Cesko.wiki Dopady evropské migrační krize ve Slovinsku
Author
Albert FloresSlovinsko se v rámci takzvané evropské migrační krize od října 2015 nachází na Balkánské migrační trase, kterou do Evropské unie přichází nejvyšší počet migrantů.
Přesun Balkánské trasy do Slovinska
Slovinska +morejpg|náhled|vlevo'>Migranti procházející Slovinskem Slovinsko stálo až do poloviny října 2015 zcela stranou Balkánské cesty, kterou proudí do Evropy především lidé ze Sýrie, Afghánistánu a dalších zemí. Začátkem září změnila slovinská vláda svůj postoj k uprchlickým kvótám. V prohlášení pro média dne 4. září 2015 ministr zahraničí Karl Erjavec uvedl, že země dokáže přijmout až 2 000 žadatelů o azyl podle kvót a v druhé polovině měsíce hlasovalo Slovinsko pro zavedení systému na přerozdělování migrantů.
Dne 17. října došlo k dokončení druhého úseku maďarského pohraničního plotu, a to na maďarsko-chorvatské hranici, čímž došlo k uzavření této hranice a přesměrování Balkánské trasy právě do Slovinska. +more V reakci na uzavření srbsko-maďarské hranice pro migranty a přesunu hlavní migrační trasy do Chorvatska obnovilo Slovinsko hraniční kontroly na hranici s Chorvatskem, k hranicím vyslalo ve větší míře policii a nasadilo armádu. Zpočátku slovinští představitelé souhlasili se zřízením registračních center na společné hranici s Chorvatskem, odkud by následně imigranti pokračovali do Rakouska a západní Evropy. Po několika dnech ale Slovinsko začalo pociťovat skutečné dopady migrační krize, počty migrantů se zvýšily a Slovinskem jich ve druhé polovině října procházelo přes 8 000 denně; dne 25. října přišlo do Slovinska 15 000 osob, což znamenalo nejvyšší počet nových migrantů během jednoho dne. Z tohoto důvodu přestalo Slovinsko situaci zvládat a o pomoc požádalo Evropskou unii. Slovinský premiér Miro Cerar kritizoval Chorvatsko za to, že v noci přemisťovalo migranty k chorvatsko-slovinské hranici, odkud pokračovali právě do Slovinska. Cerar také oznámil záměr výstavby hraniční bariéry na slovinsko-chorvatské hranici v případě pokračování přílivu migrantů.
Vývoj krize na přelomu let 2015 a 2016
Ve městě Dobova bylo postaveno registrační centrum pro migranty +morejpg|náhled|vlevo|Výstavba_Slovinský_pohraniční_plot'>slovinského pohraničního plotu, leden 2016 Výstavba slovinského pohraničního plotu byla zahájena dne 11. listopadu v blízkosti několika slovinských vesnic (Obsotelje, Veliki Obreč, Zavrč, Brežice) v jihovýchodním Slovinsku, kudy procházelo největší množství migrantů. Rychlost postupu jednotek slovinské armády, které 1,8 metru vysoký plot tvořený žiletkovým drátem budovaly, činila zhruba 150 m za hodinu. Podle chorvatské vlády se část plotu nacházela na chorvatském území, a proto ji příslušníci bezpečnostních složek chorvatské republiky odstranily. Následoval diplomatický střet mezi oběma zeměmi; chorvatské ministerstvo zahraničí i evropských záležitostí ostře protestovalo a zaslalo do Lublaně diplomatickou nótu. Plot měl původně měřit celkem 80 km a tato délka byla dosažena v prosinci 2015. V polovině prosince ale bylo rozhodnuto o jeho prodloužení na celou slovinsko-chorvatskou hranici vč. Istrijského poloostrova a délka plotu v případě úplného dokončení by činila více než 500 km. Do 1. února bylo postaveno více než 155 km plotu a i v následujících měsících roku 2016 pokračovala výstavba na dalších úsecích. Cílem plotu je podle slovinské vlády usměrnění migračního toku k vybraným hraničním přechodům.
V listopadu procházelo Slovinskem kolem 5 000 lidí denně, v prosinci se tato čísla snížila na průměr více než 3 000 migrantů denně. V lednu a únoru 2016 dosahoval migrační proud nižších hodnot, od počátku března se ale opět začal zvyšovat. +more Od 16. října 2015 do 5. března 2016 vstoupilo do Slovinska nelegálně přes 477 000 migrantů. Počet žádostí o azyl se zde ale zvýšil jen minimálně, jelikož migranti mířili převážně do bohatých západoevropských států a Slovinsko pro ně bylo pouze tranzitní zemí. Od 9. listopadu nepřetržitě slouží ve Slovinsku kontingent českých policistů, který pomáhá s hlídáním vnější schengenské hranice a registracemi migrantů; policisté slouží v zemi po dobu jednoho měsíce a následně je nahradí nová skupina tvořená 20 policisty. Koncem února 2016 Slovinsko spolu s dalšími zeměmi Balkánské trasy oznámilo, že do země bude vpouštěno maximálně 580 migrantů denně. V souvislosti s uzavřením Balkánské migrační trasy v březnu 2016 přichází od té doby do Slovinska maximálně několik stovek migrantů denně.
