Dubští z Třebomyslic

Dubští z Třebomyslic jsou původní českou vladyckou rodinou, která později přesídlila na Moravu a získala tu hraběcí titul. Pocházejí z Třebomyslic u Horažďovic, nazývají se podle statku Dub u Prachatic na Prácheňsku.

Historie

Erb na pohřební kapli v Lysicích Prvním známým předkem se stal Oldřich z Třebomyslic, který zemřel koncem 14. +more století. Teprve Beneš z Třebomyslic roku 1509 koupil od prachatických měšťanů část statku Dub a poprvé se tak objevuje současná podoba jména. Beneš zplodil čtyři syny a dcery, z tohoto pokolení se uchytila v řadách české šlechty jedna linie rodu, a to potomci Jana Dubského. Jan Dubský (1524-1570) měl 4 syny, z nichž dva, Vilém a Petr, přišli na Moravu.

Vilém Dubský z Třebomyslic (1548-1626), Janův syn, se koncem 16. století přestěhoval na Moravu, zde si také našel manželku - Johanku, dceru Jana Vranovského z Vranova a na Rudolci, která ovšem zemřela již roku 1584. +more Jeho druhou manželkou se stala Kateřina Zahrádecká ze Zahrádek.

Díky podnikavosti a píli se Vilém domohl značného majetku. Již v roce 1585 (1587) koupil od +more_z_Pernštejna'>Jana a Maxmiliána z Pernštejna za 18 000 zlatých celé panství Nové Město (na Moravě), roku 1603 od Petra a Jana Katarýnů z Kataru panství Jimramov a Dalečín. Roku 1605 své panství zvětšil nákupem statku Řečkovic od Aleny, Jiřího, Johanky, Kateřiny, Václava a Zuzany Pfeferkornů z Otopachu. Kolem roku 1610 už patřil k nejzámožnějším feudálním pánům na Moravě.

Jeho schopnosti jej dovedly k předním zemským úřadům, jmenovitě 1607 k funkci nejvyššího hofrychtéře moravského a císařského rady. Císař +more'>Rudolf jej v pondělí po sv. Tomáši (23. prosince) roku 1608 povýšil dědičně do baronského stavu.

Účastnil se stavovského povstání, po Bílé hoře se celé jeho obrovské jmění rozplynulo v neúprosných konfiskacích.

Jan Dubský z Třebomyslic byl Vilémův syn a správce Jimramova. Jeho manželkou byla Alina Zoubková ze Zdětína.

V 18. století se rod rozdělil do tří linii. +more Prostřední baronská vymřela v 19. století, mladší hraběcí linie (povýšená roku 1834) držela statek Zdislavice a později také Hoštice a Žádlovice. Pocházela z ní spisovatelka Marie Ebner von Eschenbach (1830-1916) nebo její bratr významný diplomat Viktor Dubský (1834-1915).

Nejstarší hraběcí linie vlastnila panství Lysice, získané sňatkem Františka Dubského (1749-1812) s Antonií Piati (1773-1843). Do hraběcího stavu byl František povýšen roku 1810. +more Posledním mužským členem této rodové linie byl hrabě Albrecht Dubský (1882-1962).

Dnes žijí pouze příslušníci linie zdislavické, a to v Německu a Rakousku.

Významní členové rodu

Marie von Ebner-Eschenbach * Ferdinand Leopold Dubský z Třebomyslic (1647/50-1721) se stal velkopřevorem maltézského řádu a zemským místodržícím. +more * Karel Zikmund Dubský z Třebomyslic (1681-1744) byl velitelem portášského sboru v letech 1735 - 1740/1741. * Emanuel Dubský z Třebomyslic (1806-1881), moravský zemský hejtman v letech 1861-1870, majitel panství Lysice a statku Drnovice. * Marie von Ebner-Eschenbachová (1830-1916) byla rakouská spisovatelka píšící v českých zemích * Adolf Dubský z Třebomyslic (1833-1911), poslanec moravského zemského sněmu a Říšské rady, doživotní člen Panské sněmovny * Viktor Dubský z Třebomyslic (1834-1915), rakousko-uherský generál a diplomat, velvyslanec ve Španělsku * Quido Dubský z Třebomyslic (1835-1907), poslanec Moravského zemského sněmu a Říšské rady * Erwin Antonín Anna Dubský (1836-1909) fregatní kapitán, cestovatel po Dálném Východu zdokumentované jedinečnou kolekcí předmětů z Japonska, Číny a Severní Ameriky včetně podrobných deníkových zápisů, jejichž významná část je dodnes uložena v prostorách zámku v Lysicích. * Albrecht Dubský z Třebomyslic (1882-1962), poslanec Moravského zemského sněmu, poslední majitel velkostatku Lysice.

I další členové rodu vykonávali důležité zemské i říšské funkce. Drželi mimo jiné Slavětice, Biskupice, Drnovice, Lysice; druhá větev získala Hoštice, Lebedov, Zdislavice a další panství. +more Ze tří pozdějších větví jedna setrvala ve stavu svobodných pánů, další dvě se v 19. století staly hraběcími.

Erb

Zachovali si původní erb, v němž se na modrém štítu nacházejí dva stříbrné odvrácené buvolí rohy, z nichž vyrůstají na vnější straně tři páry lidských rukou přirozené barvy.

Příbuzenstvo

Příbuzenskými svazky se Dubští spojili s Kolovraty, Colloredy, Kinskými, Žerotíny, Příchovskými, Švábenskými a dalšími rody.

Odkazy

Reference

Související články

Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:České šlechtické rody Kategorie:Moravské šlechtické rody