Dolany (Chbany)

Dolany ( jsou zaniklá vesnice v okrese Chomutov. Ležely sedm kilometrů jihovýchodně od Kadaně a 0,5 kilometru severně od Poláků na pravém břehu Ohře. Zanikly v roce 1967 zatopením v důsledku výstavby vodní nádrže Nechranice.

Název

Jméno vesnice je odvozeno ze spojení lidé žijící v dolině - Dolané. V průběhu dějin se český tvar neměnil a v němčině se objevovaly tvary nebo

Historie

Raně středověké osídlení Dolan bylo doloženo při záchranném archeologickém výzkumu, který v letech 2015 a 2018 umožnilo dočasné snížení hladiny nechranické přehrady. Při něm bylo na jihozápadním okraji bývalé vesnice prozkoumáno pohřebiště se 119 hroby ze dvanáctého století, část soudobého sídliště a fragment mohutného základového zdiva interpretovaného jako pozůstatek církevní stavby, nejspíše kostela. +more Při transformaci osídlení na vrcholně středověkou vesnici bylo staré sídliště opuštěno.

První písemná zmínka o vesnici je z roku 1347 a objevuje se v predikátu Henricus Ruz de Dolano. Podle regionálního historika Theodora Schütze existuje starší zmínka z roku 1235, a Franz Josef Stocklöw uvádí dokonce rok 1196. +more Tehdy král Vladislav II. daroval pozemky mezi Kadaní a Žatcem valdsaskému klášteru a v darovací listině zmíněnou vesnici Dudleba Stocklöw považoval za Dolany. První dolanský kostel mohl podle Antonína L. Frinda stát už v jedenáctém století.

Roku 1356 se o vesnici dělili bratři Jindřich a Štěpán z Dolan a Bedřich z Egerberka. Už tehdy byly Dolany farní vsí. +more V roce 1404 vesnice patřila Bedřichovi z Dolan, který ji o rok později prodal kadaňskému měšťanu Haimanovi. Vdova Eliška po něm se roku 1416 podruhé provdala za Jana Žehrovského z Kolovrat a vesnici věnovala svému synu Mikuláši Žehrovskému z Kolovrat. Proti tomu protestovalo město Kadaň, které vyhrálo soud, podle něhož majetek připadl Haimanovým příbuzným, zatímco vdova Eliška dostala odškodnění ve výši 375 pražských grošů. Od roku 1508 Dolany patřily k vintířovskému panství a v roce 1544 byly připojeny k panství Poláky, u něhož zůstaly až do zrušení poddanství.

Během třicetileté války byla vesnice poničena, a švédskými vojáky byl těžce poškozen i zdejší kostel. Vzhledem ke kvalitní půdě byly válečné škody brzy napraveny. +more Podle berní ruly z roku 1654 ve vsi žili tři sedláci a šest chalupníků. Sedláci měli celkem sedm potahů a chovali šest krav, šest jalovic, šest prasat a třináct ovcí. Chalupníkům patřily čtyři potahy, jedenáct krav, čtyři jalovice, pět prasat, dvanáct ovcí a jedna koza. Dva chalupníci pracovali také jako rybáři a jeden měl hospodu.

V osmnáctém století byla otevřena první škola. V květnu roku 1769 vesnici postihl požár způsobený bleskem. +more Oheň poničil hospodářské budovy rychty a fary včetně fary samotné. O dva roky později vesnici zasáhla přívalová povodeň způsobená silným deštěm, která kromě škod v celé vesnici zanesla bahnem kostel a na hřbitově zničila mnoho hrobů.

