Vláda Republiky Slovinsko

Vláda Republiky Slovinsko (: Vlada republike Slovenije) je nejvyšší orgán moci výkonné ve Slovinsku. Z hlediska ústavy a zákonů se vláda jeví - podobně jako za účinnosti socialistické ústavy - jako výkonný výbor parlamentu, což však v praxi již tak jednoznačné není.

Historie

Předsednictvo Slovinské národněosvobozenecké rady (SNOS) jmenovalo 5. května 1945 první (tzv. +more národní) vládu Slovinska. Vláda byla definována jako nejvyšší orgán moci výkonné ve Slovinsku a byla odpovědná SNOSu nebo jeho předsednictvu. Skládala se z ministerstva financí, vnitra, spravedlnosti, průmyslu a hornictví, obchodu a zásobování, zemědělství, lesnictví, stavebnictví, školství, lidového zdraví, sociálních věcí a místního trhu.

V roce 1953 bylo zrušeno předsednictvo Lidového shromáždění Lidové republiky Slovinsko (LS LRS), vláda a všechna ministerstva a byl ustanoven výkonný výbor LS LRS, státní sekretariáty (vnitra, spravedlnosti, hospodářství, rozpočtu a státní správy). V roce 1963 byl změněn název na výkonný výbor Socialistické republiky Slovinsko (IS SRS). +more Výkonný výbor sestával z předsedy, jednoho či více místopředsedů a členů, kteří byli zvoleni na návrh Předsednictva SRS - tito členové vedli republikové sekretariáty nebo byli předsedy republikových výborů či orgánů státní správy.

Od 23. června 1990 existoval výkonný výbor Republiky Slovinsko, který se účinností ústavy přeměnil ve vládu Republiky Slovinsko. +more Některé zdroje však již po 28. červnu 1991 hovoří o vládě.

Složení

Současná slovinská vláda se skládá z předsedy a ministrů. Vedle ministrů jsou důležitou složkou exekutivy také státní tajemníci, jež pomáhají v odborných otázkách.

Ustavení

Předseda je ustavován volbou, ministři jmenováním. Počet, působnost a organizaci ministerstev upravuje zvláštní zákon. +more Samotný proces ustavení vlády je jeden z nejtypičtějších příkladů pozůstatků vlády shromáždění (skupščiny).

Předseda vlády je v první fázi navržen prezidentem republiky po poradách s politickými kluby Státnímu shromáždění. Pokud v tajné volbě není předseda vlády zvolen, může prezident opět navrhnout kandidáta (i stejného), ovšem kandidáty v této chvíli mohou navrhnout i parlamentní skupiny nebo seskupení deseti poslanců. +more Je-li více kandidátů, hlasuje se nejprve o kandidátovi prezidenta republiky a není-li tento zvolen, pak o kandidátech ostatních. Jestliže nebyl žádný z kandidátů zvolen, rozpustí prezident Státní shromáždění a vypíše nové volby, pokud do čtyřiceti osmi hodin Shromáždění nerozhodlo o nové volbě premiéra, kdy pro zvolení stačí většina počítaná z přítomných poslanců. O kandidátech se hlasuje podle pořadí určeného počtem hlasů z předchozích voleb, kandidát prezidenta má přednost. Není-li ani při této volbě zvolen premiér, rozpustí prezident Shromáždění a vypíše nové volby. Samotné ministry jmenuje a odvolává Státní shromáždění na návrh předsedy vlády. Nedůvěra může být vyjádřena pouze tím, že většina všech poslanců zvolí nového premiéra. Pokud vládě není vyslovena důvěra, musí Státní shromáždění do třiceti dnů zvolit nového předsedu vlády nebo vyslovit důvěru původnímu.

Přísaha

Premiér a ministři skládají po ustavení do funkce slib totožný se slibem prezidenta republiky, který zní: „Přísahám, že budu ctít ústavní řád, jednat podle svého svědomí a ze všech svých sil usilovat o blaho Slovinska.“

Odpovědnost a interpelace

Předseda vlády koordinuje činnost jednotlivých ministrů, jež jsou odpovědní za činnosti vlády a každý jednotlivý ministr za činnost svého ministerstva. Vláda i ministři jsou odpovědní Státnímu shromáždění.

Alespoň deset poslanců Státního shromáždění může předložit interpelaci k činnosti vlády nebo jednotlivého ministra. Pokud většina poslanců po projednání interpelace vysloví nedůvěru, složí vláda nebo ministr své funkce.

Obžalobu pro porušení ústavy nebo zákonů při výkonu úřadu může proti premiérovi nebo ministrovi předložit Státní shromáždění Ústavnímu soudu.

Předsedové

Funkci předsedy slovinské vlády (1945-1953) a předsedy výkonného výboru (1953-1990) vykonávali Boris Kidrič (1945-1946), Miha Marinko (1946-1953; krátce i jako předseda výkonného výboru), Boris Kraigher (1953-1962), Viktor Avbelj (1962-1965), Janko Smole (1965-1967), Stane Kavčič (1967-1972), Andrej Marinc (1972-1978), Anton Vratuša (1978-1980), Janez Zemljarič (1980-1984), Dušan Šinigoj (1984-1990) a Lojze Peterle (1990). Z dikce ústavy vyplývá, že předseda vlády koordinuje činnost vlády a dbá o sjednocení politické a správní orientace vlády.

Odkazy

Reference

Související články

Politický systém Slovinska

Externí odkazy

[url=http://www.vlada.si/]Oficiální stránky[/url]

Kategorie:Slovinská politika