Adam Smith

Adam Smith (16. června 1723 Kirkcaldy - 17. července 1790 Edinburgh) byl skotský ekonom a filozof, zakladatel moderní ekonomie a představitel skotského osvícenství.

Život

Narodil se v Kirkcaldy ve Skotsku. Jeho otec, který byl taktéž Adam Smith, byl skotský advokát, prokurátor a celník v Kirkcaldy. +more Jeho matka Margaret rozená Douglas, si vzala Smithova otce v roce 1720. Ovdověla dva měsíce před jeho narozením. Pokřtěn byl 5. července 1723, což se často pokládá i za den jeho narození, ale pravé datum narození není známo.

V letech 1737-1740 studoval na univerzitě v Glasgow, jako předměty studia zde měl řečtinu, logiku, filozofii, matematiku a fyziku. V této době se aktivně podílel na činnosti prvního ekonomického klubu na světě. +more Jeho učitelem morální filozofie byl Francis Hutcheson. Po završení studia od roku 1740 pokračoval ve studiích na univerzitě v Oxfordu na Balliol College. Po jedenácti letech studia v Oxfordu by byl připraven na kariéru duchovního. Po šesti letech ale od této myšlenky upustil a vrátil se do Skotska. V roce 1751 byl zvolen profesorem logiky na univerzitě v Glasgow a o rok později profesorem mravní filozofie. V roce 1759 publikoval svoji první práci Teorie mravních citů (The Theory of Moral Sentiments). V roce 1764 přijal pozvání vévody z Buccleuchu (syna Charlese Townshenda) a stal se jeho průvodcem a učitelem na jeho studijní cestě po pevnině. Tuto cestu zakončili desetiměsíčním pobytem v Paříži (do října 1766), kde se seznámil s Voltairem a francouzskými fyziokraty a jejich díly. V letech 1767-1773 se věnoval psaní knihy Bohatství národů. Toto dílo mělo veliký úspěch již za jeho života, vyšlo v pěti vydáních a bylo přeloženo do francouzštiny a němčiny. Smith se díky tomuto dílu stal uznávanou ekonomickou autoritou v Anglii i v zahraničí. Koncem roku 1778 byl v Londýně jmenován komisařem královských cel ve Skotsku, proto se přestěhoval do Edinburghu, kde žil až do své smrti.

Dílo

Smithovy přednášky na Glasgowské univerzitě měly čtyři části: první byla přirozená teologie, druhá etika, třetí nauka o spravedlnosti a čtvrtá o politické ekonomii. Obsahem jeho přednášek bylo převážně pojednání z jeho díla Teorie mravních citů. +more Zachovaly se některé drobné stati, jako úvahy o prvním tvoření jazyků. Před svojí smrtí dal Adam Smith většinu svých děl spálit, ale v roce 1895 objevil profesor Edwin Cannan sešit studenta Smithových přednášek o spravedlnosti, policii, veřejných příjmech a vojenství. V roce 1896 byly vydány pod názvem Lectures on Justice, Police, Revenue and Arms. Adam Smith je uváděn s přívlastkem národohospodář. Pro jeho hlavní dílo Bohatství národů se zapomíná na dílo Teorie mravních citů, kde Smith vychází ze skutečnosti přirozené sympatie a vysvětluje nejsložitější mravní vztahy. Tyto představy vedou k závěru, že jednotlivci nejsou přirozeně egoističtí, že mají potřebu se spontánně sdružovat a že není potřeba vnějšího zásahu, aby vznikl společenský život. Smith chápe člověka jako společenskou bytost a klade důraz na lítost a soucit, emoce, jež pociťujeme nad neštěstím druhých, a schopnost empatie. Svou nauku o ekonomické teorii naopak postavil na zájmu jednotlivce o sebe sama (egoismus).

