Archeologický výzkum

Technology

12 hours ago

Author

Záchranný archeologický výzkum při stavbě druhé etapy Chrudimského obchvatu Archeologický výzkum je ucelený soubor specializovaných vědeckých činností, které zajišťují poznání, získání, uchování a dokumentaci archeologických nálezů jakožto dokladů o činnosti člověka v historii a to včetně interpretace jejich kulturní a památkové hodnoty.

Dělení

Podle podnětu se archeologický výzkum rozlišuje na badatelský a záchranný: * badatelský (akademický) archeologický výzkum je vyvolán odborným záměrem a provádí se za účelem vyřešení badatelského problému * záchranný (památkový) archeologický výzkum je vyvolán ohrožením či narušením území s archeologickými nálezy. Podle současné právní úpravy je povinností každého stavebníka umožnit před zahájením stavby provedení archeologického výzkumu. +more Podle způsobu provedení lze rozlišit:.

* Destruktivní výzkum (exkavace, odkryv) - výzkum, který zasahuje pod povrch terénu a archeologické památky nenávratně vytrhává z jejich původního uložení (tato skutečnost je nahrazována podrobnou dokumentací) * Nedestruktivní výzkum - výzkum, který poznává archeologické památky bez fyzického kontaktu s nimi (dochází k nulovému nebo jen velmi malému narušení památek).

Od konce 20. +more století jsou v Evropě preferovány nedestruktivní postupy, které umožňují uchování archeologických památek pro další generace. K upřednostňování nedestruktivních metod se evropské státy zavázaly podpisem Maltské konvence. Důvodem je především fakt, že sebelepší provedení dokumentace při destruktivním archeologickém výzkumu nenahradí původní archeologickou situaci dokonale a vždy část informací nenávratně zaniká. Destruktivní archeologické výzkumy by proto měly být prováděny jen v nezbytné míře, obvykle v případech, kdy jsou archeologické památky ohroženy lidskou aktivitou (typicky stavební činností).

Průběh

Mezi etapy archeologického výzkumu patří:

* přípravná fáze - shromáždění a vyhodnocení všech dostupných informací o archeologických památkách v zájmovém prostoru. Tyto informace jsou získávány rešerší v odborných archivech i přímo v terénu (např. +more prostřednictvím povrchového sběru, geofyzikálního měření, leteckého snímkování). Účelem je zmapování archeologického potenciálu dotčeného prostoru, získání lepší představy o četnosti a charakteru archeologických památek v zájmovém území a úprava dalšího postupu archeologického výzkumu (výběr vhodných metod a odborných analýz, způsobů dokumentace aj. ). * terénní fáze - vlastní práce v terénu,v případě destruktivního výzkumu tedy odkryv (exkavace) a podrobná dokumentace nálezové situace, geodetické zaměření plochy výzkumu, evidence artefaktů a ekofaktů, odběr vzorků pro odborné analýzy * postexkavační fáze - odborné ošetření, konzervace a uložení nálezů do vhodného depozitáře, analýza odebraných vzorků, zpracování terénní dokumentace (přepis, kopie, digitalizace apod. ), datování a interpretace zjištěných archeologických památek, celkové vyhodnocení výsledků výzkumu, sepsání nálezové zprávy, publikace výsledků.