Cesko.wiki Dragon 2
Author
Albert FloresFalcon 9 s Crew Dragon 2 na špici v březnu 2019
.jpg|náhled|upright|Start_rakety_Falcon_9_FT){kind=link}
Dragon 2 je kosmická loď společnosti SpaceX, nástupce nákladní lodě Dragon. První let absolvovala v roce 2019. +more Existuje jak v nepilotované variantě označované Cargo Dragon, tak i v pilotované verzi pod označením Crew Dragon.
.jpg)
.jpg)
Historie
Společnost SpaceX poskytuje nákladní lodí Cargo Dragon dopravní služby pro NASA podle smlouvy CRS-2 v rámci programu Commercial Resupply Services a navazuje tak na prvních 20 letů podle smlouvy CRS-1, které zajišťovala v letech 2012 - 2020 první verzí lodi Dragon.
Pilotovaná loď Crew Dragon byla vyvinuta v rámci programu NASA CCDev, (Commercial Crew Development) ve kterém získala zakázku pro pilotované lety k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) i loď Boeing CST-100 Starliner. Crew Dragon je primárně určena pro dopravu astronautů na ISS, ke které má podle kontraktu z roku 2014 vykonat 2 až 6 pilotovaných letů.
NASA koncem roku 2021 objednala další 3 lety Crew Dragonu na ISS. V červnu 2022 oznámila, že uvažuje o objednávce dalších pěti letů a o tři měsíce později ji také potvrdila - mise SpaceX Crew-10 až SpaceX Crew-14 pokryjí její potřeby až do roku 2030, tedy do konce doby předpokládané životnosti ISS.
Loď je nezávisle na smlouvách s NASA využívána k vesmírným programům vzešlým se spolupráce SpaceX s dalším soukromými investory - Inspiration4, Axiom a Polaris Dawn.
Design a varianty lodi
Dragon 2 je částečně opakovaně použitelnou lodí, což přináší možnost výrazného snížení nákladů; původně se však uvažovalo i o možnosti jednorázových kabin.
Celková nosnost lodi při startu je 6 000 kg, zpět na Zemi může dopravit až 3 000 kg nákladu a 800 kg odpadu z ISS. Její systémy vydrží jeden týden volného letu a po připojení k ISS až 210 dní.
Oproti první verzi je loď je vybavena jiným stykovacím uzlem, a to na bázi NASA Docking System, který umožňuje automatické zadokování u orbitální stanice přes International Docking Adapter (IDA). Let je tak plně automatický i ve fázi přiblížení k ISS a spojení s ní, posádka tedy nemusí vykonávat žádné úkony, pokud to není nezbytné.
Přistání v oceánu se u obou používaných variant Crew a Cargo uskutečňuje pomocí čtyř hlavních padáků. Padákový systém byl zcela přepracován oproti systému použitému v předchozí verzi Dragon, a to kvůli potřebě rozvinout padáky při různých scénářích přerušení startu. +more Původně však měl Dragon 2 na rozdíl od jiných současných lodí motoricky přistávat za pomocí 8 motorů SuperDraco s tím, že by padáky disponoval pouze pro nouzové případy. Motory SuperDraco nahrazují klasickou věžičku pro rychlou záchranu posádky z rampy, nebo při poruše během letu. Při tomto způsobu přistání by nebyla potřebná žádná nákladná záchranná operace a pro posádku by byl pohodlnější. Podobnou výhodou disponovaly jen americké raketoplány programu Space Shuttle, které přistávaly na letištní dráze, stejně jako normální letadlo. O systému motorického přistání se uvažuje i u ruské kosmické lodi Federace. Nakonec ale loď přistává pomocí padáků a motory jsou použity k přistání pouze v případě nouze.
Nosičem Dragonu 2 je raketa Falcon 9 Block 5, která předtím vynášela zásobovací lodě Dragon.
Cargo Dragon
Cargo Dragon je verze nahrazující předchozí Dragon pro dopravu nákladu. Na rozdíl od ní disponuje automatickým dokovacím systémem. +more Původně bylo v plánu, že Dragon 2 bude přistávat motoricky, ale podle informace z července 2017 se společnost rozhodla od motorického přistávání upustit z důvodu složité certifikace. Dragon 2 je teoreticky i nadále schopný motorického přistání, ale jelikož nedisponuje přistávacími nohami, musel by přistávat do měkkého. Elon Musk ale možnost motorického přistávání úplně nevyloučil a řekl, že se k němu možná v budoucnu vrátí.
