Politická ekonomie

Technology

12 hours ago

Author

Jean-Jacques Rousseau, Discours sur l'oeconomie politique, 1758 Politická ekonomie je v obecném smyslu mnohoznačný pojem, jehož obsahem jsou především snahy postihnout významné sociální, politické a ekonomické jevy a jejich vzájemné vztahy metodami různých společenských věd. Moderní odborná literatura pod pojmem politická ekonomie rozumí analýzu interakcí mezi politickým prostředím a ekonomickým systémem.

V užším smyslu se jedná o částečně zaniklou vědní disciplínu, jejímiž hlavními představiteli byli klasičtí ekonomové 18. a 19. +more století, kteří zkoumali rozhodování mezi alternativním využitím nedostatkových zdrojů prostřednictvím trhu a politické moci. Politická ekonomie v jejich pojetí byla věda, která zkoumá, co má stát dělat, aby bohatl.

Slovo "politická" se od ekonomie oddělilo na přelomu 19. a 20. +more století v důsledku marginalistické revoluce a nástupu školy neoklasické ekonomie. Politická ekonomie se tak rozdělila na dvě samostatné vědy - ekonomii a politické vědy. Disciplína však nezanikla úplně. V rámci tzv. moderní politické ekonomie se utvořily nové proudy snažící se studium vztahu politiky a ekonomiky zachovat. Jedná se např. o neoklasický institucionalismus, školu veřejné volby, novou politickou ekonomii nebo mezinárodní politickou ekonomii zabývající se vzájemnou podmíněností politických a ekonomických jevů v mezinárodním prostředí.

Historie a etymologie

Původně politická ekonomie znamenala studium podmínek, za kterých byla organizována produkce nebo spotřeba v rámci národních států. Tímto způsobem politická ekonomie rozšířila důraz na ekonomii. +more Slovo ekonomie je odvozeno z řeckého oikos („domácnost“) a nomos („zákon“ nebo „pořádek“); politická ekonomie tedy zamýšlela formulovat zákony produkce a bohatství na úrovni státu, právě tak jako ekonomie řešila hospodaření domácnosti. Termín politická ekonomie (francouzsky économie politique) se poprvé objevil ve Francii v roce 1615 s vydáním knihy Traité de l’economie politique (Pojednání o politické ekonomii) Antoinea de Montchrétien. Francouzští fyziokraté, Adam Smith, David Ricardo a německý filozof a sociální teoretik Karl Marx byli nejvýznamnějšími představiteli politické ekonomie. Světově první profesura v politické ekonomii byla založena roku 1754 na University of Naples Federico II v Itálii (později hlavní město Neapolského království); neapolský filozof Antonio Genovesi byl prvním stálým profesorem; roku 1763 byl Joseph von Sonnenfels jmenován vedoucím Katedry politické ekonomie na Vídeňské univerzitě v Rakousku. Roku 1805, se Thomas Malthus stal prvním profesorem politické ekonomie v Anglii, na East India Company College v Haileybury, Hertfordshire.

Ve Spojených státech byla politická ekonomie poprvé vyučována na College of William & Mary; kde se roku 1784 stalo Bohatství národů Adama Smithe povinnou četbou.

University of Glasgow, kde byl Adam Smith profesorem logiky a morální filozofie, změnila v akademickém roce 1997-1998 jméno své Katedry politické ekonomie na Katedru ekonomie (údajně aby nemátlo budoucí studenty), čímž se absolventský ročník 1998 stal posledním, který promoval se skotským titulem Master of Arts z Politické Ekonomie.