Cesko.wiki Dragon (kosmická loď)
Author
Albert FloresDragon byla komerční kosmická loď, vyvinutá soukromou společností SpaceX s podporou v rámci programu COTS, vypsaného organizací NASA. První zkušební let lodi Dragon proběhl 8. prosince 2010. Bylo to poprvé, co se kosmická loď vyvinutá soukromou společností úspěšně dostala na oběžnou dráhu a poté se vrátila zpět na Zemi. V říjnu 2012 již plně naložená loď odstartovala k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Poslední start se uskutečnil 7. března 2020. První komerční pilotovanou lodí je její nástupce, loď Dragon 2.
Kontrakt COTS
V soutěži vypsané v rámci programu Commercial Orbital Transportation Services (COTS) byla v roce 2006 vybrána společnost SpaceX, aby vyvinula kosmické plavidlo pro dopravu nákladu a výhledově i lidských posádek, na nízkou oběžnou dráhu Země, zejména ke stanici ISS. V rámci přiděleného kontraktu v hodnotě minimálně 278 mil. +more USD byla společnost zavázána k vývoji plavidla a provedení 3 demonstračních letů lodi. K vynášení lodi Dragon vyvinula SpaceX svou vlastní kosmickou raketu Falcon 9. Důvodem k vypsání COTS bylo ukončení provozu kosmického raketoplánu v roce 2011 a nutnost rozšíření přepravních kapacit na nízkou oběžnou dráhu Země ještě před prvním pilotovaným letem lodi Orion organizace NASA.
Konstrukce lodi
Dragon s raketou Falcon 9 při testu
Dragon
Základní konfigurace určená pro bezpilotní dopravu nákladu na stanici ISS.
Jedná se o loď klasické koncepce s návratovou kapslí umožňující balistický nebo řízený návrat s využitím mírného vztlaku tělesa. Uvnitř lodi je hermetický prostor o objemu 10 m³ až pro 3 310 kg nákladu. +more Kromě toho je do budoucna plánováno využití lodi i v pilotovaném režimu, kdy bude možné do kabiny usadit až 7 astronautů. Součástí návratové kabiny je většina technologických systémů lodi, jako je 18 korekčních raketových motorů Draco o tahu 400 N, avionika, napájecí systém, nádrže pohonných hmot atd. Na špici lodi je umístěn stykovací uzel CBM. Ten je při startu lodi překrytý aerodynamickým krytem. Při letech s lidskou posádkou pak bude loď doplněna o záchranný raketový systém. Délka kabiny je 3,1 m s krytem pak 4,5 m. Maximální průměr 3,7 m. Loď po přistání na hladině oceánu. Kromě vlastní návratové kabiny je součástí lodi válcová nástavba, u které není předpokládán zpětný návrat na Zemi. K této nástavbě je připojen pár solárních panelů. Uvnitř nástavby je nepřetlakový prostor pro umístění dalšího nákladu o objemu až 14 m3.
V nákladní variantě je celková délka lodi včetně krytu spojovacího uzlu okolo 7,5 m, maximální průměr 3,7 m a celková hmotnost okolo 8 tun. Z toho činí suchá hmotnost lodi 4200 kg, pohonné hmoty až 1230 kg, náklad uvnitř kabiny až 1700 kg a náklad v externí nástavbě až 850 kg.
Loď je vybavena tepelným štítem z materiálu PICA-X (phenolic impregnated carbon ablator), který je dimenzován pro návrat lodi z oblastí Měsíce a Marsu.
Vlastní přistání je zabezpečeno soustavou dvou výtažných a tří hlavních padáků. Výtažné padáky, vypouštěné ve výši cca 13 km, slouží ke zpomalení a stabilizaci pádu. +more Hlavní padáky o průměru 35 m se otvírají ve výši 3 km a zabezpečí měkké přistání rychlostí 5-5,5 m/s. Bezpečné dosednutí je zajištěno i při selhání jednoho z hlavních padáků.
Dragon 2
Prototyp pilotované verze lodi Dragon V2.
DragonLab
Nepilotovaná verze lodi určená k samostatným letům na oběžné dráze země za účelem provádění různorodých experimentů. Nosná kapacita vynášeného nákladu bude 6000 kg na oběžnou dráhu a 3000 kg zpět na Zemi. +more Žádné lety této konfigurace nejsou v plánu.