První Cargo Dragon odstartoval 6. prosince 2020.
Crew Dragon
Crew Dragon 2 a astronauti vybraní na první dva lety Verze Crew Dragon (původně označovaná jako DragonRider) je určena pro let až sedmičlenné posádky, k ISS kvůli omezené kapacitě americké sekce však létá posádka pouze čtyřčlenná a menší množství zásob. +more Proti sedadlům astronautů se nachází ovládací panel se třemi obrazovkami, toaleta (se závěsem pro ochranu soukromí) a průlez s dokovacím mechanismem. Dne 8. března 2019 se modul Crew Dragon (číslo C201) úspěšně vrátil na Zemi po několikadenní zkušební misi DM-1, kdy byl připojený k Mezinárodní vesmírné stanici. Modul přistál v Atlantském oceánu za pomocí padáků. Stejný modul měl být použit pro letový test záchranného systému (In-Flight Abort Test) v průběhu července 2019. Při maximálním dynamickém namáhání po startu rakety Falcon 9 se měla demonstrovat schopnost lodi Crew Dragon oddělit se pomocí motorů SuperDraco od nosné rakety a bezpečně přistát. Dne 20. dubna 2019 při statickém testu motorů SuperDraco na lodi Crew Dragon C201 došlo k nehodě, kdy byla loď při explozi zničena. Havárie způsobila odklad pilotovaného letu k Mezinárodní vesmírné stanici.
Dne 19. ledna 2020 byla s kabinou C205. +more1 provedena zkouška záchranného systému za letu. Raketa s připojenou lodí Crew Dragon odstartovala z floridské rampy LC-39A a po 85 sekundách letu (ve fázi maximálního aerodynamického namáhání), pomocí osmi motorů SuperDraco, se modul oddělil od nosné rakety a pomocí padáků přistál v oceánu.
První pilotovaný start Crew Dragonu se uskutečnil 30. května 2020. +more Testovací let DM-2 vedl k ISS, kde dva astronauti působili až do srpna. Loď úspěšně přistála 2. srpna 2020. Start prvního operačního letu Crew-1 proběhl 16. listopadu 2020.
V plánu bylo použití této verze v kombinaci s raketou Falcon Heavy pro pilotovaný oblet Měsíce na konci roku 2018.
Nedokončené varianty
Red Dragon
Red Dragon měla být nepilotovaná nákladní verze určená pro dopravu až 1 000 kg vědeckých přístrojů nebo zásob k Marsu. Startovala by na raketách Falcon Heavy. +more První let byl plánován na rok 2018, ale došlo k odkladu na rok 2020 s tím, že by mohly v tomto roce odstartovat hned dva Red Dragony. Podle vyjádření Elona Muska z července 2017 ale společnost přehodnotila způsob přistávání, kdy je vespod lodi tepelný štít a na boku motory. Tento návrh už se nezdál být vyhovující a plánované lety Red Dragonu v roce 2020 byly zrušeny. Lety na Mars by místo toho měla realizovat loď Starship.
DragonLab
DragonLab měla být nepilotovaná verze lodi určená k samostatným letům na oběžné dráze Země za účelem provádění různorodých experimentů. Její vývoj byl ale zastaven.