V polovině devatenáctého století u Dolan existovaly dva menší hnědouhelné doly Jan Nepomucký a Karolina. Později vznikly ještě dva nepříliš úspěšné doly Eduard a Ignác. +more Na jejich místě, asi 500 metrů od západně od vesnice, byl koncem první světové války otevřen důl Hilda (někdy též Řehák), ale jeho provoz byl zastaven už v roce 1922. Z hloubek dvacet až šedesát metrů se v něm úklonou těžní jámou těžily dvě sloje o mocnosti 3,5 a tři metry. Celková produkce dolu je odhadována maximálně na 20 000 tun uhlí. Hlavním způsobem obživy však zůstávalo zemědělství, ale ve vsi provozovali živnost také hodinář nebo lékárník. V zimě si lidé přivydělávali prodejem ledu z řeky. V letech 1885-1886 dolanští vybudovali novou školní budovu, kterou navštěvovaly také žáci z Poláků, Hořenic, Lomazic, Nové Vísky, Malých Krhovic a Vadkovic. Ve školním roce 1922/1923 byla otevřena česká škola v budově bývalého pivovaru a od 1. září 1928 také mateřská škola. Do druhé světové války měla česká škola maximálně dvě třídy a počet žáků se pohyboval od osmnácti do 46.

V roce 1902 ledové kry zničily jez, který už nebyl opraven. Tím přišel zdejší mlýn se třemi koly o zdroj energie, zanikl brod a závlahový systém na říčních ostrovech. +more V pivovaru proběhla roku 1905 modernizace, ale podnik přesto podlehl konkurenčnímu boji, a roku 1913 byl uzavřen. Roku 1920 byla do Dolan zavedena elektřina z lomazické elektrárny, jejíž přívodní kanál snížil hladinu vody v řece, kvůli čemuž ubylo ryb a začalo docházet k usychání luk. Dostatek pitné vody zajistil vodovod. V lihovaru byl roku 1939 zřízen zajatecký tábor pro zajatce z Polska a později z Francie, kteří pracovali na místních polích. Po válce se museli původní obyvatelé vystěhovat, a přestože se do vsi přistěhovali osídlenci z Čech, počet obyvatel klesl na méně než polovinu předválečného stavu.

Zánik vesnice je spojen s výstavbou vodní nádrže Nechranice, která začala v roce 1961. Pozůstatky Dolan byly zaplaveny v letech 1967-1968, kdy probíhalo napouštění přehradního jezera.

Přírodní poměry

Dolany stávaly v Mostecké pánvi na pravém břehu Ohře v nadmořské výšce okolo 250 metrů a jejich katastrální území měřilo 219 hektarů. Místo, kde vesnice stála, se nachází ve vodou zaplavené severní části katastrálního území Poláky.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 184 obyvatel (z toho 90 mužů), z nichž bylo 24 Čechoslováků a 160 Němců. Kromě jednoho evangelíka a pěti členů církve československé byli římskými katolíky. +more Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 198 obyvatel: 58 Čechoslováků, 138 Němců, jednoho příslušníka nezjišťovaných národností a jednoho cizince. S výjimkou jednoho evangelíka se všichni hlásili k římskokatolické církvi.

Obecní správa

Po zrušení patrimoniální správy se Dolany roku 1850 staly samostatnou obcí, ale při sčítání lidu v roce 1869 už byly osadou Poláků, jejichž částí zůstaly až do úředního zániku dne 1. dubna 1967.

Pamětihodnosti

Ve vesnici stával kostel svaté Kateřiny postavený ve druhé čtvrtině sedmnáctého století na místě staršího kostela poškozeného během třicetileté války. U hřbitovní zdi bývala barokní socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1713, která byla přemístěna do Klášterce nad Ohří.

Osobnosti

Ve vsi se narodil Johann Nepomuk Oettl (1801-1866), kněz a propagátor včelařství.

Odkazy

Reference

Související články

Římskokatolická farnost Dolany

Externí odkazy

[url=http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=10]Dolany na stránkách Zaniklé obce a objekty po roce 1945[/url]

Kategorie:Vesnice v okrese Chomutov Kategorie:Zaniklá sídla v okrese Chomutov Kategorie:Zaniklá sídla v Mostecké pánvi Kategorie:Zatopená sídla v Česku Kategorie:Těžba hnědého uhlí v Česku Kategorie:Těžba v okrese Chomutov Kategorie:Chbany