Red Dragon
Nepilotovaná nákladní verze určená pro dopravu až 1000 kg nákladu na povrch Marsu. Původně se s prvním startem počítalo v roce 2018, ale v červenci 2017 bylo oznámeno, že projekt Red Dragonu byl zrušen.
Dragon XL
Kosmická loď určená k zásobování stanice Gateway.
Harmonogram misí
SpaceX CRS-12 Dragon zachycený Canadarm2. +more
| Datum startu lodi | Let | Číslo lodi | Stav | Hmotnost Nákladu | Čas strávený na ISS | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 8. prosinec 2010 | SpX-C1 | C101 | 3hodinový bezpilotní let s testem všech klíčových systémů lodi a návratem na Zemi | |||
| 22. květen 2012 | SpX-C2+ | C102 | 5d 16h | testovací bezpilotní let, nácvik automatických setkávacích manévrů, spojení se stanicí ISS | ||
| 7. říjen 2012 | SpaceX CRS-1 | C103 | 17d 22h | 1. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS | ||
| 1. březen 2013 | SpaceX CRS-2 | C104 | 22d 18h | 2. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS | ||
| 16. duben 2014 | SpaceX CRS-3 | C105 | 27d 22h | 3. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS; otestování návratu (opakovaného použití) prvního stupně nosné rakety Falcon 9 | ||
| 21. září 2014 | SpaceX CRS-4 | C106. 1 | 31d 22h | 4. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS, součástí nákladu bylo i 20 laboratorních myší | ||
| 10. leden 2015 | SpaceX CRS-5 | C107 | 29d 03h | 5. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS | ||
| 14. duben 2015 | SpaceX CRS-6 C108. 1 | C108. 1 | 33d 20h | 6. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS; otestování návratu (opakovaného použití) prvního stupně nosné rakety Falcon 9 | ||
| 22. červen 2015 | SpaceX CRS-7 | C109 | - | 7. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS; raketa explodovala 139 sekund po startu | ||
| 8. duben 2016 | SpaceX CRS-8 | C110. 1 | 30d 21h | 8. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS, dopravení pokusného modulu BEAM společnosti Bigelow Aerospace | ||
| 18. červenec 2016 | SpaceX CRS-9 | C111. 1 | 36d 7h | 9. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS | ||
| 19. únor 2017 | SpaceX CRS-10 | C112. 1 | 23d 8h | 10. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS | ||
| 3. červen 2017 | SpaceX CRS-11 | C106. 2 | 27d 2h | 11. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS, znovupoužití lodi Dragon z mise CRS-4. | ||
| 14. srpen 2017 | SpaceX CRS-12 | C113. 1 | 30d 22h | 12. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS. | ||
| 1. listopad 2017 | SpaceX CRS-13 | C108. 2 | 25d 21h | 13. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS. | ||
| SpaceX CRS-14 | C110. 2 | 23d 1h | ||||
| SpaceX CRS-15 | C111. 2 | 31 dní | ||||
| SpaceX CRS-16 | C112. 2 | 39d 10h | První stupeň přistál nouzově do moře - porucha čerpadla roštových kormidel. | |||
| SpaceX CRS-17 | C113. 2 | 30 dní 9 hodin 13 minut | ||||
| SpaceX CRS-18 | C108. 3 | 30 dní 20 hodin 24 minut | První mise, při které byl použit potřetí stejný Dragon | |||
| SpaceX CRS-19 | C106. 3 | 29 dní 19 hodin 54 minut | Druhá mise, při které byl použit potřetí stejný Dragon | |||
| SpaceX CRS-20 | C112. 3 | 29 dní | Poslední mise Dragonu první generace, všechny další obstará Dragon 2. |
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=http://www. spacex. +morecom/dragon. php]Oficiální stránka lodi Dragon, společnosti SpaceX - anglicky[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20070630080724/http://news. kosmo. cz/index. php/2007/03/03/zaikladnas_vlastnosti_pa_ipravovanac_lod]Specifikace lodi na KOSMO. CZ[/url] * [url=http://www. lib. cas. cz/space. 40/2010/066A. HTM]Stránka lodi Dragon v encyklopedii Space 40[/url].
Kategorie:Bezpilotní nákladní kosmické lodě Kategorie:SpaceX