Seznam lodí
Seznam jednotlivých vyrobených kusů lodi Dragon 2:
| Sériové číslo | Jméno | Typ | Status | Počet letů | Doba letu | Poznámky | Galerie |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| C201 | DragonFly | prototyp | 1 | 1 minuta | prototyp určený pro testy, včetně Pad Abort Testu | ||
| C202 | Qual module | prototyp | 0 | - | zkušební kus určený pro strukturální testy | ||
| C203 | ECLSS module | prototyp | 0 | - | prototyp určený k testování systémů podpory života | ||
| C204 | - | Crew Dragon | 1 | 6 dní, 5 hodin a 56 minut | první Dragon 2 ve vesmíru, využit pro misi Demo-1; zničen během následné pozemní zkoušky | ||
| C205 | - | Crew Dragon | 1 | 8 minut | využit pro test úniku Dragonu za letu | ||
| C206 | Endeavour | Crew Dragon | 3 | 280 dní, 17 hodin a 58 minut | první pilotovaný Crew Dragon, využitý pro mise Demo-2, Crew-2 a Ax-1 | ||
| C207 | Resilience | Crew Dragon | 2 | 170 dní, 5 hodin a 33 minut | využitý pro mise Crew-1 a Inspiration4 | ||
| C208 | - | Cargo Dragon | 3 | 107 dní, 23 hodiny, 43 minut | první Cargo Dragon, využitý pro mise CRS-21, CRS-23 a CRS-25 | ||
| C209 | - | Cargo Dragon | 2 | 71 dní, 20 hodin a 58 minut | využitý pro mise CRS-22 a CRS-24 | ||
| C210 | Endurance | Crew Dragon|Crew Dragon | 2 | 174 dní, 5 hodin a 48 minut + 2. let dosud dní (plánováno ~150 dní) | využitý pro misi Crew-3 a Crew-5 | ||
| C212 | Freedom | Crew Dragon | 1 | 170 dní, 13 hodin a 2 minuty | využitý pro misi Crew-4 | ||
| C2XX | - | Cargo Dragon | 0 | - | měl by být využit pro zásobovací misi k ISS v roce 2022 |
Seznam misí
| Datum startu lodi | Let | Číslo lodi | Stav mise | Hmotnost nákladu | Čas strávený na ISS | Trvání mise | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Crew Dragon | Crew Dragon | Crew Dragon | Crew Dragon | Crew Dragon | Crew Dragon | Crew Dragon | Crew Dragon |
| 6. května 2015 | Pad Abort Test | C201 DragonFly | - | - | 99 sekund | test úniku lodě ze startovací rampy | |
| 2. +more března 2019 | Crew Dragon Demo 1 | C204 | 4 dny 20 hodin | 6 dní 6 hodin | zkušební bezpilotní let na ISS | ||
| 19. ledna 2020 | test záchranného systému Crew Dragon | C205 | - | - | 8 minut 54 sekund | suborbitální zkušební let | |
| 30. května 2020 | Crew Dragon Demo 2 | C206 Endeavour | 62 dní 9 hodin | 63 dní, 23 hodin a 25 minut | zkušební pilotovaný let na ISS | ||
| 16. listopadu 2020 | Crew-1 | C207 Resilience | 165 dní | 167 dní, 6 hodin a 29 minut | první operační pilotovaný let na ISS pro NASA v rámci Commercial Crew Program | ||
| 23. dubna 2021 | Crew-2 | C206 Endeavour (2) | 198 dní a 9 hodin | 199 dní, 17 hodin a 44 minut | let na ISS v rámci Commercial Crew Program, první let astronauta ESA na komerční kosmické lodi | ||
| 16. září 2021 | Inspiration4 | C207 Resilience (2) | - | 2 dny, 23 hodin a 4 minuty | první soukromý let bez účasti profesionálního astronauta, financován americkým podnikatelem Jaredem Isaacmanem | ||
| 11. listopadu 2021 | Crew-3 | C210 Endurance | 174 dní, 5 hodin a 48 minut | 176 dní, 2 hodiny a 39 minut | let na ISS v rámci Commercial Crew Program | ||
| 8. dubna 2022 | Axiom-1 | C206 Endeavour (3) | 15 dní, 12 hodin a 41 minut | 17 dní, 1 hodina a 49 minut | první let vesmírných turistů společnosti Axiom Space na ISS | ||
| 27. dubna 2022 | Crew-4 | C212 Freedom | 169 dní, 16 hodin a 28 minut | 170 dní, 13 hodin a 2 minuty | let na ISS v rámci Commercial Crew Program | ||
| 5. října 2022 | Crew-5 | C210 Endurance (2) | ~150 dní (plán) | dosud dní | let na ISS v rámci Commercial Crew Program, první let ruského kosmonauta na Crew Dragon | ||
| zima 2022 | Polaris Dawn | C207 Resilience (3) | |||||