Těžištěm jeho díla je kniha zkráceně zvaná Bohatství národů (Wealth of Nations, plným titulem An Inquiry into the Nature and Causes of the Wealth of Nations, 1776; česky Pojednání o podstatě a původu bohatství národů, SNTL 1958 ve dvou svazcích a Liberální institut 2001). V ní přišel s teorií spontánního řádu se svobodou, konkurencí a dělbou práce jako nezbytnými předpoklady bohatství všech členů společnosti, s podobenstvím o neviditelné ruce trhu. +more Zde popisuje zvýšení efektivity práce při specializaci dělníka na jednu operaci, srovnává a popisuje výrobní náklady a zisk v porovnání s dělníkem, který musí zvládat práci na několika operacích souběžně. Rozebírá různé situace z hlediska potřeb zaměstnavatelů a zaměstnanců, odráží obraz vzniku a přínosu manufaktur. V tomto díle rozebírá filozoficky skutečnou hodnotu zboží, převedenou na hodnotu lidské práce, porovnává různé profese mezi sebou z hlediska jejich náročnosti, podle příprav na jejich vykonávání a náročnost jejich způsobu výroby, rizika provozování, fyzické náročnosti i z hlediska dlouhodobých příprav (studia) na kterékoliv náročné a zodpovědné zaměstnání. Popisuje také nemalou důležitost rozmístění jednotlivých profesí a dodávaného zboží, vzhledem k vyrovnání poptávky a nabídky v závislosti na ceně (první ekonomický popis neviditelné ruky trhu). Popisuje také porovnání způsobu směny zboží za lidskou práci, výrobek a za peníze. Popisuje vztah zaměstnavatele k zaměstnancům, jejich konkrétní povinnosti a investice při výrobě zboží a následné výhody z toho vyplývající pro obě strany. Smith byl toho názoru, že rozsah dělby práce, trhu a specializace funguje prostřednictvím sekvence, která zvyšuje produktivitu práce. Popisuje funkci kapitalismu, kde chudý dělník pracuje a nevytváří žádné úspory, nýbrž jeho práce slouží jen k uspokojení jeho potřeb, zatímco kapitalista vlastní kapitál a ze svých úspor tento kapitál navyšuje nekonečnými investicemi pro tvorbu produktů, kde může svojí prací uspokojit své potřeby chudý dělník. Zaměstnanost je tedy funkcí akumulace kapitálu, díky úsporám může kapitál akumulovat a zvětšovat prostředky mzdového fondu a potažmo zaměstnanosti. Mzdy se ve Smithově díle pohybují kolem existenčního minima, kde Smith uvádí velikou konkurenci dělníků v porovnání s konkurencí kapitalistů, jichž je omezený počet. Popisuje základ obchodního merkantilního systému, v určení místa a způsobu bohatství, kde je dvojí funkce peněz jako nástroje obchodu a měřítka hodnoty. Před knihou Bohatství národů vydal rovněž významné, ale dnes méně populární dílo Teorie mravních citů (The Theory of Moral Sentiments, 1759; v češtině vyšel Liberální institut 2005), v němž odmítl vizi o možnosti centrálního řízení společnosti. Zabýval se také paradoxem hodnoty.

Na Smithovo dílo navazovali a dále je rozvíjeli všichni další ekonomové 19. +more století jako např. John Stuart Mill, David Ricardo a Alfred Marshall, ovlivnil i Karla Marxe; vraceli se k němu i mnozí významní ekonomové moderní doby jako např. John Maynard Keynes, Friedrich August Hayek, Ludwig von Mises či Ronald Coase.

Doktor Josef Macek o něm napsal: „Adam Smith uveřejnil svůj Blahobyt národů; a ten - díváme-li se na jeho konečné následky - jest nejdůležitější kniha, která kdy byla napsána, a jest jistě nejcennějším příspěvkem, který kdy byl podán jediným člověkem k tomuto cíli, aby byly na pevno postaveny zásady, na nichž vláda má býti založena.“

Karel Marx o něm napsal: „Na jedné straně sleduje vnitřní souvislost ekonomických kategorií čili skrytou stavbu ekonomického systému. Na druhé straně staví vedle toho souvislost, jak je zdánlivě dána v jevech konkurence a jak se tudíž jeví pozorovateli, stejně jako člověku, který je prakticky v zajetí procesu výroby a je na něm zainteresován. +more“.

