění pejorativně nazývala „Vokovická Sorbonna“.