| 5 dní (plán) | první let v rámci programu Polaris, za kterým stojí Jared Isaacman, první komerční výstup do volného prostoru | ||||||
| duben až červen 2023 | Axiom-2 | . | 10 dní | ~ 12 dní | druhý let vesmírných turistů společnosti Axiom Space na ISS | ||
| březen 2023 | Crew-6 | . | 6 měsíců (plán) | let na ISS v rámci Commercial Crew Program, první let astronauta ze SAE na Crew Dragon | |||
| 2023 | Axiom-3 | . | . | let vesmírných turistů společnosti Axiom Space na ISS | |||
| 2023 | Axiom-4 | . | . | let vesmírných turistů společnosti Axiom Space na ISS | |||
| 2023/2024 | Crew-7 | . | 6 měsíců (plán) | první z dodatečně objednaných letů Crew Dragon pro NASA | |||
| . | Crew-8 | . | 6 měsíců (plán) | druhý z dodatečně objednaných letů Crew Dragon pro NASA | |||
| . | Crew-9 | . | 6 měsíců (plán) | třetí z dodatečně objednaných letů Crew Dragon pro NASA | |||
| . | Polaris - Mission II | . | |||||
| druhý let v rámci programu Polaris, za kterým stojí Jared Isaacman | |||||||
| . | Crew-10 | . | 6 měsíců (plán) | první z druhé skupiny dodatečně objednaných letů Crew Dragon pro NASA | |||
| . | Crew-11 | . | 6 měsíců (plán) | druhý z druhé skupiny dodatečně objednaných letů Crew Dragon pro NASA | |||
| . | Crew-12 | . | 6 měsíců (plán) | třetí z druhé skupiny dodatečně objednaných letů Crew Dragon pro NASA | |||
| . | Crew-13 | . | 6 měsíců (plán) | čtvrtý z druhé skupiny dodatečně objednaných letů Crew Dragon pro NASA | |||
| . | Crew-14 | . | 6 měsíců (plán) | pátý z druhé skupiny dodatečně objednaných letů Crew Dragon pro NASA | |||
| Cargo Dragon | Cargo Dragon | Cargo Dragon | Cargo Dragon | Cargo Dragon | Cargo Dragon | Cargo Dragon | Cargo Dragon |
| 6. prosince 2020 | CRS-21 | C208 | 35 dní, 19 hodin a 25 minut | 38 dní, 9 hodin 8 minut a 52 sekund | první let Cargo Dragonu pro NASA v rámci 2. etapy programu Commercial Resupply Services (CRS-2); na ISS přivezl komerční přechodovou komoru Bishop | ||
| 3. června 2021 | CRS-22 | C209 | 33 dní, 5 hodin a 36 minut | 37 dní, 10 hodin a 0 minut | let na ISS v rámci programu CRS-2, v trunku doručil 1. část nových solárních panelů pro ISS (iROSA 1 a iROSA 2) | ||
| 29. srpna 2021 | CRS-23 | C208 (2) | 30 dní, 22 hodin a 42 minut | 32 dní, 19 hodin a 42 minut | let na ISS v rámci programu CRS-2 | ||
| 21. prosince 2021 | CRS-24 | C209 (2) | 32 dní, 6 hodin a 59 minut | 34 dní, 10 hodin a 58 minut | let na ISS v rámci programu CRS-2 | ||
| 15. července 2022 | CRS-25 | C208 (3) | 33 dní, 23 hodin a 44 minut | 36 dní, 18 hodin a 9 minut | let na ISS v rámci programu CRS-2 | ||
| listopad 2022 | CRS-26 | . | . | . | let na ISS v rámci programu CRS-2, v trunku by měl doručil 2. část nových solárních panelů pro ISS (iROSA 3 a iROSA 4) | ||
| 10. ledna 2023 | CRS-27 | . | . | . | let na ISS v rámci programu CRS-2, 16. 10. 2020 si NASA objednala mise CRS-37 až CRS-29 | ||
| 5. června 2023 | CRS-28 | . | . | . | let na ISS v rámci programu CRS-2 | ||
| 20. října 2023 | CRS-29 | . | . | . | let na ISS v rámci programu CRS-2 | ||
| 2024 | CRS-30 | . | . | . | let na ISS v rámci programu CRS-2, 25. 3. 2022 si NASA přiobjednala mise CRS-30 až CRS-35 | ||
| 2024 | CRS-31 | . | . | . | let na ISS v rámci programu CRS-2 | ||
| 2025 | CRS-32 | . | . | . | let na ISS v rámci programu CRS-2 | ||
| 2025 | CRS-33 | . | . | . | let na ISS v rámci programu CRS-2 | ||
| 2026 | CRS-34 | . | . | . | let na ISS v rámci programu CRS-2 | ||
| 2026 | CRS-35 | . | . | . | let na ISS v rámci programu CRS-2 |
Odkazy
Reference
Související články
Seznam aktuálních a plánovaných kosmických letů s posádkou a podpůrných letů
Externí odkazy
Kategorie:Pilotované kosmické lodě Kategorie:Bezpilotní nákladní kosmické lodě Kategorie:SpaceX