Jeho přezdívka (spíš nadávka) byla „blekota Smith“. Mimo jiné měl vadu řeči a nervový tik. Sám o sobě prohlásil: „Krásný jsem pouze ve svém díle.“

Přínos

Jeho dílo bylo zaměřeno na detailní rozpracování celé ekonomiky - pojednává o hodnotě výrobku, lidské práci, poptávce a nabídce, hodnotě peněz, hodnotě statků, funkci a způsobech směny zboží a materiálu, funkci toku zboží a poptávky po lidské práci. Je to komplexní filozofické zmapování celého ekonomického systému v raně kapitalistické společnosti, které dalo směr dalšího vývoje makro- a mikroekonomiky dalších generací, ujednotilo a vyvrátilo nesčetné nesmysly, které byly hromaděny po věky.

Životopis v datech

Inquiry into the nature and causes of the wealth of nations, 1922 * 1737-1740 studium na Glasgowské univerzitě (matematika, geometrie, fyzika) * 1740-1747 studium na Balliol College, Oxford * 1751 profesor logiky na Glasgowské univerzitě * 1751-1764 profesor morální filozofie * 1759 vydání Teorie mravních citů * 1764 přijetí místa tutora a průvodce syna Charlese Townshenda * 1764-1766 pobyt v Paříži, Toulouse a Ženevě * 1767 poradce Charlese Townshenda při vypracování návrhu zdanění * 1776 9. +more března vyšlo Bohatství národů * 1777 odchod z Londýna do Edinburghu a Kirkcaldy * 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Ján Pavlík, Adam Smith a teorie spontánního řádu, in: Adam Smith, Pojednání o podstatě a původu bohatství národů, Liberální institut, Praha 2001, 986 pp. , * Blahobyt národů Adam Smith- přeložil ing. +more Antonín Patočka o životopis doplnil Dr. Josef Macek- vydal Jan Laichter v Praze 1928 * Dějiny ekonomických teorií- Prof. Ing. Milan Sojka, CSC. Dědicové, 2009, 2010 * Dějiny ekonomických teorií- Prof. Ing. Z. Sitárová,CSc a RSDr. A. Kliment, CSc. a kolektiv 1981.

Externí odkazy

[url=http://www. adamsmith. +moreorg/adam-smith]Adam Smith[/url] , adamsmith. org, Adam Smith Institute * [url=http://www. econlib. org/library/Enc/bios/Smith. html]Adam Smith[/url], econlib. org, Library of Economics and Liberty * Volně dostupná kniha Nadi Johanisové: [url=https://web. archive. org/web/20150208004044/http://humenv. fss. muni. cz/wp-content/uploads/Johanisov%C3%A1_Ekologick%C3%A1-ekonomie_ekniha. pdf]Ekologická ekonomie: vybrané kapitoly[/url] vydaná na Katedře environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity vzpomínající základní rysy Smithových názorů.

Kategorie:Skotští ekonomové Kategorie:Klasičtí ekonomové Kategorie:Skotští filozofové Kategorie:Filozofové 18. +more století Kategorie:Skotští spisovatelé Kategorie:Libertariáni Kategorie:Osobnosti na britských bankovkách Kategorie:Členové Královské společnosti Kategorie:Členové Philosophical Society of Edinburgh Kategorie:Zakládající členové Royal Society of Edinburgh Kategorie:Absolventi Oxfordské univerzity Kategorie:Absolventi Glasgowské univerzity Kategorie:Liberalismus Kategorie:Narození v roce 1723 Kategorie:Narození 16. června Kategorie:Narození v Kirkcaldy Kategorie:Úmrtí v roce 1790 Kategorie:Úmrtí 17. července Kategorie:Úmrtí v Edinburghu Kategorie:Muži.